Sportovní kanál České televize slaví dvacet let. Na začátku mu nevěřili, že se ujme

Dnes
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Autor: Česká televize
Když čeští sportovci bojují o medaile, národ zapíná stanici ČT sport. Sportovní prostředí se ale mění a odráží se to také v úkolech pro veřejnoprávní televizi.

Sportovní program České televize v úterý slaví dvacáté narozeniny. Televizní dítě někdejšího legendárního komentátora Oty Černého si probojovalo cestu od průkopníka digitálního vysílání po sebevědomou platformu, která se pravidelně objevuje ve statistikách nejsledovanějších přenosů.

Zároveň ale čelí sílící konkurenci a čím dál vyšší komercionalizaci sportu, zejména u nejpopulárnějších disciplín a mezinárodních přenosů. Postupem času sice Česká televize přišla o vysílací práva na některé prestižní soutěže, stále však má k dispozici solidní seznam přenosů na dlouhé roky dopředu.

Po celou dobu existence zůstává oficiální koncepce ČT sport neměnná: má jít o vyvážený mix vrcholných světových akcí, domácích ligových soutěží, podpory menšinových a regionálních sportů nebo soutěží handicapovaných sportovců, které by jinde v televizi nedostaly prostor. Ze statistik sledovanosti vyplývá, že diváckému zájmu vévodí hokej, biatlon nebo olympiády, ale ve výčtu pochopitelně nechybí ani fotbal nebo třeba cyklistika.

V průzkumu divácké spokojenosti vykazuje ČT sport nejvyšší hodnoty z kanálů České televize, společně s kulturním programem ČT art. Plnohodnotným doplňkem televizního vysílání se stala internetová platforma ČT sport Plus (streamy na webu, v HbbTV a v mobilních aplikacích). Kromě přenosů, které se nevejdou do lineárního vysílání, slouží i pro specializované streamy (např. pohledy do kabin, technické disciplíny atletiky).

Ostrý start

Začátky celé sportovní stanice jsou spojené se zimní olympiádou. Program zahájil vysílání 10. února 2006 v devět hodin ráno pod názvem ČT4 Sport a divákům zprostředkoval sportovní klání v Turíně. Vzhledem k tehdejšímu minimálnímu pokrytí České republiky digitálním signálem však ještě nebyl exkluzivním domovem sportovního obsahu, tou „pravou“ olympijskou stanicí byl kanál ČT2.

Zdroj: Youtube.com

Start byl hektický a proběhl bez typického zkušebního vysílání, šlo se rovnou na obraz. Mnozí redaktoři proto tehdy nevěřili, že se kanál vůbec dlouhodobě udrží v portfoliu České televize. „Přípravy byly rychlé, náročné, ale vlastně to byla velká sranda,“ vzpomínal později Ota Černý.

V roce 2008 se kanál přejmenoval na ČT4 (bez dodatku „sport“) a v roce 2012 získal současný název ČT sport. Stanice v době přechodu z analogového na digitální vysílání motivovala diváky k nákupu set-top boxů a televizorů s podporou DVB-T. České televizi specializovaný kanál umožnil odvysílat nakoupená práva, která se nevešla na jiné programy, a dal prostor menšinovým sportům.

Po spuštění v roce 2006 ho mohla naladit jen malá část domácností, proto také dosahoval zanedbatelného podílu na publiku (share 0,1 %). S pokračující televizní digitalizací se k němu dostávalo čím dál víc diváků. Po dokončení přechodu na digitální vysílání začal stabilně vykazovat share přes 4 %. 

V roce 2012 díky letní olympiádě v Londýně, fotbalovému Euru a MS v hokeji dosáhl celoročního podílu 4,41 %. V sobotu 19. května 2012 se ČT sport poprvé v historii stal celodenním lídrem televizního trhu s podílem přes 25 %, za což mohly semifinálové zápasy na mistrovství světa v hokeji a finále fotbalové Ligy mistrů.

Rok 2013 přinesl otevření nového studia SK7, které umožnilo plnohodnotné vysílání v HD a efektivnější výrobu pořadů. Od srpna 2013 byly zavedeny pravidelné Sportovní zprávy, které doplnily tradiční Branky, body, vteřiny. Pokrytí terestrickým signálem dosáhlo 98,5 % domácností. Zároveň se začalo rozvíjet propojení s platformou HbbTV (červené tlačítko), což umožnilo vysílat více souběžných akcí.

V roce svého desátého výročí se ČT sport díky letním olympijským hrám v Riu a fotbalovému Euru posunul k průměrnému podílu 4,46 % a byl devětkrát v roce nejsledovanější stanicí. Jeho pozice na trhu obzvlášť vynikala ve srovnání s ostatními veřejnoprávními sportovními kanály v Evropě, které výrazně předstihl. O takové sledovanosti si mohli nechat jen zdát třeba v Polsku (0,4 %), Rakousku (0,4 %) či Itálii (0,6 %).

