Minulý týden zveřejnila společnost Tailor Nelson Sofres (TNS) výsledky dalšího ze svých průzkumů (iPanel / Zpráva o českém Internetu). Na co se ptal a koho? Dotazováni byli náhodně vybraní členové tzv. iPanelu, do kterého se uživatelé Internetu sami registrují. První otázka zněla:
Od kterého providera využíváte služeb domácího připojení?
Odpověď ukazuje následující přehled:
- Tiscali: 43,5 procenta
- Volný: 41,6 procenta
- Quick: 31,8 procenta
- Contactel (RazDva, Redbox): 24,8 procenta
- Centrum: 14,1 procenta
- Seznam: 9,0 procenta
- UPC: 8,4 procenta
- IOL (Placené) 5,6 procenta
- Jiný provider: 3,6 procenta
Jak je z této tabulky vidět, otázka se skutečně týkala různých druhů připojení využívaného domácnostmi, protože mezi uváděnými ISP jsou jak výhradní provideři dial-upu, tak i kabelového připojení. Součet dává více jak 182 procent, což vypovídá o tom, v jaké míře naše domácnosti používají připojení od více providerů současně. To se zřejmě v rozhodující míře týká právě dial-upu.
V této souvislosti si neodpustím malou poznámku: jednání v rámci Fóra pro dial-up celkem zřetelně a jednoznačně směřují k tomu, aby nové tarify byly tzv. dedikované, neboli vyhrazené jen pro použití s jediným ISP (podle výběru uživatele).
Druhou otázkou, na kterou členové iPanelu odpovídali, byla otázka:
Který poskytovatel (domácího připojení) je pro vás hlavní?
Tady už výsledky musí dávat v součtu 100 procent, a vypadají následovně:
- Tiscali: 27,6 procenta
- Volný: 24,8 procenta
- Quick: 13,0 procenta
- Contactel (Razdva, Redbox): 10,3 procenta
- UPC: 9,2 procenta
- Centrum: 4,8 procenta
- IOL (Placené) tři procenta
- Seznam: 2,6 procenta
- Jiný provider: 2,7 procenta
- Nikdo není hlavní: 1,7 procenta
Tiscali dává tři měsíce zdarma
Společnost Tiscali, která se ve výše citovaném průzkumu umístila v obou případech na prvním místě, se minulý týden dostala do titulků médií také kvůli nové promo nabídce svého ADSL: slibuje totiž tři měsíce připojení zdarma. Ovšem pouze tehdy, pokud se firmě upíšete na dva roky. Pokud se upíšete na rok, dostanete zdarma jen jeden měsíc. Provoz zdarma se ovšem netýká jednorázových zřizovacích poplatků (1600 korun, resp. 4900 korun) a podmínkou je podpis smlouvy do 30. června.
Pro doplnění připomínám, že právě k polovině roku již Český Telecom potvrdil „uvolnění trhu koncových zařízení“. Co přesně to bude znamenat, není známo, osobně tipuji na možnost, aby si zákazník ADSL modem jednorázově koupil, a to nejen od Českého Telecomu, ale i od příslušného ISP. V souvislosti s tím se nejspíše objeví i řada nových nabídek, různých balíčků atd.
Pro zajímavost uvádím aktuální „žebříček“ nejnižších cen (vše za ADSL přípojku 192/64 kbit/s, bez modemu a bez DPH):
- Tele2 1150 korun
- Český Net 1180 korun
- Czech OnLine 1237 korun
- Český bezdrát 1289 korun
- WIA 1289 korun
- Skynet 1299 korun
- Tiscali 1299 korun
- Dial Telecom 1300 korun
- NetWay 1300 korun
- Ipex 1310 korun
- Spinet 1320 korun
- Contactel 1330 korun
- Nextra 1333 korun
- GTS 1339 korun
- Internet OnLine 1349 korun
Podrobnosti a další informace zde.
Referendum a test národa
K aktivitám Tiscali lze dodat ještě to, že minulý týden zprovoznila webový server zaměřený speciálně na blížící se referendum k našemu vstupu do EU. Najdete jej na adrese referendum.tiscali.cz a k nalezení by zde měly být odpovědi na většinu otázek, které mohou občany v souvislosti s referendem zajímat.
Již dříve přitom Tiscali ohlásila spuštění jiného serveru, na adrese testnaroda.tiscali.cz. Jde vlastně o internetovou podporu televizního pořadu IQ Test Národa 2003, 24. května ve 20 hodin v přímém přenosu na TV Nova.
