Česko-slovenská konzultačně-softwarová firma Softec prošla před půlrokem změnami ve vedení. Výkonným ředitelem se stal Peter Morávek, který ve vedení firmy působil od roku 2012. Jeho prioritou bude zejména rozvoj skupiny na zahraničních trzích, zejména pak v Rakousku.
Chceme být vnímáni jako relevantní dlouhodobý dodavatel, který na každém trhu bude mezi TOP 5 hráči. To se dnes děje na Slovensku, směřujeme tam i v Česku, a nyní toho chceme dosáhnout i v Rakousku a potom jít postupně dále,
vysvětluje Morávek v rozhovoru pro Lupa.cz.
Ve skupině ale vznikla i nová pozice ředitele pro inovace, jelikož Softec chce jít s trendy. Například v oboru internetu věcí (IoT). IoT je téma, které má svůj potenciál, ale ještě není v tom správném stadiu. V tomto oboru nyní existuje obrovské množství idejí, stále se však hledají reálné příklady, reálné přínosy,
říká Morávek s tím, že tento dopad tohoto fenoménu na trh bude enormní a některým firmám změní i vnímání toho, co je obsahem jejich služby.
V jakých oblastech nyní Softec z pohledu byznysu nejvíce působí?
Pokud se na vše díváme z pohledu segmentu, tak působíme, a i nadále chceme působit, v pojišťovací, bankovní, telekomunikační oblasti, ale i ve veřejném sektoru jako je sociální správa, doprava, zdravotnictví nebo životní prostředí.
To jsou segmenty, ve kterých kromě referencí máme i velké zkušenosti díky lidem, kteří v nich dlouhá léta působí. To je i charakteristikou Softecu, že u klienta působíme opravdu dlouhodobě. Například u pojišťovací skupiny VIG s centrálou v Rakousku působíme již 25 let. Neradi mluvíme o přáních, raději je dokazujeme.
U každého segmentu jsme ale samozřejmě v jiném stavu, ale třeba v pojišťovnictví děláme téměř vše. Od „core“ systémů pojišťoven až po jejich celkovou digitalizaci. Zde také máme přesah i do makléřského světa. Makléři jsou prodlouženou rukou nejen pojišťoven, ale i bank, a u nich také máme velké zkušenosti.
A pokud jde o konkrétní činnosti?
Řešíme celou tématiku prodejních a obslužných činností našich klientů. Bavíme se tedy o frontofficových službách, multikanálových řešeních a jejich digitalizaci, kam celý trh finančnictví směřuje.
Aktuálně v něm dochází ke slučování služeb. Dnes není nic neobvyklého, že vám pojišťovna ke svému produktu nabídne i úvěr, banky pojištění, finanční poradci pak řeší celou šířku podpory. A na to všechno máme řešení.
Chceme, aby naši klienti byli úspěšní při přechodu z off-linu do digitálního světa. Tato transformace se sebou přináší nové výzvy, se kterými jim chceme pomoci.
Silné nohy ale máme i v backofficu, kde jsme takříkajíc doma. Ale místo, které se nyní hýbe a dochází ke slučování služeb, je opravdu frontoffice. Tedy kontakt bank, pojišťoven, makléřů, úvěrových společností apod. s klienty. Tady cítíme velkou příležitost i velkou přidanou hodnotu.
Jak se vám daří z pohledu tržeb?
Když se podívám na posledních šest let, tehdy jsme začínali na deseti milionech eur ročního obratu. Poté jsme vyskočili na 12 milionů, následně 15 milionů, kde jsme se zastabilizovali a loňský rok jsme uzavírali s více než 17milionovými tržbami.
Držíme tedy určitou kontinuitu, ale nepodnikáme žádné skokové růsty.
Letos bude vývoj podobný?
Ano, i letos očekáváme růst, což bude způsobeno i zmíněnou vyšší přítomností na zahraničních trzích, primárně v Rakousku.
Takže půjdete spíše cestou posilování účasti na současných trzích, než že byste otevírali nové?
Obecně, pokud se bavíme o růstu, jednoznačně se bavíme o růstu na zahraničních trzích. Působíme ve střední Evropě, ale rozhodně chceme posílit naši přítomnost v zemích, kde již jsme. To znamená zejména na rakouském trhu, kde se nám daří průběžně získávat zakázky. Obecně jsme na rakouský trh hodně zaměřeni.
Když zůstanu přímo u Rakouska, tak tam vidíme stále velký potenciál k rozšíření našeho působení. Nikde si nechceme vyzobnout jen jednu dvě příležitosti a jít pryč.
Chceme být vnímáni jako relevantní dlouhodobý dodavatel, který na každém trhu bude mezi TOP 5 hráči. To se dnes děje na Slovensku, směřujeme tam i v Česku, a nyní toho chceme dosáhnout i v Rakousku a potom jít postupně dále.
