Při bližším pozorování lze nalézt v tiskovém středisku další drobné změny, které na první pohled nejsou patrné (ďábel je ukryt v detailech…). Například zasklené kóje vyhrazené médiím, jež mají s provozovateli veletrhu uzavřenu smlouvu o mediálním partnerství, zejí letos prázdnotou. Jedinou výjimku tvoří vydavatelství Economia.
Nesoulad vyzařuje i z pracovních stanic určených „novinářské veřejnosti“. Zatímco v předchozích ročnících je tvořily novotou zářící osobní počítače IBM, letos jsou splácány z nejrůznějších pozůstatků let minulých. Staronovou službou je nabídka bezdrátového připojení WiFi, které však vykazuje prvky nestability.
Deštivé počasí za okny jako by předznamenávalo pošmournou atmosféru Invexu 2003. Obzvláště pokud si jako první návštěvní destinaci vyberete jako já pavilón G. V jeho první části je pouze několik stánků (včetně stánku Českého Telecomu), rozmístěných tak ledabyle, aby nebylo vidět, že pavilón je ve skutečnosti poloprázdný.
Jeho druhá část měla být mj. zasvěcena multimédiím (což mi vždycky přišlo jako nekonfliktní název pro prodej pornografických snímků na DVD nosičích…), ale nebyla. Dokonce ani obyčejně „nabouchaný“ V.I.P. salónek mezi první a druhou částí nebyl letos ani nabouchaný, ani V.I.P.
S jistou dávkou jedovatosti by se nejspíše dalo poznamenat, že letošní Invex se nese ve znamení japonského minimalismu a jestli to takhle půjde dál, budou se účastníci Invex Golf Cup 2003 napříště muset spokojit s Invex Mini Golf Cup 2004.
Je pravda, že ostatní pavilóny (pomineme-li uzavřené C a D) již nepůsobí tak tristně, ale stejně… Řečníci v pavilónu V řečnili na firemních prezentacích většinou do prázdna (výjimku tvořily snad jen produkty vztahující se k bezpečnosti a multimédiím) a kdyby jeho takřka polovinu nezabíral stánek Microsoftu, neměl by ke G1 daleko.
Ostatně Microsoft se údajně provozovatelům veletrhu podařilo přesvědčit doslova na poslední chvíli a podmínky prý byly natolik výhodné, že ze strany Microsoftu prostě nešlo odmítnout. Člověk si v takovém okamžiku položí otázku, z kolika z oněch velkých firem mají provozovatelé veletrhu skutečně peníze a jaké jsou zde z imageových důvodů.
Obraz Invexu jako jednotýdenního mejdanu, v průběhu něhož se jednotlivé společnosti předháněly v okázalosti večírků, na nichž bylo možno si „vyhodit z kopýtka“ (často i několikrát za sebou) a druhý den to dospat na stánku, je patrně nenávratně pryč – jakkoliv mu nelze upřít jisté kouzlo. :-)
Počínaje minulým ročníkem zmizela i další věc, jež byla pro Invex dlouhá léta charakteristická – totiž „kravál“. Jeho hlavní původci se protentokráte skrovně stáhli z venkovních prostor do pavilónu Z, který byl v minulosti výsostnými vodami telekomunikací (jejichž zastoupení na posledních dvou ročnících je však skutečně bídné…).
Čerstvý vítr s sebou přinesl pouze pavilón Y, kde je možno formou přednášek načerpat určité základní vědomosti o WiFi, zakoupit nějaký hardware (a zbrusu novou knihu Patricka Zandla Bezdrátové sítě WiFi: Praktický průvodce :-)) a nakouknout do několika stánků společností s WiFi spojených.
Patrně nejatraktivnější je možnost si na místě WiFi zdarma vyzkoušet, k čemuž jsou k dispozici stolky s židlemi a zejména notebooky vybavené technologií Intel Centrino. Ovšem nic vám nebrání v tom, abyste si přinesli a připojili nějaké vlastní WiFi zařízení – můj Palm Tungsten C si se zdejší bezdrátovou sítí (na rozdíl od té v tiskovém středisku) bez problémů rozuměl.
Závěrem je třeba říci, že Invex 2003 má i jiné světlé stránky. V minulých letech jsem měl například obyčejně problém ve vyhrazeném termínu obejít všechny akce, jež jsem si naplánoval, a zastavit se za všemi lidi, s nimiž bych rád mluvil. Letošní ročník mě tohoto dilematu zcela zbavil – ve čtyři hodiny jsem byl připraven vyrazit ku Praze. :-)
