Ber nebo neber
O prodeji pěti televizních studií, která se dělí o frekvence s televizí Prima, jednala Berkova RTA už v roce 2005. Regionům docházely peníze, Prima od nich po vstupu RTA přestala odebírat příspěvky do svého Zpravodajského deníku a končila jim exkluzivní spolupráce na výrobě regionálního pořadu Právě teď pro Novu. Byla to ale Prima, kdo přišel za RTA s návrhem ukončit sáhodlouhé spory o regionální vstupy tím, že studia prostě odkoupí a jednou provždy tak vyřeší každoroční dohadování o vysílacích časech regionálních oken. Loni v únoru dospěla dohoda do fáze, kdy se obě strany shodly na všem podstatném a stačilo jen podepsat smlouvy.
K tomu ale nedošlo: na jaře se začalo měnit vedení Primy, vyjednávací tým i jeho požadavky. Definitivní verzi písemné smlouvy obě strany nikdy nevypracovaly a loni v říjnu se rozešly ve zlém. Právní zástupce RTA Mojmír Náplava popsal vyjednávání s Primou v dopise adresovaném Radě pro rozhlasové a televizní vysílání: S návrhem na tzv. „očištění licence Primy“ cestou odkoupení obchodních podílů ve společnostech provozovatelů regionálního vysílání v síti RTA přišli jako první zástupci televize, nikoliv RTA. Již v měsíci únoru letošního roku byla také oboustranně předjednána a v podstatných bodech odsouhlasena dohoda, která by vztah Primy a regionů RTA komplexně řešila. Než však byla finální verze této dohody právníky obou stran zpracována v písemném znění, zástupci Primy ji začali sami zpochybňovat a začali předkládat RTA zcela nové, nepřijatelné návrhy.
Prima s regiony zaspala
Jaké návrhy a proč Prima najednou couvla z rozjednaného obchodu? Pro lepší pochopení problému je třeba krátký exkurz do historie. Vstup RTA do regionálního vysílání na frekvencích Primy se datuje do roku 2004, kdy začal její majitel Jaroslav Berka skupovat televizní studia napojená na kmitočty Primy. Nutno dodat, že podobný plán měla i sama Prima, protože se potřebovala zbavit nepříjemného vyjednávání o vysílacích časech regionů a výhledově se regionů na svých frekvencích úplně zbavit. Tehdejší generální ředitel Martin Dvořák proto vymyslel plán, podle kterého by Prima jednotlivé regiony koupila, spojila je s metropolitními stanice TV Praha a TV Hradec Králové a vytvořila z nich síť hejtmanských televizí.
Prima si dokonce registrovala ochranné známky s názvy všech krajských měst, jenže než se rozhoupala s kupováním podílů v regionálních studiích, u těch nejdůležitějších ji předběhla Berkova RTA. Asi nejcitelnější byl její vstup do jihočeské televize Gimi, skrze níž chtěla Prima ovládnout i jihlavskou TV Vysočina, ale také do brněnské Fatem TV a ostravské TV Polar. Psychologicky nepříjemný byl pro Primu i obchod, který s RTA uzavřel její bývalý ředitel výroby Kamil Spáčil. Berka od něj získal kontrolní podíl ve zlínské televizi Emurfilm. Ve východních Čechách pak RTA ovládla místní televizi Puls. Prima reagovala dost podrážděně a přestala od všech studií začleněných do sítě RTA kupovat příspěvky do Zpravodajského deníku. Vypnout jejich regionální odpojované vysílání ale nemohla.
S Dvořákem odešla i dohoda
Po roce vzájemného škádlení, kdy se Prima s RTA přela o platnost regionálních vstupů i v éře pozemního digitálního vysílání, dospěl ředitel Primy Martin Dvořák k názoru, že by bylo dobré všech pět studií od RTA koupit. Nápad přišel zrovna ve chvíli, kdy RTA končila roční exkluzivní smlouva na výrobu regionálních zpravodajských pořadů Právě teď pro Novu. Agentura tak přišla o další zdroj příjmů a pomalu, ale jistě se dostávala do finančních potíží. Nehledě na to, že se blížil termín splatnosti úvěru, za který si Berka nakoupil regionální studia. Jednání spělo k závěru právě v době, kdy se v Primě začaly odehrávat velké personální rošády. Díky tomu se měnil i vyjednávací tým s RTA a jeho požadavky. Podle právního zástupce RTA schválně:
Za RTA jednali o uzavření dohody pouze PaeDr. Jaroslav Berka, Ing. Jaroslav Korytář a Mgr. Mojmír Náplava, kdežto ze strany TVP byly několikrát měněny vyjednávací týmy, zřejmě účelově, aby se celé vyjednávání protahovalo a komplikovalo,
popisuje Náplava v dopise pro RRTV. Koncem září padnul generální ředitel Primy Martin Dvořák a v říjnu i veškerá jednání s RTA. Podle Primy hlavně kvůli nereálným finančním požadavkům Jaroslava Berky, které neodpovídaly skutečné ceně prodávaných studií. Berka ale potřeboval peníze na provoz RTA a také na splacení úvěru. Z prodeje reklamních časů v regionálních vstupech na Primě je zaplatit nemohl, tedy alespoň ne při zachování regionálního vysílání v takovém rozsahu, jak probíhalo v loňském roce.
Kdo koho bere jako rukojmí?
Jedinou Berkovou záchranou, ale i trumfem pro další jednání s Primou, bylo rozšíření vlastního odpojovaného regionálního vysílání, a tudíž i prostoru pro reklamu. Aby bylo jasné, že veškerá jednání o prodeji studií RTA padla, napsal její právní zástupce vysílací radě, že RTA proto vítá vyjádření zástupců televize Prima, že momentálně o nabytí majetkových účastí ve společnostech provozovatelů regionálního vysílání v síti RTA neuvažuje. Proto mohou být předchozí jednání uvedená v přiložené chronologii (k dopisu adresovanému RRTV, pozn. red.) považována oboustranně za ukončená a všechny zainteresované subjekty se mohou plně věnovat přípravě programového schématu od 1.1.2007.
Schématu, ve kterém se RTA rozhodla vysílat tři hodiny denně a rozbít tak celostátní program Primy.
Tříhodinové vysílání denně by ale RTA sama nezaplnila, a pokud ano, stálo by jí to další peníze. Berka se proto dohodl s hudební televizí Óčko, která nemá licenci pro pozemní vysílání a je dostupná jenom v kabelových rozvodech, IPTV, volně na internetu a satelitu (a experimentálním DVB-T multiplexu B v Praze a středních Čechách) na „koprodukčním programu“. Reálně tak každé z pěti studií RTA připravuje jednu patnáctiminutovou zpravodajskou relaci denně, kterou vysílá čtvrt hodiny před osmou ráno a v premiéře ve tři čtvrtě na šest večer, a po zbytek dne jde vysílání Óčka doplněné logem RTA. V době, kdy na Óčku běží reklamní spoty, se studia RTA odpojují a vysílají vlastní reklamu. Óčko se tak dostane zdarma do poloviny domácností s pozemním příjmem Primy a RTA má co vysílat.
Reklama RTA nebude stačit
I když nové programové schéma letos umožní RTA vydělat z prodeje reklamních časů až 237 milionů korun (o 78 milionů více než loni), skutečná částka bude mnohem nižší a stěží bude stačit na pokrytí nákladů na provoz jejích studií. RTA sice může díky tříhodinovým vstupům odvysílat až 27 minut reklamy a devět minut teleshoppingu denně (loni to bylo 11 minut reklamy a tři minuty teleshoppingu), celkový výnos 237 milionů je ale cifrou z říše snů, protože to by musela RTA vyprodat naprosto všechen reklamní prostor a ještě navíc neuplatnit žádné slevy. Skutečné číslo bude samozřejmě mnohem nižší,
připouští Jaroslav Berka. Odkud tedy vezme peníze na splacení úvěru na nákup regionálních studií, který podle jeho vlastního prohlášení pro server RadioTV.cz dosáhl řádově sta milionů korun?
