Jaké je optické připojení od Telefóniky O2?

Telefónica O2 Czech Republic je společností, která je širší uživatelskou veřejností vnímána především jako poskytovatel služeb „přes pevnou telefonní linku“. Není divu, když jde o inkumbenta, který z dob svého dřívějšího monopolu zdědil velkou a velmi nákladnou přístupovou infrastrukturu, původně budovanou pro potřeby pevné hlasové telefonie. Tedy relativně hustou síť metalických místních smyček, kterou se dnes snaží co nejlépe a nejvíce zhodnotit. Jak skrze poskytování hlasových služeb, tak pro ADSL a IPTV.

Jenže i Telefónice, stejně jako všem ostatním poskytovatelům, musí být jasné, že budoucnost je jinde. Že metalické místní smyčky sice mají určitý potenciál, který skrze xDSL technologie možná půjde „vyždímat“ ještě o trochu více než dnes, ale už ne moc. Navíc to bude spojeno se stále většími náklady i technickými problémy, se stále se zmenšujícím se dosahem (vzdáleností od ústředny) atd.

Skutečně perspektivní, s dostatečným potenciálem pro další zvyšování přenosové kapacity, je až optika. Tu i Telefónica O2 Czech Republic samozřejmě má a používá, a to už delší dobu – ale jen na úrovni páteřních sítí. Zde je totiž nasazení optiky (relativně) laciné a velmi efektivní díky tomu, že zde jde o propojení (relativně) malého počtu uzlů, resp. lokalit.

Úplně jiné je to ale v přístupových sítích, které je třeba rozvést do obrovského počtu míst, k potenciálním koncovým zákazníkům. Důležité je i ono „potenciálním“: přístupové sítě se nejprve budují, a to jako „co nejvíce husté“, tak aby pokrývaly co nejvíce lokalit, kde se zákazníci mohou vyskytovat. Díky tomu vzniká velký počet „koncových zásuvek“, a teprve následně je jejich využití nabízeno zákazníkům. Někteří z nich nabídku využijí, a příslušná zásuvka se tak stane „aktivní“, zatímco ostatní zásuvky se aktivními nestanou. Ale vybudování potřebných rozvodů i k nim musí být tak jako tak zaplaceno.

I z tohoto důvodu je budování optických přístupových sítí hodně nákladné. Proto se lze v praxi setkat se dvěma základními variantami optických přístupových sítí. Jedna, která je dražší, se snaží dotáhnout optiku skutečně až ke koncovému zákazníkovi, do jeho bytu, kanceláře, učebny atd. Nejčastěji je to označováno jako FTTH (Fiber to the Home). Druhá varianta přivádí optiku pouze někam „na kraj domu“ s tím, že potřebné “rozvětvení“ už se realizuje pomocí přeci jen levnějších metalických vedení. Tomu se zase říká FTTB (Fiber to the Building) či FTTc (Fiber to the Curb) apod.

Bylo by určitě hodně naivní domnívat se, že Telefónica si neuvědomuje technickou i ekonomickou realitu a nemyslí také na optické přístupové sítě. Stejně jako to dělají i všichni ostatní operátoři. Co už může být předmětem spekulací, je „intenzita, s jakou na optiku myslí“, a hlavně co v tomto ohledu skutečně dělá. To totiž musí být výsledkem složitých ekonomických, strategických a koncepčních úvah, záměrů atd., beroucích do úvahy i majetkové vztahy, investiční záměry vlastníků apod.

Jaké plány má TO2 CR?

O konkrétních krocích TO2 CR na poli optických přístupových sítí se dosud vědělo hodně málo. V minulých dnech se ale na redakci Lupy obrátil jeden ze čtenářů a podrobně nám popsal nabídku, kterou dostal od TO2 CR, když si pořídil nově postavený byt (tímto děkujeme). Následně jsme si mohli jeho informace porovnat s tím, co nám k tématu sdělila sama Telefónica.

