Hlavní navigace

René Zavoral: DAB ofenzívu spustíme už letos na podzim

Autor: Karel Choc
Jan Brychta

Spuštění pravidelného DAB+ vysílání považuje generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral za ideální marketingový nástroj pro propagaci digitálního rádia.

Doba čtení: 17 minut

Český rozhlas si od spuštění pravidelného DAB+ vysílání hodně slibuje. Chápu, že komerčnímu sektoru vyhovuje současný status quo, ve kterém jsou pozice jednotlivých hráčů poměrně jasně rozdělené. Rozumím i jejich obavě z možného vzniku nové konkurence, ale na druhou stranu mě překvapuje, že si vůbec neuvědomují obrovskou výhodu při lepším cílení reklamních investic a dalších možností, které DAB nabízí. To je pro mě prostě nepochopitelné a vnímám to jako takové zvláštní a značně zpátečnické uvažování, říká v rozhovoru René Zavoral.

Nedávno spustil Český rozhlas pravidelné DAB+ vysílání. Máte k dispozici nějaký relevantní přehled, jaká je v České republice penetrace DABových přijímačů?

Taková čísla bohužel nemáme, protože je poměrně značně obtížně je zjistit. Něco málo se samozřejmě dá zjistit ze souvisejících výzkumů, ale nedělám si iluze, že by penetrace DAB přijímačů byla v tuto chvíli nějak vysoká. Na druhou stranu doufám, že poté, co jsme 1. června spustili řádné vysílání ve formátu DAB+, se situace zlepší. Tématu DAB+ se budeme pochopitelně mnohem více věnovat v rámci naší komunikaci a propagace, což by mělo zájem o digitální vysílání patřičně nastartovat. Posluchači se tak dozvědí, že DAB vysílání na našem trhu funguje a že existuje i poměrně široká nabídka přijímačů za přijatelnou cenu. Dnes už poměrně běžně seženete přijímač za několik stovek korun, i když pochopitelně nebude mít celou škálu doprovodných služeb jako špičkové DAB rádio.

Třeba u nových aut by se ale poměr DAB rádií dal zjistit…

U automobilů se penetrace DAB přijímačů určitě zjistit dá a jsem opravdu rád, že aktuálně probíhají třeba u německého Volkswagenu diskuse na téma, že by se DAB+ přijímače měly stát součástí základní výbavy. My nyní vyjednáváme s tuzemskou Škodovkou, protože věřím, že v momentě, kdy by se podařil dát DAB přijímač do základní výbavy, zájem o ně prudce stoupne.

Když chtějí výrobci automobilů příplatek i za rezervní kolo, budou chtít určitě příplatek i za DAB rádio.

Teď se ten příplatek – tuším – pohybuje kolem tří tisíc korun. Věřím, že jeho výše je téma k diskusi a dalo by se s ním pohnout směrem dolů, ale to opravdu záleží na vzájemné dohodě se Škodovkou. My se o ni budeme snažit, protože výrobci automobilů jsou pro nás naprosto klíčovým partnerem. Na druhou stranu, jak jsem říkal, spuštěním řádného digitálního vysílání se nám otevírá spousta možností, jak otevřeněji propagovat i samotný formát DAB+.

Počítá se třeba v rámci výzkumu Radioprojekt s otázkou, skrze kterou platformu posluchači rozhlas přijímají?

V Radioprojektu zatím nebyla kategorie DAB zařazena. Je to otázka, která se týká v podstatě výlučně posluchačů Českého rozhlasu, což ovlivňuje zájem ostatních zadavatelů, tedy komerčních rádií. V posledním roce navíc otázky po poslechových platformách vystřídaly otázky po užívaných sociálních sítích, pro další otázky tak nebyl v dotazníku prostor. V příštím Radioprojektu, který by měl po úpravách metodiky začít od ledna 2018, se ale ČRo bude snažit o zařazení otázky na poslech v DAB.

Počet posluchačů přes DAB je tak zatím trochu věštění z koule.

Taková je současná realita. Radioprojekt je nicméně stále jedinou akceptovanou měnou na rozhlasovém trhu, včetně všech svých nedokonalostí.

A nějaká čísla ohledně podílu DAB příjmu tedy k dispozici máte?