IOL Fixed Forte
S ADSL souvisí i jeden další zajímavý balíček, který se objevil také minulý týden. Jde o nabídku IOL na dva balíčky s názvem IOL Fixed Forte a IOL Fixed Forte+. Jejich základem je pevné připojení k Internetu o rychlostech 512 kbit/s a 2 Mbit/s, plus některé další doprovodné služby. Lze to nějak srovnat s připojením přes ADSL – když „menší“ z obou balíčků IOL Fixed Forte nabízí vlastně stejnou přenosovou rychlost (byť v jednom směru) jako ADSL přípojka 512/128 kbit/s?
Odpověď je nutně taková, že jde o dva naprosto odlišné druhy připojení – byť oba jsou prezentovány jako řešení určené firmám (u ADSL Profi přípojek, s overbookingem 1:20). Rozdíl je už v tom, jak vypadá úsek mezi koncovým zákazníkem a sítí příslušného ISP. Zatímco u IOL Fixed Forte je v tomto úseku použit pevný digitální okruh IOL Digital, který má daný zákazník jen a jen pro sebe (tedy s agregací resp. overbookingem 1:1), v případě ADSL 512/128 kbit/s sdílí daný zákazník stejný úsek s 19 dalšími zákazníky (vzhledem k agregaci, resp. overbookingu 1:20, byť konkrétní způsob realizace overbookingu by byl na delší povídání, ke kterému dosud chybí některé kaménky do pomyslného celkového obrázku).
Srovnávat ceny obou balíčků bohužel nejde, protože u IOL Fixed Forte ani IOL Fixed Forte+ nebyly zveřejněny (a již u „subdodávky“ v podobě pevného okruhu jsou řešeny individuálně). Orientační srovnání mohou poskytnout alespoň zahraniční zkušenosti, podle kterých rozdíl v ceně připojení s overbookingem 1:20 a 1:1 je zhruba pěti- až šestinásobný!!
V České republice o rozdílu vypovídá také to, že pokud si objednáte balíček IOL Fixed Forte, resp. IOL Fixed Forte+, dostanete k tomu jako jeden z možných „bonusů“ (tj. v ceně balíčku) i ADSL přípojku o rychlosti 192/64 kbit/s, resp. 320/128 kbit/s.
Aliatel hlásí hospodářské výsledky za 1. kvartál
Po Českém Telecomu, který oznámil své hospodářské výsledky za 1. kvartál letošního roku již dříve (viz předchozí TeleMIX), přišel s čísly na veřejnost také Aliatel. Hlavní zveřejněné ukazatele vypadají následovně:
- tržby za prodej telekomunikačních služeb dosáhly více než 594 milionů korun, což představuje 45procentní meziroční nárůst
- EBITDA stoupla na (plus) 107 milionů korun
Pro srovnání: Český Telecom vykázal za stejné období meziroční pokles celkových výnosů o 0,8 procenta, a hlasových služeb o 13 procent. V absolutních číslech je to ale stále o něčem jiném: Český Telecom utržil za první letošní kvartál na výnosech 12,812 miliard korun, zatímco Aliatel oněch 594 milionů korun.
Pokud jde o celkové (roční) tržby Aliatelu, ty vzrostly z 1,22 miliardy korun v roce 2001 na 1,85 miliardy korun v roce 2002, zatímco investice v roce 2002 dosáhly 897 milionů korun. Naproti tomu Český Telecom za rok 2002 generoval 52,9 miliardy korun výnosů (po konsolidaci s Eurotelem). Přitom Aliatel je co do objemu ročních tržeb naším druhým největším alternativním operátorem (po GTS, který za rok 2002 ohlásil výnosy ve výši 2,37 miliardy korun).
Nechtěné přesměrování už i z mobilů
Pravidelní čtenáři Lupy si jistě vzpomenou na články o kauze nadměrných účtů, týkající se nechtěného přesměrování dial-upových uživatelů na tzv. žluté linky, zpoplatňované vysokou minutovou sazbou (a následných horentních účtů). Až dosud se všeobecně předpokládalo, že jde o problém pevných telefonů, ale minulý týden Sdružení obrany spotřebitelů České republiky hlásilo první případ nechtěného přesměrování i z mobilního telefonu. Jak uvádí tisková zpráva SOS ČR, týká se celý problém také stále oblíbenějšího GPRS připojení, které samo o sobě není zpoplatňováno po minutách – a tak uživatelé přestávají „hlídat své připojení se stopkami v ruce“. Princip fungování nechtěného přesměrování přitom zůstává stejný jako u pevných telefonů: spojení přes GPRS je bez vědomí uživatele ukončeno a místo něj je navázáno spojení nové, tentokráte již „vytáčené“ a tudíž zpoplatňované po minutách, vysokou sazbou tzv. žlutých linek.
