Hlavní navigace

Petr Formánek: Po přechodu na DVB-T2 by mohly zůstat menší multiplexy DVB-T pro regiony

Jan Potůček

„Souběh vysílání ve standardech DVB-T a DVB-T2 by neměl trvat déle než půl roku,“ míní manažer pražské Regionální sítě 4. „Nesmí diváky vyhnat od pozemního vysílání,“ dodává.

Doba čtení: 19 minut

Jak jako regionální operátor DVB-T vnímáte nedávno schválenou vládní Strategii správy rádiového spektra? Potvrzuje se v ní rok 2017 jako konec kmitočtových přídělů pro regionální sítě DVB-T včetně té vaší.

Vnímám ji jako jakýsi první krok na cestě k přechodu na standard DVB-T2, který dříve či později musí nastat. Je otázka, zda je zrovna nyní ten správný čas se o něm bavit, protože podle mě je to předčasné. Sám si myslím, že přechod na DVB-T2 by mohl začít – a teď mluvím o startu přechodové sítě – někdy po roce 2020. Záměrně říkám „někdy“, protože se logicky nabízí otázka, jak dlouho budou existovat ony přechodové sítě, na což se mě asi vzápětí zeptáte, takže už s ohledem na to říkám, že „někdy po roce 2020“. Myslím si, že ideální by bylo začít v rozumně dlouhou dobu před vypršením kmitočtových přídělů pro stávající provozovatele DVB-T, protože dřívější odchod z DVB-T a přechod na DVB-T2 by byl zbytečný. Nikdo ho nepotřebuje. Standard DVB-T navíc není v ničem špatný. Technicky i výbavou domácností se právě teď nachází v době, kdy bychom si měli vychutnat plody původního přechodu z analogu na digitál, protože sítě DVB-T jsou dokončeny, dva roky se už budují regionální sítě, které ukázaly, že mají svoji životaschopnost, i když o nich zpočátku mohl někdo pochybovat.

I my jsme velmi zvažovali, jestli do toho jít, nebo ne, protože regionálního obsahu pro vysílání v DVB-T nebylo v roce 2011 tolik jako dnes, ale nakonec jsme se správně rozmysleli a spočítali si to tak, že Praha a střední Čechy by mohly být životaschopným projektem i pro menší televize a provozovatele. Proto jsme fakticky obnovili vysílání na kanále 46, které není nové, ale díky tomu, že bylo historicky zavedené u diváků, spousta domů je na jeho příjem vybaveno. Dnes tedy mohu říci, že tři a půl roku máme multiplex plně zaplněný a troufám si tvrdit, že projekt pokračuje úspěšně, a doufám, že až do roku 2017 pokračovat bude. Co se stane s regionálními sítěmi DVB-T po roce 2017, je samozřejmě otázka.

Nelobovali jste za to, aby se ve Strategii správy rádiového spektra objevila možnost prodloužení kmitočtových přídělů pro tyto regionální sítě?

Jako regionální operátoři jsme se vyjadřovali ke Strategii správy spektra v období, kdy ji zpracovával Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Dávali jsme své připomínky ohledně našeho pohledu na regionální provozovatele, ale že bychom přímo lobovali za nějaké prodloužení termínu, to zatím ne, protože Strategie správy spektra na jednu stranu ukazuje určitou cestu, na druhou stranu ale neříká, že to nastane tehdy a tehdy. Platnost našich individuálních oprávnění je jasně daná do konce roku 2017. Ale nikde není řečeno, že nemohou být prodloužena. To se všechno ukáže, podle mě tak během příštího nebo spíše přespříštího roku, kdy ty kmitočty skutečně končí. Uvidíme, jaká bude situace. Dovedu si představit, že by mohlo dojít k prodloužení stávajících individuálních oprávnění o dva, a budu-li optimistou, možná o tři roky do roku 2020, protože v té době by asi měla začít nějaká přechodová část celoplošných multiplexů na síť DVB-T2. Naši klienti jsou ale zaměřeni na regiony, proto vysílají u nás. Takže současně si dovedu představit i to, že v době přechodu na DVB-T2 budou koexistovat sítě DVB-T pro regiony, nebo by dokonce mohly vysílat i poté, co se přechodné sítě DVB-T2 přemění na trvalé. Protože na standardu DVB-T skutečně není nic špatného. Ani my, ani naši klienti, nepociťujeme žádné omezení. Jediný případ, kde by to mohlo být poněkud patrné, je HD vysílání, kde je samozřejmě potřeba větší kapacita. Otázkou ale je, jakým způsobem budou ti provozovatelé, kteří se rozhodnou pro HD, vysílat – zda zdarma, nebo HD verze zpoplatní. To všechno jsou otázky, které nám zodpoví teprve budoucnost. Nemyslím si, že to bude příští nebo přespříští rok. Podle mě to nastane někdy po roce 2021.

