Výkonný ředitel slovenské bezpečnostní společnosti ESET Richard Marko běžně rozhovory nedává. V jednom ojedinělém pro Lupu na konferenci Mobile World Congress v Barceloně mluví například o tom, co pro firmu znamená spojení konkurenčního Avastu a AVG, jak bude možné s antiviry vydělávat na mobilech či o pozici zabudovaného Defenderu ve Windows a možné neférové výhodě Microsoftu.
Chcete se dostat mezi tři největší hráče na trhu. V jakém horizontu a jak se tam chcete dostat?
U nás máme rok 2020 nastavený jako rok, kdy bychom chtěli dosáhnout významného pokroku. Je to běh na dlouhou trať. Situace na trhu se reálně mění tak, že náš původní cíl byl dosáhnout na tržby zhruba miliarda dolarů, což by mělo pozici číslo tři. Pokud se nám bude dařit realizovat plány, které máme, mohli bychom se tam dostat kolem toho roku 2020.
A k té druhé otázce – je to nějaká řada kroků, o které se snažíme. Vychází to vždy z technologické stránky, abychom nabízeli kvalitní nástroje. Dá se říci, že v posledních asi sedmi letech se vysloveně specializujeme na rozšíření a dokončení našeho portfolia pro firemní zákazníky. Neznamená to, že bychom chtěli zapomínat na koncové uživatele, ale vnímáme, že tento segment je více zranitelný. Je to více oblast různých freemium řešení. Firemní oblast, kde obchod funguje na více tradiční bázi, je nám bližší. Historicky jsme se více věnovali běžným uživatelům a o to větší prostor pro růst nyní máme právě ve firemní oblasti.
Co pro ESET znamená spojení Avastu a AVG? A co to znamená pro celý trh?
AVG byl z hlediska obratu zhruba na podobné úrovni jako my. Když se spojí takovéto dvě firmy a udělají to rozumně a dobře, vznikne z toho větší hráč. Musíme se na to dívat tak, že z hlediska našich plánů být v TOP 3 na světě máme dalšího silného konkurenta. Jinak Avast a AVG jsou odlišné společnosti. Jsou více orientovány na domácí uživatele, zatímco my jdeme více k těm firemním. Nemyslím si, že by se toho pro nás hodně měnilo. Pro mě je to skoro vítaná zpráva, než že bych to viděl jako hrozbu.
Takže pro vás jsou většími konkurenty spíše firmy jako Symantec, které jdou rovněž za firmami?
Přesně tak. Symantec a samozřejmě také Trend Micro a Kaspersky Lab.
Jedním z hlavních důvodů, proč se Avast a AVG spojují, je konsolidace trhu a to, že jde o otázku přežití. Vidíte to podobně?
Konsolidace trhu je běžná věc, která se děje všude. S tím se zřejmě dá souhlasit. Dalo by se říci, že ten náš trh je ještě málo konsolidovaný. Nyní se mění tradiční model, kdy se trochu otřásá tradiční prodej licencí pro Windows. Je to výzva pro každého. Pro firmy jako Avast a AVG to bylo pravděpodobně ještě zjevnější. Jak bude konsolidace dále vypadat, je pro mě těžké předvídat. Vždy je klíčové, jak moc je firma schopná se adaptovat. Jak moc je schopná rozšířit se dalším směrem. Není to jen o nasazení nějakého produktu pro koncové zařízení do firmy. Dnes jsou útoky často cílené a je třeba nabízet služby nad samotný „endpoint“.
Už mnoho kvartálů po sobě klesají prodeje počítačů, meziročně je pokles nad 10 procenty. Jaké dopady to má na to, co děláte vy?
Dopad vidíme v tom, že musíme hodně tvrdě pracovat, abychom mohli růst. Rostli jsme posledních dvacet let a trend držíme. Je to tak, že život byl mnohem lehčí a jednodušší, když rostl počet prodaných počítačů, na které uživatelé běžně instalovali antiviry. Rostlo se celkem bez problémů. Nyní musíme za to, aby se podařil dvouciferný růst, bojovat. Pro nás je zajímavé to, že jsme na některé trhy přímo vstoupili relativně nedávno – například do Německa, Kanady a Velké Británie. Jelikož tam jsme čerstvě, máme velký prostor, o co bojovat. Nehledě na to, jestli trh jako celek rostl, nebo ne. My máme kam růst. To je jeden z významných zdrojů našeho růstu. Druhou věcí jsou pak ony mobilní věci. Ty rostou výrazně, ale zatím z malých čísel. Na chytrých strojích se vytvořila taková mentalita, že si lidé všechno kupují za jedno, dvě eura. S tím už se něco těžko udělá. Na druhou stranu těch mobilních zařízení je o to více. Pokud se nám tedy podaří získat nějaké to euro, dvě, tři z mnoha mobilních zařízení, může to být hodně peněz.
Dělá vám u koncových uživatelů nějaký větší problém to, že Microsoft dnes běžně nabízí ve Windows svůj Defender, tedy základní bezpečnostní nástroj, který pro někoho může být dostačující?
Něco takového je vždy hrozba. Sledujeme to. V tuto chvíli bezprostřední problém necítíme, ale nebereme to na lehkou váhu. Na druhou stranu je to něco podobného, co Avast a další dělají roky, tedy že základní verzi rozdávají zdarma. Microsoft má zase jiné způsoby a může být ještě úspěšnější. S Microsoftem komunikujeme, jak jen se dá. Myslím si, že ne ve všem jsou jejich postupy zcela korektní, a snažíme se o to, aby vše bylo napraveno.
