V kladenském průmyslovém areálu je plno suti, a tak jakmile se začnou točit vrtule tohoto robotického dronu, rozvíří se prach na vzdálenost několika metrů. Stroj má ostatně přes metr na délku i šířku a váží přes 10 kilogramů. Na to se poměrně svižně zvedá ze země a na chvíli jakoby se zastavil ve vzduchu. Člověk se jen těžko brání dojmu, že se rozhlíží. Zvlášť, když víme, proč tu je.
Stroj firmy Fly4Future, spin-offu z ČVUT, právě ukazuje, jak umí sám najít zraněnou osobu. Dnes ji v průmyslovém areálu reprezentuje figurína oblečená v červené bundě, což dronu práci trochu usnadňuje. Ovšem z jeho pohledu je schovaná za betonovými kvádry. A tak ještě chvilku jako by váhal, vydá se jedním směrem, pak o kus dál, dokud nenabere vyšší rychlost, a pak se zas ve vzduchu zastaví. Chvíli svými kamerami shlíží na figurínu, než se k ní snese. Trvá to ani ne minutu.
Stroj nemá souřadnice, úkol zněl najít figurínu v červené bundě. Na místě, kde se nelze orientovat podle mapy a které demonstruje neznámé a poměrně nehostinné prostředí. Tento dron z běžně formulovaného zadání pochopí smysl mise a sám se rozhodne, jak ji splní. Jde o prototyp, se kterým čeští odborníci ze startupu Fly4Future a ČVUT uspěli také v mezinárodní soutěži německé Spolkové agentury pro průlomové inovace.
Detekované budovy, lidi, vozidla nebo další předměty stroj vkládá do průběžně vytvářené prostorové mapy. Nad ní vzniká grafová struktura, která zachycuje objekty i vztahy mezi nimi. Mapuje například, že jízdní kolo se nachází před konkrétním domem, že člověk stojí v okně daného domu. Takže se systém může mapy „ptát“ i na komplexní situaci odpovídající lidskému zadání. „Dron dokáže pochopit prostředí, ve kterém se pohybuje, vyhodnotit vztahy mezi objekty a na základě jednoduchého hlasového příkazu splnit misi,“ popisuje Martin Saska, vedoucí multirobotických systémů na FEL ČVUT a spoluzakladatel Fly4Future. Na příkaz „prohledej oblast a najdi člověka s červenou bundou poblíž auta“ nejdřív zanalyzuje parkoviště a silnice, objeví auta a pak prohledá okolí vozu. Pokud nikoho nenajde, rozšíří okruh pátrání i na méně pravděpodobné lokality.
Technologickým základem českého systému jsou čtyři kamery, 3D LiDAR a celkem pět počítačů na palubě, na nichž běží umělá inteligence. Díky tomu se dron lokalizuje bez GPS, mapuje okolí a rozpoznává objekty potřebné k splnění zadané mise. Model světa si skládá z 3D lidarových dat a zapojuje do něj objekty i kontext mezi nimi. Může létat v lese, proletět jeskyní, orientovat se u velmi vysokých budov, kde se odráží GPS. Všechno na palubě je české a software je vyvinutý na ČVUT. Dron rozumí běžné řeči v češtině, případně angličtině i jiným jazykům a reaguje jak na textový, tak hlasový povel.
Díky AI se dopředu nemusí nic „učit“ a zorientuje se v neznámém prostředí. „Pokud bude mít konektivitu, bude se moci připojit k databázi všech znalostí, které teď umělá inteligence má. Na palubě je relativně omezený jazykový model,“ vysvětluje Saska. Což ale zároveň znamená, že sám dokáže uvažovat a pohybovat se i lokálně, bez připojení o bez využívání GPS. Je totiž připravený i na prostředí, kde není možné komunikovat, jako jsou zmíněné jeskyně a další pro signál zastíněná místa na povrchu i v podzemí. Fly4Future věří, že bude moct vyhledávat lidi po povodních, lesních požárech a všude na záchranných operacích tam, kde není čas na plánování.
Tento dron ještě čeká na komerční nasazení, ke kterému může dojít až za rok, další od společnosti ale své zákazníky už mají. Je jich kolem 80 a jdou rozdělit do dvou skupin. „Jedni jsou vědecko-výzkumné instituce, ať už univerzity nebo velké firmy, které mají vlastní vědecko-výzkumná centra, a chtějí začít s drony nebo s autonomními drony,“ říká Věra Sasková, spoluzakladatelka a výkonná ředitelka Fly4Future. „Druhý typ jsou industriální klienti. Mnohdy mají problém, který nás ani nenapadne, že bychom se v něm mohli uplatnit,“ říká. Drony se uplatní v halách, kde dělají inspekce, a velmi dobře v robotických halách s vysokými regály, po kterých se pohybují stroje vybírající zboží. „I když se dají kamery všude, vždy může být nějaké místo, kam nevidí. Stále se to pohybuje a nejde obsáhnout vše,“ vysvětluje Sasková. Létající roboti od firmy se už teď dobře uplatňují tam, kde je to pro člověka nebezpečné, můžou se například v případě požáru podívat, co a kde přesně hoří.
Teď chce Fly4Future své drony zrychlovat. Saska označuje misi, během které nám robot ukazoval hledání pomyslně zraněné osoby za poměrně rychlou, systém má prý pořád imity. Robot prý občas uvažuje příliš dlouho. Letět by ale dokázal rychleji už teď. Druhým směrem je podpora rozvoje spolupracujících dronů. „Představte si, že se opravdu v této oblasti ztratilo dítě,“ mávne Saska rukou na areál plný sutin, písku, a štěrku, betonových kvádrů i nákladních aut. „Mnohem efektivnější by bylo nasadit tým spolupracujících robotů, kteří budou opravdu interagovat. Jako když policisté prohledávají oblast: jdou v rojnici, dokáží na sebe volat, komunikovat spolu, rozdělovat si úkoly. A to je přesně to, kam robotika spěje,“ představuje si.
Jeho vizí je robotická základna s připravenými roboty v každém větším městě. „A už se to teď začíná prosazovat. Samozřejmě, že takové roboty dokážou pokrýt jenom nějaký perimetr kolem centrály,“ dodává Saska. Řešení ale Fly4Future nabízí mobilní. „Takže ten policista nebo záchranář jej může mít v kufru, přijede na místo, zapne jej a potom již dron může ovládat pomocí jednoduchého rozhraní, kdy může mít jenom tablet, na který mluví nebo mu zadává textový povel,“ vysvětluje. „Je důležité, aby měl možnost ho kdykoliv přerušit, zastavit nebo dokonce vypnout, i kdyby to mělo být za letu. Protože zodpovědnost stále nese ten člověk. To on nasazuje umělou inteligenci,“ říká odborník.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU