Od září se v několika evropských zemích objevily právní změny, které se týkají veřejnoprávních médií. Vybrali jsme novinky ze dvou sousedních zemí a k nim jednu ze Skandinávie, kde plánují na dlouhé roky dopředu.
Švédové plánují na osm let
Švédský parlament schválil 22. října nový zákon o veřejné službě, který sjednocuje pravidla pro fungování a financování veřejnoprávních médií. Zásadní změna se týká modelu financování společností SVT, Sveriges Radio a UR (vzdělávací platforma) pro roky 2026 až 2033. Média novinku kritizují, neboť podle nich nezajišťuje dostatečný objem financí.
Namísto dosavadního automatického ročního navýšení rozpočtu o dvě procenta se veřejnoprávní média v roce 2026 dočkají navýšení o tři procenta. V následujících letech se však růst alokovaných prostředků zpomalí. V období 2027–2030 půjde o dvě procenta ročně a v letech 2031–2033 už pouze o jedno procento ročně.
Zdrojem financování zůstávají výnosy z mimorozpočtového příspěvku na veřejnou službu. Ten společně s daněmi platí všichni občané starší 18 let se zdanitelnými příjmy. Základní sazba je 1 % ročního příjmu, zákon ovšem stanovuje také stropní hodnotu. Ta se každý rok mění, protože se vzorec výpočtu aplikuje na základní částku odvislou od zákona o sociálním pojištění. V příštím roce by to mělo být 1293 švédských korun. V přepočtu tedy nikdo ročně nezaplatí víc než přibližně 2860 Kč.
Finanční úřad vybrané prostředky rovnou přepošle na speciální účet. Z něj pak čerpají pouze televize, rozhlas a vzdělávací vysílání, k ničemu jinému peníze nejdou použít. Tyto finance neprocházejí státním rozpočtem a nejsou předmětem každoročního rozhodování aktuální vlády.
Nově se také rozšiřuje mandát švédské Rady pro vysílání. Ta bude moci přezkoumávat veškerý obsah publikovaný veřejnoprávními médii na všech platformách, nejen v tradičním vysílání. Média by se měla soustředit primárně na své vlastní vysílací platformy a aplikace (například na úkor sociálních sítí, i na těch však mohou působit). Rozsah veřejné služby zůstává široký, od zpravodajství přes hranou tvorbu po sport a zábavu.
Návrh zákona vychází z podnětů, které vládě v roce 2024 předložila parlamentní komise pro veřejnoprávní média. Na tomto úkolu pracovala od února 2023 do května 2024, poté byl do října 2024 čas na připomínky k její závěrečné zprávě o rozsahu více než 600 stran. Menšinový kabinet křesťanských demokratů a liberálů novelu dokončil letos na jaře, v parlamentu ji prosadil s pomocí národoveckých Švédských demokratů.
Rakušané uleví podnikatelům
Rakouský parlament začátkem října schválil širokou většinou hlasů lidovců, sociálních demokratů, liberálů a zelených dvě novely zákonů týkající se veřejnoprávního vysílatele ORF. Změny se dotknou jak financování, tak struktury jmenování regionálních ředitelů.
První novela upravuje zákon o plošných příspěvcích domácností a firem na činnost ORF. Znamená úlevu především pro podniky s větším počtem provozoven. Nově má poplatek záviset pouze na celkových mzdových nákladech, počet provozoven není rozhodující. Nejmenší podniky platí pouze výchozí sazbu poplatků, podniky s mzdovými náklady nad 90 milionů eur za rok musí zaplatit padesátinásobek poplatku. Podle lidovců a liberálů tato změna ušetří firmám přibližně 10 milionů eur ročně.
Novela rovněž upravuje kritéria osvobození od poplatků pro domácnosti s nízkými příjmy. Sociální demokraté prosadili, aby se ve výpočtu zohledňovaly náklady na bydlení. Obě úpravy financování jsou však zatím omezeny na dva roky. Už dříve rakouští politici rozhodli o zmrazení současné měsíční výše poplatků (15 eur a 30 centů, tedy asi 370 Kč) do roku 2029.
