Základní řady BX a EX představují u Sony mix nejrůznějších úhlopříček (od 48 do 102 cm), tunerů (včetně DVB-S) a některé modely jsou dokonce kombinované i s BD přehrávačem. Tento ale žádnou exotiku – s výjimkou podsvícení LED – nepředstavuje. Máme tu klasických 82 centimetrů na otočném podstavci s úzkým rámečkem po stranách a nahoře, a širokým pásem dole. Celek působí nejen dojmem větší úhlopříčky, ale televizor vypadá, jakoby byl přibitý k zemi. Na design i této základní řady je prostě radost pohledět.
Design do modernějšího pokoje dobře zapadne. Širší dolní rámeček televizor jakoby přibíjí k zemi.
Důkladná instalace
Instalace je snadná a důkladná, takže si na výsledek nějakou dobu počkáte. Jinak ale na úskalí nenarazíte. Vše jde jako po drátku. Ladí se automaticky jak digitální, tak analogové kanály, ostatně na dálkovém ovladači máte i speciální tlačítko pro jejich přepnutí.
Třídění kanálů je snadné a rychlé, tohle Sony vždycky umělo. Vedle fyzického setřídění tu máte i možnost využít tzv. oblíbené kanály, které pak vyvoláte tlačítkem OK uprostřed.
Dálkový ovladač je příjemně prohnutý a vedle kruhového voliče s Enterem uprostřed jsou soustředěny nejdůležitější funkce. Tlačítkem lze přepnout formát obrazu. Režim obrazu naopak jen částečně.
Ovládací specifika
Dálkový ovladač je stejně jako u naposled testovaného modelu KDL-32NX500 z letošní řady prohnutý směrem dovnitř, což dělá ovládání příjemnějším. Nejdůležitější funkce jsou soustředěny vedle kruhového voliče s Enterem uprostřed, ovládání hlasitosti a volba kanálů je pak zcela dole. Nad ním voličem přepínáte například formát obrazu a také tu najdete tlačítka sdruženého ovládání přístrojů napojených přes rozhraní HDMI. Nikde tu naopak není volba režimu obrazu. Tu má Sony trochu zvláštně rozloženu mezi menu a tlačítko „scene“, resp. „theatre“, kterým se také přepnete do režimu kina. K tomu se ale ještě dostanu.
Specialitkou dálkového ovladače je dvojí tlačítko pro zapnutí a vypnutí. Jedno najdete na obvyklém místě, druhé na zadní straně. Ze začátku mi to připadalo trochu divné, ale poměrně rychle jsem si na to zvykl. Rozhodně jsem ho nemačkal náhodně, jak by se mohlo zdát. I v tomto směru je udělané velmi dobře.
Nastavení, nastavení, nastavení. A to jsme jen v jedné části menu.
A ještě zmínka o menu. To je už několik let plovoucí a v části „nastavení“ opět překombinované. Slovo „nastavení“ je u Sony vůbec velice oblíbené, takže tu je „Nastavení obrazovky“, „Nastavení“, „Technické nastavení“ či „Výrobní nastavení“. A to jsem ještě tři, čtyři další vynechal. V menu se v drtivé většině případů nedá kolovat, ale jak se zdá, firma se konečně nechává zviklat, protože někde to už kupodivu šlo. Nicméně zatím vás asi prsty od mačkání šipkových tlačítek brnět budou. Zvláště zpočátku, než si vše vyladíte, jak jste zvyklí.
V této fázi jsem měl trochu podezření na firmware, protože menu občas zůstalo na předchozí volbě a občas ne, ale možná je v tom nějaký systém, který jsem nevypozoroval.
EPG je slabší částí přístroje. Pro každou maličkost musíte do další obrazovky. Náhled kanálů chybí zcela.
Poněkud chudé EPG
Osmidenní EPG je opravdu chudé. Jakmile do něj vstoupíte zvuk se sice nepřeruší, ale s výjimkou seznamu pořadů, data a času a spodní řádky s nápovědou pro funkce nevidíte nic jiného!
