No ne, vážně: kam si doma dáte internet věcí, popřípadě kde ho máte, pokud ho už máte? Leží vám na polici? Nebo ho máte za televizí? V ledničce? U dveří? Na balkóně? Nebo hozený v koutě svého suterénního kamrlíku?
Uznávám, že to je otázka, co zní absurdně pitomě, ale když jí dáte chvilku času, tak se z ní vyloupne jiná: Co očekáváte od IoT ve svojí domácnosti? Co očekáváte, že to bude? Jaká to bude věc? Co bude tím, co si koupíte a řeknete si u toho: Aha, tak teď mám doma něco, co je internet věcí.
Ono tedy hodně záleží na tom, jak jazykově purističtí a rigidní jste. Samozřejmě že máte doma věc, co je připojená na internet, říká se jí třeba router nebo počítač, cha cha cha, autor je debil, Q.E.D., ps: televizi nemám! Ale když se odpoutáme od terminologických puristů – zkuste si představit běžné spotřební zařízení, které si pořídíte domů a které bude “ten IoT”. Co to bude?
Dneska to vypadá, že to bude nějaká domácí automatizace. Smart je zaklínadlo dne, takže “smart home”, chytrá domácnost, něco, co vylepší náš životní standard…
Teď budu skeptický: Chytré domácnosti, založené na různě inteligentní automatizaci, třeba na tom, že dům bude topit dřív, než vám bude zima a že rozsvítí na WC hned, jak se v noci zavrtíte v posteli, to je fajn, ale je to něco, co by nutně vyžadovalo internet a neustálé připojení?
Ani technicky, ani pocitově, protože o tohle se může postarat autonomní systém. To samé platí o různém měření, kde vlastně ani není nezbytně nutné, aby informace o teplotě ve vašem obýváku nebo o aktuální spotřebě teplé vody putovaly do cloudu.
Ten uživatelský scénář, ve kterém je opravdu užitečné mít tato data centrálně zpracovávána, je poměrně úzký: zálohování a nějaké benefity z big dat a data miningu. Na zbytek je tu stará dobrá domácí automatizace.
Skeptický pohled rezonuje se slovy Henryho Forda: Když se budete lidí ptát, tak vám neřeknou, že chtějí automobil, ale že chtějí rychlejší koně. Tedy že si málokdo dovede představit revoluční skok, většina lidí zůstává mentálně u evolučních kroků.
Nezlobte se na mne, ale vize “dva nula”, kde člověk má domácí automatizaci a ovládá ji přes mobil z kanceláře, není tou revolucí, kterou bych čekal. To je protažení ovládacího panelu přes připojení dál. Vize “tři nula”, kde si domácí automatizace díky data miningu a připojení zjistí váš denní rozvrh, zkonzultuje ho s chováním vám podobných lidí a v pondělí odpoledne vám vyvětrá. Jasně, protože 76 procent lidí ve vašem věku a s vaším vzděláním, co bydlí na okraji města se 100 000 obyvateli v rodinném domě, prostě v pondělí odpoledne větrá.
To už ale zavání ani ne tak Orwellem, ale spíš Stopařovým průvodcem po Galaxii, kde se lidé ptají, jak otevřít okno, a zástupci firmy Dechomat je ujišťují, že Dechomat je tak dokonalý ventilační systém, který zná potřeby lidí, že nikdy nikdo nebude chtít už okna otevřít. Aplikace, která se učí váš denní rozvrh, a pak vám říká, že neděláte něco, co normálně vždycky děláte, není ani chytrá, ani užitečná; je to otravný Sheldon, který ve středu vždycky večeří thajské jídlo! Early adopteři potvrdí.
Zpátky k tématu: Jak bude vypadat domácí věc z oblasti IoT? Bude to nejspíš něco, kde je připojení k internetu neoddiskutovatelně užitečné a nezbytné. Bude to hlasové ovládání, viz Amazon Echo?
Je to sice hezká věc a všechny futuristické materiály od čtyřicátých let berou ovládání hlasem jako dané, ale i tady jsem skeptický. Upřímně vám řeknu, že nevím, co to bude. Nevím, co bude ta věc, která bude připojená, užitečná, zároveň dostatečně levná a jednoduchá natolik, že si ji dají domů moji rodiče, a ne jen early adopteři.
Nebude z toho trčet technologie, ani kousek. Nikde se neobjeví “MQTT”, “DHCP”, natož “IP adresa”. Musí to být jednoduché jako kuchyňský robot. Musí řešit něco užitečného, něco, u čeho si lidi řeknou “sakra, to teď dělám, a zabere mi to hodně času a sil / je to protivné / je to složité a nevím, jak bych to dělal, ale hodilo by se mi to”. Co to bude?