Druhá schválená novela ruší formální právo spolkových zemí na slyšení (Anhörungsrecht) při jmenování ředitelů regionálních studií ORF. Koaliční strany a liberálové tento krok označují za důležité posílení nezávislosti vysílatele a snížení politického vlivu.
Proti oběma novelám se postavila strana Svobodných, která je označila za „dvojitý podvodný balíček“, kritizovala dočasnost úlev a přetrvávající zátěž pro firmy. Regionální politici si podle ní najdou jiné cesty k prosazení svého vlivu. Svobodní neúspěšně navrhovali úplné zrušení poplatku za domácnost a financování ORF ze státního rozpočtu. Kriticky se vyjádřili i zelení, kteří sice pro novely hlasovali, ale jejich zástupkyně Sigrid Maurerová uvedla, že k skutečné depolitizaci ORF nedošlo a politický vliv se pouze přesunul do jiných orgánů.
Poláci udělali audit
O změnu financování národní televize a rozhlasu usiluje i liberální polská vláda. Na tiskové konferenci koncem října ministryně kultury Marta Cienkowska zároveň uvedla, že hlavním cílem legislativních změn je odpolitizování veřejnoprávních médií. Argumentuje také nutností uvést polské zákony do souladu s evropským nařízením o svobodě médií (EMFA).
Její novela mediálního zákona stojí na třech hlavních pilířích. Prvním je změna ve jmenování vedení médií. Návrh počítá se zrušením současné Rady národních médií, zřízené za předchozí vlády, přičemž její pravomoci by převzala Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (KRRiT). Samotná vysílací rada by také prošla reformou, měla by nově 9 členů jmenovaných Sejmem, Senátem a prezidentem.
Vedení veřejnoprávních médií, včetně jejich ředitelů, by bylo vybíráno ve veřejných konkurzech s přísnými požadavky na apolitičnost. Kandidáti by například nesměli být pět let před kandidaturou v žádné politické straně.
Druhý pilíř spočívá ve zrušení televizních poplatků a jejich nahrazení příspěvkem ze státního rozpočtu ve výši 2,5 miliardy zlotých ročně (zhruba 14,5 miliardy Kč). Ministerstvo to označilo za kompromis dohodnutý s ministerstvem financí. Není jasné, zda ve vysílání TVP zůstane reklama a případně v jakém objemu.
Třetí pilíř reformy už nesouvisí přímo s televizí a rozhlasem, ale také reaguje na dřívější snahy politiků udělat z veřejných médií stranické letáky. Chystaný zákon omezí vydávání médií jednotkami místní samosprávy. Ty by mohly vydávat pouze informační bulletiny bez publicistického obsahu a reklam, což má dle ministerstva posílit nezávislá lokální média.
Návrh zákona bude nyní postoupen vládním orgánům a následně zamíří do veřejných a meziresortních konzultací. Ministryně nechtěla spekulovat, kdy by mohl vstoupit v platnost. Nejspíš to bude až v roce 2027. Předtím však vláda musí přesvědčit konzervativního prezidenta Karola Nawrockého, jenž se mediální reformu chystá vetovat.
V Polsku sice mají být hlavním zdrojem financování národních médií televizní poplatky, ale po letech politických sporů a zákonných výjimek je platí velmi málo domácností. Reálně jsou televize a rozhlas závislé na účelových dotacích ze státní kasy.
Ministerstvo nechalo udělat audit hospodaření TVP v letech 2022–2025. Podle ministerstva odhalil významné finanční úspory. Celkové náklady TVP měly v roce 2024 klesnout o 14 % a v první polovině roku 2025 o dalších 11 %, a to za situace, kdy příjmy ze státního rozpočtu klesly o 26 %. Mezi největší vykázané úspory patří 156,7 milionu zlotých na technických službách produkce, 43,3 milionu zlotých v regionálních pobočkách nebo 10,9 milionu zlotých na služebních cestách.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