Není to poprvé, co Microsoft přišel s podobným konceptem. Měli několik pokusů. Dokonce bezpečnost dodávali jako součást licencí pro státní organizace a podobně. Tím pádem tyto organizace, které byly pod tlakem, si řekly, že ušetří. Zadostiučinění je to, že se mnozí z nich vrací. Není to jenom o tom pořídit si ten produkt, je potřeba nějaká podpora. Není to to samé, jako mít Excel. Platit si za služby, které pak musí řešit incidenty, je nakonec dražší, než si koupit licenci řešení, které funguje.
Možná podobný příklad je také to, když Microsoft ve Windows dodával předinstalovaný Internet Explorer. V Evropské unii nakonec musel nabízet takzvaný „ballot screen“ s výběrem instalace prohlížeče. Myslíte si, že s Defenderem má Microsoft podobnou neférovou výhodu na trhu, jak to někteří mohou vnímat?
Může mít. Je to rozumná šance, jak dospět ke kompromisu, který by dával smysl. Ale nemyslím si, že by Microsoft vyloženě šel po tom, aby na tom něco vydělal. Zřejmě mají svůj koncept, jak vytvořit unifikovaný svět produktů a zabezpečit jejich ochranu. Tuto část je třeba kvitovat. Ale historie ukazuje, že unifikace bezpečnostního řešení ne zcela funguje.
ESET nyní otevírá vývojovou pobočku v Brně. Pěkně jste tak využili propouštění v Avastu/AVG. Jaké tam máte dlouhodobější plány?
Situace kolem Avastu a AVG určitě byla aspekt, který nás přesvědčil, abychom udělali rychlé rozhodnutí. Ale nelze ho redukovat na to, že to bylo jenom tím. Potenciál Brna je velký. ESET je v tomto ohledu nejvíce distribuovaná firma, máme hodně vývojových center v různých částech světa. Pocházíme z malé země, takže jsme v Bratislavě narazili na jistý strop. Nyní si říkáme, proč jsme vlastně vývoj v Brně nezaložili už dávno. Od Bratislavy je kousek a z nějakého důvodu je Brno velice populární pro studenty ze Slovenska. Tuším, že na Masarykově univerzitě je snad polovina studentů ze Slovenska. Takže to celé do sebe zapadlo. Zároveň otevíráme také centra v Rumunsku a v Žilině. A jaká je vize s Brnem, to se uvidí. Zatím je to na velice dobré cestě.
Jedna z věcí, která se v antivirovém byznyse v posledních letech hodně řeší, je to, jak se dostat k mobilním zákazníkům. Ostatně teď si spolu povídáme na mobilním kongresu v Barceloně. Zatím se ale úplně nepodařilo vykoumat, jaký je ideální a funkční obchodní model. Co funguje vám a co bude fungovat dále?
V této oblasti máme značný růst, 40 procent a více. Nicméně je to stále malý zdroj reálných příjmů. Sami to bereme jako výzvu, jak se s tím vypořádat a najít, co obchodně bude fungovat. Existují místa, kde se nám to daří více. V zemích, kde jsme dobře etablovaní a naše značka je známá a kde tak máme více otevřené dveře k lokálním telekomunikačním operátorům, máme první vlaštovky. Třeba doma na Slovensku máme podíl na trhu kolem 60 procent, meziročně zde v tržbách stále výrazně rosteme a velká část růstu pochází právě z mobilů. S operátory se nám podařilo najít model, který je úspěšný. Spolupráce s operátory je model, který se zatím nejvíce osvědčuje. Je to ale případ od případu, nedá se to aplikovat globálně. Vždy to vyžaduje řešení vztahů v jednotlivých zemích. Velký globální kontrakt v tomto segmentu zatím není typický.
Bezpečnostní firmy se nyní začaly zajímat o evropskou ochranu dat GDPR, kterou firmy budou muset nasadit. Jak se na tom dá vydělat?
Máme hodně uživatelů a postupně se snažíme zvětšovat zásah, takže jsme se vydali i cestou šifrování dat. GDPR je záležitost Evropské unie, ale podobné věci řešíme také v dalších zemích, třeba v Japonsku. GDPR asi dramaticky nezmění byznys, ale určitě je to pro nás důležitá příležitost, protože se GDPR týká firem, na které se zaměřujeme.
Jaký je poměr toho, kolik v tržbách máte z koncových zákazníků a z firem?
V různých zemích a regionech je to různé. Nyní už každopádně větší část tržeb přichází z firemního segmentu. Je to zhruba 60:40 procentům. Shodou okolností podobný poměr vychází i pro Českou republiku.
Na firmách získáváte i větší marži než na běžném zákazníkovi?
Takto jednoduše se to nedá říci. Firemní zákazníci si většinou berou nějakou větší licenci, takže se to nedá porovnávat s nějakou individuální. Když koncovému zákazníkovi prodáme licenci přes náš e-shop, který si spravujeme sami, je marže dost velká. Pokud se funguje přes partnery, může se to lišit. S partnery fungujeme tak, že preferujeme takové, kteří dokáží pokrýt celou zemi a zároveň řeší i firemní i koncové zákazníky. A pokud je to velký a klíčový trh, jako třeba Velká Británie, děláme přímo akvizici daného partnera, jako jsme to udělali nedávno.