S potenciálním prodloužením platnosti kmitočtů regionálních multiplexů počítají i České Radiokomunikace. Podle jejich generálního ředitele Martina Gebauera je jednou z možností, že by tyto sítě mohly vysílat ještě další dva roky. Radiokomunikace navíc stále ještě rozšiřují pokrytí své Regionální sítě 8, i když podle platných kmitočtových přídělů by měla už za dva roky končit. Takže se zdá, že budete mít na své straně silný lobbing ze strany největšího operátora DVB-T u nás.

Určitě. Myslím si, že v tomto směru uvažují zcela pragmaticky, že jim to dává ekonomický smysl rozšiřovat tuto síť. Uvidíme, co se vyjedná během letošního roku, kdy pracovní skupina pro zavádění DVB-T2 při ministerstvu průmyslu a obchodu – která by se mimochodem měla sejít tento týden – má do konce letošního roku připravit podklady pro vládní Strategii rozvoje terestrické digitální televize v České republice. To je podle mě stěžejní bod této pracovní skupiny. Nemyslím si, že by musela detailně říkat, jak se bude přecházet na DVB-T2, jestli s jednou nebo dvěma přechodovými sítěmi, zda poběží současně, nebo nejdřív bude spuštěna jedna a potom druhá, to by nemělo být záležitostí této skupiny. Podle mě je jejím nejdůležitějším úkolem říci, kdy k tomu dojde a co plánuje ČR v dlouhodobém horizontu.

Roli tam hraje spousta obchodních zájmů jak provozovatelů televizí, tak operátorů, a signál pro veřejnost i pro firmy, které dováží televizory, bude tou nejžádanější a nejdůležitější otázkou, kdy se tak stane. Tedy kdy začneme s přechodem na DVB-T2, kdy skončíme a co se bude dít potom. A hlavně co bude s terestrickým vysíláním po tomto přechodu. Protože standard DVB-T2 je do jisté míry komunikován vynuceně. Vynutili si ho mobilní operátoři, kteří chtějí využít pásmo 700 MHz pro rozšíření přístupu k internetu. Ale pásmo 700 MHz z mého pohledu není v této záležitosti stěžejní, protože před sebou máme přidělování dalších pásem. Je před námi, pokud se dobře pamatuji, pásmo 2,4 GHz nebo 2,1 GHz, ale také přidělování pásem 3,5 GHz. A uvidíme, která další pásma bude ČTÚ přidělovat, takže tvrzení, že jde jedině o pásmo 700 MHz, které je to „nej“, není správné. Protože ani nyní, kdy jsou sítě LTE v dosti pokročilém stádiu zavádění, nevidím nikde fronty zákazníků u stánků mobilních operátorů a spokojené uživatele internetu, kteří by bažili právě po LTE. Myslím, že tomu tak není.

