Protože jsou prázdniny (a téma je lehké), můžeme dnešní internetový trh přirovnat k trhu s občerstvením. Existuje jeden dominantní prodejce hamburgerů, který drží celý trh v kapse, protože stanovuje cenu (mletého) hovězího, jež se jinde dá koupit pouze s vynaložením velkého úsilí a někdy pochybnou kvalitou. Ceny mletého hovězího jsou regulovány státem, který ovšem není schopen rozklíčovat náklady na výrobu mletého masa (zároveň se v provozovnách dominátora stravuje celá státní správa). Za největším prodejcem je smečka pronásledovatelů, jenž nabízejí stejné hamburgery a tvrdí, že jejich hamburger je zaručeně nejlepší. Cena hamburgeru na trhu se pohybuje od 25 korun (dominant) až po 24,60 korun (nejlevnější relevantní stíhač).
Na trhu jsou také provozovny (tří) prodejců kuřecích křídel, která se díky zvyšující popularitě zdravého životního stylu stala hitem mládežníků. Pro vstup na trh s kuřecími křídly je ovšem potřeba povolení státu, který v dohledné době nehodlá žádné další vydat. Tudíž je vstup do této oblasti stíhačům nedostupný.
Smutné je konstatování, že většina stíhačů nasadila stejný model stíhání. Všichni se snaží dosáhnout kritické velikosti, kdy díky úsporám z velikosti a lepší efektivitě než dominátor budou slušně profitovat i v regulovaných službách. Bohužel vstup na trh požaduje vysoké investiční náklady a tak není jasné, který z nich je jak efektivní (všichni jsou hluboko ve ztrátě). Zákazníky loví všichni (dominátor i stíhači) stejnými metodami – k hamburgerům přibalují různé porce hranolků, salát, občas je dokonce v ceně hračka. Největší vymožeností je donáška hamburgerů do domu. Navíc cena hamburgeru není běžně známa, což zákazníky odrazuje od změny.
Všichni operátoři jako by zapomněli, že existuje jistá sorta lidí, kteří hamburgery nemusejí. Někteří z této menšiny chodí jednou za čas do dobré francouzské restaurace a tam nechají útratu přes tisíc korun. Na českém trhu si ovšem musí nechat zajít chuť a jejich peníze zůstávají v peněženkách (už jste někdy za večer snědli hamburgery za tisícovku? – pokud ano, jistě budete souhlasit s tím, že to podruhé neuděláte).
Podívejme se zpět do reality a zkusme najít nějaké „francouzské pokrmy“. Je jasné, že takové hledání není jednoduchá a rychlá věc, ale výsledky jistě představují velké lákadlo. Budiž také zřejmé, že každá společnost je něčím specifická a tak se jeden model nehodí pro všechny (tudíž by si každý měl zamést před vlastním prahem a udělat SWOT analýzu svých technických a obchodních možností). Také je zcela jasné, že problém není pouze nalezení nových technologií, ale umění je nabídnou a prodat (to lze dokumentovat nabídkou proudování – streamingu multimédií, který má v produktových popisech kde kdo, ale faktická realizace se jaksi nekoná).
Zkusme si najít jednu takovou aplikaci.
V minulých obdobích investovali operátoři hodně peněz do optických sítí. Optické kabely nyní tiše leží bez užitku v zemi a čekají, zda je někdo osadí aktivními prvky. Nejde přitom pouze o infrastruktury v metropolitních sítích, ale o kabelové trasy po celé České republice.
Je na místě tvrzení, že osazení (nasvícení) těchto kabelů je investičně náročná věc, nicméně to platí pouze v některých případech (zcela evidentně nemusí být v síti desítky vlnových multiplexů, a nad nimi Sonet/SDH vrstva). Gigabitový ethernet je krásná, jednoduchá a levná technologie. Ano, má své mouchy, ale při správném použití není panický strach z ethernetu na místě.
Zároveň má většina operátorů k dispozici velké kolokační centrum, které zívá prázdnotou. Náklady na toto centrum jsou až na spotřebu elektrické energie konstantní. Postavit novou technologii znamená pouze odklopit dlaždici v podlaze a osadit zákazníkův stojan. Na místě je zároveň 24 hodinový servis.
Zkusme si představit, co by společnost, disponující těmito zdroji, mohla nabídnout. Ano, bezpečný provoz zákazníkova informačního systému. Pro ty zákazníky, kteří rádi vidí své servery u sebe, můžeme nabídnout zálohování dat či přímo vytvoření SAN (Storage Area Network).
V případě plného outsourcingu informačního systému (IS) se sice neobejdeme bez pomoci dodavatele toho IS, nicméně i zde je prostor pro dohodu (například je možné v prostorách kolokačního centra dělat úpravy prakticky celou noc bez potřeby mít za zády netrpělivé uživatele – další důvody nalezne laskavý PT čtenář sám).
Klient potřebuje pouze dostatečnou IP konektivitu do prostor kolokačního centra, což při dnešních cenách outsourcingu a optických tras nebude tak velký problém (pro eliminaci tohoto problému doporučuji vyhledávat klienty poblíž nádraží).
Z hlediska marketingu je zcela nezbytné nalézt dotyčné provozovatele IS, protože není možné se dobývat k zákazníkovi s outsourcingem bez vědomí dodavatele jeho IS.
V případě vytvoření SAN je situace trošku složitější než při outsourcingu. Současné SAN systémy jsou postaveny na architektuře Fibre Channel, která je sice založena na optice, nicméně aktivní prvky, které FC podporují na velké vzdálenosti, jsou prakticky pouze součástí DWDM systémů, jejichž drahota je pověstná. Pokud již do DWDM nemáte investováno, můžete zkusit některou z variant iSCSI nebo FCIP či iFCP. Opět tedy nebudeme potřebovat ke klientovi nic jiného, než IP – samozřejmě prostřednictvím gigabitového ethernetu.
Protože i zde jde o pole neorané, je třeba nalézt vhodného partnera, který má zkušenosti s dodávkou diskových polí. On zákazníkovi prodá (či pronajme) své krabice, zatímco operátor mu poskytne komfort, který je nesrovnatelný s podmínkami u zákazníka (například možnost přístupu ke všem systémům zákazníků na jednom místě). Zákazník potom získá jistotu bezpečného uložení svých dat (ať již jde o uložení dat pouze v kolokačním centru nebo geograficky vzdálenou zálohu). Operátor také nabídne „smart-hands“ své podpory v kolokačním centru, která může spočívat například ve výměně pásek v zálohovacích systémech.
Hej hola, produkťáci, zkuste se v době, kdy šéf tráví dovolenou s manželkou v Karibiku a obchodníci prodávají pouze okurky, podívat za hranice počítaných pevných linek a prodaných hlasových minut. Možná vám to zachrání kůži.
Tajná zpráva
Čekám velkou smršť příspěvků na společné téma – proč to nejde. Ale s tímto postojem nezbude kritizujícím nic jiného, než se stát druhým největším prodavačem hamburgerů v České republice. Lepší je najít své vlastní aplikace.
Konec tajné zprávy
ČLÁNKY DO MAILU