ČT Sport HD už jen po kabelu a satelitu?
Ne dva roky, ale ještě o několik let déle by mohly v České republice vysílat regionální multiplexy pro zemskou digitální televizi ve standardu DVB-T. Pokud by stát trval na aktuálně vydaných individuálních oprávněních pro vysílací kmitočty těchto sítí, za dva roky na Silvestra by Čechům, kteří si navykli sledovat programy České televize v HD kvalitě přes pozemní vysílače, nezbylo nic jiného, než přeladit na veřejnoprávní multiplex 1 s kanály ve standardním rozlišení obrazu. A nejen to. Někteří diváci by zcela přišli o možnost příjmu dětského kanálu Déčko, nemluvě o všech regionálních televizích, křesťanské TV Noe, hudebním Óčku Expres nebo Sportu 5. Všechny regionální multiplexy DVB-T totiž mají oprávnění vysílat pouze do konce roku 2017. To se však má brzy změnit.
Expertní skupina pro tvorbu Strategie rozvoje terestrického televizního vysílání v České republice, která funguje při ministerstvu průmyslu a obchodu, ve svém návrhu pro vládu počítá s možností prodloužení individuálních oprávnění pro kmitočty všech regionálních sítí DVB-T. Radost by to udělalo především dvěma největším hráčům na trhu, Českým Radiokomunikacím a Radimu Pařízkovi, respektive jeho společnosti Progress Digital. Regionální sítě 7 (Pařízek) a 8 (Radiokomunikace) představují alternativu k celoplošným multiplexům a dnes už jsou v podstatě jedinou šancí, jak vstoupit na trh volně šířených, terestricky vysílajících televizí. Prostor přitom má už jen Regionální síť 8, konkurenční Regionální síť 7 dlouhodobě pronajímá většinu své kapacity České televizi pro vysílání programů ČT 1 HD, ČT 2 HD a ČT Sport HD.
Za dva roky utrum? ČT Sport HD má vysílání v DVB-T jisté jen do konce roku 2017
Velkorysý návrh pro regionální sítě
Vznik regionálních a nadregionálních televizních multiplexů se datuje do doby před pěti lety, do té doby v České republice fungovala jen jedna nebo dvě takové sítě na lokální úrovni. V roce 2012 se ale ostravský podnikatel Radim Pařízek, čerstvý provozovatel celoplošného multiplexu 4, dohodl s Českou televizí, že pro ni vybuduje další téměř celoplošnou síť, do které by se mohly vejít HD verze jejích programů. Kavčí hory tuto síť označily za multiplex 1a, tedy pokračovatele svého vlastního veřejnoprávního multiplexu 1, a primárně ji chtěly vystavět kvůli šíření nově vznikajícího dětského kanálu ČT :D. Regionální síť 7, jak multiplex oficiálně nazývá Český telekomunikační úřad (ČTÚ), vyrazil dech Českým Radiokomunikacím, které si posléze složily kmitočty pro obdobnou Regionální síť 8 s mnohem menším pokrytím zaměřeným na krajská města.
Z Regionální sítě 7 se de facto stal pátý celoplošný multiplex DVB-T v Česku, když jeho pokrytí postupně přesáhlo 80 procent obyvatel země. Radim Pařízek tak vyrovnal síly s Českými Radiokomunikacemi, které provozují také dva celoplošné multiplexy (2 a 3), a k tomu navíc dělají technického operátora pro veřejnoprávní multiplex 1. Jejich Regionální síť 8, která odstartovala loni na jaře, pokrývá téměř 60 procent populace Česka. Další menší regionální multiplexy mají zajímavý zásah v Praze (Regionální síť 4), Plzni (Regionální síť 3), Liberecku, Českobudějovicku nebo Ostravsku. Jejich provozovatelé se svezli na vlně obrovského zájmu o terestrické televizní vysílání, která přišla po roce 2012 díky skutečné liberalizaci trhu, již přinesl vstup Radima Pařízka na trh a přišlo s ním uvolnění vysokých cen za distribuci signálu.