EPG neumí na pořad upozornit a abyste zjistili, od kdy do kdy se vysílá, musíte vstoupit tlačítkem „i+“ do podrobnějších informací. To je ale klasika, protože takto se chovají televizory Sony už hodně dlouho. Jistou naději mi skýtalo tlačítko „options“, ale to pouze přepíná na rozhlas…
Pokud budete nějakou dobu na jedné síti, EPG zapomene seznam pořadů dalších dvou multiplexů. Naštěstí při přepínání programu se ukazuje název pořadu a tlačítkem „i+“můžete vyvolat informace pro stávající a opětným stlačením i pro následující pořad. Stejně jako u testovaného KDL-32NX500 ani tady nebyla informace kompletní. Ta se objeví až po stlačení „i+“ přímo v EPG.
V menu na tlačítku „options“ najdete v části „o systému“ šikovně zpracované informace o kvalitě a úrovni přijímaného signálu.
Spousta možností ve zvuku
Zajímavostí je volba „Ekologické“, kde si seřídíte senzor osvětlení, úsporu energie či dobu pro vypnutí nečinného televizoru.
Mezi formáty obrazu narazíte na 14:9, volby pro titulky a nechybí ani automatika. Možná budete stejně jako já tápat mezi volbami „auto“ a smart“. Nezjistil jsem, jak přesně funguje a reakci Sony se nepodařilo získat ani po více než týdnu. Vypadalo to, jakoby režim „auto“ vypouštěl část obrazu po stranách, kdežto „smart“ ho tam opravdu vměstnal celý.
Ještě komplikovanější je druhá základní volba – režim obrazu. Tu má Sony jednak v menu, kde si volíte mezi „standardní“ a „živý“, a jednak na tlačítko „scene“, kde jsou zase pro změnu volby „obecná“, „sport“, či „kino“ i když pro tu poslední můžete využít i samostatného tlačítka „theatre“. Je to zkrátka tak trochu schizofrenní, a to jsem vám ještě neřekl, že vedle volby „obraz“ tu najdete i „nastavení obrazovky…“ Smysl mi uniká a nerozumím tomu, proč vše není sdruženo pod jednu volbu, jak je to všude obvyklé.
Co se týče vyladění obrazu, možností je na danou cenovou relaci poměrně dost. Mimo těch obvyklých tu najdete barevnou sytost, teplotu barev, dvojí redukci šumu a v pokročilém nastavení si můžete nechat zvýraznit kontrast, omezit jas či vypnout živé barvy.
Vedle běžných nastavení zvuku tu je i volba pro nastavení pokročilé. Například „simulované stereo“ je opravdu dobré. Zvuk je vůbec nejlépe zpracovanou částí přístroje.
Pokud jde o zvuk, možnosti jsou naopak až překvapivě bohaté i když ne vždy jsem zaregistroval – při změně parametru – nějaký výraznější posun. To se však netýkalo volby „simulované stereo“, která byla výraznější než „prostorový zvuk“.
Mimo ně nastavíte obvyklé výšky, hloubky i vyvážení, ale také režim pro „downmix“ či dynamický rozsah a nechybí ani obvyklé nastavení automatické hlasitosti pro zachycení přechodů v do reklam.
Pro základní volby mj. nastavení obrazu a zvuku, většinou nemusíte do menu, stačí zmáčknout tlačítko „options“. Tam najdete i „o systému“, kde mj. narazíte na pěkně zpracované informace o kvalitě a úrovni signálu.
Měření spotřeby
Výhodou tohoto přístroje oproti stejné úhlopříčce u modelů BX3, BX4, EX3, EX4 a NX5 je nižší spotřeba. Dělá 61 wattů oproti 73 wattům.
Když jsem dal obnovit tovární nastavení a volbu potvrdil, televizor si usmyslel, že ho chci znova naladit, takže se vypnul, zapnul a naběhl do instalačního režimu, takže jsem ho musel znova nechat naladit. Bohužel mě nijak předtím neupozornil.
Vrcholové hodnoty byly během hodinového měření na 44, resp. 58 wattech, průměrná spotřeba byla 54 W. Na 81 cm vynikající!
I Sony přechází na příručku přímo v televizoru. Byť zatím jen ve stručné podobě.
Multimédia opět bez titulků
Ovládání televizoru, včetně tlačítka, které ovšem fyzicky nevypíná televizor jak jsem se dočetl ve specifikacích (Sony udává ve stavu „vypnuto“ spotřebu 0,18 W – proč jsem nezjistil) je na pravé straně. Na levé najdete rozhraní, včetně HDMI a sluchátek. Další rozhraní jsou klasicky vzadu a celkem tu máte například čtyři HDMI. Připojení na internet chybí.