Ukazují to i první průzkumy od společnosti Nielsen Admosphere (dříve Mediaresearch), která v červnu představila výsledky crossmediálního výzkumu, podle něhož o to lidé sice mají zájem, ale netrpí nedostatkem rychlosti připojení k internetu, protože málo zalidněné oblasti si v dřívějších letech vybudovaly přístup k internetu pomocí Wi-Fi. Je celkem známé, že leckdy lidé v menších městech nebo obcích měli rychlejší internet než ve velkých městech, kde byli připojeni přes ADSL. Jejich rychlost se v posledních měsících navyšuje, protože největší provozovatel těchto linek přechází na technologii VDSL. Ale Wi-Fi sítě v méně zalidněných oblastech existují řady let a já si myslím, že je ten velký provozovatel trošku podcenil a teď se chystá souboj těchto platforem, tedy Wi-Fi vs. LTE sítě nebo dalších mobilních sítí.

Ale ve hře je ještě další věc, a to je Národní plán rozvoje sítí nových generací (NGA), který připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu. Existuje tedy zatím pracovní verze a já jsem nenašel nějaký ucelenější nebo definitivní dokument, ale to je velmi zajímavý materiál, který doporučuji všem k prostudování. Ono to sice na první pohled nijak nesouvisí, ale má to hluboký význam právě pro mobilní připojení k internetu, a tím pádem pro broadcasting a terestriku, protože jde v podstatě o optické sítě. O těch se ví, že dokáží nabídnout větší rychlost a spolehlivost svým uživatelům. Pokud by se tento plán realizoval v nějaké dohledné době, a protože má být podpořen nemalou částkou 14 miliard korun, daly by se za tyto prostředky vybudovat takové sítě, díky kterým by opravdu neměl být problém vysokorychlostní připojení k internetu o rychlostech 30 Mb/s a více. 

A k tomu by mělo dojít kdy?

Evropská strategie Digitální Evropa 2020 předpokládá, že v roce 2020 bude připojení k internetu ve velkých městech dosahovat rychlosti až 100 Mb/s. A podle toho, jak u nás zatím postupuje budování sítí LTE, to nevypadá, že by se v nich dalo dosahovat rychlostí připojení nad 30 Mb/s. Takže teď je jenom otázka, jak k tomu přistoupí Česká republika, ale ten ministerský materiál, který jsem zmínil, je zajímavý už tím, že jsou v něm zmiňovány sítě LTE a tudíž mobilní sítě v tom smyslu, že nejsou samospasitelné. Že sice dokáží uživatelům zajistit určitý komfort, když jste bezdrátově připojen a nemusíte mít u sebe modem a pevnou zásuvku, ale není to univerzální řešení. Je to skutečně jenom nástroj na dosažení nějakého komunikačního vývoje s pozemní digitální platformou, kdy jde víceméně o obsah. Mobilní operátoři, respektive poskytovatelé internetu, si chtějí sáhnout na videoobsah jako takový. Na peníze z reklam, a to je podle mě primární záležitost LTE. Argument, že máme pomalé sítě… Neříkám, že nemáme, ale když se podíváte na porovnání dosažitelných rychlostí v rámci Evropské unie, jsme někde v polovině. Což si myslím, že není nějaké ostudné místo. Takže je to spíše boj o obsah a snahu přenést ho na internet. Ale tam zase vidím další omezení z hlediska bezpečnosti a přenosové kapacity. Když se připojuje více lidí, může docházet k výpadkům, což se vám u jakéhokoli pozemního vysílání nestane.

Když se vrátíme ke Strategii správy rádiového spektra, oproti její loňské verzi se zmírnil postoj k otázce uvolňování pásma 700 MHz. Zatímco loni ho ČTÚ v dokumentu předjímal, ve vládou schválené verzi je napsáno, že má jít o výsostně politické rozhodnutí. Konzultují s vámi politici pozici, jakou by měla k tomuto problému zaujmout Česká republika?

