Hlavní navigace

Senzory Martina Malého: Nechci internet věcí a vyhnu se mu obloukem!

Martin Malý

V oblasti IoT je důležitá jedna otázka. A není to “Koupí si to všichni?” ani “Jak udělat co nejprotivnější a otravnou špehovací věc a prodat ji?”

Teda, já ne – tohle psal někdo z vás. Mně to je víceméně šumák, já svůj postoj k podobným věcem udržuju na ryze utilitární bázi: Je mi to k něčemu? Chci to? Mám pro to využití? Pokud ano, tak pořídím, pokud ne, nepořídím. Ale občas si připadám, že jsem přinesl nějaké ultratajné zednářské mystérium, běžným lidem skryté, protože podobnou reakci nevídám. Spíš ty popsané výš. Anebo platí, že ti, co se k novinkám staví stejně jako já, do diskusí nepřispívají a potřebu hovořit a vysvětlovat moc nemají. 

Je to takový zvláštní odezdikezdismus – binární vidění světa tomu říkám. Co není skvělé, to je špatné, co není stoprocentní, to je nulaprocentní, co není “bezpečné”, to je “nebezpečné” – a ta široká škála mezi oběma extrémy jako by neexistovala, jako by k sobě přitahovaly pozornost jen ty extrémy. 

Možná vám, co to píšete, připadá, že je dnešní doba nějaká výjimečná, něčím zvláštní, že třeba technika už překročila nějakou hranici, za kterou nikdy jít neměla, protože to bude konec světa tak, jak ho známe – odpověď zní NE a ANO. Dnešní doba není nijak výjimečná. To, co zažíváte vy, zažívali vaši předkové, a není to tak dávno. Na konci osmdesátých let se čtenář VTM rozčiloval nad tím, jaká pozornost je věnována počítačům, tak mocně, že napsal do redakce, takže si dodneška pamatuju, že ta mladá generace “neumí derivovat, integrovat, neumí spočítat tříbodový souběh superhetu, umí jen kouřit, předčasně vyrábět děti a hrát si s počítači”. O deset let dřív si čtenář Amatérského radia stěžoval, že redakce věnuje velký prostor mikroprocesorům. Je to jen pomíjivá móda, která opadne, a svět se zase vrátí k poctivým tranzistorům a hradlům; nikdo soudný by totiž mikroprocesor nepoužil na něco opravdu důležitého… 

A tak dále, a tak dále. Když Motorola představila procesor 6809, šlo o nejlépe navržený osmibit té doby. Návrháři vyšli ze zkušeností vývojářů a zanalyzovali stohy výpisů zdrojových kódů, aby zjistili, jaké konstrukce programátoři nejčastěji používají. A pak tyto konstrukce převedli do podoby instrukcí tak, aby co nejvíc usnadnili používání konstrukcí, co programátoři točili stále dokola. Takže například přišli s různými adresními módy, indexovanými podle indexových registrů, ukazatele zásobníku nebo programového čítače, protože analýzou zdrojových kódů od reálných programátorů přišli na to, že právě takové konstrukce jsou v programech často používané (a řešené několika instrukcemi). A co na to řekli reální programátoři? Nové způsoby adresování jsou naprosto nesmyslné a jsem si jistý, že je nikdy nepoužiju! 

Nakonec je stejně použili. Tehdejší mládež, co neuměla spočítat superhet, dnes nadává dnešní mládeži, která neumí napsat pořádný bubblesort v céčku, a pomíjivých mód, které opadnou a svět se vrátí k předchozím osvědčeným postupům, máme na každém prstu hned několik. Dovolím si predikovat, že internet věcí patří přesně do téže oblasti. Dneska ho někteří nekriticky vyvolávají, a proti nim se staví techničtí morousové, kteří “to nechtějí”. Každá doba je má a každá technologie je má. Po počátečních excesech se stanou podobné technologie běžnou součástí života většinové populace. (Pozor – píšu “většinové”! Pokud máte dojem, že VY rozhodně NIC takového mít nebudete, je to v pořádku, já vám to neberu, jen nepatříte mezi většinu.) 

Dneska je totiž v oblasti IoT důležitá jedna otázka. A není to “Koupí si to všichni?” ani “Jak udělat co nejprotivnější a otravnou špehovací věc a prodat ji?”, i když si to někteří třeba myslí. Tou zdaleka nejdůležitější otázkou je “Proboha, máme technologie spoustu, tak kdy už konečně někdo udělá něco, co budou lidi opravdu chtít a co jim bude k užitku?”

Nevím, jak se to zjistí. Prostě to jednoho dne bude. Ale stoprocentně vím, jak se to nezjistí: tím, že se budeme ptát lidí, co by chtěli (což věděl už nebožtík Henry Ford), a nebudeme dbát na ty, co říkají, že tohle rozhodně nikdo chtít nebude.

Našli jste v článku chybu?