Hlavní navigace

Televize a rozhlas se bez radních nějakou dobu obejdou, říká ministerstvo

7. 4. 2022
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Karel Choc, Internet Info
Práce na novele zákonů o České televizi a Českém rozhlase pokročily. Jako největší zádrhel se ukazuje nejasný termín volby nových členů mediálních rad. V každodenním provozu obou médií ale stejně nebudou chybět.

Ministerstvo kultury vypořádalo připomínky k chystané změně způsobu, jímž se vybírají členové Rady České televize a Rady Českého rozhlasu. Všechny námitky akceptovalo a na vládu posílá hotovou verzi novely, podle níž by poslanci a senátoři měli už na podzim zvolit nové radní. Skončí tím funkční období současné Rady České televize i Rady Českého rozhlasu.

V připravovaném zákoně je totiž napsáno, že jakmile zákon nabude účinnosti, začne se od tohoto data počítat lhůta, po jejímž uplynutí současní radní přijdou o své mandáty. Mezitím má Poslanecká sněmovna i Senát zvolit nové členy. Ti pak navážou na činnost svých předchůdců.

Je tu ale jeden zádrhel: co když se parlament z nějakého důvodu zasekne a nikoho nezvolí? Ani pohodlná většina, kterou nyní disponuje vládní pětikoalice ve sněmovně, nezaručuje, že se najde dost hlasů pro kandidáty.

Pro příklad nemusíme chodit daleko. Ve středu 6. dubna 2022 poslanci hlasovali o nových členech Rady České televize ještě podle stávajících pravidel. Bylo potřeba vybrat pět lidí, ke zvolení postačovalo 95 hlasů. Koaliční kluby mají dohromady 108 poslanců. Přesto nebyl zvolen vůbec nikdo, nejúspěšnějšího kandidáta podpořilo 93 zákonodárců. Sněmovní matematika nezafungovala a Rada České televize tedy pokračuje v nekompletním složení. Radních je jen deset, namísto zákonem předpokládaných patnácti.

V minulém volebním období opakovaně překazily výběr nových radních parlamentní obstrukce. Tehdejší opoziční (a současné vládní) strany si braly dlouhé přestávky na jednání klubů, kdykoliv se schylovalo k tomu, že se bude hlasovat o členech Rady České televize. Obávaly se, že vláda Andreje Babiše dosadí do televizní rady kontroverzní osobnosti, které by sloužily zájmům hnutí ANO, SPD a Hradu. Tento nástroj mohou politické strany ve sněmovně kdykoliv využít znovu.

Na potenciální problém s tím, že nikdo nebude podle nového zákona zvolen a kontrolní orgány České televize a Českého rozhlasu tedy zůstanou prázdné, upozornilo ministerstvo financí. V připomínkovém řízení svým kolegům z ministerstva kultury poslalo námitku, že dva měsíce od účinnosti zákona jsou na nalezení nových radních krátký termín.

„Nelze vyloučit, že se do dvou měsíců nepodaří najít nové členy rady, členství stávajících členů však zanikne ze zákona a rada zůstane neobsazena, a tedy přestane fungovat. Navíc se lhůta dvou měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona jeví jako velmi krátká, a to jak s ohledem na to, že by volbě členů rady mělo předcházet podávání návrhů na kandidáty, tak s ohledem na skutečnost, že rada nemusí být zvolena ‚na první pokus‘. Jako vhodnější bychom viděli vazbu zániku členství stávajících členů rady na zvolení nové rady, resp. alespoň většiny jejích členů,“ napsal resort financí.

Finance zpochybnily i ambiciózní termín účinnosti nového zákona, který předkladatelé stanovili na 1. července 2022. Noví radní by se podle tohoto plánu volili tak, aby se funkcí ujali od 1. září 2022. Zákon přitom ještě ani neprojednala vláda, natož aby prošel legislativními procedurami ve sněmovně a v Senátu. V létě jsou navíc tradičně sněmovní prázdniny.

„Tento návrh podle našeho názoru není návrhem politicky nekonfliktním a lze k němu očekávat debatu minimálně v Poslanecké sněmovně,“ namítlo ministerstvo pod vedením Zbyňka Stanjury (ODS).

