O druhém pokusu založit státní fond, který pomůže financovat začínající podnikatele, jsme psali už v létě – viz Projekt státního fondu pro startupy ožívá. Už se chystá na vládu. Kabinet na svém včerejším zasedání myšlenku podpořil (změnou usnesení vlády z listopadu 2011) a posvětil vznik Národního inovačního fondu (NIF), který má být nástupcem původně zamýšleného Seed fondu.
Jak má NIF fungovat a co má začínajícím firmám přinést, popisuje studie proveditelnosti (.doc), kterou Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) na vládě argumentovalo. Jde samozřejmě o koncepci, která není definitivní a může se ještě měnit.
NIF má podle studie vzniknout v roce 2016 a na investice bude mít v období do konce roku 2023 k dispozici 50 milionů eur z evropského operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK). Včetně soukromých zdrojů chce do tuzemských firem za tuto dobu nasypat celkem 82 milionů eur.
20 milionů eur z OPPIK (a dalších 3,2 milionů eur z dodatečných zdrojů) má jít na pre-seed investice do veřejných výzkumných organizací. Dalších 30 milionů eur z OPPIK (plus 28,8 milionů eur od soukromých investorů) pak půjde na investice do startupů či expanze už fungujících firem. NIF by měl do konce roku 2023 podpořit aspoň 90 startupových projektů a provést aspoň jeden exit.
Centrální NIF IS má být státní investiční společností spadající pod dohled ČNB. Bude zakládat jednotlivé investiční fondy, které pak budou provádět samotné investice. Zaměřit se přitom chce na opomíjené oblasti a také na rizikovější projekty, do kterých by soukromí investoři sami nešli.
Předpokládaný model fungování NIF – finální podoba se ještě může změnit
„Konkrétní projekty nebudou nikdy vybírat úředníci, stejně jako nebudou obhospodařovat ani samotné fondy. Spravovat investiční fondy NIF může Evropský investiční fond, nebo mohou být na trhu najati profesionální manažeři, to vše je v tuto chvíli v diskusích,“ popisuje plánované fungování fondu ministr Jan Mládek.
Návratnost 80 %
Příprava NIF má podle plánu spolknout 13 milionů Kč (plus 5 milionů na základní kapitál), 8 milionů má přijít z EU a 5 milionů dá ze svého rozpočtu MPO. Zaměstnávat má asi 15 až 20 lidí, s náborem odborníků se přitom počítá už letos na podzim, aby se mohli podílet na koncepci NIF. Po startu mají náklady na fungování oscilovat mezi 10 až 41 miliony Kč ročně.
Fond poskytne startupům rizikový kapitál za podíl ve firmě, a to jen ve spolupráci s nějakým soukromým investorem. V seed fázi (před prvním komerčním prodejem produktu na trhu) bude zapotřebí nejméně 10% spoluúčast soukromého kapitálu. Firmy, které už na trhu působí, budou pro státní podporu potřebovat aspoň 40 % peněz od soukromníků. A pokud půjde o podporu expanze už zavedeného podniku, bude muset mít 60 % investice z privátního kapitálu.
Předběžný finanční plán NIF do roku 2020
Výjimkou jsou projekty veřejných výzkumných organizací (tedy vysokých škol, Akademie věd apod.) v tzv. pre-seed fázi, kterým NIF nabídne i 100% kapitálový vstup. V této oblasti chce fond proinvestovat mezi 108 – 216 miliony Kč ročně a peníze mají jít striktně na projekty komercionalizace výzkumu a vývoje. „Míra rizika ve fázi pre-seed dalece překračuje obvykle akceptovatelné hodnoty pro investory v českém prostředí. I v řadě vyspělých zemí je proto řešena zapojením veřejné intervence,“ uvádí studie.
U startupů i pre-seed investice bude NIF investory ke spolupráci lákat nabídkou vyššího zhodnocení jejich peněz. „V případě koinvestic bude účast soukromých investorů motivována preferenčním dělením zisku u úspěšných projektů, případně též hrazením části scouting costs soukromého investora,“ uvádí studie proveditelnosti.
Zajímavé je, že ministerstvo počítá s poměrně vysokou návratností investovaných peněz v NIF - u podpory rizikového kapitálu to má být minimálně 80 % z prostředků OPPIK (tedy z oněch 30 milionů eur). U pre-seed investic se s tak vysokou návratností nepočítá.
Selhání trhu v ČR
Studie proveditelnosti zdůvodňuje vznik NIF jistým selháním trhu, který v ČR – ve srovnání se světem – nedokáže dostatečně podporovat začínající podnikatele. „V součtu za období 2011–2013 získalo venture capital investici v ČR pouhých 15 podniků, z toho 7 v pozdějších fázích a 8 v raných fázích startup a seed v celkové výši 23,5 milionů eur,“ uvádí studie.
„Rizikový kapitál dle statistik CVCA naprosto chybí v seed fázi, za období let 2007–2013 byla uskutečněna jediná investice ve výši 515 000 EUR. Na kapitál ve fázi startup se zaměřují 1–2 fondy, nicméně z celkově poskytnutých 18 milionů EUR za léta 2007–2013 bylo 13 milionů EUR (72 %) investováno v jediném roce 2010,“ dodává.
Vychází přitom z dat Czech Private Equity and Venture Capital Association (CVCA) a European Venture Capital and Private Equity Association (EVCA), která ovšem nejsou zcela přesná – nezahrnují například investice firem, které nejsou členy asociací, a nejsou zde také čísla všech angel investorů.