Informace od Telefóniky se od informací poskytnutých čtenářem rozcházely v jednom zajímavém bodě. TO2 CR nám totiž napsala:

Technologii FTTx testujeme v režimu pilotního provozu v několika lokalitách v Praze, Plzni a Olomouci. Většinou jde o developerské projekty, které mají charakter bytových domů nebo rodinných domků.

Tento výčet lokalit ale zřejmě není úplný, protože čtenář nám psal o své zkušenosti s bytem v Brně, v lokalitě Nové Majdalenky (developerem je společnost IMOS Development).

Dále nám Telefónica sdělila, jak je to s variantami budovaných sítí a počtem zásuvek:

Dle charakteru konkrétní lokality zde nasazujeme buď technologii Fiber To The Building (FTTB) ne­bo Fiber To The Home (FTTH). Výběr technologie pro konkrétní lokalitu není náhodný a řídí se jasně danými pravidly.   

V tuto chvíli má naše společnost vybudováno několik stovek přípojek a tomu odpovídá i počet pilotních zákazníků.

Pilotní provoz

Jak se dalo předpokládat, jde ze strany Telefóniky O2 Czech Republic zatím jen o pilotní provoz. V současné době je prý plánován do konce září 2008. S dodatkem, že:

Vzhledem k tomu, že jde o pilotní provoz, není vyloučeno, že v jeho průběhu dojde k úpravám parametrů nabí­zených služeb i jejich cen.

To ostatně naznačuje i konkrétní nabídka, kterou dostal náš čtenář:

Jako zákazníkům pilotního provozu Vám však nabízíme službu digitální televize O2TV zdarma a to až do 31. března 2008.

Naznačuje to nepřímo i sama Telefónica (svým „… v současné době poskytujeme zdarma“). Upřesňuje přitom, že jde pouze o základní nabídku v podobě služby O2 TV Zábava:

V pilotním provozu dále testujeme naší službu O2 TV. Zde je k dispozici pouze základní nabídka O2 TV Zábava, kterou v současné době nabízíme zdarma. Dále mohou naši pilotní zákazníci vyu­žít službu Vi­deotéka, a to za standardní ceníkové ceny.  

Takže od dubna do konce pilotního provozu asi bude už i O2 TV placená.

Za kolik je Internet?

Čtenáře Lupy bude asi nejvíce zajímat, jak je to na optice od TO2 CR s přístupem k Internetu. Ten je v rámci pilotního provozu pochopitelně také nabízen, a to ve dvou variantách:

• 5 Mbit/s za 583 korun (včetně DPH)
• 10 Mbit/s za 940 korun (včetně DPH)

Zajímavé je, že obě varianty jsou symetrické, tj. se stejnými rychlostmi v obou směrech. O objemových limitech či jiné formě FUP nemáme informace, v rámci pilotního provozu ale samozřejmě může být vše jinak než v následném ostrém provozu. Také u ceny jistě může dojít k nějakým změnám. Dovolím si ale předpokládat, že nebudou až tak zásadní, řádové.

Stávající ceny, v rámci pilotního provozu, přitom zajímavě kontrastují s cenami ADSL přípojek, které jsou navíc zatíženy „povinnou podložkou“ v podobě nutnosti aktivovat si některý z hlasových tarifů. I bez něj ale vychází Internet přes ADSL výrazně dražší, a to i v případě, kdy na straně ADSL vezmeme v úvahu limitovanou verzi (s objemovými limity). Rychlosti sice přesně nekorespondují, ale přesto: O2 Internet ADSL 4096, s limitem 20 GB měsíčně, přijde na 712,81 korun. Verze Extreme, bez limitů, pak přijde na 1307,81 korun s DPH. To rychlejší „optický“ Internet s 5 Mbit/s přijde jen na 580 korun (vše již včetně DPH). Navíc je symetrický (a bez hlasového paušálu, viz dále).

