Ministerstvo průmyslu a obchodu udělalo při pondělním odvolání předsedy rady Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) Jaromíra Nováka několik vážných chyb a nedodrželo zákon o elektronických komunikacích (ZEK), který fungování ČTÚ upravuje.
Základním problémem je, že vláda odvolala Nováka na návrh ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka jen z funkce předsedy Rady a ponechala jej ve funkci jejího prostého člena. Zákon 127/2005 ale v § 107 odstavci 7 ale připouští jen jednu možnost, jak může předseda skončit: tak, že zanikne jeho členství v radě.
„Funkce předsedy Rady zaniká v okamžiku zániku jeho funkce člena Rady podle odstavců 5 a 6,“ stojí přímo v zákoně. Odstavec 5 popisuje případy, kdy funkce radního zaniká, a odstavec 6 upravuje postup při odvolání člena Rady. Jiný postup v zákoně není.
Jak zní příslušné odstavce § 107 zákona o elektronickcýh komunikacích:
(5) Funkce člena Rady zaniká
a) uplynutím funkčního období,
b) odvoláním,
c) vzdáním se funkce,
d) nabytím funkce neslučitelné s funkcí člena Rady,
e) nabytím právní moci rozsudku soudu o omezení jeho způsobilosti k právním úkonům nebo o spáchání úmyslného trestného činu, nebo
f) úmrtím nebo prohlášením za mrtvého.
(6) Člena Rady vláda může odvolat v případě hrubého nebo opakovaného méně závažného porušení jeho povinností, nemoci trvale znemožňující vykonávání jeho úkolů nebo nevykonává-li svou funkci po dobu delší než 6 měsíců. Vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu bezodkladně jmenuje nového člena Rady na zbývající část funkčního období odvolaného člena.
(7) Funkce předsedy Rady zaniká v okamžiku zániku jeho funkce člena Rady podle odstavců 5 a 6. Rozhodnutí o odvolání z funkce člena, včetně odůvodnění, se doručí odvolanému předsedovi Rady a zároveň ho zveřejní v den zániku funkce. Vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu bezodkladně jmenuje nového předsedu Rady na zbývající část funkčního období odvolaného předsedy Rady.
Vzhledem k tomu, že vláda na Havlíčkův návrh Nováka z funkce radního neodvolala, není jeho odvolání z funkce předsedy v souladu se zákonem. Jednoduše řečeno: neplatí.
Havlíčkův úřad nesplnil ani další zákonnou náležitost. Podle zákona musí odvolanému radnímu v den odvolání doručit zdůvodnění, které musí také zveřejnit. Ministerstvo tvrdí, že Novákovi odeslalo dopis hned po pondělním zasedání, odůvodnění nicméně nezveřejnilo.
Vše platí, tvrdí ministerstvo
Lupě tento výklad potvrdilo několik oslovených právníků. Například advokát Tomáš Nielsen, partner advokátní kanceláře Nielsen Legal, který se specializuje na právo v IT a telekomunikacích, říká:
„Podle mého názoru v tomto případě nebyly dodrženy hned dva požadavky. Prvním je, že odvolání předsedy musí být spojeno i s jeho odvoláním z funkce člena Rady ČTÚ. Vzhledem k důvodům, pro které lze předsedu Rady odvolat, je to pochopitelné, protože při jejich naplnění je v zásadě nepřijatelné, aby setrvával v Radě dál, byť jen jako její prostý člen. Druhým je pak základní zásada jakéhokoliv rozhodnutí orgánu veřejné moci – zásada přezkoumatelnosti. Pokud usnesení vlády, zveřejněné v souladu se zákonem o elektronických komunikacích, neobsahuje odůvodnění, nejenže tím dochází k porušení ustanovení § 107 odst. 7 ZEK, současně tím vzniká zásadní vada podobného rozhodnutí – a tou je právě jeho nepřezkoumatelnost. A i kdyby verze usnesení doručená přímo panu předsedovi odůvodnění obsahovala, je předmětné rozhodnutí nepřezkoumatelné, protože ve zveřejněné podobě odůvodnění chybí. Z těchto důvodů mám proto za to, že odvolání předsedy Rady proběhlo v rozporu se zákonem.“
Nezkrácený komentář Tomáš Nielsena najdete na konci článku.
