Hlavní navigace

Radek Novotný (Superface): Stroje se bez lidí samy propojí a získají potřebná data

Jan Sedlák

V Česku po Apiary vzniká další zajímavý API projekt. Oblast chce automatizovat a díky tomu mimo jiné pomoci ke vzniku schopnější AI.

Doba čtení: 9 minut

Sdílet

V co-workingových kancelářích WeWork v centru Prahy se nedávno rozjel nový projekt Superface. Ten má ambice vytvořit stejnojmenný protokol, který umožní propojit počítačové systémy bez přičinění vývojářů. Jinými slovy by mělo dojít k autonomnímu propojování aplikačních rozhraní (API).

„Všemožná AI a technologie ML se díky Superface dokáží autonomně připojit na jakýkoliv veřejný zdroj dat i pomocí stávajícího API. Technologie by měla pomoci i interním API týmům ve společnostech, které mají více interních API než veřejných,“ popisují autoři základní princip technologie. Ta bude k dispozici jako open source.

Základní principy autonomních API jsou popsány zde. S technologií přišel Zdeněk Němec, který pracoval ve startupu Apiary, jenž v roce 2016 koupil Oracle a vytvořil z něj pražské vývojové centrum pro API. „Přesně na podobných principech vznikají fungující ekosystémy. Máme zde úspěšný prodej API firmy do rukou velké firmy a odborníky typu Jakub Nešetřil, kteří nám pak mohou pomoci,“ popisuje pro Lupu Radek Novotný, který je druhým ze zakladatelů Superface.

Co znamená pojem autonomní API, kterým se zabýváte?

Pojem autonomní API definoval můj kolega Zdeněk Němec, který mne přizval k tomu, abych mu pomohl založit Superface. Tato oblast už akademicky nějakou dobu poletuje ve vzduchu. Odborníci na API se pokoušejí API zlepšit a zjednodušit. Autonomní API má za cíl, aby se stroje a aplikace uměly připojit k protějškům bez pomoci lidí.

Stroj/aplikace si bude moci sama určit, jaká data potřebuje, nalezne je, s poskytovatelem služby či dat udělá kontrakt a sama se připojí. Tohle se nyní dělá ručně. Budete tedy moci stroji zadat třeba to, že chcete v aplikaci mít informaci o tom, jaké bude počasí. V novém světě autonomních API si aplikace sama vybere poskytovatele informací o počasí a získá data. Teď to chodí tak, že produktový manažer najde poskytovatele, získá kontrakt, vyřeší se napojení přes API. U podobných způsobů využití už nová technologie funguje hezky a máme ji ověřenou. Nyní se snažíme napojovat třeba na data z CRM a podobně.

Jak to bude fungovat technicky? Bude existovat nějaký centrální repositář poskytovatelů dat?

Repositář providerů dat bude jedna z klíčových součástí. Asi to není žádná nová velká myšlenka, ale do dnešní doby něco takového nikdo nemusel realizovat, protože z toho nebyl byznys. Aby něco takového mohlo fungovat, je nutné data připravit pro „konzumaci“ strojů. Data musí být specificky pojmenovaná a musí mít jednotný sémantický jazyk, kterým se popíší. Pak tomu porozumí lidé i stroje.

Problém jde níže. Datové struktury doposud pojmenovávají lidé, kteří pak z firem odcházejí a mizí know-how toho, proč struktury někdo poskládal tak, jak je poskládal. Prvně je tedy třeba vytvořit vrstvu v metadatech a objekty a modely pojmenovat sémantickým jazykem, kterému všichni budou rozumět. K tomu se pak dá připojit low level API a jazyk nad API, což vytvoří ono autonomní fungování. Když stroji řekneme, že potřebujeme informace o počasí, registr pak pozná, co je potřeba, a propojí se se správným zdrojem dat.

Tento registr chcete provozovat vy?

Určitě uděláme vlastní registr, který bude veřejný. Budeme centrální bod, přes který bude komunikace probíhat. Tohle bude fungovat pro menší firmy, které si najímají jednotlivce, aby jim dělali API a integrace. My máme zkušenosti s velkými firmami, jako jsou DHL a Adidas, které si dělají vlastní registry. Podniky mají řadu interních API a je tedy třeba i vlastní registr. Bude tedy existovat jazyk pro popis dat (Supermodel) a Superface je pak protokol pro integrace API. Na základě registrů se pak aplikace/stroj mohou autonomně rozhodnout, odkud a jak se data vezmou.

