Právě dnes byla registrována miliontá doména .cz. Jak dlouho trvalo, než byla tato hranice pokořena?
Doména .cz vznikla v lednu 1993 a první registrace začala přijímat od dubna 1993. Tou dobou již obsahovala dosluhující federální .cs přibližně stovku registrací. Obecně je tedy možné říci, že to trvalo od vzniku české národní domény, tedy od roku 1993.
Zvyšovalo se v průběhu let tempo registrací nových domén?
Asi největší akcelerací bylo spuštění nového registračního systému FRED v roce 2007. Do té doby se přírůstky pohybovaly pod hranicí osmi tisíc domén měsíčně. Od spuštění nového registračního systému jsou přírůstky stabilně okolo deseti až jedenácti tisíc měsíčně.
Když se bavíme o měsíčních přírůstcích domén, tak to číslo představuje počet nově zaregistrovaných domén?
Nikoliv. Jde o absolutní přírůstek očištěný o expirované domény.
Kolik je tedy z onoho milionu registrovaných domén v současné době těch aktivních?
Na konci každého roku zveřejňujeme statistiky v rámci tzv. Domain Reportu. Klasifikujeme domény podle toho, jak a k čemu jsou používány. Snažíme se odhadnout kolik je registrací, které mohou být spekulativní nebo připravené k budoucímu využití. Takových domén je zhruba okolo sedmnácti procent.
Jak vysoký je podíl domén, které jejich majitelé neobnoví a nechají expirovat?
Přibližně 13 % domén po roce expiruje. Zbytek, tedy 87 procent domén, jejich majitelé obnovují.
Je to ve srovnání s ostatními státy v Evropě vysoký podíl?
V Evropě patříme mezi státy, které mají nejvyšší podíl obnovovaných domén. Je to dáno tím, že se snažíme, aby doména propadla pouze v případě, že o ni její vlastník už nemá zájem. Po expiraci začíná běžet třicetidenní lhůta, kdy je doména stále aktivní a vlastníkovi domény je zasláno upozornění, že doména expirovala. Následuje dalších třicet dnů, kdy je doména vypnuta. Ale i v této době se snažíme vlastníka domény telefonicky kontaktovat.
V zahraničí jsou takhle dlouhé lhůty neobvyklé?
Takhle dlouhé lhůty má opravdu málokdo. Rozhodně není zvykem takto masivně vlastníka domény upozorňovat, aby nezapomněl doménu obnovit.
Máme tedy milion domén s českou koncovkou. Jak si ale stojíme ve srovnání s podobně velkými evropskými státy?
Daří se nám dohánět srovnatelně velké státy. Například Rakousko má okolo 1,2 milionu domén. Podobně je na tom i Švédsko. V počtu domén na hlavu jsme na tom nejlépe ze států východní Evropy. Dá se ale předpokládat, že nyní počet .cz domén už nějakým dramatickým způsobem neporoste. Mimochodem, víc domén než Česko má například Černá hora. Jejich doména .me je ale používána hodně jako generická.
Dá se říci, že je tedy český trh, co se týče národní domény, saturovaný?
Úplně saturovaný nebude asi nikdy. Například Němci mají 15 milionů domén a stále registrují nové.
Lze očekávat, že velkoobchodní cena české domény v příštím roce klesne?
Pokud ke zlevnění dojde, určitě nebude dramatické. Bohužel nemohu říci, zda k nějakému zlevnění dojde, protože o tom rozhodují řídící orgány sdružení, především kolegium.
Vedou se v současné době uvnitř CZ.NICu diskuse o možném snížení ceny?
Ano. Vedou se diskuse hlavně o tom, zdali má další zlevňování smysl a zdali někomu prospěje. Současná velkoobchodní cena ve výši 125 korun je už velmi nízká. Mnozí tvrdí, že dalším snížením ceny bychom jen nahrávali spekulantům. Někteří registrátoři navíc .cz doménu běžně prodávají pod cenou. CZ.NIC už tak trochu ztratil vliv na výši koncové ceny.
V CZ.NICu tedy existuje skupina, která volá po snížení ceny a skupina, která by ráda ponechala cenu na současné úrovni?
Dá se to tak říci. Pokud cenu ponecháme na současné úrovni, musíme říci, na jaké účely vybrané prostředky použijeme, a to je asi mnohem složitější otázka, než jaká by měla být příští rok velkoobchodní cena domény. A o tom se právě nyní uvnitř sdružení vedou diskuse. Bavíme se o tom, jaké projekty do budoucna podpoříme.