Ministerstvo si ale i nadále stojí za tím, že vše proběhlo v pořádku. „Má se to takto: Jaromír Novák byl informován dopisem včetně zdůvodnění ihned po schválení vládou. Právní akty jsou platné. Pravomoci jsou jiné v souvislosti s členem Rady a jiné v souvislosti s předsedou Rady,“ reagovala na dotazy Lupy mluvčí úřadu Štěpánka Filipová. Na otázky citující konkrétní ustanovení zákona nijak nereagovala.
AKTUALIZACE 3. 2. 2020: Ani odpovědi na dotazy zaslané ČTÚ nevnášejí do situace jasno: „Pravomoc jmenovávat a odvolávat předsedu Rady ČTÚ náleží vládě. Českému telekomunikačnímu úřadu nepřísluší komentovat kroky vlády a jejich soulad se zákonem. Jak vyplývá z dřívějšího vyjádření Ministerstva průmyslu a obchodu, právní akty jsou platné, když jiné jsou pravomoci vlády v souvislosti s členem Rady a jiné v souvislosti s předsedou Rady ČTÚ,“ reagoval na dotazy Lupy mluvčí úřadu Martin Drtina.
Hana Továrková a Jaromír Novák
Kdo vlastně vede ČTÚ?
Zpackané odvolání Jaromíra Nováka má patrně i další důsledky. Neplatné je kvůli němu zřejmě i jmenování nové šéfky ČTÚ Hany Továrkové – Rada logicky nemůže mít nového předsedu, když ten starý nebyl odvolán. „Pokud nebyl předseda Rady odvolán zákonným postupem, nemohl být současně jmenován předsedou kdokoliv jiný. Jmenování paní Mgr. Ing. Hany Továrkové proto vnímám jako nezákonné, nebo minimálně silně pochybné,“ komentuje to Nielsen.
Legitimním předsedou Rady ČTÚ je tak patrně stále Novák. Ale vzhledem k tomu, že v pondělí sám na funkci předsedy i člena Rady rezignoval k 31. lednu 2020, tímto dnem v obou funkcích oficiálně končí. Od 1. února 2020 tedy bude Rada patrně bez hlavy a bez jednoho člena.
Ministerstvo průmyslu a obchodu se už nejméně jednou do podobné situace dostalo. V roce 2018 vláda odvolala z funkce šéfa Energetického regulačního úřadu Vladimíra Outratu. I jeho ale kabinet ponechal v Radě jako prostého člena. Outrata později rozhodnutí napadl správní žalobou, ve které tvrdil, že odvolání bylo z tohoto důvodu nezákonné. Tzv. energetický zákon, který upravuje fungování energetického regulátora, je přitom v pasážích o radních v podstatě totožný se zákonem o elektronických komunikacích.
Outrata ale nakonec svou žalobu v lednu 2019 stáhl s odůvodněním, že nechce, aby spor zpochybnil platnost vyhlášek upravujících ceny energií v Česku. Podal také ústavní stížnost, kterou se ale Ústavní soud odmítl zabývat, protože podle něj Outrata nevyčerpal všechny možnosti právní obrany.
Střet zájmů
Ministerstvo mimochodem udělalo při jmenování nové předsedkyně Továrkové ještě jednu chybu. Ve vládním usnesení stojí, že byla do funkce jmenována na tři roky. Zákon ale mluví jinak: nový předseda Rady má být jmenován jen na zbytek funkčního období svého předchůdce, v tomto případě tedy do října, kdy měl skončit Novákův mandát.