Radek Novotný, Superface
Autor: Superface

Radek Novotný, Superface

Jak chcete jednotlivé strany motivovat, aby se do takového registru zapojily? I tím, že Superface má být open source?

Otevíráme novou kategorii. Autonomní API je začátek větší umělé inteligence, která by se sama mohla začít rozhodovat o tom, co chce. To je velká vize, která je daleko, a tohle ji brzdilo. Doposud museli propojování zajišťovat lidé.

My naši technologii uvolníme jako open source. Chceme vytvořit velkou a silnou komunitu, která dostane všechny otevřené knihovny. Další motivace je zřejmá – místo toho, aby programátor musel pořád programovat další API, může si stáhnout automatizovaný systém Superface. Z pohledu poskytovatelů už to bude složitější. Ti mohou mít nějaké obchodní vztahy, které si budou chtít zachovat. Ale kdo neinovuje, tak stejně jednou skončí.

Jaký bude váš obchodní model? Open source firmy s ním často mají problém. Například Docker přišel se široce používanou technologií kontejnerů, ale Docker jako firma má finančně stále značné problémy.

Docker je nám v řadě věcí podobný. Také otevíral nový trh. Sledujeme jeho obchodní plán a je to něco, před čím se máme na pozoru. Aktuálně máme možnost monetizovat nástroje kolem samotného protokolu. Náš Supermodel je nástroj, který se používá na projektování architektury dat. V budoucnu bude monetizace v transakcích okolo registru. Tím, že se stroji umožníme automaticky připojit k nějakému API, můžeme stroj monetizovat transakčně.

Proč bych jako velká firma měl chtít do vašeho registru jít? Na místě jsou určitě obavy typu, že můžete zkrachovat a co bude pak – nevznikne vendor lock-in?

Neděláme vendor lock-in. Někdo ten systém musí řídit. Firmy se nemusí bát, že půjde o proprietární věc. Registrů teoreticky může vzniknout více. Toho, na co poukazujete, se obáváme. Kdybychom poskytovali proprietární knihovnu, která se připojuje na API, řada lidí by zpozorněla. Technologicky vendor lock-in dělat nebudeme. Byznysově se nám to sice může hodit, ale nemyslím si, že budeme jediní na světě, kteří budou mít nějaký registr. Ty budou veřejné i interní. My si uděláme vlastní, protože tomu takto můžeme pomoci.

Zaujala mne vaše zmínka o tom, že AI nyní dostane volnější pole působnosti, protože si bude moci samostatně navazovat vztahy se zdroji dat. Zapadá to tedy do obecné vize toho, že „velká AI“ bude složena z řady „malých AI“, které si mezi sebou budou „povídat“?

Tohle je v naší vizi. Jde to ruku v ruce s takzvanou digitální transformací. Ta má několik fází. První je to, že si převádíme věci z papíru do digitální podoby. To je pořád věc stále dělaná především pro lidi – nečtou si z papíru, ale z displeje. Ale pak začíná fáze digitalizace, která už začíná být zajímavá. To znamená data „olepit“ pomocí metadat a na základě toho na ně pustit procesy, a to nejenom technické, ale byznysové a další.

Díky tomu vznikají různé ML algoritmy a digitalizace už nepomáhá „pouze“ lidem, ale i samotnému byznysu. Začnou se tedy otevírat nové prostory, kdy se třeba firma rozhodne, že nakoupí tisíc rohlíků, zadá to nějakému stroji a ten nákup realizuje sám. Zjistí si nejlepší cenu, dostupnost, SLA, podmínky. Na tento „digitální sales“ musí být připraveny obě strany, od té chvíle už ale vše může realizovat stroj. Aby jedna strana mohla něco nabídnout a druhá koupit, na to je třeba tržiště či registr a je třeba kontrakt udělat. Na to jsou právě API.

Jsme na cestě k jakési větší AI. Nyní je to hodně omezené lidmi, kteří nastavují logiku, a čím více dat algoritmům dají, tím jsou schopnější. Když se rozmůže autonomita kolem strojů a získávání dat, umožní to zcela nové věci. AI bude schopná udělat byznys s jinou AI. Bavíme se o budoucnosti, ale to, o co se snažíme, je onen takzvaný enabler.

