Problém, který se (zatím) neřeší
V ustáleném systému analogového televizního vysílání si většina diváků postupně zvykla na to, že potřebný signál má k dispozici v zásuvce společné televizní antény. Postupem doby se tyto rozvody (dále STA) dostaly na velmi slušnou úroveň, takže diváci mohli téměř zapomenout na nekvalitní „zaduchovaný“ a „zašumělý“ signál. Obávám se, že většina z nich se domnívá, že nově zakoupený set-top-box uvede snadno do provozu tím, že jej prostě zapojí do zásuvky STA. Bohužel, tak tomu zřejmě v nejbližší době (a možná vůbec) nebude. Dobře si vzpomínám na první úvahy o DVB-T, kde se jako jedna z velkých výhod této technologie uváděla možnost kvalitního příjmu uvnitř budov na náhražkovou (pokojovou) anténu (tzv. indoor portable). Tato myšlenka se zřejmě dost ujala, takže všichni, kdo připravovali digitální vysílání, problému přijímacích antén nevěnovali pozornost.
DigiZone.cz odpovídá na otázky čtenářů
Zaujalo vás téma využití společných televizních antén pro sledování zemského digitálního vysílání? Máte nějaký problém s příjmem digitální televize a chtěli byste ho vyřešit? Prakticky denně se na naši redakci obrací čtenáři s otázkami technického rázu. Všem se snažíme odpovídat. Nejčastější dotazy zveřejňujeme ve speciálních článcích. První dvě várky takové porady si můžete přečíst v tomto a tomto článku. Pokud máte i vy nějaký dotaz, napište na adresu redakce@digizone.cz.První výsledky měření pokusných a pilotních provozů ukazují, že mezi potřebnou intenzitou pole potřebnou pro příjem na venkovní pevnou anténu a hodnotou potřebnou pro příjem indoor portable je poměrně značný rozdíl. Ostatně je to patrné i z mezinárodních doporučení, která uvádějí pro kmitočet 800 MHz potřebnou mediánní intenzitu pole pro venkovní pevnou anténu 57 dBμV/m, zatímco pro vnitřní mobilní příjem 88 dBμV/m. Rozdíl mezi těmito dvěma hodnotami činí tedy 31 dB, což odpovídá více než tisícinásobnému zvýšení výkonu.
Zvýšit výkon nebo změnit anténu
Jestliže by tedy například pro pokrytí nějaké oblasti signálem vhodným pro pevnou anténu postačil výkon vysílače 100 W, musel by se pro vyhovující indoor příjem tento výkon zvýšit na 100 kW (!), anebo by bylo nutné podstatně zvýšit počet dokrývacích vysílačů. Všechny pokusné a pilotní projekty DVB-T pracují s vysílači poměrně malých výkonů a v žádném případě nedosahují v celém obsluhovaném území hodnoty pole odpovídající požadované „indoor“ intenzitě pole. Vzhledem k tomu, že po zveřejnění mezinárodně schváleného kmitočtového plánu (v polovině letošního roku) se budou provozovatelé sítí nepochybně snažit zvětšovat pokrývané území pokud možno ekonomickou výstavbou dalších vysílačů, lze předpokládat, že se k hodnotám pole nad 80 dBμV/m hned tak nedostaneme.
V tomto okamžiku tedy vzniká otázka, jakým způsobem zabezpečit digitální příjem pro většinu diváků. Autor tohoto článku se (bláhově) domníval, že by neměl být problém s úpravou STA, do kterých by se prostě vložily další kanály, do kterých by se konvertovaly dané multiplexy. Podle sdělení odborníků je však toto řešení nemožné z několika důvodů. Praktické pokusy ukázaly, že taková konverze by byla možná pouze za použití speciálních směšovačů, jejichž oscilátory by nepracovaly s kmitočtovou syntézou (která je obvyklá), přičemž ani tak by se nepodařilo získat spolehlivý provoz. Kromě toho by u takového systému vadila ta okolnost, že většina set-top-boxů je sice vybavena pásmem VHF, avšak s kmitočtovým dělením kanálů dle normy BG, které není v ČR zavedeno.
Bez zesilovačů to nepůjde
Nabízí se tedy nekonvertovaný (přímý) rozvod televizního signálu v pásmu UHF. Jenže zde se naráží na další problém. Většina existujících STA není pro tak vysoké kmitočty vybavena a vykazuje pro ně tak vysoký útlum, že by se signál dostal pouze do nejbližších několika zásuvek. Obecně platí, že signál DVB-T vyžaduje vysokou linearitu v celém přenosovém řetězu. Intermodulační produkty, které vzniknou na nelinearitách a jsou umístěny uvnitř přenosového kanálu, vedou velmi rychle k takovému zvýšení chybovosti, že to znemožní příjem. Z toho plynou i velmi vysoké požadavky na dynamiku příslušného UHF zesilovače, který by byl potřebný pro přímý rozvod signálu. Z toho, co bylo řečeno, vyplývá, že sice přímý rozvod systémem STA je teoreticky možný, vyžaduje však ve většině případů zásadní rekonstrukci celého systému včetně instalace lineárních kanálových UHF zesilovačů.
Obávám se, že problém příjmu DVB-T vysílání zatím ještě nevyplul na povrch a většina diváků si neuvědomuje vznikající potíže. Pokusné a pilotní vysílání zatím řešili převážně fanouškové s technickými znalostmi, kteří si pomáhali, jak to šlo. Sám jsem to v Praze – Strašnicích vyřešil instalací synfázní antény („matrace“) se zesilovačem na zábradlí balkonu. Ale jistě si dovedeme představit, že takto to masově nepůjde. Náhražková řešení s použitím aktivních pokojových antén sice v určitém počtu případů pomohou, ale nelze říci, jaké procento případů to zahrne. Velice by tedy mne (a nejen mne) potěšilo, kdyby některý osvícený duch přišel v našem diskusním panelu s návrhem vyhovujícího řešení.
V závěru bych rád poděkoval příteli Ing. Josefu Skálovi, který se léta problematikou STA zabývá, za cenné informace.
