Hlavní navigace

Neradostné vyhlídky českého broadbandu

4. 1. 2008
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: 29
Budeme v letošním roce pomalu zrychlovat, nebo nás čeká skok rovnou do komunikace světelnou rychlostí? Sedmička prý měla být šťastné číslo, rozvoji českého broadbandu ovšem nikterak zásadně neprospěla. Mohlo by být letos lépe? Mnohé bohužel naznačuje, že nikoliv.

Přesto, že se rok 2008 nese ve znamení 25. výročí od vzniku TCP/IP protokolu, tomu, že bychom se v Česku právě ocitli v roce zasvěceném Internetu, zatím moc nenasvědčuje. Zkusme se tedy podívat, kdo by mohl představovat onu pomyslnou žábu na streamu.

Neradostné rychlostní vyhlídky

Podle stanov mezinárodní telekomunikační unie je broadband z hlediska spotřebitele definován jako připojení k Internetu rychlostí vyšší, než poskytuje digitální služba ISDN ve variantě PRI (primární přístup), tedy 2048 kbit/s. Zde bych rád upozornil na skutečnost, že se běžná přenosová kapacita ISDN počítá v modu BRI (základní přístup), který je několikanásobně pomalejší (144 kbit/s), snad právě proto si ho ke své vlastní definici vysokorychlostního připojení zvolil Český statistický úřad – on ten stav českého broadbandu vypadá pak v mezinárodním srovnání přece jenom trochu optimističtěji. Samotná definice vychází z poznatku, že veškeré rychlosti vyšší než 600 bit/s (baudů) lze chápat jako broadband, neboť dochází ke „svazování“ několika kanálů po 600 baudech do širokého pásma. Pokud jsem tedy někde neudělal výpočetní chybu, vyhovuje takto pojatému broadbandu v České republice k dnešnímu dni bez výhrad pouze nabídka ADSL, CATV a většina komerčních WiFi sítí. Naopak rozhodně sem nezapadá mobilní připojení využívající EDGE a trochu opatrný bych byl i u realizace připojení přes mobilní technologie CDMA a UMTS.

obecna vybavenost domacnosti pripojkou k internetu

Jak však nejspíš správně tušíte, dnes již ani nejde tak o to, jestli připojení naplňuje požadavky rychle zastarávající definice, nebo jestli ISP ve své reklamě umně mate, zneužívajíc přitom zmatků, které kolem definování tohoto pojmu u nás kvůli nejmenovaným institucím dodnes panují. Skutečný otazník totiž visí nad tím, jaká bude ve skutečnosti potřebná rychlost pro přístup k novým službám. Není to tak dlouho, co byl jako podmínka ke sledování televize přes Internet udáván dosah technologie ADSL2. Přestože lze z této technologie při maximálním výkonu doslova vyždímat až 10 Mbit/s, již dnes je jasné, že výhledově k využívání dalšího modelu této služby nebude dané připojení ani zdaleka stačit. Ze stejného důvodu asi nemá pro fanoušky skutečně vysokorychlostního Internetu smysl sázet na větší penetraci České republiky WiMAXem. Již dnes si s problematickou situací co do rychlosti průměrného českého připojení lámou hlavu také poskytovatelé obsahu a snaží se občas, skřípajíce trochu zuby, přizpůsobovat. A rozhodně se nejedná pouze o lokální hráče, pomalý český Internet vnímá jako obrovský problém například provozní ředitelka české pobočky Google, Taťána le Moigne. Zatímco po stránce cenové dostupnosti hardwaru u nás problém nevidí, penetraci Česka broadbandem považuje takřka za katastrofální.

Pokulháváme hned za celou řadou zemí, a to nejen za tradiční západní Evropou, na frak nám dávají i země, které ještě nedávno byly za námi, jako je Řecko nebo Maďarsko, vysvětluje Taťána le Moigne.

vybavenost internetem v krajich

Čeká nás renesance CATV a nástup FTTx?

Jedním východiskem, jak nyní držet krok s dobou po technologické stránce, se jeví nejspíš hlavně přechod na kabelové rozvody (CATV), která zatím ještě skýtá poměrně slušné rezervy oproti klasickému ADSL, a nebo se spolehnout na brzké masové rozšíření FTTH (Fiber To The Home) připojení, které nám umožní ničím nelimitované připojení optikou. V Japonsku, kde je tímto způsobem připojeno již 36 % uživatelů, zvedá optika průměrný japonský broadbandový downstream na nepředstavitelných 61 Mbit/s, a v Jižní Koreji, kde je situace hodně podobná, na „pouhých“ 45 Mbit/s. O takových to číslech si našinec s ADSL nebo WiFi může nechat jen zdát. Přitom by to bylo tak logické a ne zrovna nejnákladnější řešení. Hlavní výhoda FTTH nebo obecněji FTTP (Fiber To The Premises), jakožto řešení první míle, spočívá v absenci běžných kapacitních omezení a možnosti nabídky kapacity přesně podle potřeb vás, jakožto zákazníka, přesto je u nás počet aktivních optických přípojek do domácností zcela zanedbatelný.

