Střípky z Invexu

Expozic a exponátů z oboru telekomunikací bylo na letošním Invexu pohříchu méně než v předchozích letech. Přesto se ale mezi nimi dalo vybrat pár zajímavostí. Zde jsou některé z nich.

Připojení k Internetu

Hned dvě ocenění si z letošního Invexu odváží Eurotel za svou službu Data Nonstop. Kromě ceny ministra informatiky za „první a dosud stále jediný paušál“ (viz úterní článek) získala tato služba ještě i jedno z ocenění: Best of Invex. Otázkou samozřejmě je, zda to bylo více kvůli službě jako takové, jejím parametrům a kvalitě, nebo zda svá ocenění získala spíše díky své unikátnosti a tomu, že nemá konkurenci. Docela trefně na to odpověděl jeden čtenář. V reakci na předchozí článek:

Na normální věci to stačí, nicméně měli bychom se zamyslet, jestli by v roce 2003 neměly být samozřejmostí úplně jiné služby. Jinak je ale pravda, že za současné situace můžeme být za ET data Nonstop vděčni.

Byly tedy na Invexu k vidění nějaké ty „úplně jiné služby“? Samozřejmě byly, ale nikoli s univerzální dostupností, a to jak finanční, tak geografickou. Příkladem může být vlastní ADSL od společnosti GTS. V čem je „vlastní“?

Vlastní ADSL od GTS

V České republice přeci jen existují malé izolované ostrůvky výjimek z pravidla, že všechny místní smyčky patří Českému Telecomu. V roce 1994 totiž Klausova vláda rozhodla o ponechání monopolu v rukou Českého Telecomu, ale přeci jen připustila několik „drobných experimentů“ v místních sítích, kde mohli začít působit i tehdejší alternativní operátoři. Jedním z nich byl i tehdejší Dattel, který získal právo poskytovat hlasové služby ve vymezených částech Prahy 1 a 2. S postupem času se Dattel „zaintegroval“ do dnešního GTS Czech, které díky tomu vlastní určitý počet místních smyček ve zmíněné části Prahy 1 a 2 a také jednu telefonní ústřednu, do které tyto místní smyčky směřují. No a právě tuto vlastní ústřednu mohla GTS vybavit potřebnými DSLAM (DSL Access Multiplexor), a zákazníkům na konci „vlastních“ místních smyček tak může začít nabízet „vlastní“ ADSL služby. Jmenují se „GTSL“, nemají žádné objemové limity a vypadají následovně (všechny ceny bez DPH):

Pro domácnosti je určena přípojka GTSL Home, 256/64 kbit/s, s měsíční cenou 1499 korun.
Pro firmy jsou určeny přípojky GTSL Business:
- 512/128 kbit/s, za 3399 korun měsíčně
- 1024/256 kbit/s, za 5399 korun měsíčně
- 2046/512 kbit/s, za 10399 korun měsíčně

Pokud bychom srovnávali pouze ceny těchto služeb s cenami, za které GTS nabízí „předprodávané“ ADSL od Českého Telecomu, pak zjistíme, že například u firem jsou nominálně stejné – ovšem GTS nabízí dvojnásobnou rychlost (např. předprodávané ADSL s rychlostí 256/64 kbit/s stojí 3399 korun, zatímco za stejných 3399 korun je k mání „vlastní“ ADSL, ovšem s rychlostí 512/128 kbit/s!

V případě přípojky pro domácnosti je srovnání následující: zatímco „vlastní“ ADSL, bez objemového limitu, přijde na již uvedených 1499 korun, nejlacinější „předprodávané“ ADSL je o 160 korun lacinější, ale zato s objemovým limitem 10 GB.

Snad nejpodstatnější je ale jiný rozdíl: zatímco „předprodávané“ ADSL od Českého Telecomu je silně agregované (1:20 u verzí pro firmy a 1:50 u verzí pro domácnosti), a v důsledku toho nemá žádnou garantovanou rychlost, „vlastní“ ADSL nemá být agregované vůbec (resp. má pracovat s agregací 1:1). Konkrétně pro domácnosti to je možná až zbytečný „overkill“. Především ale jde o úplně jinou kvalitu a také o službu z úplně jiné cenové kategorie.

Jen pro dokreslení toho, jaký vliv má stupeň agregace na cenu přípojky: příklady ze zahraničí (konkrétně z Nizozemí) ukazují, že cena rychle klesá s tím, jak overbooking roste. Pokud bude linka s overbookingem 1:1 stát jednu jednotku ceny, pak při overbookingu 1:4 klesne na polovinu, při overbookingu 1:10 na třetinu a při overbookingu 1:25 již na šestinu jednotkové ceny.

Jak je tedy možné, že GTS dokáže nabízet za stejnou cenu službu, která by podle zahraničních zkušeností měla být zhruba pětkrát až šestkrát tak drahá (u přípojek pro firmy, s agregací 1:1 místo 1:20) a ještě k tomu přidávat dvojnásobnou rychlost? Jde o tak velký cenový dumping? Nejspíše ne, za pravý důvod považuji předraženost „předprodávaného“ ADSL od Českého Telecomu.