Rakousko je pro vás tedy nejdůležitější země?
Pro nás je největším trhem Česko a Slovensko dohromady, které dominují v našich výnosech. Za nimi je Rakousko, které je pro nás perspektivní a důležité i z hlediska toho, že odsud se můžeme rozšiřovat do dalších zemí – Maďarska, Slovinska nebo Srbska.
O světovém působení jste nikdy neuvažovali?
Upřímně řečeno i takové diskuze jsme vedli. Ale rozhodli jsme se, že naší strategií nebude jednorázový veliký skok a pak se to snažit ustát, ale že se budeme rozšiřovat postupně přiměřenými skoky do okolních trhů.
Jste slovenskou firmou s více než 25letou historií. Slovensko přitom v poslední době láká technologické firmy, platy IT zaměstnanců rostou, stejně jako celý IT sektor…
Současný stav možná trochu vychází z vnitřní podstaty, která je o tom, že slovenský trh je menší než český. Byznysově je dokonce třikrát menší. I přesto mnohé firmy působí více na Slovensku a netýká se to jen nás, dodavatelů, ale i našich zákazníků.
Čím to je?
Slováci i přes menší velikost trhu mají větší „drive“, větší chuť, a pokládají si méně otázek ohledně toho, jestli mají tu či onu činnost vykonat. Prostě do toho rovnou jdou.
Druhým momentem, který vnímám, je živelnost – v tom pozitivním smyslu slova. Slovák se pouští do věcí s tím dotáhnout je do konce a překonat všechny překážky. Češi mají blíže spíše k německému modelu. Vše pečlivě zvažují a až poté učiní rozhodnutí. Je pravdou, že rozhodnutí je potom pevné a stálé, cesta k němu je ale zdlouhavější.
Takže je to z důvodu menší velikosti, nebo třeba i určitému pocitu méněcennosti?
To bych tak určitě nenazval. Naopak díky tomu, že je Slovensko malé, se pro mnoho firem stává takovým pilotním trhem. Nové produkty či řešení se u nás lépe odzkoušejí.
To je pro Slovensko v určitém slova smyslu šance…
Ano. To vše se odráží v určitých parametrech. Například z pohledu nákladů a platů již není zásadní rozdíl mezi Českou a Slovenskou republikou. Nebudu zmiňovat konkrétní pozice, ale v průměru jsme na tom stejně, zkrátka jsme vás opravdu dohnali.
Na Slovensku se také v poslední době vybudovala mnohá centra, zmiňme například Košice, kterým se začalo říkat Košice IT Valley. Tím pádem se i stírají rozdíly mezi Bratislavou a menšími městy.
Kde vidíte největší rozdíly mezi českým a slovenským trhem?
Možná v tom, že v Česku působí hodně freelancerů, tedy lidí, kteří jsou ochotní pracovat sami na sebe. To je jeden z velkých rozdílů oproti Slovensku, kde tento podíl není tak velký.
Zmínili jsme některé trendy, například digitalizaci. Co internet věcí (IoT), díváte se i na tento segment?
IoT je téma, které má svůj potenciál, ale ještě není v tom správném stadiu. V tomto oboru nyní existuje obrovské množství idejí, stále se však hledají reálné příklady, reálné přínosy.
V každém případě ale toto téma pečlivě sledujeme, koneckonců jsme i jedni ze zakladatelů platformy IoT Bratislava. Samozřejmě internet věcí se začíná probírat i u samotných klientů.
Dopady IoT na samotný trh budou podle mě enormní, mohou klientům zcela otočit vnímání, co je obsahem služby, kterou dodávají.
Můžete být konkrétnější?
Dám Vám příklad z pojišťovnictví, které řeší problematiku krytí rizika. Internet věcí začíná umožňovat, aby pojistná událost vůbec nenastala. A to při smysluplných nákladech, jelikož o tom to právě je.
Takže dnes například můžeme jednoduše zjistit, že vám najednou v domácnosti začala téct voda. Můžete tak automaticky hned zastavit její přívod, čímž minimalizujete výslednou škodu. Takže pojišťovna tak bude ve výsledku řešit stejný problém v podobě garance krytí rizika jako dnes, ale už zcela jiným způsobem.
To je jedno z konkrétních řešení, které tento fenomén nyní přináší na trh – reálně, za rozumné náklady, postavit jinou formu současného byznysu nebo zcela úplně novou službu a tím vytvářet zcela nový trh nebo otáčet ten současný.
A kdy to dle vás vypukne?
Takovéto příležitosti již leží na stole a předpokládám, že tento nebo příští rok víceré z nich začnou měnit trh. Jak jsem říkal, s klienty už se o tom bavíme a představujeme jim novou sadu nástrojů, která může zahýbat trhem.
A samozřejmě nejde jen o pojišťovnictví, ale i o zdravotnictví, odpadové hospodářství, životní prostředí a tak dále…