Do jiného výzkumu zatím nebyly otázky na poslech v DAB zařazeny, protože by vyžadovaly velký výběrový soubor, aby byly údaje validní. Český rozhlas počítá s dotazováním na DAB v rámci panelového výzkumu, který bude realizován letos v období září a října.

Podíl posluchačů, kteří poslouchají rozhlas skrze televizi, se šplhá až někam k deseti procentům, jsem tuším někde četl.

A to není úplně malé číslo. Znovu opakuji, že za hlavní impuls považuji spuštění řádného DAB+ vysílání. V souvislosti s ním se chystáme spustit opravdu masivní komunikační kampaně, a to už v průběhu letošního podzimu. Spoustu věcí pak plánujeme na příští rok a obecně si od spuštění pravidelného digitálního vysílání hodně slibuji.

To si slibujete vy jako Český rozhlas nebo vy jako rozhlasový trh?

My jako Český rozhlas. Míra rezistence ze strany privátního sektoru je bohužel stále poměrně vysoká.


Autor: Karel Choc

René Zavoral

Změnil se nějak postoj privátního sektoru k digitálnímu rozhlasu za těch deset let, co se o DAB vysílání mluví?

Zájem soukromých stanic o digitální vysílání je stále poměrně nízký. Z mého pohledu jdou i proti celoevropskému trendu, kdy asociace evropských privátních rádií naopak začíná DAB intenzivně propagovat. Někde jsem i zmiňoval ten paradox, kdy šéfem evropské digitální rozhlasové asociace, která se snaží na evropském poli prosazovat DAB vysílání, je zástupce mediální skupiny Bauer, který je osobně velkým zastáncem digitalizace.

To mluvíte o organizaci DAB Forum?

Nejde o DAB Forum, existuje ještě asociace EDRA, evropská platforma pro digitální rozhlas, které jsme rovněž členem. I díky těmto zkušenostem pevně věřím, že naši komerční partneři na českém trhu časem pochopí, že DAB je jednou z platforem budoucnosti. Podtrhuji, že jen jednou, určitě to není jediná cesta. Myslím si, že úplně ignorovat DAB+ platformu je značně zpátečnické uvažování.

Existuje vůbec nějaká platforma, na které byste se s komerčním sektorem nějak pravidelně setkávali?

Ještě za mého předchůdce vznikla Asociace rozhlasových organizací, která sdružovala zejména rádio Impuls a rádia sdružená ve skupině Lagardère a ve které nebylo zastoupeno mediazastupitelství MMS. Tato asociace dnes spíše skomírá a my se se zástupci komerčních rádií vidíme hlavně v rámci občasných setkání všech zapojených mediálních skupin – tedy jak s Lagardère a s MMS, tak samozřejmě i s Impulsem a dalšími hráči. V poslední době řešíme hlavně otázku, jak do budoucna vylepšit Radioprojekt a zda případně vyhlásit tendr na jeho realizaci. V této souvislosti samozřejmě na téma digitalizace většinou dojde. Ale stále vnímám ze strany některých našich komerčních partnerů značnou nechuť toto téma konstruktivně řešit.

Je málo tak konzervativních trhů, jako je trh soukromých rádií.

Přesně tak ho vnímám i já, jako zacementovaný a zakonzervovaný. Chápu, že komerčnímu sektoru vyhovuje současný status quo, ve kterém jsou pozice jednotlivých hráčů poměrně jasně rozdělené. Rozumím i jejich obavě z možného vzniku nové konkurence, ale na druhou stranu mě překvapuje, že si vůbec neuvědomují obrovskou výhodu při lepším cílení reklamních investic a dalších možností, které DAB nabízí. To je pro mě prostě nepochopitelné a vnímám to jako takové zvláštní a značně zpátečnické uvažování.

Nečekají komerční hráči spíše na výraznější rozšíření širokopásmového internetu, díky kterému by mohli přejít rovnou na streaming?

Streaming je samozřejmě taky jedna z možných cest, ale nezapomínejme, že internet je na rozdíl od DABu zpoplatněnou službou. A nejen, že je zpoplatněná, navíc není vždycky dokonale funkční a dá se velice jednoduše vypnout. Z mého pohledu je internet do budoucna určitě jednou z distribučních platforem. Proto také neustále opakuji, že se chci věnovat celému distribučnímu mixu trhu a rozhodně nehodlám v dohledné době opouštět třeba analogové vysílání, protože to bych byl sám proti sobě.


