Hlavní navigace

Proč sledovat zpravodajské agentury na Twitteru?

Jan Handl

Je Twitter rejdištěm občanských žurnalistů, nebo místem, kde jsou pouze papouškovány oficiální zdroje zpravodajských informací? Zdá se, že blíže pravdě je ta pro nadšené propagátory Twitteru nepříjemnější varianta. Zavedené pořádky může občas zvrátit všemi oblíbený faktor – náhoda.

Jan Handl

Ilustrace: Nenad Vitas

Občas se stane, že se nějaká horká novinka objeví poprvé na Twitteru. Potom se najde dost lidí (mezi nimi jsem samozřejmě i já), kteří se rozhýkají nadšením a okamžitě začnou tvrdit, že role Twitteru na poli občanské žurnalistiky je nezpochybnitelná a velice důležitá. Ano, když se něco takového stane, ať už u nás nebo v zahraničí, můžeme si to opravdu myslet, ale jenom na chvíli. Obyčejný, průměrný a nejčastější den na Twitteru je nudný. Všichni papouškujeme novinky, které nám podsunula média nebo zpravodajské agentury. Exkluzivního obsahu je pomálu, právě proto bychom za něj měli být vděční, vždyť ty slastné chvilky po objevení občanské zprávy na Twitteru provázené hýkáním jsou přece tak příjemné.

Jsem followerem několika důležitých zpravodajských agentur, a to z jednoho prostého důvodu. Když se stane něco opravdu zaznamenáníhodného, tak na těchto kanálech se to obvykle objeví nejdříve. To, že dejme tomu zprávu o sloučení firem nebo představení důležitého výrobku poprvé zachytíme na účtu insidera, by musela být sakra velká náhoda. Insideři obvykle nemají tolik followerů, aby se zpráva mohla dostatečně rychle a masivně rozšířit dál (samozřejmě existují světlé výjimky). Insider, který něco provalí, byl před svým kouskem absolutně nezajímavým uživatelem Twitteru, proslaví se až jedním jediným tweetem, kterému pak někdo významnější uvěří (o ověřování nemá ani smysl mluvit) pošle ho dál a ujme se. Tento proces obvykle nějakou dobu trvá. Mezitím zprávu dávno přinese nějaký oficiální zdroj, který je hodně sledovaný, poté i citovaný. Otázkou je, kolik lidí bychom museli sledovat, aby se zvýšila šance, že zachytíme něco exkluzivního.

Jsou tedy dvě cesty a jejich různé kombinace. Buď se zaměřit na agenturní účty a účty médií, nebo se zoufale pokoušet hledat potenciálně zajímavé účty, jejichž potenciál je v tom, že jednou vypustí nějakou informační bombu. Sami asi uznáte, že jednodušší je pustit se cestou tradiční a spoléhat na náhodu, která k vám občas donese něco zajímavého a exkluzivního zároveň. Možná zkušenosti z minula a s jinými médii, než je Twitter (ano, dovolil jsem si nazvat Twitter médiem) nás naučily konzervativnosti, z čehož plyne, že se občanské žurnalistice na Twitteru moc nevede. Kdybyste měli exkluzivní informaci, napsali byste to na Twitter, nebo byste volali do novin? Pokud byste k jejímu šíření použili nejdřív Twitter, jste tak trochu divní. Vlastně všichni uživatelé Twitteru jsou tak trochu divní, řekli by mnozí vzdálení pozorovatelé tohoto fenoménu…

MIF17

Samozřejmě, že tohle všechno má smysl řešit pouze v případě, že je Twitter pro vás zdrojem informací z oboru, kterým se zabýváte nebo který vás zajímá, případně zpravodajství mainstreamového. Přemýšlet o agenturách a informacích na Twitteru v případě, že sledujete jenom kamarády a zajímá vás, kolik vypili večer piv, tohle opravdu není problém pro vás.

Nicméně předpokládám, že skoro každý uživatel Twitteru chce mainstreamové informace (a samozřejmě i ty pro něho na míru) a tím pádem ho zajímá, koho a co by měl sledovat. Nechci s tím radit, ale pár agentur a médií mezi followings nezaškodí. A to ani v případě, když vás svět okolo vůbec nezajímá.

Našli jste v článku chybu?