Nechci říci apriori, že se nezajímají, my sami vyvíjíme vlastní aktivitu. Účastníme se, pokud je nám to nabídnuto, zasedání hospodářského nebo volebního výboru Poslanecké sněmovny, který to má v gesci. Hospodářský výbor má ve své gesci správu spektra a volební výbor záležitosti kolem mediálních zákonů. Jde zejména o konzultace, ale samozřejmě se snažíme prostřednictvím poslanců, kteří jsou přístupni rozhovorům, přinášet náš pohled na věc, ukazovat trošku jinou stránku přechodu na DVB-T2, než je jim kladeno jenom z jedné strany. A především jim ukazujeme to, že diváci dnes mají v řadě míst k dispozici regionální obsah, což před dvěma nebo třemi lety nebylo. Vezměte si, že my jsme byli první, kteří tady začali na podzim 2011 provozovat regionální síť. Pak přibývaly další a další a dnes je jich tuším patnáct. Neříkám, že úplně všechny jsou zaplněné, ale řada z nich má kapacitu naplněnu z víc než poloviny, takže se nedá mluvit o tom, že by to bylo plýtvání spektrem, nebo že by kmitočty byly neefektivně využívané.

Diváci v regionech chtějí mít svůj regionální obsah. Regionální televize se musí brát trochu jinak než ostatní programy. Nespadají do měření peoplemetry, tím pádem na ně není nahlíženo jako na velké celoplošné televize, takže tomu je přizpůsoben i jejich denní režim a vysílací čas. Častěji reprízují pořady, protože mají diváky, kteří se na ně dívají třeba jednu nebo maximálně dvě hodiny denně. Proto neustále reprízují a přinášejí jim zprávy z regionu, ale jiné celoplošné programy tohle nedělají a ani nemohou. Nám to ukazuje, že by se regionální vysílání mělo nějaký způsobem zachovat i po přechodu na standard DVB-T2. Ať již jako regionální sítě ve standardu DVB-T2, nebo ponecháním regionálního vysílání ve standardu DVB-T, protože na něm nic špatného není, z hlediska techniky a vybavenosti domácností tam taky žádná překážka nebude, protože až se domácnosti jednou vybaví na standard DVB-T2, přijímače budou automaticky zvládat i DVB-T. Tudíž by nedošlo k přerušení kontinuity a možnosti příjmu terestrického vysílání. Dokážu si tedy představit i souběžné vysílání DVB-T2 a DVB-T na úrovni regionů.

Co když Evropská unie stanoví datum, ke kterému bude muset vysílání v DVB-T skončit, jako tomu bylo u analogové televize? Analogové kmitočty byly chráněny jen do letošního roku.

Pokud ho stanoví, tak na to bude samozřejmě muset zareagovat naše legislativa a tam si to zatím nedovedu představit, jak by to udělali, protože je otázka, do kdy by vypnutí Evropská unie stanovila. U nás mají operátoři, potažmo provozovatelé televizního vysílání, oprávnění vysílat v DVB-T do let 2021 až 2024. Poslední kmitočtové příděly končí tuším v dubnu 2024. Jednotlivé státy EU mají velké rozdíly v legislativě, která určuje doby platností licencí pro DVB-T vysílání.

Ale už teď třeba České Radiokomunikace deklarují, že by byly ochotny opustit DVB-T dříve, pokud dostanou náhradou stejné sítě v DVB-T2.

Ano, to tvrdí České Radiokomunikace. Z jejich pohledu je to naprosto pochopitelné, já to chápu, ale neslyšel jsem to ze strany Novy, Primy a Barrandova – zda by chtěly takto přejít dříve na DVB-T2, nebo ne. Ve vší úctě k panu generálnímu řediteli Martinu Gebauerovi, jsou to jeho klienti. Oni by mu měli říct, jak si to představují dál. Chápu postup Českých Radiokomunikací v tom smyslu, že standard DVB-T2 je další technický krok kupředu a ony jako technická firma, stejně jako my, se snaží poskytovat to nejlepší, co jde, ale musí se to dělat taky v balanci s reálnou ekonomikou.

Kdybyste mohli pokračovat s vaší Regionální sítí 4 a mohli si vybrat mezi standardem DVB-T a DVB-T2, který byste zvolili? I s ohledem na to, že budoucnost terestrického vysílání je zřejmě v DVB-T2.