Autor: Karel Choc

René Zavoral

Plánujete zůstat i v DVB-T?

V tuto chvíli určitě ano, u DVB-T se můžeme spíše bavit o efektivitě vynaložených finančních prostředků. Každopádně určitě chceme provozovat analogové i digitální vysílání, samozřejmě chceme vysílat na internetu a využívat mobilní aplikace. Musíme být všude tam, kde jsou naši posluchači – ať už ti mladší, nebo starší. Do budoucna pokládám za možnou cestu hybridní rádio, které už dnes nabízí všechny tyto platformy a posluchač už pak vlastně ani neřeší, odkud rádio poslouchá.

Jak vlastně funguje spolupráce s jednotlivými operátory?

Je jasné, že největším hráčem na našem trhu jsou České Radiokomunikace. Samozřejmě spolupracujeme i s menšími operátory, jako je Teleco nebo RTI a další. Na druhou stranu v momentě, když jsme na základě kmitočtů přidělených od Českého telekomunikačního úřadu spouštěli regulérní vysílání, nám bylo jasné, že největší šanci zajistit námi požadované pokrytí má síť Českých Radiokomunikací. Zatím jsme spustili pražské vysílání pro Prahu a okolí a do konce roku bychom chtěli mít pokryté Ostravsko, Plzeňsko a okolí Brna, tedy čtyři největší tuzemské aglomerace.

Nějakých šedesát procent obyvatel…

Samozřejmě se do budoucna nebráníme další diskusi. Například v aglomeracích, jako jsou Pardubicko nebo Hradecko, je mnoho mladých lidí a studentů, tedy cílová skupina našeho rádia Wave. Zajímavý je pro nás samozřejmě i sever Čech, tedy Ústecko a okolí. Těch možných oblastí našeho zájmu je více. Osobně budu rád, když se nám podaří do Vánoc zprovoznit jako takové poděkování nebo vánoční dárek pro naše posluchače zmíněné tři další vysílače. V provozu by měly být nejpozději do začátku prosince.

Jak vnímáte vládní usnesení z loňského srpna, které v souvislosti s DAB vysíláním Českého rozhlasu hovoří o třech celoplošných stanicích a programech regionálních studií?

Za vládní usnesení – i přes jeho obecnost – jsme rádi, protože nám poskytlo alespoň nějaký rámec pro rozjezd digitalizace rozhlasového vysílání. To, co je pro nás ale zcela klíčové, je, aby digitální vysílání bylo obsaženo i v zákoně o Českém rozhlase. I proto se už nějaké tři roky snažíme, třeba na půdě pracovních skupin ministerstva kultury, aby se zákon o Českém rozhlase novelizoval.

To už se do voleb určitě nestihne.

To se letos určitě nestihne, což je na druhou stranu i dobře. Byl bych totiž velmi nerad, když by se mediální zákony staly součástí předvolebního klání.

Nebylo od toho daleko.

Ano, to nebylo.

Novela zákona o elektronických komunikacích by mohla vyprávět.

Ano, máte pravdu. Osobně si myslím, že zmíněné vládní usnesení ze srpna loňského roku sice dává zelenou digitálnímu rozhlasovému vysílání, ale má jednu velkou vadu. Ta spočívá v tom, že usnesení není vůbec nijak překlopeno do související legislativy. Obsahuje věci, které jsou pro nás jen velmi těžce realizovatelné. Český rozhlas se snaží na základě kmitočtů přidělených od ČTÚ chovat jako řádný hospodář. S tím samozřejmě souvisí i to, že nechceme zbytečně čekat a je naším cílem spustit digitální vysílání i za cenu toho, že budeme čekat, až se legislativa digitálnímu rozhlasovému vysílání přizpůsobí.


Autor: Karel Choc

René Zavoral

Většinou bývají zákonodárci pozadu za technologickým vývojem.

Až bude po volbách vytvořena nová vláda, budu se snažit, aby se nám podařilo rychle sehnat relevantního partnera k jednání nejen na vládní úrovni. Partnery budeme hledat i ve sněmovně a v senátu, abychom mohli začít připravovat novelizaci zákona o Českém rozhlase.

Jaké jsou klíčové body této novely?

