Zmíněný rozhovor s Taťánou le Moigne vyšel zde na iHNed.
A co vůbec znamená „stát se jedničkou“? Jediným rozumným kritériem je výše zisku. Miliardy na netu umí otočit kdejaký internetový (velko)obchod, ale zisk je to, co se počítá. Obrat je sekundární kritérium a ještě méně důležitá je návštěvnost. Bohužel ale i když se Google touto jedničkou stane, s jistotou a přesností se to nedozvíme – firma nevydává finanční výsledky pro jednotlivé země, kde působí.
Výhody na straně Seznamu
Letitý dominantní hráč má především velice silnou výchozí pozici: je domovskou stránkou pro milióny českých uživatelů Internetu, dominuje v oblasti freemailu. Zde je jeho převaha nad konkurencí vůbec nejsilnější – adresa @seznam.cz je všeobecně používaný a akceptovaný standard, dokonce i mnoho firem s vlastní doménou využívá tuto adresu jako “oficiální”. Seznam vede i v některých dalších podstatných internetových službách, i když v nich už má obvykle zdatné konkurenty (mapy, noviny na Internetu, realitní server atd.). Seznam je díky své pozici i tradici brán jako primární cílové místo pro inzerci – obsluhuje cca 30 % veškeré reklamy na českém Internetu, i když jeho podíl na celkové návštěvnosti je mnohonásobně menší.
Seznam je v dnešní době rovněž poměrně kvalitně řízenou firmou se strategií, která je skoro imunní vůči selhání: nehoní se za vizionářskými bludičkami, uvažuje pragmaticky a investuje jen do “důležitých věcí pro obyčejné lidi”. Hromadí zisk. Nesnaží se být za každou cenu na čele pokroku – ví, kde se nalézá nejsilnější jádro návštěvníků Seznamu a připravuje jim novinky takovou rychlostí, jakou jsou schopní právě tak zkonzumovat.
Jestliže mám hlavní výhody firmy, které budou nejobtížněji k poražení, shrnout, tak jsou to první dvě zmíněné: homepage a mail. Obojí se totiž vyznačuje obrovskou setrvačností: k tomu, aby člověk zaměnil svůj e-mail za jiný, už musí být pořádně velký impuls, u homepage je to podobné. S nadsázkou můžeme říci, že to je podobné, jako když se v normálním životě člověk přestěhuje – také nepodstoupí toto martyrium, pokud vysloveně nemusí.
Past: podnikatelská výdrž
V českém podnikatelském prostředí bylo mnoho firem, které vypadaly jako neporazitelné, a přesto odešly poraženy. Důvod byl vždy stejný: zakladatele firmy, kteří ji vybudovali v době nulové konkurence a zabezpečili jí neotřesitelnou pozici, to po nějaké době víceméně přestalo bavit – nebo můžeme říci, že objevili, že v životě jsou také jiné hodnoty než makat pro firmu dvanáct hodin denně sedm dní v týdnu, a z firmy se stáhli nebo ji (častěji) prodali. Za první republiky předávali rodiče firmu svým potomkům, protože to považovali za nejlepší možnost, jak je zabezpečit a jak jejich životům dát náplň. Dnešní doba je jiná: rodič považuje za nejlepší způsob zabezpečení potomka, že mu dá peníze – ať si s nimi dělá, co za vhodné uzná.
Proti únavě materiálu jsou zahraniční korporace odolné – jejich správní rady skoro nic nedělají a nemohou se tedy unavit, na druhé straně však umějí včas vyměnit vyhořelého manažera za neopotřebovaného. Proto bývá jejich taktika boje proti silnému domácímu lídrovi jednoduchá: vyčkávat, nervat se do krve, ale samozřejmě také jej nenechávat být – oblíbenou metodou je přetahování klíčových lidí, kteří v českých privátních firmách narazili na růstový strop, jak v pozici, tak v platu.
Zda nastane „únava materiálu“ u majitele Seznamu, lze pouze spekulovat – může to přijít zítra, za rok, za deset let, nebo nikdy a firma bude předána ve skvělé formě potomkům. Přesto je to ale nejpravděpodobnější varianta zlomu v podnikání Seznamu – nový majitel si jej už podřídí svým zájmům (mediální dům, televize, zahraniční portál), soupeření sice bude jaksi pokračovat, ale už ne v podobě, jak jej nyní známe: Lukačovičův Seznam versus český Google.
Technologické zaostávání?
Je často diskutováno, zda může domácí podnikatel s tisíckrát menšími zdroji držet krok se světovou korporací v otázce technologického vývoje. V internetových technologiích na to dnes není snadná odpověď, ale trendy jsou viditelné. V dřevních dobách se daly naprogramovat ty největší internetové pecky (své doby) na koleně, a i dnes většina nejdůležitějších funkcí je otázkou pár měsíců či rok práce pro tým o desítce osob – tedy nic, co by v pohodě nezvládl domácí lídr.
