Hlavní navigace

Rozhlasová digitalizace stojí na Českém rozhlase, ten ji nechce

4. 10. 2009
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Digitální rozhlasový přijímač Autor: 115393
Digitální rozhlasový přijímač
Nový generální ředitel Českého rozhlasu Richard Medek má jiné priority než jeho předchůdce Václav Kasík. Než podporovat a financovat nástup dlouhodobého pilotního digitálního vysílání, radši se chce soustředit spíš na odložení digitalizace a další rozvoj programů vysílajících analogovou cestou. Pokud svou koncepci dodrží, tak český trh přijde o jedinou hybnou a motivační sílu, která nás mohla dovést do digitální éry podstatně rychleji než jak si to představují komerční rádia.

Analog je zabetonovaný, digitál je daleko

Není pochyb o tom, že se rozhlas jednou musí posunout směrem k digitální éře. Otázkou je jen, kdy. Kapacita na analogových frekvencích je prakticky vyčerpaná, poptávka po rozhlasovém vysílání ze strany nynějších i nových provozovatelů výrazně převyšuje možnosti současného FM vysílání. I proto je proces digitalizace neodvratný, i když k tomu ještě několik let nemusí vůbec dojít. Momentálně ale chybí motivační síla, která by český trh popohnala. Existujícím soukromým rádiím současný stav bezesporu vyhovuje, protože několik let (možná i dvě desetiletí) nedostanou do éteru výraznější novou konkurenci. Jejich motivace pro přechod na digitál tak zatím není moc velká.

Český rozhlas jakožto veřejnoprávní vysílatel je v úplně jiné pozici. V současnosti má programový i tvůrčí přetlak, a kromě hlavních analogových stanic dokáže zaplnit i několik digitálních programů, stanici mluveného slova na středních vlnách nebo zpravodajské rádio na frekvencích BBC či v digitálu. Nemluvě o dalších multimediálních projektech, které se odehrávají především na internetu.

Jestliže mají mít tyto aktivity smysl, je potřeba pro ně najít vhodnou společnou platformu. A tou platformou se může jevit digitální rozhlasové vysílání, kterému by měl Český rozhlas vévodit. Protože má k dispozici nejen obsah, ale i prostředky, a dlouhodobě se na digitální vysílání připravoval. Pokud by tu nebyla vidina digitalizace, zřejmě by nevznikly projekty typu ČRo Leonardo, D-Dur nebo Rádia Česko (Rádio Wave vynechejme – to bylo dlouhodobě plánováno ještě v analogové éře jako čtvrtý okruh ČRo pro mladé). Nový generální ředitel má ale na postup digitalizace poněkud jiný pohled.

Vyčkávací taktika pomůže soukromým rádiím

Podle vyjádření Richarda Medka v průběhu jeho kandidatury na generálního ředitele je proces digitalizace rozhlasového vysílání předčasný. Chce se soustředit jen na větší města a jít spíše cestou dlouhodobých testů než řádného vysílání. Jenže – k tomu, aby se digitalizace úspěšně rozjela, je potřeba vybudovat celoplošné sítě. A tento proces nebude možný bez zájmu vysílatelů. Soukromá rádia se zatím o podpoře digitálu nezmiňují ani v náznacích. Český rozhlas byl až dosud jediným subjektem, se kterým se v tomto procesu vážně počítalo.

Pokud by se ČRo angažoval v procesu sítí DAB a DAB+, mohl by celý proces urychlit. Když by navíc dokázal stimulovat poptávku po digitálních přijímačích, rozvoj by se určitě vyplatil jak operátorům sítí, tak samotným vysílatelům. Pak už bude jen otázkou času, kdy se k digitálnímu rozhlasu připojí největší soukromé mediální skupiny. Pokud se ale Český rozhlas dostatečně neangažuje, vyčkávací taktika jen pomůže soukromým rádiím, kterým současný stav vyhovuje.

Rozhlas v DVB-T? Jen když se pořádně zpropaguje

Richard Medek ale zřejmě hodlá zakonzervovat podobný stav na několik let dopředu. Navíc uvažuje, že se rozhlas bude soustředit spíš na vysílání v DVB-T multiplexu veřejné služby. Jenže ani televizní multiplex není nafukovací a pokud bude chtít ČRo do budoucna rozvíjet nové služby, bez digitálního rozhlasového vysílání se prostě neobejde.

Kromě toho, přes DVB-T poslouchá rozhlas minimum lidí. Do tohoto způsobu distribuce se ČRo pustil jen v rámci euforie z blížící digitalizace, posluchači si k digitálním stanicím ale nikdy nenašli cestu. Pokud digitální stanice vykazují v průzkumech poslechovost, jedná se jen o ty, které vysílají nebo v minulosti vysílaly i v rámci analogu – tedy zpravodajské Rádio Česko, publicistická stanice ČRo 6 nebo mládežnické ČRo Rádio Wave. Vysílání v DVB-T by mělo smysl pouze tehdy, pokud by Český rozhlas investoval výrazné prostředky do jeho propagace. Jenže zatím investuje pouze do viditelných kampaní pro analogové stanice – zejména ČRo 1 Radiožurnál.

wt100 2024 EARLY

Wave to má spočítané jak v analogu, tak v digitálu

Kromě nejisté budoucnosti ohledně digitalizace je alespoň definitivně zpečetěn osud ambiciózního programu Českého rozhlasu Rádia Wave pro mladé. Dvacet let se o něm jen mluvilo, před čtyřmi lety mu bývalý ředitel Václav Kasík dal konkrétní podobu. Wave měl původně vysílat v analogu, počítalo se s ním dlouhodobě. Jen nejprve chyběly analogové kmitočty, později se stal problémem i legislativní rámec. Už se není třeba schovávat za tyto argumenty. Obojí je téměř vyřešeno – nějaké rezervy by ve svých frekvencích Český rozhlas určitě našel, a poslanci můžou zanedlouho schválit novelu zákona, která umožní ČRo provozovat další analogový program.

Richard Medek má ale jasno v tom, že Rádio Wave to nebude. Místo něj chce v analogu vybudovat úplně novou stanici mluveného slova. Veřejnoprávní rozhlas tak ani po 20 letech od sametové revoluce nenabídne mladší generaci plnohodnotnou alternativu vůči komerčním rádiím. Ta můžou oslavovat – multiregionální veřejnoprávní stanice pro mladé by byla opravdu nevítanou konkurencí.

Souhlasíte se záměrem vybudovat novou stanici mluveného slova?

Autor článku

Autor byl šéfredaktorem severu Digitálně.tv, oficiálního státního informačního webu k přechodu na digitální televizní vysílání. V minulosti vedl internetové deníky RadioTV.cz a RadioTV.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).