Původní představa byla taková, že úvěr za Berku zaplatí Prima, respektive že ho majitel RTA pokryje z výnosu za prodej pěti studií, které teď dělají Primě problémy. Původně jsme cenu nastavili na 120 milionů Kč (odpovídá to sumě, kterou jsem do projektu vložil + 10 procent), přestože reálná hodnota je násobná,
tvrdí Berka. V průběhu vyjednávání jsem ustoupil až na 90 milionů korun za předpokladu, že bych si po dva roky ještě ponechal minoritní podíl a po tuto dobu by si Prima od studií RTA objednávala příspěvky do svého zpravodajství za 800 tisíc korun měsíčně. Když se naposled v roce 2003 podepisovala dohoda, měly regiony, které jsou dnes součástí RTA, sumární měsíční součet za zpravodajství cca 950 tisíc korun.
Je to moc, říká Prima
Zástupce Primy, který je dobře obeznámený s jednáním o koupi studií RTA, serveru DigiZone.cz potvrdil, že cena navrhovaná Jaroslavem Berkou byla pro televizi nepřijatelná. Ve chvíli, kdy bylo jasné, že Prima regionální studia nekoupí (nekupovala by přitom samotnou RTA, ale pouze její podíly v regionálních televizích), rozhodl se na ni Berka zatlačit přes smlouvu o regionálním odpojovaném vysílání pro letošní rok. Dohoda, podle které se pět studií RTA připojovalo do vysílání Primy krátce před sedmou hodinou večer a poté ještě mezi devátou a desátou hodinou večer s reklamním blokem, totiž končila 31. prosince 2006. Na nových časech platných od 1. ledna 2007 se ale Berka s Primou nedokázali shodnout. Berka požadoval větší prostor nebo smlouvu na odebírání příspěvků pro zpravodajství Primy, zástupci Primy chtěli zachovat stav z loňského roku.
Panu Berkovi jde ve skutečnosti o to, aby měl čím splatit úvěr na nákup regionálních studií, který dostal od finanční skupiny PPF. Celý projekt regionálního vysílání RTA byl postavený na tom, že rozboří programové schéma Primy jako hlavní konkurence televize Nova. Jenže PPF se z Novy stáhla a teď chce po Berkovi peníze zpátky. A protože Berka ručí za úvěr vlastním majetkem, který je nižší než částka, kterou si půjčil, potřebuje studia RTA draze prodat, aby splatil úvěr a ještě mu něco zbylo,
říká zástupce Primy, který si nepřeje být jmenován. Jaroslav Berka ale popírá, že by si na nákup pěti regionálních studií půjčil od PPF nebo jakékoli společnosti ovládané touto finanční skupinou. Cena, za níž studia nabídl televizi Prima, je podle něj přiměřená, nebo dokonce nižší než jejich skutečná hodnota.
Berka: mám jiné kupce
Co je reálná cena studia? Suma, kterou Prima studiím nabízela několik let před vstupem RTA na trh a za kterou ji regiony odmítaly prodat? Nebo cena, která byla pro prodávajícího a kupujícího přijatelná a dohody se podařilo uzavřít v průběhu měsíce?
ptá se Berka. Z propočtu potenciálního zisku z prodeje reklamních časů na RTA, snížené tak, aby odpovídala skutečným příjmům během letošního roku, si můžete vypočítat reálnou cenu těchto studií. Trvám na tom, že pokud Prima při posledním veřejném slyšení (podání vysvětlení) tvrdila, že jí nejde o koupi regionů, ale o dohodu na reklamním schématu, jsem schopen sehnat zájemce, který bude akceptovat cenu výrazně vyšší.
Takové řešení by ale bylo pro Primu cestou z bláta do louže. Zvlášť pokud by tím novým zájemcem o RTA byla televize Nova.
Berka spíš počítá s tím, že Prima „vyměkne“ a z obavy před poklesem vlastní sledovanosti, kterou jí způsobují koprodukční vstupy RTA a Óčka, nakonec sama přistoupí na původně stanovenou cenu 120 milionů korun. Tedy pokud se do sporu nevloží RRTV a nedonutí RTA k úpravám vysílacích časů (což podle jejího včerejšího rozhodnutí asi nepřipadá v úvahu). O tom, že tříhodinové „koprodukční“ odpojované vysílání v šesti krajích Primu poškozuje, není sporu. Za první lednový týden klesl celodenní podíl Primy na trhu pod dvacet procent. Částečně se na tomto čísle podílí i překrývání Událostí České televize s 1. zprávami na Primě, ale podvečerní vstupy RTA s Óčkem také přispěly s trochou do mlýna.
ČLÁNKY DO MAILU