Hlavní navigace

Podnikatelé, platíte za své zaměstnance koncesionářské poplatky?

19. 6. 2009
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

 Autor: 115393
Přijde vám ta otázka přehnaná? Stačí letmý pohled do zákona, abyste zjistili, že právnická osoba musí platit koncesionářský poplatek za každý rozhlasový nebo televizní přijímač. A za takový přijímač se v případě rozhlasu považuje i služební mobil s analogovým tunerem pro poslech rádia, autorádio ve služebním automobilu nebo v případě televize počítač s televizní kartou. Že je nepoužíváte k tomuto účelu? Českou televizi ani Český rozhlas to nezajímá.

Obava je na místě

Zákon skutečně neřeší, zda používáte mobil k poslechu rádia, nebo zda máte v kanceláři „vykuchaný“ model starého televizoru jako dekoraci. Obojí splňuje definici rozhlasového, respektive televizního přijímače. Pokud jste podnikatel a zároveň vášnivý sběratel starých rádií nebo televizorů, docela se vám takový koníček prodraží. Nemluvě o tom, že pokud máte dejme tomu dvacet zaměstnanců a všichni používají služební mobily s možností příjmu rádia, k tomu například pět služebních automobilů s autorádii, měli byste měsíčně platit jenom za mobily a auta 25 rozhlasových poplatků (násobeno 45 korunami to znamená 1125 korun), a to k nim ještě nejsou připočítány skutečné rozhlasové přijímače ve firmě.

Skutečný počet rozhlasových i televizních přijímačů by měla firma nebo podnikající fyzická osoba nahlásit Českému rozhlasu a České televizi. Obě média už nějaký čas provádějí pravidelné kontroly firem a ověřují si, zda údaje zaslané Útvaru rozhlasového poplatku ČRo nebo Útvaru televizního poplatku ČT odpovídají skutečnosti. Nebo zda firma, která nefiguruje v seznamu plátců koncesionářských poplatků, by neměla tento poplatek platit. Jenže jak zjistit, kolik přijímačů podnikatel nebo firma skutečně vlastní? Při terénní práci se v některých případech skutečně z různých objektivních důvodů nedá 100% zjistit skutečný počet televizních přijímačů. Z procesu vyhledávání přecházejí do procesu vymáhání ty případy, u nichž je nashromážděn dostatek důkazů pro eventuální soudní řízení, říká mluvčí České televize Ladislav Šticha.

Jak se dá zjistit počet přijímačů ve firmě?

Rádio staré

Kavčí hory mají pro vyhledávání neevidovaných poplatníků najatou externí firmu. Vybrali jsme ji ve výběrovém řízení a uzavřeli s ní dlouhodobou smlouvu, říká Šticha. Tato společnost vyhledává právnické osoby, živnostníky nebo firmy, a kontroluje, zda jsou v seznamu plátců televizního poplatku. Pokud ne, vyzve je dopisem k přihlášení mezi poplatníky a nahlášení počtu rozhlasových a televizních přijímačů. Co když se ale firma nebo podnikatel odmítnou registrovat nebo nahlásí menší počet přijímačů? Při nesplnění oznamovací povinnosti pro všechny zjištěné televizní přijímače dostávají právnické osoby výzvy ke splnění svých zákonných povinností na takový počet televizních přijímačů, který je rozdílem mezi zjištěným počtem a evidovaným počtem televizních přijímačů, vysvětluje mluvčí ČT.

Jenže jak ČT zjistí, kolik televizních přijímačů právnická osoba vlastní? Externí vymahač ani ČT nemají právo vstupovat do prostor cizích firem. Podle Štichy existují možnosti, jak se to dá zjistit, Kavčí hory je ale z pochopitelných důvodů nechtějí sdělit. Jisté, že ČT nepoužívá speciální měřicí vůz, který zachycuje elektromagnetické vlnění televizního přijímače, jako je tomu v případě britské BBC. A je docela dobře možné, že žádný účinný a především legální způsob kontroly firem, které vykáží minimální nebo žádný počet televizních přijímačů, neexistuje. Mimochodem, jak u fyzických osob, tak u podnikatelů platí, že pokud na výzvu vymahače odpoví čestným prohlášením, že nevlastní žádný rozhlasový nebo televizní přijímač, povinnosti platit koncesionářský poplatek se zbaví. I v takových případech by měla ČT nebo ČRo nějakým způsobem ověřovat pravdivost prohlášení. Jenže jak?