Jak vidí situaci samotní poskytovatelé?

Zeptali jsme se leaderů trhu s vysokorychlostním Internetem, jak vidí současnou situaci oni sami. Zajímalo nás pochopitelně hlavně jejich vlastní portfolio novinek, zejména pak samotné další navyšování rychlosti, a pak také to, koho vnímají jako největší přítěž, která brzdí český broadband v opravdovém rozletu.

V roce 2008 očekáváme, že dojde k dalšímu navyšování rychlostí, a to především v tzv. uploadu neboli odchozí rychlosti. Zde je zejména po loňském navýšení downloadu velká asymetričnost, která je pro zákazníky nevyhovující. Doufáme také, že u ADSL dojde k dalšímu navýšení datových limitů, či možná k jejich úplnému zrušení. Naše společnost ke zrušení limitů přistoupila již minulém roce, a to u služby Novera duo expres, která je kombinací hlasových a internetových služeb, prozradil nám například Pavel Kaidl ze GTS Novera a neodpustil si ani dodatek: Snažíme se také o rozšiřování lokalit se zpřístupněným místním metalickým vedením tak, aby co nejvíce zákazníků mohlo využívat pouze naše služby, bez paralelní nutnosti platby paušálu dominantnímu operátoru.

Michaela Hajná z konkurenční společnosti Volný (Telekom Austria Czech Republic) považuje současnou rychlost nabízeného připojení za dostatečnou. Změny, které na letošní rok ve společnosti plánují, by se tedy měly dotknout spíše zkvalitňování služeb. Již letos nabízíme připojení bez FUP. V tomto roce plánujeme změny hlavně ve vylepšování našich VoIP služeb, další významnou novinkou, kterou plánujeme nabídnout, je úplné osvobození zákazníka od nutnosti vlastnit pevnou linku.

František Malina ze společnosti UPC nám toho o chystaných vylepšeních moc neprozradil. Obecný trend, jakým se společnost letos plánuje vydat, by se měl dotknout především zvýšeného pohodlí zákazníků a dále zaujmout klesající cenou, tedy alespoň v poměru k nabízenému komfortu.

V jednom byli ovšem všichni zainteresovaní poskytovatelé víceméně zajedno, na vině pomalého rozšiřování českého broadbandu je hlavně nízká penetrace českých domácností počítači připojitelnými na Internet a u momentálně nejrozšířenějšího způsobu připojení (ADSL) pak navíc ještě příliš vysoké náklady, způsobené hlavně nutností vlastnit telefonní linku (ADSL). Jak vidno z reakcí, nějaké rychlostní kotrmelce se u nás v letošním roce příliš očekávat nedají, alespoň tedy ne co se samotného downstreamu týče.

BRAND24

Kdo je tedy doopravdy na vině stagnujícího českého broadbandu?

podil uzivatelu internetu v populaci

Lví podíl na současné situaci určitě zanechalo i loňské zrušení ministerstva informatiky, kterýžto krok v praxi znamenal hlavně konec plnění Národní broadbandové strategie a konec příspěvků na broadbandové projekty, jak se o tom ostatně šířeji zmiňuje Jiří Peterka. Naprosto katastroficky také skončil Internet do škol. Svůj nezanedbatelný vliv, zejména díky současné popularitě ADSL, chtě nechtě má také obchodní politika našeho největšího poskytovatele, ale jak již bylo naznačeno a jak o tom již na jiném místě hovořil Miloslav Sova, problém bude nakonec překvapivě ještě v nás, samotných uživatelích. Ostatně posuďte sami. Podle poslední dostupné studie ČSÚ na toto téma využívá zatím Internet méně jak 50 % populace, penetrace domácností je ještě horší, zatímco osobní počítač vlastnilo ve druhém čtvrtletí loňského roku již 40 % populace, připojeno na Internet bylo pouze 32 % a nějakou formu „broadbandu“ využívalo k připojení jen 26 % uživatelů. Nutno navíc podotknout, že ČSU považuje za vysokorychlostní již jakékoli připojení umožňující přenosovou rychlost dat 144 kbit/s a více.

proc lide nemaji broadband

Přestože se po dlouhých bojích podařilo ADSL připojení na chvíli získat prim (podle statistik ČSU pokrývá 26 % ze všech druhů připojení), dlouhodobě se nachází spíš v krizi. Ještě hůř si logicky vedou kabelovky a WiFi, i když obě technologie se pravděpodobně ještě dočkají nějaké renesance. Na druhé straně, snažte se vstoupit na trh s opravdu vysokorychlostním Internetem v zemi, kde 18 % počítačově gramotného obyvatelstva stále používá jako hlavní nástroj přístupu na Internet obyčejný dial-up.

Znáte ještě hodně lidí, kteří používají hlavně dial-up?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Externí spolupracovník serveru Lupa.cz a expert na blockchain a kryptoměny. Jako šéfredaktor v minulosti vedl ADASTRA Business Intelligence Magazine a server ITbiz.cz. Dnes pracuje jako redaktor časopisu Forbes.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).