Videoservery s velkým podílem uživatelského obsahu jako YouTube mají tradičně jeden velký problém. Obsah generovaný uživateli často porušuje autorská práva (některé odhady mluví až o 96 procentech obsahu YouTube). Provozovatel se tak vystavuje riziku žalob ze strany filmových studií a televizních stanic (viz krátká zpráva či jiná krátká zpráva zde na Lupě). I kdyby se ale definitivně rozhodlo, že za obsah jsou právně odpovědní jednotliví uživatelé, Google a další firmy stále musí investovat značný čas a prostředky do neustálé kontroly a mazání obsahu, který práva porušuje. Tato překážka je v tuto chvíli jednou z největších bariér pro rozvoj internetového videa: uživatele totiž zajímá především kvalitní obsah, který je obvykle profesionálního původu.
Jak informuje New Scientist, MySpace a MTV to nyní zkoušejí jinak. Než by video porušující práva odstranili, raději ho přepíšou reklamou vlastníka práv, tedy v tomto případě MTV. Jedná se teprve o pilotní projekt, takže není jasné, jak přesně bude nakonec výsledek fungovat. Možností je celá řada: video může být prostě přepsáno, nebo reklama vložena na jeho začátek nebo do nějaké části přehrávaného okna; v tuto chvíli se testuje poslední možnost, kdy má být vrchní třetina filmu pokryta poloprůhledným reklamním pruhem. Důležité je, že MySpace toto provádí automaticky. YouTube sice od loňského roku nabízí vlastníkům práv podobné modely, ty ale fungují tak, že jednotlivé případy se musí řešit individuálně.
Na rozdíl od prostého odstranění obsahu z takového postupu vlastník práv něco má. Na obsah se třeba mezitím vytvoří odkazy, je nějak zaindexován. Lidé, kteří na odkaz na video kliknou, reklamu skutečně zhlédnou – a může jich být docela hodně. V této souvislosti může hrát roli i to, jak se rozšiřují možnosti indexovacího robota Googlu. Nedávno začal rozpoznávat text v obrázcích a není důvod, proč by nemohl v dohledné době zvládnout i rozpoznávání řeči. (Navíc ve videu se samozřejmě vyskytuje i vlastní text, a to nejen jako titulky, viz třeba nápisy v reklamách, sportovních přenosech… A pak jsou tu i technologie pro rozpoznávání tváří.)
Zároveň probíhá usilovný vývoj v prohledávání videa. Jakmile se videoobsah stane dobře prohledávatelný, na populární videa se nasměřuje velké množství odkazů a jejich návštěvnost z hlavní vyhledávací stránky Googlu výrazně stoupne. Ve chvíli, kdy obsah přepíšete reklamou, bude nějaký čas trvat, než robot Googlu příslušný „text“ přeindexuje – a to i pokud počítáme variantu, že reklama nebude do videa přidána, ale kompletně ho nahradí. Během celé této doby uvidí diváci reklamu vlastníka práv místo původně hledaného videa.
Televizní a filmové společnosti by tak mohly na servery typu YouTube začít nahlížet bez odporu. Vznikl by zde systém „něco za něco“ a nakonec by pirátství mohlo být pro vlastníka práv za těchto okolností i prospěšné. Věc má ovšem jeden háček. Dejme tomu, že nějaký film prodáváte na DVD nebo ho promítáte v kinech. Je sice hezké, že dostanete k dispozici velký reklamní prostor, ale možná bude těžké ho efektivně využít – vaše produkty si stejně třeba nikdo nekupuje. Dejme tomu, že vaše kniha by byla dostupná všude online, pak vám asi moc nepomůže, když budou příslušné stránky nahrazovány reklamou na tištěné vydání. Stále budou existovat i jiné stránky s obsahem zadarmo, reklama vám tištěnou knihu neprodá. A tak se zdá být logický následující postup: vlastník práv nemusí takto vzniklý prostor využít jen pro svou vlastní reklamu, ale může ho přeprodávat, třeba právě pomocí reklamního systému Googlu. Ostatně podobně generují bezplatné televizní stanice příjmy i ve svém vlastním vysílání.
Takže vzniká možnost obchodního modelu, kdy YouTube přemaže video reklamou vztaženou ke klíčovým slovům, pomocí nichž uživatelé na odkaz klepli. Inzerent bude platit klasicky za kliknutí, přičemž o příjmy se rozdělí provozovatel reklamního systému a vlastník původních práv. Uživatelé budou samozřejmě naštvaní, protože namísto hledaného obsahu dostanou jen reklamu, takže reklama asi nebude příliš efektivní, jde to ovšem dále zdokonalovat – inzerent třeba může svůj spot vytvořit tak, aby si uživatel alespoň nějakou dobu myslel, že sleduje to, co hledal (tohle by mohlo být účinné, ale zase je to už postup krajně matoucí až podvodný), o poznání smysluplnější je však model, kdy reklama bude k videu přidána tak, aby nebránila jeho sledování. Podle odhadu místa, odkud uživatel k materiálu přistupuje, může být taková reklama samozřejmě i lokalizovaná.
Samozřejmě, aby to celé mohlo být nějak účinné, zbývá maličkost: vyvinout systém, který by videa chráněná copyrightem poznával nějak automaticky. Provozovatel serveru tohle může snadno řešit u obsahu největších televizních kanálů. Může mít k dispozici databázi originálního obsahu a proti ní automaticky prověřovat nově uploadovaná videa. Zjistí nejen to, že jde o chráněný obsah, ale i komu patří, načež sáhne po příslušné reklamě. V případě pilotní spolupráce MTV a MySpace se používá technologie vyvinutá kalifornskou firmou Auditude.
Uživatelé si samozřejmě po čase najedou nějaké způsoby, jak systém přelstít, ten však bude nadále zdokonalován a prostě dojde ke klasickým „závodům ve zbrojení“. Vytvořit nerozpoznatelné video bude každopádně vyžadovat nějakou práci, čímž se taková činnost stane méně atraktivní (konec konců, ten, kdo video uploaduje, z toho stejně nic mít nebude).
U obsahu chráněného menšími hráči vznikne trochu problém, protože přepisování bude možné až na základě výslovného upozornění. Nakonec ale i menší hráči budou zřejmě tlačeni k tomu, aby nějak spolupracovali na plnění databáze chráněného obsahu. A můžeme spekulovat, kam tohle všechno povede. Třeba někdo zkusí pirátsky získat tuhle „databázi všeho“. Ale může to mít i pozitivní efekt: třeba vědecké instituce by tak náhle získaly centrální zdroj, obdobu jakési univerzální knihovny, kterou by mohly začít za speciálních podmínek využívat pro výzkumné účely.
Vadí vám reklama přidávaná k videu?
