Začněme tím nejaktuálnějším – virtuálem GoMobil, kterého jste spustili na začátku června. Chápu, že mít virtuálního operátora je dnes v módě, ale proč jste vlastně na trh s mobilním voláním vstoupili?
JM: Firma TERMS, která je matkou jak GoPay tak GoMobil, historicky v telekomunikacích podnikala. Stavěli jsme sítě operátorů, pak jsme měli vlastní telekomunikační síť, kterou jsme loni v září prodali. A v té době jsme uvažovali, co dál. Tehdy se začalo mluvit o tom, že přijde boom virtuálních operátorů, proto jsme na to zaměřili skupinu lidí a vygradovalo to letošním prvním červnem, kdy se nám celou službu podařilo spustit.
Podobně jako další virtuálové cílíte cenově na zákazníky s nižšími útratami. Proč právě na ně? Byla to jediná možná cesta?
JM: Tento segment na nás trochu zbyl. Svět „velkých“ operátorů se zhruba před dvěma měsíci popral o bonitní zákazníky. A velkoobchodní nabídka, kterou jsme dostali od operátora, není taková, že bychom mohli v tom vysokém segmentu bojovat. Ale dole bojovat můžeme. A myslíme si, že si tam zákazníci zaslouží změnu.
PS: Tato cílová skupina zapadá do naší strategie. Snažíme se vytvářet rodinu nízkonákladových produktů Go – GoMobil, GoPay… do budoucna budeme přicházet s dalšími produkty, o kterých nemůžu nyní mluvit v detailech.
Při nízkých nákladech a nízkých cenách ale máte i nízké výnosy a marže. Úspěch pak závisí na počtu klientů. Máte spočítáno, kolik jich potřebuje GoMobil získat, aby si na sebe vydělal?
JM: Spočítané to máme, nicméně přesné číslo zveřejňovat nechceme.
PS: Zaměřujeme se na koncové zákazníky, zejména na rodiny. A chceme jít i cestou resellerů, dalších partnerů, kteří nám pomohou prodávat náš produkt. A věříme, že se nám podaří dostat se na desetitisíce SIM karet. Pak už ten byznys začíná být zajímavý.
Nabídka virtuálů je závislá na velkoobchodních podmínkách, které dostanou od velkých operátorů. Jak probíhalo vaše vyjednávání?
JM: Podmínky samozřejmě mohly být lepší. Ale myslíme si, že se trh bude vyvíjet, především v datech, tam myslím bude vývoj poměrně rychlý. A co se týká samotného vyjednávání, musím říct, že jsme se s nějak velkou otevřeností nesetkali. Zvlášť menším firmám bez silného brandu moc dveře otevírat nechtějí.
PS: Vždycky jsme měli blízko k Telefonice. Deset let jsme byli na jihu Čech poskytovateli připojení k Internetu a v celé republice jsme dělali ADSL. Svou síť jsme nakonec prodávali O2 a už tehdy jsme se bavili o tom, že spustíme virtuála. Ale nakonec to nedopadlo.
JM: Telefonica šla za silným brandem – Tesco, Blesk… My jsme pro ně nebyli zajímaví.
Říkal jste, že se trh bude rychle vyvíjet hlavně v oblasti mobilních dat. Jaký prostor v této oblasti má virtuální operátor?
JM: První měsíce jsou takové, že retailová oddělení operátorů jednoznačně brání tomu, aby virtuálové měli výhodné datové tarify. My už teď nabízíme datové balíčky na hranici našich nákladů a čekáme na další vývoj.
Kromě GoMobilu provozujete elektronickou peněženku a platební bránu GoPay. Chystáte nějaké průniky těchto služeb?
PS: Ono to do sebe krásně zapadá. V GoPay dnes máme zapojeno kolem tří tisíc obchodníků. V naprosté většině jsou to střední nebo malí provozovatelé e-shopů, což je cílová skupina, která je pro nás velmi zajímavá. Jednak nám vytváří stabilitu: nemusíme se bát, že pokud by odešli dva, tři velcí hráči, museli bychom firmu zavřít. A na druhé straně jsou to pro nás potenciální zákazníci v rodině Go, kterým jsme schopní nabízet další zajímavé služby. Dnes jim budeme nabízet výhodnější volání, anebo obráceně – zákazníkům GoMobil budeme nabízet výhodnější sazby plateb na Internetu, vytvářet pro ně balíčky služeb.
A co prolínání mobilů do platebních nástrojů, začnete nabízet nějaké mobilní platby?
