Hlavní navigace

Proč muselo zkrachovat Globopolis?

Mirek Zeman

Konec minulého týdne přinesl "první velký krach na českém webu". Svou činnost se rozhodla zastavit společnost Globopolis, která provozovala mezinárodní kulturní informační portál. Je neúspěch Globopolisu způsoben špatnými podmínkami v České republice, černým týdnem na americké burze nebo jednoduše něčím úplně jiným?

„Český web hlásí první velký krach, Globopolis.com končí provoz,“ oznamoval titulek v ekonomické rubrice deníku Mladá fronta Dnes. Podle Hospodářských novin jsou důvodem zastavení činnosti problémy amerických investorů, kteří se ocitli pod velkým tlakem kvůli strmému pádu amerických technologických titulů. Ředitelka investičního fondu Advent International pro střední a východní Evropu Joanna Jamesová uvedla, že: „Všechny internetové společnosti jako Globopolis trpí nyní celosvětově zpomalením růstu a nižším zájmem o své produkty.“ Proto se s dalšími akcionáři a managementem Globopolisu rozhodli provoz firmy ukončit. Otázkou zůstává, zda měl celý projekt vůbec šanci na úspěch.

Jak jistě víte, Globopolis byl zaměřen především na hlavní města střední a východní Evropy a přinášel zejména turistické informace, kulturní recenze či přehledy restaurací apod. Globopolisu se podařilo hned z počátku získat podporu amerických investorů, což přikládám jednak faktu, že zakladateli společnosti byli Američané (z nichž jeden, Dan Mucha, byl synem československých emigrantů a další, Scott Rogers, provozoval od poloviny devadesátých let v Praze kultovní kavárnu Globe) a pak také skutečnosti, že Globopolis netrpěl jedním z hlavních nešvarů českých internetových projektů (z pohledu velkého zahraničního investora) – neomezoval se výhradně na internetové prostředí České republiky.

Tento nešvar mi připadá z hlediska investiční politiky (vydělat co nejvíce pěněz) dosti podstatný. Projekt zaměřený pouze na český Internet nedokáže vygenerovat v mezinádnodním měřítku dostatečný objem finančních prostředků, protože místní trh je jednoduše velmi malý. Petr Koubský na internetovém serveru InternetNews píše, že neúspěch Globopolis je nejhorší možnou zprávou o stavu českého internetového trhu – projekt měl všechny modelové znaky dot-comů: rychlý start, úspěšné založení a velké plány. Osobně se však domnívám, že Globopolis již od začátku neměl mnoho šancí na úspěch, protože se nepodařilo zvládnout jednak marketing projektu, ale hlavně Globopolis přišel příliš brzy.

Včera byl zveřejněn prosincový průzkum agentury Taylor-Nelson Sofres Interactive, který ukazuje, že 70 procent čechů se s internetovými stránkami nebo elektronickou poštou nikdy nesetkalo. Ze zbývajících 30 procent ještě musíme počítat především s uživateli žijícími na území hlavního města, Internet používají jako běžnou součást svého života a navíc jsou nakloněni cestování či alespoň kultuře obecně – potenciální cílová skupina tedy není příliš obsáhlá. Druhou možnou cílovou skupinou Globopolisu jsou návštěníci, kteří cestují do České republiky (resp. výhradně do Prahy) a navíc sem nejedou pouze za památkami. Tato možnost však vyžaduje fungující marketing, což byla věc, která Globopolisu chyběla.

MIF17

Reklamní kampaně probíhaly v zásadě pouze na umízemí hlavních měst (pominu-li například reklamu v tisku) a pokud jste někdy nějakou upoutávku na Globopolis viděli, musíte uznat, že nevybočuje z šedého podprůměru. Společnost spalovala kapitál rychlostí 20 milionů korun měsíčně, což je na tuzemskou internetovou firmu pravděpodobě příliš mnoho, na nadnárodní společnost naopak příliš málo. Díky tomu se marketingové kampaně omezovaly jen na hlavní města, což vlastně zúžilo cílovou skupina na návštěvníky cestující z jednoho hlavního města do města druhého, navíc se všemi výše uvedenými omezeními, což na vytvoření dostatečného objemu finančních výnosů nestačilo. Projekt Globopolis zkrátka poněkud zapadl.

Minulý týden by se dal nazvat černým týdnem Internetu (jak to ostatně udělal jeden tuzemský bulvární deník). Zpravodajský koncern CNN se rozhold propustit několik stovek zaměstnanců, propouštění avizovala rovněž webová podoba deníku The New York Times. NBC Internet, divize americké televizní stanice NBC propustí také 30 procent svých pracovníků apod. Konec Globopolis určitě není důsledkem jako spíše průvodním příznakem celého propadu, kdy se investoři rozhodli odstřihnout penězovody potenciálně neúspěšným projektům. Globopolis možná tedy na vazbu na americké investory spíše doplatil. Z investice ve výši 240 milionů korun stačil utratit pouze polovinu.

Anketa

Konec Globopolis má na svědomí:

Našli jste v článku chybu?