Zařídíme se podle přání našich klientů. A myslím si – nechci teď hovořit za ně – že nebudu daleko od pravdy, když bych řekl, že oni se zachovají podle situace. Na standard DVB-T2 ale určitě nepřejdou jako první regiony, s tím musí přijít nejdříve celoplošní provozovatelé. Regiony půjdou v návaznosti na ně, ale budou samozřejmě přemýšlet, zda už mají přejít nebo prostě vyčkají, kdy bude DVB-T třeba nějakým deklaratorním způsobem ukončeno, protože jak už jsem řekl, přijímací zařízení nebudou v tomto případě omezovat příjem DVB-T. Regionální televize tedy budou mít naprosto jednoduchou volbu v tom, že například ponechají sítě DVB-T doběhnout do konce své platnosti, a pokud budeme muset přejít na DVB-T2, nebo se shodneme s většinou našich klientů, že již chtějí přejít na DVB-T2, prostě vyměníme technologii a začneme vysílat v DVB-T2. Ale primárně budeme hovořit a naslouchat našim klientům, jak oni si to představují. To je za naši regionální síť. Myslím si, že to tak asi bude i u ostatních regionálních sítí, ale samozřejmě rozhodující bude, co udělá Česká televize a velcí komerční provozovatelé.

Netroufám si říci ani odhadnout, zda by Evropská unie nějaké takové nařízení vydala. Pokud vyjde, bude termínově odpovídat zhruba tomu, co bylo při přechodu z analogu na digitál, kdy se v České republice začalo s přechodem v roce 2008 a skončilo v roce 2011 a ochrana analogových kmitočtů končí v letošním roce. Takže podobně si myslím, že to bude i u přechodu na DVB-T2, že se na evropské úrovni státy dohodnou a každý řekne své představy, jak to mají ve svých legislativách a na svých trzích z hlediska času, a najde se určitě nějaký kompromis, kdy se řekne ano, tady k tomu datu by už měl být opuštěn standard DVB-T. Viděl bych to tak v případě takového přirozeného vývoje. Pokud ale bude tento přechod tlačen jinými provozovateli, respektive tlakem na uvolnění pásma 700 MHz, vůbec si netroufám předjímat, co kdo schválí.

Sám asi dobře víte, jak došlo na minulé světové radiokomunikační konferenci k dovětku s požadavkem na uvolnění pásma pro širokopásmové sítě. Iniciátorem byly africké státy, které si to prosadily, a evropské země jenom přihlížely a odsouhlasily jim to. Ale bylo evidentně vidět, že v tu dobu k tomu nemají nějaké jasné stanovisko. Tato konference byla v roce 2012, letos na podzim bude další světová radiokomunikační konference a tam se právě očekává nějaký pohyb v tomto směru, ale nečekám nic zásadního. Myslím si, že odsouhlasí možnost koprimárního využití pásma 700 MHz, tzn. jak pro širokopásmové služby, tak pro broadcasting.

Takže rozhodnutí bude na jednotlivých národních státech.

Ano, protože každý stát má svoji legislativu trošku někde jinde, a hlavně jejich trhy jsou rozdílné.

Jak v této souvislosti vnímáte lavírování ministerstva průmyslu a obchodu, jehož náměstek Karel Novotný loni v říjnu rozesílal dopisy velkým českým televizím, v nichž sliboval, že kmitočtové příděly pro celostátní multiplexy DVB-T budou dodrženy do konce jejich platnosti, ale nyní ministerstvo říká něco jiného a nikdo si nemůže být ničím jist?

