V jednom z minulých článků, který se věnoval tehdy poněkud záhadnému kupci 30% podílu v Seznamu, jsem uzavřel článek s tím, že nebylo zcela jasné, kdo stojí za společností Miura, kterou Seznam a někteří novináři prezentovali jako japonskou společnost. Z Japonska na můj dotaz tehdy neodpověděli, což asi není příliš divu.
Nedávno jsem využil možnosti nahlédnout do kopií zakládacích listin společností Miura International S.a.r.l. a Tiger Holding Four S.a.r.l. Mají hodně společného.
Obě společnosti zakládal v Lucembursku notář Joseph Elvinger. Obě společnosti mají základní kapitál 17 500 USD v podobě 500 ks akcií po 35 USD. Kontaktní osoby obou společností uvádí jako adresu 101 Park Avenue v New Yorku. Rozdílní jsou jejich přímí vlastníci a dělí je tři týdny mezi založením. Tiger Holding Four S.a.r.l., založený 7. března 2007, je vlastněn společností Tiger Global Private Investment Partners IV, L.P., se sídlem Strathvale House, George Town na Kajmanských ostrovech. Společnost Miura International S.a.r.l., založená 30. března 2007, je vlastněna Miura Global Partners II, LP, sídlící v americkém státě Delaware, ve Wilmingtonu na Centrerviller Road 2711.
Jako ředitel je u Tigeru uveden osmadvacetiletý Lee Fixel. Ostatně můžete se podívat v LinkedIn, zda neznáte někoho, kdo má Fixela ve svých kontaktech. Já jsem v mé síti našel jednoho (spolu)majitele velkého českého e-shopu, který má Lee Fixela v přímých kontaktech. Pro jamajské tygry tedy možná Seznam není poslední českou společností, se kterou mohou být v kontaktu. Ale ještě zpět k uvedeným datům. U nás se o prodeji části Seznamu informovalo 3. dubna 2007 a jako datum prodeje byl uváděn 2. duben 2007. Nelze se tedy divit, že tři dny mladá společnost Miura tehdy ještě nikde nezanechala stopy.
Ballmera v roli kupce střídají Zlaté stránky
Měli jsme tu zprávy o tom, že jeden z cílů návštěvy Steva Ballmera v Praze je jednání o koupi Seznamu. I z této zprávy si Ivo Lukačovič dělal na svém webu legraci. Jak se zdá, k žádné vlastnické změně po Ballmerově návštěvě v Seznamu nedošlo. Lukačovič pro média prodej stále popíral.
Nyní, 25. července a pak 30. července, se opět objevily informace o rozběhnutém prodeji (Ekonom, Hospodářské noviny), kde jsou zmiňováni investoři Macquarie Capital Alliance Group, majitel Zlatých stránek a investiční společnost Warburg Pincus, která už vlastní Centrum a Atlas u nás a na Slovensku a expanduje i do dalších evropských zemí (např. portál Net.hr v Chorvatsku). Co se týče Zlatých stránek, které u nás vydává Mediatel, tato společnost v letech 2004 – 2006 dosáhla kumulované ztráty přes půl miliardy korun, při klesajícím ročním obratu kolem milardy korun. Tedy hospodaření, které není pro vlastníka určitě příliš radostné není.
„Ne“ někdy znamená spíš „ano“
Ivo Lukačovič už předvedl, že je v komunikaci kolem prodeje podílů ve „své“ firmě obratný a těžko se nechá usvědčit z vyřčení úplné nepravdy. V posledních měsících přestal přispívat na svůj blog, poslední příspěvek je z 18. května. I to by mohlo naznačovat, že se něco děje. Mimo jiné, byl v půlce června Lukačovič médii označen jako zájemce o privatizaci letiště Točná v Praze, kde již Lukačovič vlastní několik pozemků. Na privatizaci a další nutný rozvoj letiště by potřeboval odhadem přes 200 milionů korun.
Takové peníze se také jen tak ze Seznamu nedají vyvést a půjde o dlouhodobou investici (investice do malého sportovního letiště nemá z čeho tento vložený kapitál zaplatit), takže spíš připadá v úvahu investice vlastního kapitálu, možná právě z prodeje (části) Seznamu.
Jak si pak ale vysvětlit tuto větu: „Máte lepší informace než já. Seznam není na prodej, uvidíte na konci roku, že bude pořád můj“
, kterou měl sdělit jako komentář k údajnému prodeji Lukačovič týdeníku Ekonom?
