Proč přijímat dálkově digitální rozhlas?
Digitální rozhlas nemá v České republice zrovna na růžích ustláno. Průkopníkem v této oblasti je společnost Teleko, která šíří signál v Praze, Příbrami, Brně, Ostravě a nedávno začala vysílat také z východočeské Černé hory. Problém je bohužel v tom, že v době, kdy zažádala o kmitočtové příděly, se ještě vysílalo analogově, takže místo III. televizního pásma začala vysílat v méně výhodném L-pásmu, což lze jednoduše vysvětlit tak, že jde o frekvence přibližně nad 1400 MHz, kdežto III. pásmo je v řádech stovek MHz (do 240).
Problém u L-bandu je zejména s omezeným počtem rozhlasových přijímačů. V Německu a například ve Švýcarsku se používá III. pásmo. Dalším problémem je pak přístup českých rozhlasových stanic k digitálnímu vysílání, které ho jednoduše ignorují. Není se čemu divit. Český trh ovládá především několik silných hráčů typu Lagardère, Londa apod., kteří nemají potřebu, aby jejich dominantní pozice byly ohroženy. Navíc je nesmyslný i fakt s prodloužením analogových licencí do roku 2025, pokud provozovatelé souhlasí s přechodem na digitální vysílání. Nezbývá tedy nic jiného, než se ohlédnout k sousedům…
Studio doposud internetové stanice SeeJay Radio, která by se měla brzo objevit v pozemním digitálním rozhlasovém vysílání v Česku. Její chuť vysílat v systémech DAB/DAB+ je zlatou výjimkou.
Televizní anténa „padla“ za oběť digitálnímu rozhlasu
O příjmu digitálního rozhlasu jsem uvažoval dlouhodobě, a to především díky široké programové nabídce, která tu je. Digitální rozhlas v Německu má přesně to, co tomu českému schází – programovou pestrost. Například v celoplošném multiplexu vysílaném na kanálu 5C (178.352 MHz) je vysíláno několik kanálů s německou Bundesligou, stanice taneční, rocková, s aktuálními hity, křesťanská i relaxační. Multiplex je složen tedy tak, aby si v něm každý posluchač našel „to své“. Právě proto jsem se rozhodl obohatit svou přijímací soustavu o další z antén.
Jak se ukázalo, další anténu by už bohužel celý systém neunesl, čili jsem stál před rozhodnutím, které padlo poměrně rychle. Vzhledem k tomu, že TV anténa, která byla položena vertikálně, mi přinášela pouze minimum potěšení – pravidelně na ní hrál jediný DVB-T multiplex z Německa – rozhodl jsem se ji vyměnit za anténu Kathrein AV 12. Tu mi doporučil, a především nainstaloval, můj kamarád a kolega DX-er (lovec dálkových signálů, pozn. red.) Jakub Melín ze společnosti DVB servis Anténa je situována do vertikální polohy. Proč? Právě proto, že v Německu je tato polarizace velmi oblíbená a používá se všude s výjimkou Berlína.
Anténa Kathrein AV12 je pro test dálkového přijmu rozhlasu absolutní špičkou.
Na použitém přijímači velmi záleží
Vzhledem k tomu, že jsem v dálkovém příjmu digitálního rozhlasu začátečník, vypůjčil jsem si prozatím od kolegy pouze přenosné DAB rádio Sony XDR-S56DBP, které si upravil tím způsobem, aby do něho bylo možné na zadním panelu připojit externí anténu. Bez té byste si pochopitelně ani „neškrtli“. Přenosný tranzistorák, Sony mu je vlastně hodně podobný, ale není stolní tuner. Už v tuto chvíli pátrám po internetu a hledám vhodného kandidáta. Jako nejvhodnější se prozatím ukázala Yamaha T-D500, která umožňuje příjem jak v německém III. pásmu, tak i v českém L-pásmu.
Cena v Česku je ale „napálená“ poměrně vysoko – deset tisíc korun. Lépe uděláte, pokud se poohlédnete po tuneru v zahraničí, právě třeba v sousedním Německu. Budete-li mít štěstí a trochu zapátráte na internetu, můžete ji sehnat už od tří set euro. Ve výsledku tak můžete zaplatit i s dopravou nějakých 330 euro, což je cena stále rozumná a každá tisícovka je zvláště v dnešní době dobrá. Tento tuner mi doporučil jeden ze zkušených kolegů, kterého mohu považovat za průkopníka dálkového příjmu digitálního rozhlasu. Ani se Sony jsem ale nedosáhl špatných výsledků. Posuďte sami…
Autor textu má v hledáčku tuner Yamaha T-D500. „Tranzistorák“, i když s upraveným vstupem pro anténu, není pro dálkový příjem úplně vhodným kandidátem.