SOS ČR aktualizovalo v souvislosti s novým výskytem své webové stránky, zaměřené na tuto problematiku. Mimo jiné na nich uvádí, že celková škoda způsobená dialery v České republice vysoko přesáhla deset milionů korun (k dubnu 2003) a že poškozeno bylo více než tisíc uživatelů!
Na stránkách SOS ČR najdete také nabídku programu MRSOFT Antidialer od pana Marka Russe, který si můžete zdarma stáhnout a používat pro svou ochranu.
V této souvislosti si neodpustím jisté popíchnutí vůči Českému Telecomu, který také pojal úmysl distribuovat zdarma software na ochranu proti nežádoucímu přesměrování. Jednalo se o upravenou verzi programu OptimAccess, kterou již v první půlce dubna Český Telecom rozeslal některým novinářům v betaverzi, s prosbou o otestování (sám jsem se na tomto testování podílel). Očekával jsem, že distribuce tohoto programu, doprovázená přiměřenou osvětovou kampaní, bude následovat brzy po tomto testování. Místo toho je ale už měsíc doslova ticho jako po pěšince. Na co pánové (a dámy) v Českém Telecomu čekáte?
Jak dál s Indošem?
O projektu, označovaném jako „Internet do škol“, již bylo napsáno opravdu mnoho (z mého pera viz zde). Nyní je zřejmě na obzoru také vyjádření NKÚ, který celý projekt zkoumá již delší dobu, stejně jako zhodnocení České školní inspekce. Jejich závěry však ještě nebyly zveřejněny, takže se k jejich obsahu nemohu vyjádřit – mohu čtenáře pouze odkázat na to, co o hodnocení obou institucí napsala jiná média. Například:
- Využití počítačů z projektu Internet do škol je prý problematické
- Internet do škol: ztráta sto milionů korun, zjistil NKÚ
Za velmi zajímavou považuji i další zprávu, která se v souvislosti s Internetem do škol objevila prakticky ve stejnou dobu. Jde o informaci, podle které měli Petra Buzková a Vladimír Mlynář jednat o možnosti, že by část projektu Státní informační politiky ve vzdělávání převzalo právě ministerstvo informatiky. Podle Českých novin Vladimír Mlynář uvedl, že se s Petrou Buzkovou zatím pouze dohodl, že by se touto možností dále zabývali experti obou ministerstev.
Mladá fronta Dnes šla dále a napsala, že:
Vladimír Mlynář se takové myšlence nebrání. ‚Ministerstvo školství se má věnovat obsahu, vzdělávacímu portálu, ale takzvanému železu, tedy infrastruktuře, se má věnovat mé ministerstvo. Debata je ale úplně na začátku. Takže je předčasné bavit se o tom, v jakém objemu bychom projekt převzali,‘ řekl Mlynář.
To by byl dosti zásadní zlom, zvláště když Vladimír Mlynář dosud při různých příležitostech opakovaně tvrdil, jak je rád, že projekt Internet do škol nepřipadl jeho resortu. Na druhou stranu by to mělo jistou logiku, protože právě ministerstvo informatiky je „nositelem“ projektu intranetu veřejné správy, který je po technické stránce řešen opravdu velmi podobně jako školský intranet – jde o dvě virtuální privátní sítě nad jedinou společnou infrastrukturou, patřící Českému Telecomu. Bohužel dosti společného nacházím i v představách o fungování obou intranetů. Také intranet veřejné správy má být uzavřen vnějším uživatelům, kteří se dostanou pouze k portálům na jeho okraji. Naopak „vnitřní“ uživatelé, mezi které budou povinně patřit všechny orgány veřejné správy vykonávající nějakou část „státní moci“, budou velmi přísně autentizováni (pravděpodobně skrze čipové karty), veškeré jejich úkony v intranetu budou logovány a každý jejich požadavek bude posuzován přístupovým portálem.
Mám-li říci svůj osobní názor na to, co mi zatím vychází z podrobností zveřejněných na webu ministerstva informatiky, obávám se, že jde o megalomanský projekt značně centralizovaného charakteru, který bude hodně drahý a velmi komplikovaný technicky i organizačně. Ale to by bylo na samostatné povídání – určitě o tomto tématu ještě uslyšíme.