Továrková čelí i dalšímu problému. Podle Deníku N (paywall) je ve střetu zájmů, protože neopustila všechny společnosti, ve kterých měla před nástupem do Rady majetkovou účast nebo byla v jejich vedení. Deníku to předběžně potvrdilo i ministerstvo spravedlnosti, které její pochybení kvalifikovalo jako přestupek. Továrkové hrozí ve správním řízení pokuta od 5 tisíc do 250 tisíc Kč.
Popsané chyby mohou vypadat jako formální právní detaily, ale výrazně zvyšují právní nejistotu a nabízejí možnost, jak se dá rozhodování ČTÚ v budoucnu potenciálně právně napadnout.
Celý komentář advokáta Tomáše Nielsena:
- Odvolání Předsedy Rady ČTÚ je s ohledem na význam úřadu velice významný krok. Musí proto splňovat zákonné předpoklady. Podle mého názoru v tomto případě nebyly dodrženy hned dva požadavky. Prvním je, že odvolání předsedy musí být spojeno i s jeho odvoláním z funkce člena Rady ČTÚ. Vzhledem k důvodům, pro které lze předsedu Rady odvolat, je to pochopitelné, protože při jejich naplnění je v zásadě nepřijatelné, aby setrvával v Radě dál, byť jen jako její prostý člen. Druhým je pak základní zásada jakéhokoliv rozhodnutí orgánu veřejné moci – zásada přezkoumatelnosti. Pokud usnesení vlády, zveřejněné v souladu se zákonem o elektronických komunikacích, neobsahuje odůvodnění, nejenže tím dochází k porušení ustanovení § 107 odst. 7 ZEK, současně tím vzniká zásadní vada podobného rozhodnutí – a tou je právě jeho nepřezkoumatelnost. A i kdyby verze usnesení doručená přímo panu předsedovi odůvodnění obsahovala, je předmětné rozhodnutí nepřezkoumatelné, protože ve zveřejněné podobě odůvodnění chybí. Z těchto důvodů mám proto za to, že odvolání předsedy Rady proběhlo v rozporu se zákonem.
- Považuji za jednoznačné, že pokud nebyl předseda Rady odvolán zákonným postupem, nemohl být současně jmenován předsedou kdokoliv jiný. Jmenování paní Mgr. Ing. Hany Továrkové proto vnímám jako nezákonné, nebo minimálně silně pochybné.
- Z uvedeného je zřejmé, že pokud nová předsedkyně nebyla jmenována platně, pak jakákoliv její rozhodnutí, coby rozhodnutí předsedy Rady ČTÚ, nemohou být do doby platného zániku funkce pana Nováka platná ani jakkoliv relevantní. Zde je samozřejmě potřeba současně ale vnímat i otázku toho, zda jde skutečně o rozhodnutí předsedy Rady nebo Rady jako takové (nevidím v tuto chvíli důvod, proč by rozhodnutí Rady mohlo být zpochybněno).
- Pokud jde o dobu jmenování paní Továrkové, opět je třeba podívat se na mandát, který vláda ze zákona má a jehož se musí držet. Obecně sice lze předsedu jmenovat na dobu 3 let (pokud jeho funkční období v Radě není kratší), zákon ale současně stanoví, že při odvolání předsedy je nový předseda jmenován na „na zbývající část funkčního období odvolaného člena“. Lze asi diskutovat o tom, zda vláda má v tomto případě možnost toto ustanovení vyložit tak, že jmenování by mělo být na dobu „nejméně“ funkčního období, ale i z tohoto hlediska považuji usnesení vlády č. 85 z 27. 1. 2020 za minimálně pochybné co do platnosti.
Závěr: Dle mého názoru jde o situaci, kterou zákon jednoznačně neřeší. Je to chyba zákonodárce. S tím ale souvisí, že usnesení vlády v uvedeném znění bez odůvodnění je vadné. A protože nejde jen o vadu formální – například je otázkou, zda pan Mgr. Ing. Novák zůstává členem Rady, byť již jen prostým, mám za to, že jde o neplatné rozhodnutí. Samozřejmě, konečné rozhodnutí ve věci může učinit jen soud.
ČLÁNKY DO MAILU