Hlavní navigace

Skandální selhání Rady ČT v případě sporu redaktorů zpravodajství s vedením televize

Jan Potůček

Jaký smysl má „vyšetřovací“ komise jmenovaná generálním ředitelem, když jde o spor mezi redaktory a vedením ČT? Vlastní komisi si měla určit Rada ČT, od toho je ze zákona kontrolním orgánem ČT.

Doba čtení: 3 minuty

Komisi nemá jmenovat ani Dvořák, ani redaktoři

V nekonečnou přetahovanou se mění spor části redaktorů České televize s vedením zpravodajství a generálním ředitelem Petrem Dvořákem o to, zda šéfredaktor zpravodajství Petr Mrzena před volbami neadekvátně zasahoval do vnitropolitických témat na kanálu ČT 24. Stížnost, která celý spor krátce po parlamentních volbách odstartovala (ač byla podána již 8. října), a již ředitel zpravodajství Zdeněk Šámal bod po bodu vyvrátil na veřejném zasedání Rady ČT, má prošetřit komise nezávislých odborníků jmenovaná generálním ředitelem ČT Petrem Dvořákem. Jenže z téhle komise již jedna členka odstoupila (dopisovatelka dánského listu Politiken Dana Schmidt) a na jejím nástupci se stěžující redaktoři s vedením ČT neshodli.

Redaktoři do komise navrhovali novináře Erika Besta, toho však Petr Dvořák odmítl. Následně se tedy redaktoři rozhodli sestavit svoji vlastní komisi, která prý povede posuzování sporných zásahů Petra Mrzeny paralelně s tou Dvořákovou. Výsledky obou komisí chtějí redaktoři porovnat a podle toho se prý ukáže, zda Dvořákem jmenovaní odborníci byli skutečně nezávislí či nikoli. Jedna ze dvou známých tváří, které se přihlásily ke stížnosti adresované Radě ČT, moderátorka Daniela Drtinová, v dalším veřejném prohlášení (v němž reagovala na Šámalovu reakci na původní stížnost) tvrdí, že členové Dvořákovy komise odmítají osobní setkání a rozhovory s redaktory, kteří si stěžovali na poměry ve zpravodajství, a tudíž se u nich dá předpokládat jednostranný pohled na věc.

Nezávislá komise? Jedině od Rady ČT!

Člověk nemusí být ani mediální expert, aby dospěl k názoru, že nezávislou komisi může jen těžko jmenovat jedna nebo druhá strana sporu. Buď ji ustaví společnými silami obě, nebo někdo třetí, nezávislý. Vlastně tady není o čem diskutovat, protože veřejnoprávní televize má ze zákona vlastní kontrolní orgán, kterým je Rada ČT. Ta by měla nezávisle posuzovat veškeré spory týkající se veřejné služby. A pokud by se toho nechtěli ujmout sami radní, mohou si sestavit vlastní odbornou komisi. Rada ČT ale před tímhle problémem strká hlavu do písku. Dokonce i její předseda Milan Uhde, který se vymlouvá na to, že Rada nemá finanční prostředky na vytváření nějakých komisí.

Tentýž Milan Uhde v rozhovoru pro aktuální vydání týdeníku Respekt popisuje, jak si další radní, kteří mají kontrolovat činnost generálního ředitele ČT, s Petrem Dvořákem tykají a tudíž se z role kontrolorů přesunuli do pozice spolupracovníků šéfa veřejnoprávní televize. O to víc by se Uhde, který si klade za svůj poslední cíl ve funkci (mandát mu vyprší příští rok v březnu) vyřešení téhle zpravodajské šlamastyky, měl zasadit o opravdu nezávislé vyšetření stížnosti redaktorů. Zatím totiž všechno směřuje k tomu, že věc bude zahrána do autu a jakmile se vedení ČT dozví jména stěžovatelů, po nějaké době je pod nějakou záminkou začne propouštět nebo převádět na jinou, podřadnější práci, aby se jich zbavilo.

EBF18_tip_v_clanku_obecny

Televizní radní by neměli jenom přihlížet

Rada ČT už od letošního léta selhává v řešení konfliktů mezi generálním ředitelem a jeho podřízenými. Nezasáhla v případě nečekaného odvolání moderátorky Daniely Drtinové z Událostí, komentářů, zcela mimo ni proběhla výměna názorů mezi výkonnou ředitelkou divize Nová média Pavlínou Kvapilovou a generálním ředitelem Petrem Dvořákem, která vyústila v její odvolání a propuštění z Kavčích hor. Ve zpravodajství ČT vládne atmosféra strachu, kterou Milan Uhde na potkání popisuje všem novinářům, ale Rada ČT se tímhle problémem vůbec nezabývá. Nesmyslně ho nechává řešit Petra Dvořáka, který je ale jedním z aktérů tohoto sporu a tudíž ho prostě nezávisle a nestranně řešit nemůže.

Jistě, Petr Dvořák je statutár a hlavní šéf ČT, může tedy rozhodovat o tom, s kým chce spolupracovat a s kým ne. Nezapomínejme ale na jádro sporu: měla být ohrožena nezávislost politického zpravodajství veřejnoprávní televize. To není běžný pracovně-právní spor v nějaké soukromé firmě. Jde o veřejnoprávní televizi placenou z veřejných prostředků, která by měla být nestranná. Už čtyři měsíce se ale vede veřejná diskuse o tom, že je tato nestrannost ohrožena a lidé, kteří se na to nebojí upozornit, jsou perzekvováni. Že tomu Rada ČT jenom přihlíží místo toho, aby konala, je do nebe volající skandál. Možná větší, než údajný prohřešek Petra Mrzeny.

Našli jste v článku chybu?