Jenomže časy se přece jen mění. Nejatraktivnější aplikace dneška jsou všechno, jen ne jednoduché: jmenujme třeba Facebook, Google Earth, prohlížeč (i OS) Chrome, StreetView… Boj se přitvrzuje, „kolenačky“ udělaná aplikace nestačí. Další velkou výhodou, kterou nemůže světovému gigantovi nikdo sebrat, je jeho testovací laboratoř – tou je totiž celý svět, primárně pak Internet v USA a dalších vyspělých zemích, stále o pár let před námi. Špičková myšlenka se zrodí venku a ne u nás, protože tam vedou vnější podmínky k „dřívějšímu rozsvícení žárovky v hlavě“. Stonásobně větší trh pak znamená pro tuto myšlenku zálivku, díky které se opět rozvíjí mnohem rychleji než by tomu mohlo být u nás. Nejlepším příkladem je právě už zmíněný Facebook: naprogramovat jej v českém prostředí je úkol na hranici schopností i pro hodně velkou firmu, teoreticky by to šlo, ale už není proč – když je tu Facebook. (Viz nebohý pokus Sitko.cz, viz to, že české tzv. sociální sítě Lidé.cz nebo Libimseti.cz neumějí překročit svůj stín a stále jsou to jen trochu komfortnější seznamky).
Seznam je finančně silná firma a může si dovolit věnovat na výzkum a vývoj sto miliónů Kč ročně, a zřejmě to i dělá; cíleně a chytře se zaměřuje na vybudování týmu „nejlepších mozků“ českého Internetu. V tom s přehledem porazí největší místní konkurenty; ale může to stačit na firmy rozměru Microsoftu nebo Googlu, které investují miliardy dolarů a navíc mají k dispozici nejchytřejší hlavičky celého světa?
Technologický rozdíl mezi službami Seznamu a Googlu se dá jistě najít i dnes, ale pro uživatele to není rozhodující – obojí funguje a to je hlavní. V příštích letech ale bude technologická převaha narůstat a nabývat na významu. A je s tím spojená ještě jedna věc. Pár let dozadu, když se ve světě objevilo něco nového (příklad: YouTube), český Internet až na pár geeků nezareagoval, naskočil si se zpožděním, takže domácí firmy mohly včas zareagovat a přišly s imitací, která jakž-takž uspěla (Stream.cz). Dnes už dokáží velké firmy jako je Google vypustit ven důležité služby celosvětově a způsobem, že nejsou přehlédnutelné ani u nás. Už dvakrát zmíněný Facebook je tu chvilku a již mluví česky – bleskově se rozšířil i mezi normální populací a jeho případná domácí imitace už nemá šanci na úspěch; z dalších služeb, které vzaly globálně svět útokem a vzaly domácím šanci na kopie, jmenujme Twitter.
Nové věci, nové hry
Nic z výše uvedeného ale nemá šanci Seznam sesadit, určité vyrovnávání sil na českém Internetu je myslím patrné už nyní. Změnit poměry na bojišti ale mohou jen myšlenkově i technologicky zcela nové, jiné věci – ty jsou dnes víceméně utajené v laboratořích Googlu i jinde, nebo ještě neexistují ani v těch nejbystřejších hlavách. Nové věci přicházely vždy, ale Internet se zprofesionalizoval: dnes už se myšlence s velkou šancí se prosadit ujme velká firma, rychle zainvestuje a včas jej vypustí do světa s marketingovou a obchodní podporou a lokalizací. Internet se nepřestává vyvíjet živelně (není rozhodně pod kontrolou pár velkých firem), ale velké firmy jsou už dobře „zařízené“ na to, aby dokázaly jakýkoli nadějný výhonek slupnout a začlenit do své stáje – to dobře prokazuje jak Microsoft, tak Google a možná pár dalších gigantů.
Bude za pět let ještě aktuální freemailový server? Nebo budeme přistupovat ke své poště úplně jinak – nebo (jak naznačuje například IBM) projde internetová komunikace přerodem, který povede téměř k zániku e-mailu? Bude ještě někoho zajímat katalog firem či přehled zboží prodávaného na Internetu, nebo se bude dostávat k těmto informacím zcela jinak – a mnohem snáze? Bude „Internet ve věcech“?
Když už jsme využili atraktivního titulku „porážka Seznamu do pěti let od Google“, tak jím i uzavřeme. Když už by měl tradičně postavený portál (to může právě tak platit pro Yahoo a podobně) prohrát, tak to bude spíše dáno tím, že na Internetu vznikne jiná hlavní scéna. Portál bude stále první tam, kde je první i nyní; ale diváci i inzerenti se přesunou k jinému pódiu. A to, myslím si, je docela reálná představa.
ČLÁNKY DO MAILU