Ceny a další parametry ADSL od GTS mohou být i zajímavým náznakem toho, jak by to dnes mohlo vypadat i jinde než ve vymezených částech Prahy 1 a 2, kdyby v roce 1994, za vlády Václava Klause (s ministrem Karlem Dybou) došlo k uvolnění všech místních sítí, nebo alespoň k uvolnění ve větším rozsahu.

IP telefonie je stále fayn?

Poměrně výrazně byla na letošním Invexu zastoupena IP telefonie (jako alternativa ke klasické „switchované“ telefonii neboli telefonii realizované s využití sítí na bázi přepojování okruhů). K vidění byly jak nejrůznější komponenty pro IP telefonii, tak i celé služby pro koncové zákazníky. Z nich stojí za zmínku např. služba Fayn, která měla svou premiéru na loňském Invexu.

Služba Fayn je určena jak pro domácnosti, tak i pro firmy a je založena na vlastní technologii od firmy VOIPAC. V loňském roce se tato služba prezentovala se dvěma základními variantami telefonů, které se musely připojit k počítači (a ten pak zajišťoval potřebné funkce související s telefonováním). Letos provozovatel služby Fayn vystavoval na Invexu vlastní IP telefon NetPhone NP 210, tj. zařízení, které není nutné připojovat k žádnému počítači (protože už samo je počítačem, s procesorem Intel xScale a OS Linux). Za něj také vystavovatel obdržel jeden z letošních Křišťálových disků.

Samotná služba Fayn přitom od své loňské premiéry doznala dvou zajímavých změn: místo celoročního paušálu za možnost jejího používání (mělo to být 1000 korun) provozovatelé přešli na měsíční model placení paušálu, ve výši 88 korun. Vloni také nerozlišovali mezi místními a meziměstskými hovory (cena byla jednotná, 1,80 Kč za minutu ve špičce). Nyní již rozlišují mezi místním hovorem (za 1,10 Kč za minutu ve špičce) a meziměstským (1,80 Kč ve špičce). Podrobnosti na www.fayn.cz.

Co stále chybí, je možnost příchozích hovorů – prý by měla být dostupná velmi brzy.

Viphone je hlavně pro firmy

Služba Fayn je řešení, které mohou využívat firmy, ale „dosáhnou“ na něj i jednotlivci. Na letošním Invexu měla premiéru ještě jedna obdobně fungující služba, zaměřená již výhradně na firmy. Jmenuje se Viphone a provozuje ji společnost Unient Communications.

Na rozdíl od Faynu funguje Viphone na standardu SIP (Session Initiation Protocol), který přeci jen má více možnosti, včetně příchozích hovorů, a také dává větší prostor pro garantování kvality hovoru – což je pro business služby jistě důležité. Základní princip fungování je u Viphonu stejný jako u služby Fayn: pro originaci hovoru se využívá Internet, resp. datová síť, a do veřejné telefonní sítě hovor přestupuje až u poskytovatele. Zatímco provozovatelé služby Fayn využívají služeb operátora GlobalTel, Unient provozující službu viphone v současné době využívá služeb GTS Czech, coby telekomunikačního operátora.

Služba Viphone přitom nabízí více možností, jak vše řešit na straně zákazníka: ten si může pořídit speciální IP telefon (obdobně jako NetPhone NP 210 u Fayn), například od firmy Cisco, ale stejně tak si může pořídit i terminálový adaptér a k němu připojit klasický telefonní přístroj.

Cenová politika služby Viphone ja taková, že zákazník si jednorázově pořizuje určitý balíček, v rámci kterého může být obsažen příslušný telefon či adaptér a aktivace služby. Pak platí měsíční paušál, ve kterém je zahrnut určitý počet minut k provolání zdarma (konkrétně 150 minut, zahrnuty nejsou hovory do mobilních sítí). Po jejich provolání jsou minuty navíc zpoplatňovány samostatně (po vteřinách, od začátku, 0,99 Kč za minutu, do mobilních sítí 3,99 Kč, vše bez DPH).

Co je ale na službě Viphone možná nejpodstatnější, je to, že nabízí služby virtuální telefonní ústředny. Firemnímu zákazníkovi to dává obdobné možnosti, jako kdyby si pořídil a provozoval vlastní pobočkovou ústřednu (PBX), ale zde ji nemusí mít (ani nemusí do jejího pořízení nic investovat), ale přesto může využívat její služby. Fakticky příslušné funkce realizuje zařízení na straně provozovatele služby, a to společně pro všechny zákazníky, kteří takovéto služby chtějí používat. Zda je chtějí využívat či ne, resp. v jakém rozsahu, o tom rozhoduje druh a výše měsíčního paušálu (licence), který zákazník platí. V nabídce jsou varianty výmluvně označené jako: