Hlavní navigace

Singapur, Haifa, Curych - CzechAccelerator nabízí startupům nové destinace. Kde a jak se přihlásit?

24. 2. 2012
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Dva až šest měsíců můžete prožít v jednom ze zahraničních center pro začínající technologické firmy. Lákavou nabídku vládní agentury CzechInvest už využilo 26 českých společností, od 20. února do 22. dubna se mohou hlásit další. Internetové startupy mají dobrou šanci uspět – ovšem jen ty mimopražské.

Během tří měsíců v Silicon Valley jsme získali publicitu, absolvovali desítky schůzek a konferencí, počet uživatelů se nám zvýšil ze stovky na 11 tisíc, máme nabídky od investorů, spoustu kontaktů a mentora, se kterým teď rozjíždíme další projekt.

Tak shrnul na včerejší tiskové konferenci CzechAcceleratoru přínosy tříměsíčního pobytu v Rocket Space v San Fransicku třicetiletý Filip Molčan, zakladatel Moredays.com, webu pro zábavnější organizaci času a zaznamenávání zážitků (viz rozhovor na Lupě). Díky eurodotacím z Operačního programu podnikání a inovace dostane od CzechInvestu asi 40 procent z 240 tisíc korun, které do stáže ve Spojených státech investoval.

Od zahájení pilotního projektu v roce 2010 se už díky CzechAcceleratoru podívali do Ameriky zástupci 26 firem, tento týden začali organizátoři sbírat přihlášky do třetího kola. Zároveň vyhlásili “doplňující výzvu ke 2. výzvě” – zdá se tedy, že ve druhém kole se nepodařilo utratit všechny připravené peníze.

Na zkušenou do světa

Novinkou pro letošní rok je rozšíření nabídky destinací, do nichž se technologičtí podnikatelé mohou vypravit na zkušenou. K východnímu a západnímu pobřeží Spojených států přibyly Švýcarsko, Izrael a Singapur: 

Žadatelem musí být malý či střední podnik, který má inovativní produkt a touhu prorazit s ním na zahraniční trhy. Názory na to, co je inovativní, se ovšem různí, stejně jako je obtížné rozeznat, kdo chce pomoci českému exportu, a kdo si chce udělat především zajímavý výlet. Rozhoduje proto komise složená ze dvou zástupců ministerstva průmyslu, jednoho zástupce CzechInvestu a dvou nezávislých odborníků (jako příklad takového experta uvedli organizátoři CzechAccelera­toru Ondřeje Bartoše z Credo Ventures).

Administrativa pro zájemce není nijak složitá. Tomu, kdo splňuje příslušné pod­mínky, stačí vyplnit formuláře v češtině a angličtině, přiložit účetní závěrky za poslední dva roky a počkat, zda ho komise vybere. Úspěšnost se pohybuje kolem padesáti procent – hlásí se tedy zhruba dvakrát více firem, než kolik jich nakonec na stáž vyrazí.

Jako hlavní kritéria pro výběr do programu organizátoři uvádějí: 

  • praktické uplatnění produktu na trhu 
  • technologickou vyspělost 
  • realizovatelnost produktu 
  • potenciál ke komerčnímu využití 
  • atraktivitu produktu z hlediska koncového zákazníka 
  • potenciál produktu pro technologického partnera 
  • kvalitu pracovního týmu žadatele 
  • relevantnost využití akcelerátoru 
  • celkový dojem z nabízeného produktu

Jen pro mimopražské?

Jednou z hlavních omezujících podmínek je, že by mělo jít o mimopražské podniky (hlavní město jako nejbohatší český region totiž nemá na evropské dotace z OPPI nárok). “V praxi to znamená, že zúčastněné firmy by neměly mít sídlo v Praze,” řekl včera na tiskové konferenci ředitel sekce fondů EU, výzkumu a vývoje ministerstva průmyslu Petr Očko. V případě internetových firem se ale dá jejich působiště zřejmě vykládat volněji – obě firmy Filipa Molčana, Moredays, s.r.o. i CzechGeeks, s.r.o. totiž sídlí podle obchodního rejstříku v Jeseniově ulici na Žižkově, ačkoli on sám pochází ze severu Čech.

Ten, koho komise vybere, může čerpat následující finanční příspěvky:

  • čtyřdenní právní, marketingové a ekonomické školení před odjezdem (100 % nákladů, ubytování a dopravu si účastníci platí sami)
  • kancelářské prostory ve vybrané destinaci a přístup k networkingovým aktivitám zajišťovaným příslušným akcelerátorem (100 % nákladů)
  • ochrana práv duševního vlastnictví, zejména náklady spojené se získáním patentů a licencí (100 % nákladů, maximálně 200 tisíc Kč na jednu firmu)
  • účast na oborových konferencích a seminářích (100 % nákladů, maximálně 200 tisíc Kč na jednu firmu)
  • služby odborných poradců v destinaci (50 % nákladů, maximálně 200 tisíc Kč na jednu firmu)
  • školení, coaching a mentoring v destinaci (50 % nákladů, maximálně 200 tisíc Kč na jednu firmu)
  • cestovní náklady (50 %, maximálně však 15 tisíc Kč na jednu zpáteční letenku do USA či Singapuru a 8 tisíc Kč na jednu zpáteční letenku do Izraele či Švýcarska) 
  • příspěvek na ubytování (podpora 50 %, maximálně 6 666 Kč na jeden měsíc pobytu)

