Potřebuje vůbec Český rozhlas zahraniční vysílání na krátkých vlnách?

18. 10. 2009
Doba čtení: 2 minuty

Sdílet

Autor: 115393
Jak jsme již v pátek informovali, Ministerstvo zahraničí výrazně omezí finanční podporu vysílání Českého rozhlasu do zahraničí. Pro stanici ČRo 7 – Radio Praha to znamená, že od ledna 2010 bude muset snížit svůj rozpočet o pětinu a zřejmě ukončí vysílání na jediném krátkovlnném vysílači na území České republiky - v Litomyšli. Vůči tomuto kroku se zvedla zatím menší vlna nevole zejména ze strany zaměstnanců této stanice. Jenže má vůbec Český rozhlas vysílání na krátkých vlnách zapotřebí?

Vyplatí se vysílat jen pro příznivce dálkového příjmu?

Krátké vlny jsou významným historickým artiklem a čeští a slovenští posluchači jim mohou být vděční zejména proto, že díky tomuto pásmu mohli poslouchat zpravodajství Svobodné Evropy v časech hluboké totality. I díky krátkým vlnám se do Československa dostávaly informace ze západních zemí, které nebyly ovlivněny oficiální státní propagandou. Jenže doba se v posledních 20 letech výrazně posunula a dnes jsou sice krátké vlny významným historickým artiklem, ale pro vysílatele typu Českého rozhlasu jsou zřejmě nepotřebné.

Není pochyb o tom, že vysílání ČRo 7 – Radio Praha má své posluchače v zahraničí. Kdysi byl podobný program pro zahraniční posluchače nepostradatelný – v době kdy nebyl přístupný internet a satelit se o dění v ČR nebo na Slovensku dalo dozvědět přímo pouze z rozhlasového programu v zahraničí. Jenže dnes, když je možné téměř jakoukoliv stanici poslouchat (nebo i sledovat) přes internet, postrádá vysílání na krátkých vlnách svůj dřívější smysl.

Pokud patříte mezi příznivce dálkového příjmu, určitě vám poslech krátkých vln dělá radost. Jenže uchovávat finančně náročné šíření signálu jen pro několik DX-erů v zahraničí, to je zbytečný luxus. Kdo chce, ten si informace o České republice najde – ať již na internetu přes vícejazyčný portál ČRo 7, a nebo přímo ve vysílání díky internetovému streamu nebo satelitu. Zahraniční vysílání ale určitě nepotřebuje samostatné šíření přes krátké vlny v dnešní době. Momentálně jde především o prestižní záležitost.

Smysl má digitální vysílání do zahraničí

Co ale dává smysl, je vysílání tohoto programu v digitálu na středních vlnách v DRM. Digitální technologie oživuje původně nevyhovující střední vlny a přináší dosud nepoznanou alternativu příjmu. Jelikož budoucnost elektronických médií je primárně v digitálním vysílání, měl by se rozhlas spíš soustředit na investice do této oblasti.

Když generální ředitelka Slovenského rozhlasu ohlásila rušení obdobného zahraničního vysílání na krátkých vlnách, rovněž se zvedla vlna nevole. Umělci, známé osobnosti a rozhlasoví pamětníci dokonce sepsali petici, aby se podobné vysílání uchovalo. I vedení Slovenského rozhlasu ale nikdy nemělo záměr multilinguální program zastavit, jen změnit způsob šíření – na internet a satelit. Nakonec se toto vysílání podařilo financovat prostřednictvím státní objednávky.

Program je potřeba zachovat, šíření musí jít s dobou

Vysílání veřejnoprávního média do zahraničí je důležité. Pomáhá šířit dobré jméno domovské země a je cenným zdrojem informací zejména pro turisty a novináře, kteří se chtějí o naši zemi něco dozvědět. Tyto cílové skupiny ale určitě nebudou pro poslech ladit krátké vlny, nýbrž si najdou na internetu vhodný stream. A čeští krajané kdekoliv ve světě jistě upřednostní poslech autentického programu jiných okruhů Českého rozhlasu přes internet než upravený program pro zahraniční posluchače. Z tohoto důvodu je rozhodnutí zrušit krátkovlnné šíření ČRo 7 pochopitelné a logické a dá se říct, že jde s dobou.

Jak by měl vysílat Český rozhlas do zahraničí?

Autor článku

Autor byl šéfredaktorem severu Digitálně.tv, oficiálního státního informačního webu k přechodu na digitální televizní vysílání. V minulosti vedl internetové deníky RadioTV.cz a RadioTV.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).