Co se týče multimédií, nic nového pod sluncem a jak se zdá, podobně na tom s nimi budeme u celé letošní řady.
Ani zde, stejně jako u minule testovaného modelu, nepracovaly v DivX titulky (zkoušel jsem srt a sub) a televizor z neznámého důvodu někdy neroztahoval obraz na celý panel, ale přehrával ho v nativním rozlišení. V nápovědě, která se na začátku přehrávání videa zobrazí informace chybí, nakonec jsem volbu zvětšení našel na tlačítku pro nastavení poměru stran obrazu.
Vedle udávaných formátů jsem opět přehrál standardní WMV (v HD už nikoli) a opět jsem byl překvapen nemožností přehrát MPEG-4 (H-264) ve vysokém rozlišení. Fotografie fungují v JPG, muzika pouze v MP3, včetně datového toku 320 kb/s.
Přístup do multimédií je klasický – nejprve si vyberete co chcete přehrávat (fotografie, hudbu, video) a pouze to vám manažer souborů zobrazí. Vše je bez češtiny v názvech souborů (menu televizoru lokalizováno je) a po zastrčení USB paměti se mi manažer snad nikdy automaticky nespustil. Vždy jsem ho musel vyvolat přes menu.
Sony KDL-40EX600 z jiných úhlů.
Slušivý design
Občas jsem narazil na chybky ve firmwaru, z nichž nejkurióznější byla ta, že po zmáčknutí tlačítka „Audio“ se mi objevovaly informace o pořadu z EPG. Zdvojení některých voleb či naopak jejich nesdružení pod jednu už pak bylo spíše jen zajímavé. Jako by každou část menu dělal někdo jiný (podívejte se, kolik „nastavení“ tu je) a vzájemně se neměli rádi. Nemohu než nevzpomenout na starou dobrou klasiku z dob televizorů Sony před čtyřmi, pěti, osmi roky. Zajímavé, že tenkrát tyhle problémy nebyly.
Na výši byl televizor zvukově a pozornost si zasluhuje zvláště režim „simulované stereo“, který byl výraznější a živější, než volba „prostorový zvuk“. Co se týče obrazu, ten je většinou průměrný nijak mě nezaujal ani poté, co jsem se ho snažil vyladit. Povšiml jsem si jen, že většinou je v případě kvalitního signálu, poměrně dobrý, v případě horšího signálu rychle vadne. Občas se mi ale z neznámých důvodů stalo, že jsem nebyl spokojen dokonce ani se zprávami televize Nova natáčenými v HD a samplovanými dolů na PAL pro vysílání na DVB-T.
Vyřešte digitální příjem televize na e-shopu DigiZone.cz!
Máte doma starý analogový televizor a potřebujete přejít na digitální příjem televize? Nebo jste se rozhodli pořídit satelit a nevíte, jak na to? Sledujte už satelitní programy a chtěli byste přijímač, který zvládne rozluštit televizi ve vysokém rozlišení obrazu (HD)? Řešíte potíž s televizní anténou nebo rozvody? Se vším vám poradí e-shop DigiZone.cz. Nejlevnější ceny, kvalitní zboží, zásilka až do domu nebo osobní převzetí na některé z kamenných prodejen. Vyberte si právě teď!Přiznám se, že bych vzhledem k vysoké ceně očekával nějakou chuťovku, třeba v podobě lepšího „resamplingu“, ale ten byl na horším signálu na Full HD spíše podprůměrný.
Porovnal jsem si ceny s řadou 5000 od Philipsu, která by mohla být srovnatelná a vyšlo mi (u Sony) o 2000 Kč více v doporučené koncové ceně. Ceny nejsou ale na této výši pouze u nás, ale i jinde. Firma zkrátka sází na líbivý design a nechá si za něj zaplatit. Uvidíme, zda se jí tento přístup vyplatí.
Balení obsahuje
– dálkový ovladač
– 2× mikrotužkové baterie (AAA)
– natáčitelný podstavec
– napájecí kabel (běžný, dvoužilový)
– stručná uživatelská příručka v televizoru, v papírové podobě instalační návod
foto: autor a Sony