Když podporu sečteme, může dvoučlenný tým při tříměsíčním pobytu v USA nárokovat až 870 tisíc korun plus pobyt v kancelářských prostorách akcelerátoru. V praxi jsou však dotace podstatně nižší. Podle organizátorů byly náklady na celý program až dosud, tedy v pilotním kole a v prvních dvou výzvách, přibližně pět milionů korun. Prošlo jím přitom už 26 firem. Žádná z nich nemůže podle pravidel EU přesáhnout při čerpání dotací v aktuálním a ve dvou předcházejících daňových období 200 tisíc eur (pět milionů korun). Pokud účastník CzechAcceleratoru dodrží toto pravidlo a splní zároveň všechny ostatní podmínky, může se do programu hlásit i opakovaně, pokaždé ovšem musí zvolit jinou destinaci. Právě zdůraznění tohoto faktu zástupci CzechInvestu si můžeme vyložit jako další nenápadný signál, že projektů hodných takové podpory je u nás méně než peněz, které na ně vláda díky EU má k dispozici.

Nejde jen o podporu exportu

Program CzechAccelerator má zvýšit konkurenceschopnost českých firem tím, že si jejich šéfové v cizině zlepší své manažerské a marketingové dovednosti, rozhlédnou se po světě, naberou kontakty a díky tomu potom budou pak mít firmy schopné konkurovat na zahraničních trzích. Soudě podle včerejší tiskové konference, pobyt ve Spojených státech skutečně posílil sebevědomí a prezentační dovednosti mladých podnikatelů. (Vedle Filipa Molčana mluvil také Tomáš Engelmajer z fir­my Flaveko a vynálezce MouthMouse Petr Uličný.)

MMF24

Tisková konference CzechInvestu. Zleva mluvčí Štěpánka Filipová, sekční šéf MPO Petr Očko, ředitel Miroslav Křížek, Tomáš Engelmajer (Flaveko), Filip Molčan (Moredays.com) a Petr Uličný (MouthMouse).

Tisková konference CzechInvestu. Zleva mluvčí Štěpánka Filipová, sekční šéf MPO Petr Očko, ředitel Miroslav Křížek, Tomáš Engelmajer (Flaveko), Filip Molčan (Moredays.com) a Petr Uličný (MouthMouse).

Dalším z deklarovaných cílů projektu CzechAccelerator je podpora českého exportu. Na otázku Lupy, jakými konkrétními obchodními výsledky, tedy uzavřenými kontrakty nebo vstupy zahraničních investorů do českých firem, se program může po dvou letech pochlubit, ředitel CzechInvestu Miroslav Křížek odpověděl: “Obchodní výsledky zejména po návratu firem, samozřejmě sledujeme. Abych byl upřímný, nepamatuji si konkrétní výsledky kromě asi dvou, které si buď přivezly kontrakt na velmi zajímavou částku nebo si založily dokonce ve Spojených státech pobočku. Myslím si, že firem, které skutečně přijíždějí se zcela konkrétním uzavřeným kontraktem nebo byznysem, přibývá. Nedovedu ale z hlavy hovořit o přesných částkách. Nicméně tuto statistiku jsme schopní případně dodat.” Příkladem konkrétního uzavřeného obchodu je podle něj objednávka za 150 tisíc dolarů, kterou si ze stáže v USA přivezla E&S Software, která vyvíjí e-mailového klienta eM Client.

Sekční ředitel z MPO Petr Očko dodal: “Nechci aby vznikl dojem, že CzechAccelerator je exportní projekt. To není úplně přesně tak. Jde opravdu o to pomoci českým firmám, aby rozvíjely byznys, který by měl mít zázemí tady v Čechách. Aby rozjely inovativní byznys, technologie – a samozřejmě také expandovaly na zahraniční trhy, protože jsme malá otevřená ekonomika.”

Dalibor Dědek: Proč dotace nefungují

Státní podpora technologického podnikání nemá nouzi o kritiky. Nejčastěji jim vadí nutnost utratit přidělené peníze bez ohledu na kvalitu podporovaných projektů, neprůhledný systém rozdělování, příliš komplikovaná administrativa, nebo naopak riziko zneužití, případně jsou proti jakýmkoli dotacím pro podnikatele už z principu. 

Svůj kritický názor na eurodotace pro technologické firmy shrnul kupříkladu v pondělí na debatě Hospodářských novin Leader’s Tal­k zakladatel Jablotronu Dalibor Dědek:

Ať už jde o naše nebo o evropské peníze, rozdělujeme je teď špatně. Z vědců děláme administrátory, kteří osmdesát procent času stráví vyplňováním tabulek. Vytvářením absolutně neadresných a neuchopitelných projektů, jen aby splnili příslušné kolonky, aby si na ty peníze sáhli. Stávají se z nich dojiči dotací místo toho, aby z nich byly skutečně hmatatelné výstupy. Troufnu si tvrdit kacířskou věc: úspěchy a inovace České republiky dneska pramení z toho, co v předchozí éře zaplatili komunisti. Ze vzdělání. Skvělých produktů, které nebyly nikdy na trhu, máme dost. K nim je ale nutné vymyslet ještě způsob, jak je na trh dostat. Tam musí být silná osobnost buditele. Pokud tam bude kolektiv, který uvažuje kolektivně, nevede to k cíli.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Novinář. Zajímá se o digitální technologie a pozoruje, co s námi dělají. | LinkedIn | Twitter

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).