Radim Pařízek potřebuje zařídit alespoň částečné prodloužení platnosti kmitočtů Regionální sítě 7, již pronajímá především České televizi
Záleží na rychlosti uvolňování pásma 700 MHz
Proč však mají regionální multiplexy omezenou „životnost“ jen do konce roku 2017, když celoplošné sítě DVB-T mohou vysílat do let 2021 až 2024? V Plánu využití rádiového spektra, který jsme na ČTÚ sestavovali v roce 2010, se s kmitočty, které nyní využívají regionální sítě DVB-T, počítalo pro budoucí sítě DVB-T2. To je také důvod, proč bylo použití těchto kmitočtů limitováno koncem roku 2017,
říká tehdejší předseda Rady ČTÚ Pavel Dvořák, který dnes z pozice předsedy expertní skupiny při ministerstvu průmyslu a obchodu připravuje scénář přechodu z DVB-T na DVB-T2. Rok 2017 nebyl zvolen náhodně, k tomuto datu se předpokládalo opouštění pásma 700 MHz, které chtějí využít mobilní operátoři pro sítě nové generace. Nyní se ale ukazuje, že sice k takzvané druhé digitální dividendě, tedy uvolňování pásma 700 MHz, dojde, ale ne tak brzy. Hovoří se o roku 2020, návrh plánu přechodu na DVB-T2 operuje s termínem 1. únor 2021 pro vypínání všech (tedy i celoplošných) sítí DVB-T a jejich definitivním překlopení na vysílací standard DVB-T2.
Jestliže by k takto zásadním změnám mělo dojít na přelomu let 2020 a 2021, prakticky nic nebrání tomu, aby do této doby vysílaly regionální sítě DVB-T. Potvrzuje to i Pavel Dvořák, který serveru DigiZone.cz řekl: Předpokládáme, že by bylo vcelku rozumné, aby regionální sítě vysílaly do té doby, dokud to umožní technický plán migrace tak, jak ho nyní připravujeme.
Návrh počítá s tím, že první dvě přechodné sítě DVB-T2 zahájí vysílání v polovině příštího roku a v únoru 2021 se transformují na řádné multiplexy podobně, jako tomu bylo u přechodu z analogového na digitální televizní vysílání, kdy nejprve existovaly přechodné multiplexy A, B a C, z nichž posléze vznikly celoplošné sítě 2, 3 a 4. Jenže přechodné sítě DVB-T2 budou potřebovat kmitočty, které pro ně před pěti lety naplánoval ČTÚ a z nichž některé nyní využívají Regionální sítě DVB-T.
Bývalý šéf ČTÚ Pavel Dvořák připravuje už druhou digitalizaci, tentokrát z pozice předsedy expertní komise ministerstva průmyslu a obchodu
Některé kmitočty nemusí být prodlouženy
Nynější regionální multiplexy tak nemohou počítat s tím, že pokud dojde k prodloužení platnosti jejich individuálních oprávnění pro využívání kmitočtů, bude se týkat všech lokalit, kde nyní vysílají. Potvrzuje to i Pavel Dvořák, když říká, že kmitočty budou moci regionální sítě využívat do chvíle, než je bude třeba uvolnit pro přechodné multiplexy DVB-T2 nebo vítěze aukcí na pásmo 700 MHz (jde o vysílací kanály 49 až 60). Prodloužení kmitočtů alespoň na nějaký čas by přitom uvítaly jak České Radiokomunikace, tak Radim Pařízek. Nyní mohou s televizemi, které využívají prostor v Regionálních sítích 7 a 8, uzavírat smlouvy jen do konce roku 2017. Pokud by v tomto termínu bylo ukončeno vysílání obou velkých regionálních sítí, televizní stanice obsažené v těchto multiplexech by měly jedinou šanci, jak zůstat v terestrice: přejít do DVB-T2.
HD kanály České televize by mohly pro tento účel využít přechodný multiplex A, který se má později transformovat na veřejnoprávní multiplex 1, komerční televize by šly do přechodné sítě B (pozdějšího multiplexu 2). Alespoň zpočátku by ale měly nevýhodu nižšího pokrytí, protože České Radiokomunikace, které zřejmě budou provozovat obě přechodné sítě DVB-T2 (jsou plánovány na kóty jejích vysílačů), počítají s celoplošným pokrytím prvních multiplexů digitální televize druhé generace až půldruhého roku po jejich spuštění, tedy v roce 2018. Další nevýhodou by byla malá penetrace televizorů a set-top-boxů s tunery DVB-T2 v českých domácnostech, a tudíž nízká proladěnost přechodných multiplexů druhé generace u diváků. Takovou situaci by některé televize nemusely přežít.
Rozhovor s Pavlem Dvořákem o návrhu Strategie rozvoje terestrické televizní platformy v České republice, včetně plánu přechodu na DVB-T2, čtěte v úterý na DigiZone.cz.