Těch je celá řada. Jednak jde o body, které souvisí s digitálním vysíláním, naším vlastním multiplexem a podobně. Dále pak jde o ustanovení, která by narovnala zákony o Českém rozhlase a České televizi. Zatímco Česká televize už měla svůj zákon několikrát novelizovaný a byly z něj odstraněny některé sporné body, v zákoně o Českém rozhlase tato ustanovení nadále zůstávají. Jedná se například o zákaz působení v Českém rozhlase po dobu dvou let pro zvolené radní. A pak jsou zde další body, které by bylo dobré upravit. Stávající zákon o Českém rozhlase například tvrdí, že celoplošná stanice Českého rozhlasu by měla mít 95procentní pokrytí území. To je ale technicky zcela nemožné. Takového pokrytí dnes stěží dosahujeme s Radiožurnálem, ale každá další celoplošná stanice už jen z důvodů neexistence volných kmitočtů toto nařízení splnit nemůže. Zákon vlastně říká něco, co je dnes fyzikálně naprosto vyloučené. Jako klíčovou vnímáme možnost vytvoření vlastního multiplexu, ve kterém bude moci Český rozhlas vysílat a nakládat s ním stejně, jako to činí Česká televize.

A záměr opustit veřejnoprávní DVB-T multiplex České televize, který měl deklarovat nejmenovaný člen managementu Českého rozhlasu, neplatí?

To byl velký informační šum a také jsme tuto informaci velice rychle dementovali. Účast v DVB-T nám jednak ukládá zákon a navíc opustit ho bude mít smysl až v době, kdy bude pokrytí DAB signálem natolik robustní, že platit za DAB a DVB-T by bylo neefektivní.

Asi už DVB-T2 v té době.

Určitě, naše účast ve veřejnoprávním multiplexu České televize bude mít smysl ještě několik let dopředu. Dokud nedosáhneme dostatečné penetrace DAB signálu, budeme chtít v DVB-T zůstat.

Jak by teda měla vypadat vámi zmiňovaná kampaň k DAB vysílání? Mluvil jste o letošním podzimu, co přesně budete chtít komunikovat – jednotlivé stanice, samotnou DAB+ platformu nebo Český rozhlas jako celek?

Zatím jsme na samotném začátku. Určitě masivně využijeme naše vysílání, ale na druhou stranu bych chtěl, aby kampaň zasáhla i posluchače, kteří Český rozhlas neposlouchají. Věřím, že posluchači našich stanic mají dostatečné povědomí o digitálních stanicích, jako je Rádio Junior a Rádio Wave nebo naše dva hudební streamy D-dur a Jazz, případně speciální projekty rádia Retro. Proto bych chtěl zacílit na posluchače, které vysílání Českého rozhlasu z jakéhokoliv důvodu míjí. Těm musíme vysvětlit, že Český rozhlas má ještě další a nové digitální stanice, které mohou být zajímavé třeba právě pro mladší publikum. Budeme tak hledat formy, jak oslovit mladší cílové skupiny spíš než naše klasické a stabilní posluchače.

Pro podobnou kampaň asi nebudou ideální třeba billboardy…

Určitě ne. Budeme využívat primárně online prostředky nebo sociální sítě a využívat moderní marketingové trendy. Věřím, že dokážeme přesvědčit posluchače, kteří Český rozhlas neposlouchají, o tom, že třeba rádio Wave je opravdu moderní rozhlasovou stanicí.


Autor: Karel Choc

René Zavoral

Jako jednu z výhod DAB vysílání se uvádějí doplňkové služby. Jaké nabízíte v současnosti a jak by měla vypadat ideální DAB+ stanice Českého rozhlasu? Co všechno by měla nabízet?

Na úplné využití všech možností DAB technologie je potřeba o něco pokročilejší přijímač, nejlevnější modely je v plné šíři neobsáhnou. My jsme si odzkoušeli některé moderní technologie zhruba před dvěma lety během atletického mistrovství Evropy v Curychu. V rámci DAB jsme vysílali stream nazvaný Český rozhlas Sport, jehož vysílání bylo doprovázeno obrázky, startovací grafikou, grafikou s výsledky, soupiskami a různými dalšími doplňky. Primární je samozřejmě obrazová dokumentace a teď nemluvím jenom o fotografiích moderátorů a hostů, ale o opravdu interaktivních obrázcích, dalších službách nebo o zpětném způsobu komunikace i s posluchačem.

DAB přijímače disponují zpětným kanálem?