V případě vyšších rychlostí je disproporce ještě větší: symetrických 10 Mbit/s přes optiku přijde na 940 korun, limitované ADSL s 8 Mbit/s jen na downstreamu na 1426,81 korun a bez limitu na 2140,81 korun, vše s DPH.

Je tedy optika v přístupových sítích ve svém důsledku skutečně o tolik dražší než místní smyčky? Není to nakonec právě naopak – s tím že, služby na bázi ADSL doplácí ještě na dřívější obrovskou finanční náročnost budování klasických (metalických) přístupových sítí pro potřeby telefonie? A to i bez uvážení další povinné složky nákladů uživatele v podobě hlasového tarifu.

Samozřejmě musíme mít na paměti, že jde o pilotní provoz a že ceny pro „ostrý“ provoz mohou být jiné. Nicméně pohled do ceníků jiných poskytovatelů, kteří také nabízí Internet po optice (ať již na bázi FTTB či FTTH), dává tušit, že ceny TO2 CR z pilotního provozu jsou s jinými nabídkami docela dobře srovnatelné.

Například frýdeckomístecký Mattes AD nabízí ve své optické síti připojení 10/1 Mbit/s za 475 korun. Bývalý T-Systems Pragonet (dnes T-Systems Czech Republic) zase ve své optické síti, taktéž hlavně v rámci developerských projektů, nabízí za přesně stejných 475 korun symetrické 4 Mbit/s. Ovšem s objemovým limitem 25 GB měsíčně, po jehož překročení dojde ke zpomalení na 256 kbit/s. Ve srovnatelných cenových relacích se pak pohybují i nabídky dalších poskytovatelů, kteří také využívají optické přístupové sítě.

A co hlas?

Pokud jde o konkrétní provedení přípojek v rámci pilotního provozu, zde jsou nám dostupné informace relativně skoupé. Nabídka, kterou dostal náš čtenář, hovoří o tom, že přípojka vyžaduje nasazení zařízení označeného jako HAG (Home Access Gateway). Zřejmě plní funkci směrovače (routeru), protože na něj se pak připojuje jak set-top box iCAN 3800TW (tj. stejný, jaký TO2 CR běžně používá pro svou službu IPTV), tak i síťová karta počítače (či počítačů). Z nabídky ale nevyplývá, o jaké konkrétní zařízení (Home Access Gateway) jde, jaké další funkce má, ani zda je dodáváno poskytovatelem a za jakých podmínek, či zda si jej pořizuje sám zákazník. V případě set-top boxu lze předpokládat, že bude poskytnuto v rámci služby, ale opět chybí popis podmínek, za jakých se tak děje. Ovšem právě zde, vzhledem ke zpoplatnění televizních služeb v rámci pilotního provozu (po 31. březnu 2008), asi bude všechno upraveno nějak nově.

Co je ale nejzajímavější: v rámci svého nynějšího pilotního provozu TO2 CR nenabízí klasické triple play, ale pouze double play. Z trojice „hlas-televize-Internet“ totiž chybí právě hlas! Ten prý není součástí pilotního provozu. Pročpak asi?

Sama Telefónica O2 Czech Republic přitom IP telefonii „umí“ a poskytuje, v podobě služby VoIP linka, a s tarify VoIP trend a VoIP Neomezená linka. Zatím ji ale nabízí jen firmám, v rámci služeb VoIP Connect [PDF, 102 kB] a IP Centrex. Zákazníci z řad soukromých osob mají zatím smůlu.

Pravdou je, že jakmile zákazníci mají fungující internetovou přípojku s vhodnými parametry (co do rychlosti i latence), mohou si hlasové služby na bázi VoIP pořídit od celé řady poskytovatelů a vybírat z široké škály vzájemně konkurujících nabídek. To, že mezi nimi chybí nabídka právě od TO2 CR, mi však přijde zvláště pikantní.