První z uvedených připomínek ministerstvo kultury akceptovalo a rozhodlo se před projednáním na vládě zákon ještě upravit. Ovšem ne zásadně – místo dvou měsíců budou na výběr nových radních tři měsíce. „Stará“ Rada České televize a Rada Českého rozhlasu by tedy skončily až s posledním dnem září, přičemž jejich nástupci by přebrali agendu od 1. října 2022.

Pokud se výběr nepovede, není to podle ministerstva kultury až takový problém.

„Neobsazenost Rady České televize nebo Rady Českého rozhlasu po krátkou dobu nemá vliv na každodenní chod těchto institucí. Za řízení České televize a Českého rozhlasu je odpovědný generální ředitel. Neexistence rady po delší dobu, např. více než 6 měsíců, by mohla znamenat, že by nemohl být schválen rozpočet, což by se promítlo např. do rozhodnutí týkajících se původní tvorby či investic. Nicméně i tak zákony předvídají, že by Česká televize i Český rozhlas hospodařily dle svého ekonomického dlouhodobého plánu,“ uvedl resort Martina Baxy (ODS).

Rozpočty České televize a Českého rozhlasu se připravují, projednávají a schvalují typicky právě na podzim, kdy se má složení kontrolních orgánů zcela vyměnit. Je však pravděpodobné, že i kdyby se na radních neshodli poslanci, zvolí svou část radních alespoň Senát.

Pro zajímavost: pokud by se schvalování novely protahovalo a souběžně by vyčkávající sněmovna nedoplnila televizní radu ani podle dosud platného zákona, klesl by v červenci 2023 počet členů Rady České televize na sedm. Tehdy totiž vyprší mandáty dalších radních.

A pokud jde o účinnost, ministerstvo kultury vysvětluje, že si to tak přály samy strany vládní koalice. „Pokud se nicméně projednávání návrhu zákona v Parlamentu ČR prodlouží tak, že navržený termín účinnosti nebude možné dodržet, bude upraven pozměňovacím návrhem v Poslanecké sněmovně,“ slíbili úředníci.

Momentálně je tedy nejasné, kdy vlastně zákon začne platit, ale 1. července je teď už prakticky nereálné stihnout. Ministerstvo průmyslu sice navrhovalo, jestli by neměli předkladatelé usilovat o schválení zákona ve sněmovně v prvním čtení, tedy bez projednávání ve výborech a pozměňovacích návrhů, ani s tím ale nejde počítat. „Prosazení návrhu na projednání materiálu v prvním čtení není s ohledem na povahu problematiky obsažené v novelizovaných zákonech reálné,“ opáčilo ministerstvo kultury. Přeloženo z úředního jazyka: je to citlivá záležitost a každý si k ní bude chtít říct svoje.

Cloud 22 temata

Předkladatelé zákona se vypořádali také s námitkou ministerstva práce a sociálních věcí, že by předčasné ukončení současných mandátů mediálních radních novým zákonem mohlo být v konfliktu s ústavou. Odkázali na nález Ústavního soudu, podle kterého je to možné udělat, pokud dochází k podstatné změně poměrů. „Ve smyslu uvedeného se domníváme, že změna právní úpravy, která zcela mění koncept ustavování rad provozovatelů veřejnoprávního vysílání, dostatečně odůvodňuje ukončení výkonu funkce těch členů, kteří byli zvoleni za platnosti odlišné právní úpravy,“ uzavřelo ministerstvo kultury.

Novela nyní čeká na projednání vládními legislativci, potom se dostane na program jednání kabinetu. Vláda premiéra Petra Fialy by ji měla schválit bez obtíží, protože se ke změnám mediálních rad zavázala ve svém programovém prohlášení.

Chcete mít každé ráno v mailu přehled aktuálních článků z Lupy? Objednejte si náš mailový servis a žádná důležitá informace vám neuteče. Objednat si lze i týdenní přehled nebo také newsletter To hlavní, páteční souhrn nejdůležitějších článků ze všech našich serverů.

Autor článku

Novinář se zaměřením na média. Dlouholetý účastník i pozorovatel českého mediálního cirkusu. Pracoval v Marketing & Media, Hospodářských novinách a Českém rozhlase.