Určitě se s nimi dá pracovat tak, aby nějaký prvek interaktivity nabízely. Samostatný zpětný kanál nenabízejí, ale umím si představit třeba formu soutěže, pro kterou se dá platforma DAB+ využít.

Že nemusím telefonovat, ale můžu reagovat skrze tlačítka na přijímači?

Třeba takto. Věřím, že se podobné služby budou nadále vyvíjet a že půjde o velmi zajímavou komunikační příležitost.

Případný zpětný kanál by určitě pomohl i při zmiňovaném měření poslechovosti.

To každopádně.

Stejně jako kabeloví nebo IPTV operátoři, kteří naprosto přesně vědí, kdo a na co se právě dívá.

To by se mi samozřejmě moc líbilo. My teď musíme přesvědčit posluchače, že doprovodné služby jsou pro něj zajímavé a že mu rádio může kromě klasického zvuku nabídnout i další prostředky – počínaje obrázky přes interaktivní prvky a další technologické vymoženosti. Za půl roku nebo za rok budou použité systémy umět zase něco nového, takže v tomto ohledu jsem určitě optimistou a věřím, že se ještě dočkáme velmi zajímavých řešení.

Disponují DAB přijímače třeba Wi-Fi připojením?

Ty dražší ano.

Což by zpětný kanál splňovalo.

Věřím, že i cena takto vybavených přístrojů půjde časem dolů. Nechci dělat reklamu některým obchodním řetězcům, ale příjemně mě překvapily prodejní akce na DAB přijímače. Jejich cena se pohybovala kolem dvou a půl tisíce korun a druhý den byly vyprodány. Proto věřím, že zájem o DAB technologii se postupně zvyšuje.

Budete dále pracovat na kvalitě zvuku DAB+ stanic? Některým stanicím by CD kvalita určitě slušela.

Určitě. Absolvovali jsme za poslední rok a půl řadu experimentů, které nám poskytly cennou zpětnou vazbu. Ne vše dopadlo podle našich představ, ale na rovinu se přiznám, že i když vnímám kvalitu zvuku jako jednu z hlavních výhod formátu DAB+, jsem zároveň přesvědčen, že jeho skutečnou kvalitu rozezná pouze skutečný fajnšmekr. Navíc, pokud bych měl ze své pozice říct, jaké jsou hlavní devizy DAB+ systému, mluvil bych spíše o ekologických a ekonomických přínosech, což jsou zase záležitosti, které koncové posluchače příliš nezajímají.

DAB+ je výrazně levnější než FM vysílání?

Ano, to rozhodně. Ale to posluchače nezajímá. Co by je ovšem zajímat mělo, je výrazné rozšíření programové nabídky a dostupného obsahu. Už dnes provozujeme vedle klasických analogových kanálů už jednou zmiňované čtyři digitální stanice, dále speciální rádio Retro a mohu asi prozradit, že po dobu zimního olympijského vysílání z jihokorejského Pchjongčchangu budeme vysílat speciální stream Českého rozhlasu, věnovaný čistě olympijskému vysílání a olympijským hrám. Aktuálně uvažujeme o jeho názvu, jestli půjde opět o Český rozhlas Sport, nebo jestli se v názvu objeví něco souvisejícího přímo s olympiádou. Podobné speciální počiny mají podle mě velký potenciál a díky DAB+ systémům budeme schopni nabídnout našim posluchačům spoustu zajímavých projektů, ať už dlouhodobých, jako je třeba Wave, nebo krátkodobých, jaké představuje Rádio Retro nebo právě mimořádné sportovní vysílání po dobu vrcholných mítinků. Navíc máme spoustu projektů v šuplíku, třeba stanici Český rozhlas Litera, který by se věnoval literární tvorbě.

Po technické stránce – tyto speciální projekty bude muset posluchač nově naladit, nebo naskočí automaticky, stejně jako nový kanál na televizi?

Předpokládám, že vyskočí samy jako nový kanál, stejně jako u televize. Hodně podobných projektů ale máme schovaných v šuplíku, záleží samozřejmě na financích, ale obecně také na tom, jak si posluchači na DAB vysílání zvyknou. Třeba na příkladu Dánska je hezky vidět, jak vedle klasických kmenových stanic spustili i spoustu dalších zajímavých segmentů a speciálních stanic.