Pokud vám něco takového pan náměstek řekl, asi k tomu má nějaký svůj důvod. Mně to vede jenom k utvrzení názoru, že je to čistě politické rozhodnutí. Nejsem politik, ale dovedu si představit, že v politice je to dnes tak, za týden jinak, za půl roku ještě úplně nějak jinak. Vždycky se hledá někde nějaký kompromis a nějaké východisko, zvlášť když to má takto celoevropský záběr, že by mohlo dojít k ovlivnění řady trhů. Protože nejenom Česká republika, ale i Slovensko, možná Polsko, ale zejména Francie, Itálie, Británie jsou trhy, kde je pozemní vysílání silnou a zavedenou platformou, a myslím si, že provozovatelé v těchto zemích taky nechtějí přijít o své diváky a vystavit je nějaké nestabilitě nebo přechodovému období, které by se mohlo natáhnout na několik měsíců, ne-li let, kdy se bude poskytovat obyvatelům televizní vysílání prostřednictvím části pozemní platformy a vedle toho nějaké jiné a ta nová se bude teprve budovat a vznikne určitý chaos.

V tomto ohledu si myslím, že určitá konzervativnost není rozhodně na škodu, protože na každém trhu v daném státě má pozemní vysílání a další vysílací platformy svoji historii. A žádný politik si myslím nedovolí, nebo by si neměl dovolit, aby došlo k nějaké překotné změně, protože to jenom roztříští vztahy mezi provozovateli a diváky nebo uživateli širokopásmových služeb. Čili si myslím, že rozumný politik bude hledat jakousi rozumnou kontinuitu. Ne že by chtěl bránit nějakému rozvoji, to určitě ne. Rychlý internet je určitě dobrá věc, protože spousty dalších služeb jsou na internetu životně závislé. Ve spoustě případů nám to i usnadňuje život, to je bez debaty. Ale že by to plně nahradilo terestrické vysílání, to si nedovedu představit a myslím si, že to ani není pravda, protože i z hlediska bezpečnostních otázek apod. má terestrické i rozhlasové vysílání, ať už v pásmu FM nebo digitálu, určitě své místo.

A bude to místo stále tak velké jako dosud? Protože v souvislosti s masivním rozvojem mobilních televizních služeb se zdá, že spousta mladších diváků odchází od klasické televize právě k těmto službám a je otázka, zda u nich nezůstanou, zatímco starší generace klasických televizních diváků postupně vymře.

Máte pravdu, je to koloběh a přirozený vývoj. To, co já jsem měl ve svých dvaceti, by dnešní dvacetiletí považovali za pralesní ligu. Prostě vývoj jde kupředu, ale tady jde o využívání dané platformy. Naprosto chápu, že příchod tabletů a chytrých telefonů je takové lákadlo, které usnadňuje život, řada aplikací vám přinese informaci teď, kdy ji právě potřebujete, máte ji u sebe… To je všechno dobré, ale nezlobte se, já nevidím (na veřejnosti), že by si někdo sednul a pustil si televizi na tabletu nebo na svém chytrém telefonu. Potvrzuje to i již zmíněný crossmediální výzkum, který říká, že tento způsob využití se děje převážně v domácnostech. Tohle se bude objevovat a už se to objevuje při velkých sportovních akcích nebo při velkých společenských akcích, případně u mimořádného zpravodajství. Není to ale způsob běžného masivního sledování televize, jde stále o doplňkovou záležitost.

Nesměřuje televizní vysílání jako takové právě k tomu, že se smrskne na živé vysílání sportovních utkání, koncertů, zpravodajství a mimořádných událostí? A všechno ostatní, co je předtočené, si budou diváci pouštět sami ve chvíli, kdy na to budou mít čas a chuť, nikoli v dobu, kdy jim to naservíruje nějaký televizní dramaturg?

Samozřejmě. Je otázka v tom, jak dlouho si budete chtít sestavovat svůj vlastní program a zábavu po pracovní době nebo v době svého volna a kdy dáte na toho zkušeného dramaturga v té televizi, který vám na sobotní nebo nedělní večer naservíruje program. Tam jde o to, kdo, kdy a jak to bude chtít a souvisí to s každodenním životem.

