Ilustrace: Nenad Vitas
Internetové seznamky navíc podle průzkumů nevyhnutelně odpuzují přitažlivé dívky. Při seznamování v přirozeném prostředí – v metru, v práci, na diskotéce – lidé oslovují podobně atraktivní protějšky. Neplýtvají energií na „balení“ žen a mužů, u kterých nemají sebemenší šanci. Zato na Internetu žádná taková bariéra neexistuje, vedle odpadnutí ostychu to také stojí minimum práce, a jak se říká, za pokus člověk nic nedá. Pro hezké dívky je tak kvalita odpovědí na inzerát mnohem nižší, než by odpovídalo jejich atraktivitě, a volí proto raději jiné způsoby seznámení.
I’m In Like With You se tento oříšek snaží vyřešit pomocí jednoduchého nápadu: namísto inzerátů se jeho prostřednictvím lidé seznamují pomocí her – aukcí. Až do uzavření takové hry spolu uživatelé nemohou nijak komunikovat. Zájemci se pouze předhánějí počtem bodů, které do aukce vsadí. Po vypršení termínu si pak osoba, o kterou se hrálo, vybere z pěti lidí s nejvyšší sázkou, s kým z nich se chce kontaktovat.
Body pro sázení si přitom uživatelé nemohou koupit. Pak by totiž ty nejlepší aukce vyhrávali ti nejbohatší, přičemž smyslem celého systému je něco jiného – prostě jen omezit počet odpovědí a přimět uživatele k hospodárnému zvážení svých možností. Body tak lidé získávají za různé aktivity typu vyplnění osobnostního profilu, odpovědění na řadu otázek, nahrání fotky apod. Je ironií Internetu, že jeho otevřenost a rychlost se pro toto médium stává v mnoha případech obtížně řešitelným problémem. S myšlenkou vytvořit nějakou umělou překážku této bezbřehosti ostatně nepřišla jako první I’m In Like With You. Již před několika lety se objevil – nikdy nerealizovaný – nápad, aby bylo posílání e-mailů zpoplatněno nějakou mizivou částkou, a spamerům rozesílajícím miliardy zpráv se tak přestala jejich práce vyplácet.
Ukazuje se tedy, že svoboda a neomezenost Internetu je v řadě případů spíše kontraproduktivní. S tím, jak se řada dalších lidských aktivit postupně přesunuje do digitálního světa, se tento fakt bude projevovat čím dál více.
Glosa původně vyšla 22. července v týdeníku Respekt.
ČLÁNKY DO MAILU