ČT si dělá evidenci „nepoplatníků“

Ladislav Šticha

Pokud nám dotyční zašlou čestné prohlášení o nevlastnění televizního přijímače, dostanou se do tzv. seznamu evidovaných nepoplatníků. Tyto seznamy jsou vyhodnocovány, ověřovány a při dalším oslovení se s nimi pracuje, vysvětluje mluvčí ČT. Pokud se firma vyváže čestným prohlášením z placení koncesionářského poplatku, neznamená to, že by se automaticky ztratila z hledáčku společnosti, která pro ČT vymáhá placení poplatků. Neznamená to, že jednou obdržené čestné prohlášení o nevlastnění televizního přijímače bereme za neměnné. Za určitých okolností může dojít i k opětovnému oslovení evidovaných nepoplatníků, upozorňuje Šticha. Stejné to je také v případě čestného prohlášení u domácnosti.

Čestné prohlášení domácnosti se ověřuje poněkud komplikovaně, přesto existují možnosti, jak v řadě případů čestné prohlášení ověřit. Způsoby ověřování nehodlá ČT z pochopitelných důvodů veřejně prezentovat, říká Šticha. Důvody mohou být opět dvojí: buď takové ověřování není úplně ve shodě se zákonem a dochází při něm k porušování práv fyzických osob, případně je alespoň z morálního hlediska pochybné (např. při využívání informací od sousedů a donášení informací), a nebo prostě žádné neexistuje a ČT to nechce veřejně přiznat. Na domácnosti má veřejnoprávní televize a rozhlas ještě jednu páku: dvakrát ročně může ze zákona získat od všech dodavatelů elektrické energie seznamy jejich klientů a porovnávají je se svými seznamy plátců koncesionářských poplatků.

Podnikatel.cz logo

Co říkají sami podnikatelé?

Naše Asociace je všeobecně proti jakémukoliv principu „kolektivní viny”, které návrh plošného vybírání jakýchkoliv poplatků připomíná. Není akceptovatelné, aby kdokoliv platil za něco, co třeba vůbec nevyužívá. Stejně tak není akceptovatelné to, aby si provozovatel takových služeb usnadňoval práci tím, že zpoplatní jednoduše všechny. Platit by měl pouze ten, kdo danou službu využívá. Jak toto technicky zjistit, není ale naše starost, to je starost provozovatelů těchto služeb, říká Tomio Okamura, viceprezident a mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur. Reakce dalších podnikatelů čtěte v dnešním článku na serveru Podnikatel.cz.

Bereš proud, plať za rozhlas a televizi

Pokud se v seznamu odběratelů elektrické energie objeví domácnost, která neplatí televizní nebo rozhlasový poplatek, ČT nebo ČRo ji osloví dopisem a požádá ji, aby se evidovala jako plátce tohoto poplatku. V tu chvíli má domácnost jedinou možnost, jak se z této povinnosti vyvázat: napsat čestné prohlášení o nevlastnění rozhlasového, respektive televizního poplatku. U podnikatelů a firem, tedy právnických osob, takové porovnávání databází s dodavateli elektrické energie podle mluvčího ČT Ladislava Štichy nefunguje. Neevidované odběratele elektrické energie z řad domácností oslovuje pravidelně dvakrát do roku, v jarních a podzimních měsících. Těsně před procesem oslovení ČT získává od energetických společností databáze tak, aby byly co nejaktuálnější, přiblížil Šticha.

Stejně jako u právnických osob, také u domácností nemá ten, kdo pošle čestné prohlášení o nevlastnění rozhlasového nebo televizního poplatku, vyhráno. V další vlně porovnávání databází ji může televize nebo rozhlas oslovit znovu a domácnost musí opět zaslat to samé čestné prohlášení, a tak to pokračuje stále dokola. Volíme různou délku odstupu, aby se oslovená osoba necítila být obtěžována. Zákon nestanovuje žádnou lhůtu odstupu jednotlivých oslovení. Čestná prohlášení, respektive firmy, které se jím vykáží, jsou srovnávány s dalšími dostupnými informacemi, přičemž u podezřelých případů dochází ke kontrole, říká bez dalších podrobností Ondřej Beran, vedoucí Útvaru rozhlasového poplatku Českého rozhlasu.