Některé výzkumy tvrdí, že člověk po určité etapě života, když založí rodinu, se vrací do obýváku před klasickou televizi. Možná to tak bude i nadále. Pak je zase otázka, zda se časem nezmění způsob, jakým se do té televize dostává signál a zda Česká republika nepřejde většinově na satelit a kabel, jako to je u většiny evropských zemí.

Víte, zřejmě nás v příštích letech, a bude to v těch letech, kdy bude zahájeno přechodové období, tedy s přechodnými sítěmi DVB-T2, čeká útok všech ostatních platforem na terestrické vysílání.

Přechod na DVB-T2 by tedy mohl vyhnat diváky k satelitu?

Přesně tak, nebo i k dalším platformám. Jen si vzpomeňte, když v roce 2008 začal přechod z analogu na digitál. Vláda schválila Technický plán přechodu, v něm byl naprosto jasně dán postup, kde se začne a kudy se bude postupovat. Byly tam stanoveny vysílací kanály všech sítí, které byly v tu dobu přiděleny. Začalo to tuším severními Čechami a postupovalo se proti směru hodinových ručiček a bylo to rozloženo do tří let. A teď se podívejte zpětně, co se za ty tři roky dělo u kabelu a zejména u satelitu. Přechodové období samozřejmě provozovatelé těchto platforem využili, začali lidem nabízet, aby nečekali, až k nim přijde digitální televize pozemní cestou. Došlo zhruba k 20% ztrátě diváků. Čili do jisté míry je tady návod pro síť DVB-T2, že by její souběh s DVB-T neměl být tak dlouhý, protože tím může poškodit sebe samu. Koneckonců, myslím, že i velcí provozovatelé televizního vysílání, tím myslím Novu a Primu, deklarovali, že nechtějí žádný dlouhý přechod a že se na něm nechtějí finančně spolupodílet, což by taky měl být jeden z úkolů ministerské komise, vymyslet, jak dlouho bude přechodová síť vysílat a jestli vznikne jedna a ujme se jí třeba Česká televize, která bude mít nějaký delší souběh s vysíláním DVB-T, a komerční televize nastoupí třeba půl roku před vypršením platnosti svých licencí pro DVB-T. Sítě DVB-T2 pro ně by se spustily toho půl roku před vypršením licencí a pak se na ně zcela přejde. Já vím, že někdo řekne, že půl roku je málo. Ale když řeknete půl roku teď v roce 2015 a bude se to týkat roku 2022, 2023 nebo 2024, tak je to dostatečně dlouhá doba na to, aby s tím lidé i prodejci a tudíž i dovozci elektroniky počítali.

Lemplové si ale stejně počkají na poslední chvíli a pak to budou řešit těsně před vypnutím DVB-T. I kdyby souběh trval dva roky.

KL2018 Tip nominace

Jistě, a na druhou stranu zase fandové těchto moderních sítí si to pořídí hned, jak to půjde. Budou jenom říkat, proč už toho takto nevysílá víc. Naopak budou lidé, kteří se podívají, kdy je poslední datum a týden před ním zajdou do obchodu a budou chtít nějaký přijímač. Ono to tak bude, ale to nezměníte. Takže jde o to, jak to chcete udělat. Buď se to udělá pro diváky, aby to pro ně bylo bezproblémové, a tudíž bych jako provozovatel neměl přijít o žádného uživatele. Když mu to udělám pohodlně, nepřijdu o něj. Když mu to zkomplikuji, nebo ho budu nutit do nějakého opakovaného přeladění, zadělávám si na problém, že divák uteče. A že mi uteče právě k téhle jiné platformě, o které jste mluvil, nebo kam směřovala vaše úvodní otázka. Takže si myslím, že ve vlastním zájmu pozemního vysílání by ten přechod měl být nechci říct co nejkratší, ale efektivně krátký nebo efektivně dlouhý. Záleží na tom, jak se na to podíváme. Ale rozhodně by bylo v zájmu věci říci si, kdy to nastane a kdy to skončí. To je podle mě základ.

Foto: Karel Choc, DigiZone.cz

Našli jste v článku chybu?