PS: Mobilní placení je velké téma pro všechny hráče na tomto trhu a samozřejmě i pro nás. GoPay je v základu elektronická peněženka, která do budoucna má velký smysl ve spojení s platební kartou a mobilního telefonu. A jediné, co GoPay v současnosti z této trojice chybí, je ta mobilní aplikace. Dost intenzivně na ní pracujeme. Zákazník by od nás v budoucnu měl dostat elektronickou peněženku napojenou na platební kartu, a to celé v mobilním telefonu.
Bohužel se asi nebudeme umět dostat do světa NFC, protože terminály v obchodech jsou dnes vesměs ve vlastnictví bank. A ty si vytvořily svoje Mobito a přirozeně nás moc k terminálům nechtějí pustit. A když už nás tam pustí, chtějí po nás vysoké poplatky, a to nám pak kazí byznys. Zajímavé je, že třeba PayPal budoucnosti NFC technologie vůbec nevěří a jde jinou cestou. Telefon dnes ví, kde se pohybujete. PayPal tak obchodníkům nabízí aplikace, které ví o vaší přítomnosti v obchodě. Při placení pak nemusíte nikam přikládat telefon, vše probíhá na úrovni softwaru, obchodník vám potvrdí transakci, vy ji autorizujete a hotovo. Odstranění terminálů by mohlo do budoucna pomoci odstranit i všechny prostředníky, kteří transakce prodražují.
Můžeme tedy brzy čekat, že kromě mobilních a NFC plateb přijdou v dohledné době nějaké další nové platební metody?
PS: Nečekáme, že by se vyskytla nějaká zásadně nová platební metoda. Víme ale, že na český trh chce velice dravě vstoupit PayPal, kterého bereme jako lídra, který určuje trendy a tempo. A do jisté míry bude zajímavé sledovat i budoucnost služby Mobito, i když moc nevěříme tomu, že banky jsou schopné podobný produkt nabízet efektivně. Jde v něm o velice nízké marže, a to velké banky moc neumí. V projektu, kde figurují tři mobilní operátoři a čtyři banky, musí být těžké se na něčem dohodnout.
Loni na podzim jste oznámili, že vaše platební brána zavádí podporu eura a že vstupujete na slovenský trh. Jak se vám tam daří?
JS: V listopadu jsme po náročném řízení, které trvalo asi rok a půl, získali licenci Instituce elektronických peněz. Tím jsme se stali regulovaným subjektem, který musí splňovat přísné podmínky České národní banky. Tuto licenci, která platí po celé EU, má v České republice kromě nás pouze Mobito. Žádali jsme o ni už s vizí, že nechceme zůstat jen v České republice. Zdejší trh je malý a byznys s elektronickou peněženkou začíná pořádně fungovat až v globálnějším měřítku. Proto jsme hned následně začali procesovat euro a začali jsme pokrývat i Slovensko. Čeští obchodníci dnes chtějí podnikat i mimo Česko a slovenský trh je nám přirozeně nejblíž. Dnes máme na Slovensku pokryto asi 90 % platebních metod a spolupracujeme se všemi klíčovými slovenskými bankami.
V České republice vaši platební bránu využívá asi 3 tisíce obchodů, kolik se vám jich podařilo zasáhnout na Slovensku?
PS: V současné době je to mezi 200 a 300 obchodníky.
Jak to vypadá se zájmem obchodníků? Míří častěji české e-shopy na Slovensko, nebo naopak?
PS: Přirozeně jsme čekali, že větší zájem budou mít čeští obchodníci. Ale v posledních týdnech na slovenském trhu velmi roste zájem pokrýt Českou republiku – nejen platebními metodami, ale opravdu proniknout na český trh.
Liší se slovenské e-komerční prostředí od toho českého v něčem podstatném?
PS: Zajímavý je odlišný přístup bankovních domů. Mám pocit, že české banky mají tendenci nechat si od obchodníků za online platební služby co nejvíce zaplatit. Na Slovensku mi přijde, že berou online služby spíš jako přidanou hodnotu svým klasickým bankovním službám a není to pro ně hlavní zdroj příjmů. Online bankovnictví je tam ve výsledku pro obchodníky levnější a dostupnější.
Chystáte se po Slovensku do dalších zemí a dalších měn?
JS: Rozhodně ano. Naše firma se teď od základu přeměňuje. Automatizujeme prakticky každý okamžik života našeho zákazníka. A děláme to právě z toho důvodu, abychom uměli obchodovat i v jiných zemích. Další trhy ale chceme oslovovat hlavně přes Internet. Nemáme určitě kapacity zakládat někde nové pobočky. Na druhou stranu si uvědomujeme, že všichni, kdo takto online začínali, nakonec byli nuceni pobočky zakládat, protože pokud chcete svůj byznys povznést „do dalšího levelu“, musíte zákazníky oslovovat hlavně lokálně. Zajímavá je pro nás v současné době hlavně východní část Evropy. Plnohodnotnou expanzi chystáme na rok 2014.