Drážďany v místní kvalitě
Jedním z cílů, které jsem měl v souvislosti s umístěním VHF antény na střechu osmipatrového paneláku, bylo zachycení vysílače Drážďany – Wachwitz. Ostatně, nejde o žádný nesplnitelný cíl. Drážďany jsou od českých hranic opravdu blízko a dálkový příjem jejich signálu jsou nejpravděpodobnější. Nyní už mohu konstatovat, že se cíle podařilo skutečně dosáhnout a z této lokality hrají oba multiplexy, a to jak na kanále 5C, tak i 9C, tedy síť celoplošná a regionální.
V souvislosti s touto skutečností je ale spojena jedna zajímavost. Zatímco regionální multiplex s okruhy veřejnoprávní MDR hraje trvale v místní kvalitě, tedy neklesá pod hodnotu 90, u kanálu 5C, který obsahuje mnohem zajímavější obsah (například stanice Absolut Radio, Energy, Kiss FM, Launch FM, Radio BOB! a některé další), jsem zaznamenal v průběhu poslechu občas kolísání signálu, kdy se signál dostal i k hodnotě 60 a v sobotu dokonce asi na dvě hodiny vypadl úplně. III. pásmo je v současné době přitom úplně prázdné. Oba multiplexy běží ze stejné lokality i stejnými parametry.
Kanál | Multiplex | Status | Hodnoty | Obsah |
---|---|---|---|---|
5C | Sachsen | celý den | 60 – 100 | Deutschland funk, DKultur, D Wissen, D Radio DokDeb, Lounge FM, ERF Plus, Absolut Radio, Energy, 90elf Fussball, 90elf Livespiel 1 až 5, sunshine live, Radio BOB!, Klassik Radio, Kiss FM, Horeb |
9C | Sachsen | celý den | 90 – 100 | MDR 1 Sachsen DD, MDR 1 Sachsen L, MDR Jump, MDR Figaro, MDR Info, MDR Sputnik, MDR Klassik |
Další multiplexy? Příjem spíše nárazový
Drážďany pochopitelně nejsou jediným místem, ze kterého je možné v Praze přijímat digitální rozhlas. Jsou ale pravděpodobně jedinou lokalitou, ze které budete moci signál poslouchat bez výpadků. Na pražském Jižním Městě, konkrétně jde o lokalitu Háje, se mi podařilo realizovat příjem z Bavorska. Problém je v tomto případě s identifikováním vysílače, protože na daném kanálu jich funguje většinou hned několik. Běžného posluchače navíc ani nebude zajímat, odkud to hraje, důležitý je spíše fakt, že to vůbec hraje.
U příjmu z Bavorska se ale projevuje už značně fakt, že jde o hraniční oblast, kde lze signál zachytit, a je to na něm dost znát. Trpí totiž značnými výpadky a pro běžný poslech je navíc nepoužitelný. Rozšíříte si sice programovou nabídku o stanice Bavorského rozhlasu (včetně regionů, které například na satelitu ani internetu nenajdete), ale kvalita signálu se pohybuje většinou někde mezi dvaceti až třiceti a jen občas překročí čtyřicítku, resp. padesátku, kdy se vám z přijímače začnou ozývat nějaké zvuky, z nichž poznáte, že jde o tu a tu stanici. Multiplex se mi ale podařilo naskenovat vždy.
Po ránu bylo možné přijímat digitální rozhlas z Bavorska na kanálu 11D naprosto bez problémů, téměř v místní kvalitě.
Příjem digitálního rozhlasu navíc přináší další možnosti zájemcům o dálkový příjem – objevují se další doposud neslyšené stanice, případně i vysílače. V neděli ráno se mi dokonce na přijímači objevil i DAB z bavorského Mnichova. Výkon 7,9 kW je už na tu vzdálenost slušný výkon. Samozřejmě, poslech těchto stanic byl opět nemožný, protože kvalita byla velice nízká, ale potěšil vůbec fakt, že je něco takového možné. Příjem z Bavorska je možné realizovat na kanálech 11D a 12D, přičemž, pokud zachytíte ten druhý, budete mít opravdu hodně velké štěstí. Pokud vás možnost dálkového příjmu láká, rozhodně ho vyzkoušejte. Opravdu stojí za to.
Během dobrých ranních podmínek se podařilo naskenovat a naladit také digitální rozhlasový multiplex z Mnichova. Pravděpodobně se jedná o vysílač Ismaning s vyzářeným výkonem (ERP) 7,5 kW.