Které státy jsou s rozvojem DAB vysílání nejdále? Předpokládám, že ty skandinávské.

Jsou to jednoznačně Norové, kteří už také vypnuli FM vysílání. Hodně rozvinutý DAB trh je i v Dánsku, ve Švýcarsku nebo v Nizozemí. Tyto státy jsou aktuálně asi těmi největšími tahouny. Ale i německý trh se začíná velice rychle přizpůsobovat a věřím, že změny na německém trhu výrazně ovlivní i situaci u nás.

Zmiňoval jste, že DAB je pro vás výrazně levnější než FM vysílání. Dá se říct o kolik?

O kolik přesně, asi nejsem schopen určit, ale vybavuji si vystoupení zástupce norského veřejnoprávního rádia, který uváděl, že za cenu šíření tří analogových stanic jsou schopni provozovat osm stanic digitálních. Náklady, které každoročně vynakládáme za analogové vysílání, ať už na VKV, nebo ještě i na středních vlnách, činí zhruba 230 milionů korun ročně. Jsem přesvědčen, že tyto náklady by mohly do budoucna výrazně klesnout, pokud by bylo vysílání čistě digitální. Ale to hovoříme opravdu o vzdálené budoucnosti, ve které není souběh digitálního a analogového vysílání. V západní Evropě ještě stále panuje shoda, že ačkoliv intenzivně budujeme DAB+ pokrytí, je analog pořád platformou, na které se bude ještě dlouho vysílat.

Z toho bych mohl odvodit, že zájem na brzdění rozhlasové digitalizace by mohly mít i České Radiokomunikace, které by po vypnutí FM pásma přišly o značné prostředky.

To si opravdu nemyslím. Nesmíme zapomenout, že v rámci DABu by mohla vzniknout celá řada nových projektů a nových rádií. Už dneska některé digitální stanice vznikají. Osobně si třeba dovedu představit v rámci digitálního vysílání společné projekty s univerzitami, s komunitními médii a podobně.

Model amerických kampus rádií…

Možností je spousta. A komunitní média, se kterými by Český rozhlas spolupracoval ve formě jistého mentora a snažil by se podporovat vznik třeba studentských rádií, to je budoucnost, která by si mi určitě líbila.

Na druhou stranu, co vám brání? O digitálním rozhlase se hovoří už dobrých deset let.

Ale na začátku je stále ještě celý rozhlasový trh a to je ten hlavní průšvih. Český rozhlas mohl digitálně vysílat už od roku 2006. Nějakých jedenáct let tady vysílají digitální stanice a stále se pro ně hledá optimální platforma. Ale já pevně věřím, že časem zlomíme i kolegy z komerčních rádií. Já chápu, že jejich pozice není jednoduchá, objem reklamních investic do rádií každoročně klesá a jejich provoz je samozřejmě nákladný.

Vy také nevysíláte zadarmo.

Samozřejmě, a kdyby se nám podařilo zvítězit v soudním sporu, který od roku 2006 vedeme se státem ohledně vratky DPH…

Já myslel, že jste ten spor už vyhráli.

Ten spor stále běží, aktuálně se vrátil k nižší instanci a bude tak určitě pokračovat i nadále. Osobně jsem připraven tuto kauzu řešit až na úrovni Ústavního soudu. Navíc nám daly za pravdu Poslanecká sněmovna i Senát, když schválily změnu režimu uplatnění DPH.

A vy teď zpětně nárokujete takto odvedené prostředky.

Ano, od roku 2006 vedeme zpětný nárok na odpočet DPH. Ale o těch penězích hovořím proto, že si je umím perfektně představit ve formě motoru rozvoje digitálního vysílání Českého rozhlasu. Tyto prostředky by mohl stát alokovat na tyto účely a mohly by se tak stát impulzem, který by mohl nakopnout k účasti i komerční stanice.

SmartData Tip Udatný

Stát by mohl třeba dotovat přístroje do sociálních zařízení, jako jsou domovy důchodců.

Těch možností je víc. Vzhledem k tomu, že jde o veřejnoprávní peníze, musela by proběhnout patřičná diskuse. Ale že by se ta miliarda korun, o kterou se de facto soudíme, dala využít na rozjezd digitálního vysílání, o tom jsem hluboce přesvědčen. A považoval bych to za smysluplnou investici.

Našli jste v článku chybu?