Hlavní navigace

Pentium 4 s kmitočtem 2 GHz

30. 8. 2001
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Intel představil verzi svého procesoru Pentium 4 s kmitočtem 2 GHz. Ohlásil i další související změny, například možnost používat spolu s tímto procesorem klasické paměti SDRAM místo dosud výlučných RDRAM a nepříliš populární sběrnice Rambus. Na světě jsou již i první PC na 2 GHz a ohlášeno bylo také zajímavé zlevnění pomalejších verzí Pentií 4.
452

Představení nové, dosud nejrychlejší verze procesoru Pentium 4 přišlo poněkud dříve, než se ještě počátkem léta očekávalo — pokoření dvougigahertzové hranice mělo podle původních předpokladů přijít až za několik měsíců. Intel ale očividně přidal na tempu a výrazně zrychlil inovace svých produktů. Nejspíše ve snaze oživit trh, poprat se s konkurencí a zvýšit odbyt svých procesorových čipů. Ještě v lednu totiž představitelé Intelu odhadovali, že za celý letošní rok prodají nejméně 20 milionů procesorů Pentium 4. Reálné výsledky se ale rýsují podstatně nižší — podle odhadů Mercury Research, která vývoj trhu sleduje, dokázal Intel za první čtvrtletí prodat jen asi jeden milion procesorů Pentium 4 (premiéru měly v listopadu 2000). Ve druhém kvartále to byly dva miliony těchto čipů, a při stejném tempu nárůstu by podle odhadu zmíněné Mercury Research do konce roku Intel prodal jen cca 14 milionů Pentií 4.

Za kolik?

Samotný příchod nové rychlostní verze Pentia 4 je především technologický mezník a – vzhledem k zaokrouhlenému číslu – i jistým způsobem symbolický. Jeho symbolický význam je umocněn také tím, že přichází nedlouho poté, kdy samotné PC oslavilo své dvacáté narozeniny.

Jde přitom o mezník, který dokládá, kam až se dostaly možnosti výrobních technologií, a také jak rychle tyto možnosti akcelerují. Jestliže pokoření prvního gigahertzu trvalo Intelu téměř 19 let (od roku 1981 do roku 2000), překonání hranice 2 GHz se podařilo za pouhých 11 měsíců. A to určitě není všem dnům konec.

Na vývoj trhu a odbyt procesorů Intel Pentium 4 však má výrazný vliv i vedlejší účinek, který doprovází snad každou novou rychlostní verzi. Je jím zlevnění pomalejších verzí, které již přestávají být tím „nej“. Nejinak je tomu i nyní — nové Pentium na 2 GHz přijde na 562 dolarů (v balení po 1000 kusech). Současně s touto rychlostní verzí pak Intel uvádí i verzi na 1,9 GHz, která stojí jen 375 dolarů. Starší verze na 1,8 GHz přitom zlevnila z původních 562 na 256 dolarů (o 54 procent), a verze na 1,7 a 1,6 GHz klesly o 45 procent na 193, respektive 163 dolarů. Ještě lacinější pak budou verze na 1,5, 1,4 a 1,3 GHz, které bude Intel nyní prodávat shodně za 133 dolarů.

Na základě těchto poměrně znatelných cenových poklesů lze vyslovit domněnku, že Intelu nejde ani tak o nejrychlejší procesor, jako spíše o prosazení svého Pentia 4 i do masovějších částí trhu, včetně lacinějších PC určených pro širší trh. S tím koresponduje i další krok, kterým je možnost použít dostupnější a lacinější paměti s nejrychlejšími procesory Intel.

Není jen procesor

Samotný procesor je sice „srdcem počítače“, ale sám o sobě by toho moc nedokázal. Potřebuje mít kolem sebe další prvky, z nichž nejblíže mu je čipová sada, neboli soustava obvodů, které realizují celou řadu funkcí nezbytných pro chod procesoru a jeho komunikaci s operační pamětí a nejrůznějšími vstupně-výstupními zařízeními. Pro Pentia řady čtyři však dosud byly k dispozici jen čipové sady i850, striktně vázané na nepříliš populární sběrnici Rambus a paměti RDRAM (Rapid Data-transfer Random Access Memory). Toto řešení sice nabízí poměrně vysokou propustnost při přenosu dat mezi operační pamětí a procesorem (až 3,2 GB za sekundu), ovšem za cenu vyšších nákladů na samotné paměti i na základní desku s čipovou sadou. Nezanedbatelné nejsou ani větší rozměry, které vedly k tomu, že dosavadní systémy na bázi Pentia 4 byly poněkud objemnější a nevešly se do nejmenších skříní (instalují se do větších minitowerů).

Intel byl za toto řešení i jeho výlučnost dost kritizován, a pokud chtěl prosadit svá Pentia 4 i do masovějších (a lacinějších) PC systémů, musel přijít s alternativou. Tou je nová čipová sada i845 (s kódovým označením Brookdale), která by měla být představena v nejbližších dnech. Hlavní změnou, kterou přináší, je možnost použití tradičních, podstatně dostupnějších, a také výrazně lacinějších pamětí SDRAM (Synchronous Dynamic Random Access Memory) na 133 MHz. Také základní desky osazené touto čipovou sadou mohou být jednodušší, menší a lacinější. Dostupné odhady, hovoří o úspoře nákladů až o 150 dolarech na jedno PC (při použití této čipové sady a pamětí SDRAM, oproti řešení s Rambusem a pamětmi RDRAM).

Celá věc má samozřejmě svůj háček — sběrnice Rambus a paměti RDRAM jsou přeci jen obecně rychlejší. Ovšem o kolik poklesne celkový výkon PC systému při použití pamětí SDRAM a čipové sady i845, na to se názory různí. Optimistické odhady říkají, že dvougigahertzová PC s SDRAM se výkonem vyrovná 1,9GHz PC s Rambusem a RDRAM. Pesimisté očekávají větší rozdíl ve výkonnosti, a naopak rychlé zmenšování cenového rozdílu mezi oběma variantami.

V roce 2002 by Intel měl přijít s verzí nové čipové sady 845, která bude schopná používat modernější a výkonnější variantu pamětí SDRAM (DDR SDRAM, neboli Double Data Rate SDRAM).

Křisťálová Lupa 24 hlasovani

První 2GHz PC jsou už na světě

Představení nové dvougigahertzové verze Pentia 4 se odehrálo ve více zemích současně, a souvisí s právě probíhající vývojářskou konferencí Intelu. Včera proběhlo slavnostní představení i v Praze.

Důležité přitom je, že představení nové rychlostní verze Pentia 4 nebylo žádným uspěchaným slibováním do budoucna. Pentium 4 na dvou gigahertzích již reálně existuje a je dostupné výrobcům PC, kteří již nabízí první počítače PC s tímto procesorem. K vidění ostatně byly i včera v Praze, v podání našich producentů (mj. ProCa, AT Computers, TECOM, Libra, VAHAL, LEVI International, ACom a GREPA CZ). Cena systémů s novým procesorem začínala na 45 tisících korun (za sestavu s čipovou sadou i850 a 128 MB paměti, bez monitoru). Mezi vystavenými exponáty jsem zaznamenal nejméně jeden exemplář již s čipovou sadou i845, který má být představen teprve v nejbližších dnech.

Autor článku

Autor byl dlouho nezávislým konzultantem a publicistou, od 8.6.2015 je členem Rady ČTÚ. 35 let působil také jako pedagog na MFF UK v Praze.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).