Zotavení po pandemii

Zásadní komplikací pro sportovní program se stala pandemie covidu-19, která v roce 2020 vedla ke zrušení prakticky všech živých sportovních akcí. Stanice ČT sport na to reagovala spuštěním projektů Archiv Z (připomenutí slavných utkání z archivu Československé a České televize) a Archiv D (dokumenty o historických momentech československého sportu). Sledovanost utrpěla tvrdou ránu. V prvním pololetí 2020 činil průměrný denní zásah jen 604 tisíc diváků oproti více než milionu v roce 2019. Průměrný celoroční share klesl na 1,93 %.

Po odeznění pandemie sledovanost opět rostla, podpořena odloženými akcemi (olympiáda v Tokiu, Euro 2020). Díky nahromadění akcí se v období leden–srpen 2021 zvedl podíl na trhu na 4,50 %. V období od září 2023 do srpna 2024 dosáhl kanál průměrného podílu 4,83 % a zároveň byl v této době 24× lídrem trhu, což byl jeho nejlepší výsledek.

Nejsledovanějším pořadem v historii stanice se stalo finálové utkání Mistrovství světa v ledním hokeji 2024 mezi Českem a Švýcarskem. Na zápas se dívalo necelých 3,8 milionu diváků (4+), což z něj udělalo zároveň druhý nejsledovanější sportovní přenos v historii České televize (prvenství stále drží vítězný hokejový zápas v Naganu v roce 1998, tehdy ovšem vysílaný na ČT1). V den finále 26. května 2024 dosáhl kanál ČT sport celodenního podílu na sledovanosti 39,39 %.

Průměrný roční podíl na sledovanosti v roce 2024 dosáhl 4,57 %, což byl nejlepší výsledek od zahájení vysílání v roce 2006. O rok později sice průměrná sledovanost klesla na 3,08 % diváků starších 15 let, ale stanice vysílala šest z dvaceti nejsledovanějších pořadů celého roku. Mohlo za to opět především Mistrovství světa v ledním hokeji, které celkově oslovilo téměř 5,5 milionu diváků. Čtvrtfinále Česko–Švédsko se s téměř 1,9 milionu diváků starších čtyř let stalo nejsledovanějším sportovním přenosem roku.

Otazníky nad sportem

V posledních letech Česká televize musela hledat úspory, protože až do loňského května nebylo jisté, jak to dopadne se zvýšením televizních poplatků. Například v roce 2022 se domluvila s televizí Nova, že jí odprodá část práv na vysílání fotbalového mistrovství v Kataru. „Cena práv je natolik vysoká, že jejich částečný odprodej je v situaci, v níž se v tuto chvíli nacházíme, nutným krokem,“ vysvětloval tehdy výkonný ředitel ČT sport Jiří Ponikelský.

Některých tendrů se Česká televize z finančních důvodů ani nemohla zúčastnit. Přišla například o evropské fotbalové poháry. Nemluvě o tom, že některé sportovní organizace už v tendrech výrazně upřednostňují provozovatele placených kanálů, přičemž rozsah práv pro volné vysílání předem omezují.

Výroční zprávy o hospodaření uvádějí, že například v roce 2023 bylo ve výrobním úkolu vyčleněno na sport 454 milionů korun. O rok později to bylo 687 milionů korun, přičemž takový nárůst je v sudých letech obvyklý, protože se konají olympiády a velké šampionáty (v roce 2024 se navíc sešly olympiáda v Paříži, ME ve fotbale, hokejové mistrovství a biatlonový šampionát).

V roce 2025 rozpočet České televize počítal v kolonce sportovních pořadů s částkou 448 milionů korun a pro letošek, tedy opět v olympijském roce, je v něm vyčleněno okolo 627 milionů korun. V odborných a politických diskusích se opakovaně vrací otázka, jestli má sportovní kanál ve skladbě programů veřejnoprávní televize pořád své místo, a pokud ano, čemu se má věnovat.

BRAND26

Odpověď poskytlo loňské memorandum o způsobu naplňování veřejné služby do roku 2030. V něm se Česká televize zavázala, že právě s výjimkou let konání olympijských her bude hodnota práv ke sportovním pořadům činit maximálně 17 % ročního finančního objemu výrobního úkolu v daném roce, a to bez zahrnutí barterových operací. V roce konání olympijských her to smí být maximálně 27 %.

„Česká televize bude při informování o sportovním dění a vysílání sportovních přenosů klást důraz i na rozmanitost vysílaných sportovních odvětví. Bude se věnovat se zvýšeným důrazem těm sportům, jejichž pokrytí se nevěnují komerční subjekty, a průběžně zvýší v programovém schématu podíl sportovních přenosů z oblasti méně známých a rozvíjejících se sportů. Klíčová pro sportovní vysílání a nákup práv bude spolupráce v rámci Evropské vysílací unie (EBU),“ dodává k tomu dokument.

  • Chcete mít Lupu bez bannerů?
  • Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
  • Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
  • Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?

Staňte se naším podporovatelem

Autor článku

Novinář se zaměřením na média. Dlouholetý účastník i pozorovatel českého mediálního cirkusu. Pracoval v Marketing & Media, Hospodářských novinách a Českém rozhlase.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).