Zdeněk Němec, Superface
Autor: Superface

Zdeněk Němec, Superface

Jak bude vypadat integrace?

Když dnes slyšíte o integraci, vybavíte si tu technickou. Ale existuje i integrace obchodní. Ve své předchozí firmě jsme se kolikrát byznysově nebyli schopní dostat ani k integraci. Poskytovatel nám řekl, že toho mají hodně a že integrace bude až za půl roku a bude něco stát.

Obě části integrace je třeba digitalizovat. Tu technickou část jsme vyřešili skrze autonomní API. My API bereme jako low level, něco jako assembler. Je to něco, co hodně pomohlo a hodně věcí umožnilo, ale pořád okolo toho poskakují lidé, drátují kablíky a čím víc je dat, tím více je kablíků. Nevidíme data, ale jen kablík. Autonomně říkáme, že tento kablík se připojí támhle a že není potřeba vývojář, nýbrž je zde automat, který to udělá za vás.

Dalo by se říci, že děláte takový routing/switching pro API?

Asi to je takto hezky pojmenované. Je to tak třetina toho, co naše technologie dělá. K tomu umíme údržbu API. Zvládáme spravovat protokoly. Když poskytujete API, máte jeho tisíc odběratelů a API předěláte na novou verzi, musíte tyto odběratele kontaktovat a vše s nimi řešit. Způsobuje to různé problémy, které stojí hodně peněz. Hodně firem nám říká, že by chtěly změnit API, ale nemají šanci, protože by tím naštvali značné množství firem. To pak blokuje digitální transformaci. U Superface říkáme, že když si nahoru dáte naši vrstvu, je jí to jedno. Pro ni jsou hlavní use cases. Logika pod nimi se propojuje sama.

Když je pro vás API něco jako assembler, tak Superface je high level programovací jazyk?

Můžete si to takto představit. A má to všechny přidané hodnoty i neduhy, které vyšší programovací jazyky mají. Řadu věcí urychlíme a zjednodušíme, ale je třeba mít připravené lidi. My knihovnu poskytneme už do vyššího programovacího jazyka. Programátor nebude psát http requestygety a tak dále, ale napíše příkaz „chci od poskytovatele počasí údaje o počasí v Praze“. U nás tedy vzniká vlastní jazyk a protokol a dále komponenty typu registr a kolem toho je RFC. Jsou to komponenty, které už někdy mohly být komunitou definovány, ale Zdeněk je propojil a převádí to do praxe. Což se dostáváme zpět k tomu, že to musí být open source a musí kolem toho být komunita. Proprietárně není šance to udržet.

Kdy lze vaše nástroje očekávat ke stažení?

To závisí na zdrojích. Musíme se mimo jiné dostat k investorům, kteří chápou, že vytváříme novou kategorii, ve které chceme být králem. Pro open source komunitu také chystáme program pro získání akcií. Díky tomu tak bude možné získat podíl ve společnosti, když se podaří dosáhnout milníků. Na začátku druhého kvartálu chceme vydat všechny prvky, které budou potřeba – od registru až po knihovny. Očekáváme, že kolem toho vznikne komunita a nabereme další lidi. Beta program lze tedy očekávat v druhém čtvrtletí tohoto roku.

Existuje na světě něco podobného?

My jsme nic takového nenašli.

Ani já ne.

Ano, Zdeněk to udělal jako první. Máme výhodu i nevýhodu toho, kdo přichází první. Pokusy byly, ale vždy byly dílčí. Existují sémantické jazyky a podobně. Vidíme pár firem, které jsou blízko, ale které nepřešly hranici API. Řeší to v rámci API, které zespoda vytlačují nahoru a snaží se prorazit bariéru. To se zatím nedaří. My se snažíme vytvořit novou vrstvu a říkáme, že technologii API máme vyřešenou dobře a je třeba udělat vyšší úroveň.

Nástroje-mkt-tip-obecny

Vývoj si aktuálně platíte sami?

Dáváme tomu vše. Zdeněk má ještě firmu Good API, díky čemuž má zákazníky, na kterých náš koncept může validovat. Takto to vlastně vzniklo. Zdeněk byl u jednoho velkého zákazníka, kde pořád dokola dělal to samé. Nakonec si k tomu vyvinul software a oni mu to začali používat lidi (smích).