Nemám rád spekulace a informace, které se nedají důvěryhodně ověřit. Pojďme ale přeci jen spekulovat možný vývoj. Lukačovič by nemusel prodávat, ale mohl by třeba přistoupit na fúzi. V případě Warburg Pincus by se přimo nabízela možnost, že by pod křídly těchto investorů, kteří již získali portály Centrum a Atlas, přivedli společně Seznam a další přidružené portály na burzu někde v Evropě. Jenže to už tu také bylo, a to v době internetové horečky v podobě slibů společnosti Spray. Taková transakce také nemá úspěch zaručený, obzvlášť v době, kdy se několika posledním pražským IPO příliš nezadařilo. Lukačovič by se tak mohl, ale nemusel na IPO podílet, podle toho, zda by si nějaký podíl v Seznamu nechal nebo by se riziku při IPO vyhnul prodejem celého svého podílu.
Seznam v rukách Google?
Kdyby Ivo Lukačovič podíl prodával, asi by nebylo rozumné o tom s nikým, natož např. se zaměstnanci mluvit, neboť takový krok se jich může citelně dotknout. Lukačovič zaměstnance štědře odměňuje a motivuje tím, že jim rozděluje část zisku. Loni se rozhodl mezi zaměstnance rozdělit 15 % ze zisku společnosti. Případný investor by patrně tak štědrý nebyl. Pokud by byla zájemcem společnost Google, někteří zaměstnanci by mohli být nadbyteční, pokud by se přešlo na technologie Google. I když je tu i možnost udělat ze Seznamu vývojové středisko a využít programátory a další šikovné lidi, kteří dokázali vytvořit služby někdy téměř k nerozeznání (na povrchu) od těch z dílen Googlu.
Miliarda dolarů je však částka, kterou by sice společnost Google měla možnost sehnat, ale šlo by i pro Google o hodně velkou investici. Google v minulosti kupoval firmy spíše kvůli technologiiím, než že by si skrz akvizice pořizoval přístup na lokální trhy. Je to ale také dané jeho dominancí na mnoha trzích, kromě toho našeho a několika dalších, kde v podílu na trhu s vyhledáváním vedou lokální portály (Rusko a Korea). Nedávná koupě ruské společnosti ZAO Begun od společnosti Rambler Media však ukazuje, že Google začíná mít zájem o místa, kam může umisťovat své reklamy. V tomhle případě ale šlo „pouze“ o 140 milionů dolarů a předmětem transakce byl velký trh s vysokým potenciálem růstu.
Za kolik?
Sám Lukačovič při změně majitele 30 % akcií vyjádřil pochybnosti nad cenou za převod. Prohlásil tehdy: „Když jsem se dozvěděl cenu, kterou za 30 % nabízí Tiger, rázem mi došlo, že je tady druhá internetová bublina, ve které se ceny firem šplhají zcela iracionálně nahoru. Nehodlal jsem se zadlužit, abych koupil něco co už dávno mám. Člověk dokáže žít šťastně i když je "pouze“ 70% akcionářem firmy s bezvadným týmem lidí, populárními službami, miliardovým obratem a půlmiliardovým ziskem. Raději budu 70% akcionář bez dluhů, než 100% akcionář s dluhy."
Nyní, když se spekuluje o prodeji a o 900 milionech či miliardě amerických dolarů, je jasné jedno. Pokud jsou tyto částky skutečně reálné a kupující si cení Seznamu touto částkou, lidé z Tiger Holdingu udělali dobrý obchod. Pokud prodá i Lukačovič, což ví asi jen on sám a pár dalších lidí, možná mu bude ještě dlouho vadit, že nakonec na něj „tygr“ vyzrál a odnesl si mnohem více, než činí odepírané dividendy.
Jde už ale o tak velké obchody a podíly na trhu, že šéf antimonopolního úřadu Martin Pecina se pro DigiWeb.cz vyjádřil: „Pokud by jeden ze zájemců Seznam.cz koupil, asi bychom se tím zabývali. Nemyslím si ale, že je tu internetový trh koncentrovaný tak, aby s tím byl problém. Portálů je tady hodně. Problém by ale nastal v případě, pokud by tímto spojením jeden hráč získal třeba 80 % reklamy na Internetu“
.