Servery mnohonásobně zdražily. Musel jsem přeúvěrovat firmu a koupit zásoby za třetinu obratu, popsal šéf české firmy

Dnes

Doba čtení: 5 minut

Doba je zlá, ceny pamětí se promítají do nedostupnosti a zdražování hardwaru, což promlouvá do běžného podnikání tuzemských firem. Zde je příklad jedné z nich.

Přidat mezi oblíbené zdroje na Googlu

Masivní investice do datových center pro umělou inteligenci vyhnaly nahoru ceny operačních pamětí a SSD disků. Krize se přelévá do elektroniky a hardwaru všeho druhu. Napjatou situaci lze čekat u serverových procesorů. Jejich dodavatelé podepisují velké dlouhodobé kontrakty. Cena běžných serverů už nějakou dobu roste a zatím se nezdá, že by se to mělo zlepšit.

Lokální hostingové a cloudové firmy reagují různě. ČMIS teď například udělala jednorázovou investici sto milionů korun do nákupu nových serverů s cílem vytvořit si dostatečnou zásobu (servery Dell R7725×d s 44 procesory AMD Epyc 9655 a 50 TB RAM). “Investice představuje aktuálně zhruba třetinu našeho obratu,” uvedl Václav Svátek, ředitel a majitel ČMIS.

Takový výdaj už je pro běžný chod firmy znatelný. Svátek kvůli situaci na trhu s hardwarem musel řešit několik složitých situací. “Loni v červenci za mnou přišli kolegové, že se bude zdražovat a že to bude hodně velký problém. Já jim na to řekl, že to už jsem v kariéře slyšel mockrát. Do konce listopadu jsem v tomto zamítavém módu vydržel, ale pak se začaly dít věci,” popsal majitel ČMIS pro Lupu.

Svátek ještě před aktuálním nákupem serverů musel přeúvěrovat firmu, aby mohl vytvořit skladové zásoby za vysoké desítky milionů. Na trhu například sehnat paměti za 40 milionů korun, aby měl k dispozici rezervu. ČMIS poskytuje infrastrukturu pro Rohlík a další velké klienty a nemůže si dovolit jim říci, že nemá hardware v případě nutnosti jejich škálování či sezónních nárůstů.

Z ničeho nic násobky cen

“Posledních dvacet let jsme byli zvyklí objednávat výkon postupně tak, jak bylo potřeba. S předvídatelnou dodací lhůtou a závaznou cenou. To definitivně skončilo na přelomu letošního roku, kdy začal eskalovat boj o paměti,” popsal Svátek.

Výrobci serverů podle zpráv z trhu běžně od zákazníků přijímali objednávky, které ale nebyli schopni vykrýt. ČMIS například získala zakázku na provoz systémů SAP HANA, na jejímž základě firma realizovala závaznou objednávku čtyř výkonných serverů, každý s šesti terabajty operační paměti. Původní cena se pohybovala okolo 7,8 milionu korun. Dodavatel nejdříve několik měsíců nebyl schopen realizovat dodávku, aby následně vzkázal, že obchod musí zrušit, případně ho přecenit. Nová cena: skoro 43 milionů korun.

“A to je velkoobchodní cena pro nás. K tomu je nutné přičíst naši běžnou marži kolem 10 až 15 procent, takže zákazník je v tom asi za 50 milionů. Za to by dříve byly dva plné serverové rozvaděče,” spočetl Svátek.

Podobných příběhů se děje hodně, ne každý to chce komentovat. Výrobci serverů často nebyli schopni měsíce dodat objednané zboží, termíny doručení šlo označit pojmem “někdy” a požadavky na přecenění s výrazným zdražením byly běžné.

Z týdnů se staly měsíce

Společnosti jako Hewlett Packard Enterprise nebo Dell, které vládnou zdejšímu trhu, oficiálně uvádějí, že se snaží všem vyhovět, ale že je nedostatek hardwarových komponent. Zákazníci říkají, že v některých případech jsou zařazeni na takzvaný priority list, což se stalo i Svátkovi se zmiňovaným projektem na SAP. “Dodavatelé chápou situace typu, že už jsem měl od zákazníka závaznou naceněnou objednávku,” potvrdil šéf ČMIS.

Lupa například nahlédla do objednávkového systému Dellu. Dodací lhůty se dostaly do řádů vyšších měsíců. Serverový disk s kapacitou 122 terabajtů v listovací ceně vyjde na skoro pět milionů korun. Verze s šesti terabajty se blíží částce 450 tisíc. Jsou to násobky původních cen. U serverových pamětí DDR5 ECC je situace ještě horší, ceny vyrostly i na více než desetinásobek. Součástka, která slouží ke startování serveru, nyní stojí jako celý server.

“Paměti od loňska zvýšily cenu desetkrát a disky šestkrát. Dostupnost enterprise hardwaru narazila na dno a výrobci nebyli schopni garantovat dříve nasmlouvané ceny ani termíny dodání, které se posunuly z týdnů na měsíce. Nyní se problém přelévá k samotným procesorům,” nastínila ČMIS.

Do problémů se dostávají i distributoři, kteří slouží jako prostředník zajišťující pohyb zboží od výrobců k zákazníkům. Třeba DNS podle informací e15 v minulosti úplně přestala přijímat objednávky s tím, že nebylo možné garantovat, kdy a za kolik bude zboží k dispozici. Po nějaké době dorazily určité zásoby, takže se situace trochu rozhýbala.

Na trhu se děje i to, že některé firmy opět nasazují již odstavené servery, případně nechávají přesluhovat ty stávající.

“Poslední roky byl hardware tak levný, že většinu nákladů na provoz cloudu tvořily softwarové licence, energie a lidská práce. Dnes železo dělá více než polovinu,” doplnil Svátek.

Poptávka po AI hardwaru je stále velká

Poptávka pro serverech pro umělou inteligenci zároveň neustává, a to ani na relativně malém českém trhu, kde nemáme OpenAI a podobné podniky.

“To málo, co koupíme, je okamžitě rozebráno,” shrnul Damir Špoljarič z VSHostingu (dnes součást skupiny Contabo). Špoljarič nyní skrze svoji investiční společnosti Gi21 chystá výstavbu osmi evropských AI datacenter s celkovým výkonem 800 MW, vyjdou na zhruba 90 miliard korun. Očekává velký zájem mezinárodních hráčů. “Není problém okamžitě udat 50 MW,” uvedl Špoljarič.

České Radiokomunikace postupně nakupují servery Nvidia DGX do datacentra v Lužici u Hodonína. “Co přijde se hned prodá,” popsal Jan Kavalírek, který ČRA pomáhá s projektem evropské AI gigafactory, jenž by mohla vzniknout nedaleko Prahy (až 77 MW).

Situace na trhu umožňuje vznik i novým druhům firem. Zakladatelé českého startupu Era Compute už se v Silicon Valley, kde shání investory a zákazníky, stihli potkat se Samem Altmanem z OpenAI. Era Compute vytváří index cen GPU serverů a databázi dostupných kapacit v Evropě. Zejména americké klientele shání výpočetní výkon na starém kontinentu. “Poptávka neustále převyšuje nabídku zhruba v poměru tři ku jedné,” řekli Lupě Tadeáš Bíbr a Richard Mládek, zakladatelé Ery.