Set-top-box se scartem - zadek

Věděli jste, že musíte platit rozhlasový poplatek za set-top-box pro příjem digitální televize?

I rozhlas se zaměřuje na firmy

Český rozhlas má koncesionáře z řad právnických osob a podnikajících fyzických osob ve vlastní správě teprve třetí rok. Přede dvěma lety písemně oslovil řadu firem, které chyběly s seznamu plátců rozhlasového poplatku a podařilo se mu získat 40 tisíc nových poplatníků. Počet přihlášených přijímačů u jednotlivých poplatníků je zprvu věcí samotného poplatníka. Pouze v podezřelých případech dochází k opatřování údajů o skutečném množství přijímačů. Konkrétní postupy nelze s ohledem na jejich efektivnost zveřejňovat, nicméně takových postupů je více, odpovídá Beran podobně jako mluvčí ČT Šticha. Existuje několik různých postupů, které se volí dle konkrétního druhu kontrolované firmy, dodává mnohoznačně.

Informace o existenci firem, které neplatí rozhlasový poplatek, si ČRo opatřuje podle Berana nepravidelně a kromě seznamů odběratelů elektrické energie vyhodnocuje i další veřejné zdroje o organizacích a firmách. Od poplatku jsou oproštěny jen zákonem stanovené organizace: Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, Český rozhlas, Česká televize, držitelé licence k rozhlasovému vysílání a školy zapsané ve školském rejstříku. Výjimka se ale netýká např. zaměstnanců Českého rozhlasu a České televize, nebo členů jejich kontrolních rad. V uplynulých letech se například přišlo na to, že koncesionářské poplatky neplatila ani některá ministerstva.

Definice přijímače je široká, pokuty vysoké

Pro podnikatele je velmi nemilé, že se definice rozhlasového nebo televizního přijímače, za který musí platit poplatek, stále rozšiřuje. Český rozhlas na svém webu například píše o zařízeních pro „individuálně volitelný příjem rozhlasového přijímání“, konkrétně pak o přenosných rádiích, mini a micro věžích s tunerem, autorádiích, radiobudících, mobilních telefonech s rádiem, set-top-boxech (DVB-T) napojených k televizi (Český rozhlas totiž vysílá v televizním multiplexu 1 společně s Českou televizí – viz článek Platíte rozhlasový poplatek za set-top-box? Měli byste), PC s nainstalovanou FM nebo DVB-T kartou. Česká televize spolupracuje na přípravě novely zákona, která by měla mezi televizní přijímače zařadit také počítače napojené na internet, které současný zákon pomíjí.

BRAND24

Návrh je aktuálně ve fázi legislativních příprav, které zahrnují nejen PC, ale i mobilní zařízení, resp. další nově se objevující technologie – není proto vhodné tyto věci předem komentovat (nehledě na to, že z věcného hlediska ani není komentovat co), říká k tomu Ladislav Šticha. A co hrozí firmě nebo podnikající fyzické osobě, když nahlásí menší počet rozhlasových nebo televizních přijímačů, nebo informuje o změně jejich počtu pozdě? U televizních přijímačů činí sankce – přirážka – 10 000 Kč za každý jeden nepřihlášený přijímač, říká Šticha. U rozhlasu to je poloviční částka: 5000 Kč. Dále můžeme vystavovat přirážku ve výši 1000 Kč za každý opožděně zaplacený rozhlasový přijímač, píše Český rozhlas na webu věnovaném problematice rozhlasového poplatku.

Podnikatelé z řad fyzických osob se můžou utěšovat, že na rozdíl od firem nemusí platit poplatek za všechny přijímače, pokud je vyloženě nepoužívají pro potřebu svého podnikání. U firem se platí za všechny přijímače bez rozdílu.

Jste podnikatel a platíte koncesionářský poplatek za každý televizor a rozhlasový přijímač?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je šéfredaktorem serveru o digitálním vysílání DigiZone.cz a redaktorem týdeníku Reflex.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).