Hlavní navigace

Vysílače z Polska a Slovenska komplikují vysílaní ČT. Řešení zatím není

7. 10. 2021
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

 Autor: Filip Rožánek
Problém s rušením terestrického signálu České televize z polského a slovenského území se zhoršuje při inverzním počasí. Řešení má najít pracovní komise Českého telekomunikačního úřadu.

Polský vysílač Kalisz a slovenský vysílač Magurka způsobují problémy s kvalitou signálu DVB-T2 multiplexu České televize. Oba jsou naladěné na stejný vysílací kanál. V souhrnné zprávě pro Radu České televize o tom informoval ředitel techniky Michal Kratochvíl.

„DVB-T2 bojuje s jednou nectností, a to jsou zejména inverzní podmínky počasí, kvůli nimž se zhoršují podmínky příjmu,“ řekl Kratochvíl při veřejném zasedání televizní rady. „Česká televize vyvolala jednání na Českém telekomunikačním úřadu a tam byla zřízena komise, která se touto problematikou a případnými následnými řešeními zabývá,“ dodal.

České Radiokomunikace, které síť České televize technicky provozují, provedly na základě stížností zástupců samospráv další měření. Ukázalo se, že na Jesenicku a u východní hranice České republiky je oblast rušení docela dost rozsáhlá, a navíc se rušení projevuje i za standardních podmínek, tedy bez vlivu počasí.

O konkrétním řešení ještě nebylo rozhodnuto. Česká televize si však pro jistotu nechala v provozním rozpočtu rezervu, kdyby bylo potřeba vybudovat druhou kmitočtovou vrstvu. „Saturovala by ty diváky, kteří mají problémy s rušením,“ vysvětlil Kratochvíl. Případně by se musely vybudovat lokální dokrývače. Problémy s rušením ale podle jeho slov zároveň nejsou zas tak dramatické a z velké části se na nich podílejí nekvalitně provedené antény u některých diváků.

Divácké centrum České televize dostává stížnosti diváků už od vypnutí prvních DVB-T vysílačů na konci listopadu 2019. „Tyto stížnosti začal evidovat i Český telekomunikační úřad, který byl hlavním koordinátorem tohoto přechodu na nový standard DVB-T2 a z jehož rozhodnutí používá ČT k šíření datového toku veřejnoprávního multiplexu rozsáhlé jednofrekvenční sítě s větším počtem vysílačů vysílajících na stejném kmitočtu,“ upozorňuje materiál schválený Radou České televize.

Můžou za to i nekvalitní antény

„Česká televize dlouhodobě poukazovala na úskalí masivních SFN sítí již v době, kdy probíhala jednání o harmonizaci kmitočtů pro jednotlivé sítě ve standardu DVB-T2,“ stojí dále v dokumentu. „Praxe ukázala, že pro příjem je nejvhodnější použít směrovou anténu (bez anténního zesilovače), která co nejlépe zachytí signál vysílače a signály ostatních vysílačů a jejich odrazy maximálně potlačí. Právě v případě rozsáhlých SFN sítí mohou právě nevhodné antény nejčastěji zapříčinit problémy s příjmem. Problémy s příjmem TV programů mají rovněž přijímače (set-top boxy či televizní přístroje) s nekvalitními tunery, které signál obtížně zpracovávají,“ vysvětluje zpráva ředitele techniky.

O tématu se nedávno diskutovalo také na konferenci Digimedia 2021. Generální ředitel Českých Radiokomunikací tam uvedl, že počet stížností už dosáhl čísla osmi tisíc. I podle něj by pomohlo zahustit síť dalšími kmitočty. „Je nutné si zcela na rovinu přiznat, že signál je náchylnější na špatné počasí, je nutné ho přijímat na kvalitní anténu. Zaspali tu stát i operátoři. Když si najdete anténu na Heurece nebo Googlu, tak prvních deset jich nevyhovuje. Zahuštění signálem ten problém nevyřeší, naopak by ho zvětšilo, protože ty signály spolu interferují. Řešení neleží jen v současném systému DVB-T2,“ komentovala stížnosti předsedkyně ČTÚ Hana Továrková.

Zpráva projednávaná Radou České televize vysvětluje, že kvůli inverznímu počasí jsou narušeny standardní podmínky šíření signálu, který je rušen dálkovým příjmem ze vzdálených vysílačů. Ty by byly za běžných podmínek zcela mimo dosah přijímací antény. „Silná inverze nad celým územím ČR na podzim a v zimě 2020 způsobila, že signál v oblasti, kterou měl daný vysílač pokrývat, silnou inverzí neprošel, takže nebylo dané území signálem pokryto. Inverzí však byl tento signál přenesen do oblastí, které byly již mimo ochranný interval, takže způsoboval rušení signálu místního vysílače či dokrývače. Z tohoto důvodu se stal příjem signálu problematický i v oblastech, které za standardních meteorologických podmínek neevidovaly žádné problémy,“ shrnuje podstatu problému.

WT100 tip temata2

Špatné antény a jejich chybná obsluha tvoří podle vyjádření šéfky ČTÚ na konferenci Digimedia převážnou většinu problémů. Uvedla, že se to týká 70 procent stížností, zbývajících 20–30 procent jsou mezinárodní interference. „Zejména u Polska vidíme porušování mezinárodních dohod,“ podotkla. „Tento problém se primárně týká jednofrekvenční sítě České televize. České Radiokomunikace ani Digital Broadcasting nehlásili problémy,“ tvrdila Továrková. Podle ředitele Českých Radiokomunikací se ale problém týká všech vysílacích sítí.

O problematice nekvalitního televizního signálu diskutovala Hana Továrková také se zákonodárci z horní komory parlamentu. „Mylná představa některých senátorů je, že stát má být stoprocentně pokrytý kvalitním signálem,“ poznamenala s dodatkem, že to ani není reálné.

Autor článku

Novinář, mediální analytik a lektor digitální komunikace. Dlouholetý účastník i pozorovatel českého mediálního cirkusu. Pracoval v Marketing & Media, Hospodářských novinách a Českém rozhlase.