Na projekty jsme si dali poměrně přísné mantinely. Nesmíme jít do projektů, které by mohly dělat komerční firmy. Najít dobrý projekt, na kterém bychom mohli participovat, je těžké. Máme zároveň určitá omezení, vyplývající z naší smlouvy se státem, která říkají, jak máme s penězi hospodařit.
Zlevnění domény by automaticky znamenalo nižší příjmy sdružení. Není to jeden z důvodů, proč někteří členové volají po zlevnění?
Určitě se najde skupina lidí, která má pocit, že CZ.NIC by měl být co nejštíhlejší organizací, zaměřenou pouze na jednu jedinou věc, tedy registrace domén.
Jak vysoké jsou velkoobchodní ceny evropských národních domén ve srovnání s tou českou?
Například ve zmiňovaném Švédsku je cena domény vyšší než v Česku. Holandská, britská či německá doména už jsou ale na podobné cenové úrovni jako ta česká. V Británii putují peníze vybrané za registrace domén do nadace, která vypisuje granty převážně na dobročinné projekty.
Dovedete si představit, že by podobný systém fungoval i v Česku?
CZ.NIC se snaží jít cestou vlastních interních projektů a tíhnou k tomu i naši členové. Nicméně podobnou nadaci si samozřejmě představit dokážu.
Jak to vypadá se zavedením IDN domén?
Zrovna zahajujeme další výzkum veřejného mínění, jehož výsledky poté zveřejníme na webu háčkyčárky.cz. Výsledky by měly být známy koncem roku. Stále respektujeme to, co jsme slíbili už dříve, že o IDN doménách rozhodnou uživatelé.
Pojďme se podívat na jednotlivé projekty, které jsou v rámci CZ.NICu provozované. Jaké jsou provozní a investiční náklady služby mojeID?
Provozní a investiční náklady nejsou nijak významné, protože mojeID je součást doménového registru. Největší položku nákladů tvoří affiliate program, který využíváme pro nábor nových uživatelů.
Minulý týden pokořilo mojeID hranici sta tisíc uživatelů. Kolik z nich používá službu aktivně?
Většina uživatelů si založila účet v letošním roce a jsou to tedy aktivní uživatelé. Do budoucna se chceme zaměřit na ověřování uživatelů, protože pouze zhruba jen 40 procent uživatelů je ověřeno vyšším stupněm ověření pomocí dopisu, ale na druhou stranu je zatím relativně málo služeb, které toto ověření vyžadují.
V současné době se hlavně soustřeďujeme na rozšiřování počtu služeb, které mojeID podporují. Například internetových obchodů s mojeID je už více než sedm tisíc, což je velice pěkné číslo. V poslední době se do projektu zapojují zajímavé komunitní služby jako VotočVohoz.cz nebo Jízdomat.cz.
Kolik registrátorů v současné době podporuje technologii DNSSEC?
Na webu CZ.NICu je seznam registrátorů a u těch, kteří se přihlásili k tomu, že DNSSEC podporují, je zobrazena ikona. Ve statistikách je ale vidět, že podepsané domény mají i někteří z těch, kteří se otevřeně k podpoře DNSSEC nepřihlásili. Registrátoři, kteří mají dohromady devadesátiprocentní tržní podíl, podporují DNSSEC. Proto máme v současné době okolo 37 procent podepsaných domén, což je stále ještě nejvyšší podíl na světě.
Jak si stojíme, co se týče zavádění IPv6?
Ve srovnání s ostatními zeměmi si stojíme dobře. Máme velký podíl webů (15 procent), které podporují IPv6. Máme už i poměrně dost resolverů u poskytovatelů, kteří IPv6 používají. Z pohledu nasazení technologie je skvělou zprávou, že Telefónica se rozhodla všem novým zákazníkům dávat IPv6. Mám signály, že další operátoři budou následovat.
Nedávno se konalo setkání české a slovenské vlády, na kterém přišla na přetřes i idea slovensko-české fotbalové ligy. Co byste řekl obnovení federální domény?
Máme doménu .eu, ačkoliv takový stát neexistuje. Máme doménu .su, která je používána pro postsovětské země. Pokud bychom chtěli zdůraznit, že mezi Čechy a Slováky jsou nějaké nadstandardní vazby, tak bych si to uměl představit. Nicméně zrovna .cs a .cz by se asi hodně pletlo.
