Nákup pasivního televizního systému pro 3D má hned několik výhod. Předně výrazně levnější brýle (cena nebyla zatím stanovena, ale měla by být pod 1000 Kč), jednodušší elektroniku televizoru (není nutné synchronizovat přicházející obraz s brýlemi), lehčí brýle bez jakéhokoli napájení a tudíž i vyšší pravděpodobnost jejich pohodlnějšího nošení a konečně aspekt, který jsem si uvědomil až při sledování aktivního 3D systému. Pokud se totiž s brýlemi ocitnete mimo záběr infračerveného synchronizačního paprsku, může se stát, že vám synchronizace vypadne. Mně se to stávalo při pohledu z okna, ale je to vysoce individuální, respektive záleží na dané místnosti.
Televizor je klasických tvarů s výrazným rámem v leštěné černi, kterou zprava a zleva lemuje obruba z kvalitního průhledného plastu doplněná ve spodní části linkou ve stříbrné
Dalším a posledním aspektem, který jsem si pro změnu uvědomil na první české konferenci o 3D pořádané tímto serverem, byl fakt, že v případě umístění televizoru s aktivním 3D systémem nedaleko velkého okna jsem na okraji vjemového pole pozoroval jakési vlnění. Jakmile se před televizor postavila zástěna, prakticky zmizelo. Tohle se mi u pasivního systému nestalo, i když jsem se snažil nasimulovat podobné podmínky. Tím ovšem nechci říci, že se to nestane nikdy – dojmy a pocity a znalosti technologie jsou prostě příliš čerstvé a všichni se tak nějak učíme za pochodu.
Nechme ale nyní 3D stranou a podívejme se nejprve na televizor jako takový. Přiznám se, že jsem byl překvapen tím, jak dobrý je, i když možná namítnete „ale vzhledem k ceně…“ Nemylte se. Stále ještě i ve světě televizorů platí, že vysoká cena automaticky negeneruje vysoký zážitek.
Instalace je klasicky pohodová, jak je ostatně u LG zvykem. Škoda, že jsme se po ní rovnou nedočkali spuštění „Průvodce obrazem“. Ten může hodně pomoci zvláště těm méně znalým a pro první přiblížení je vhodný vlastně pro kohokoliv.
Ukázková instalace
Ta je už dlouho prakticky stejná a dobrou zprávou je i to, že je stále dělána stejně kvalitně i u tohoto modelu z řady pro rok 2010. Automaticky se vám při ní proladí jak digitální pozemní, tak analogová pásma a zcela zvlášť se umístí digitální rozhlasové kanály jdoucí rovněž po DVB-T. Tohle je specialita firmy a abyste je vyvolali, musíte na dálkovém ovladači použít zvláštní tlačítko.
Ladění je poměrně pomalé, nebo chcete-li důkladné, a bohužel ho nenásleduje průvodce nastavením obrazu, což je škoda. Je totiž udělaný dobře a je to ideální cesta, jak začít s uzpůsobováním televizoru pro vaše podmínky. Dělá se to hezky a jednoduše na různých obrázcích a vy si jen vybíráte, který vám sedí více.
Menu je pohodlně ovladatelné, dá se v něm kolovat a zde vidíte jeho nejvyšší úroveň
Parádní ovládání a korejská klasika
Až na elektronického programového průvodce (EPG), ale k tomu se dostanu… Jinak je menu příjemné, dá se v něm kolovat a vše nastavujete snadno bez oněch pseudomoderních excesů typu Sony XrossMediaBar. Prostě stará dobrá klasika, která má v tomto případě své opodstatnění a pamatuje si většinou i vaši poslední volbu, takže šetří čas.
Pokud jde o dálkový ovladač, ten rovněž prakticky nemá chybu a dá se i podsvítit. Nad kurzorovým ovládáním s OK uprostřed je volič kanálů a řízení hlasitosti. Kolem je pak naskládáno všechno nejdůležitější. Vše co potřebujete nejčastěji, je tedy hned po ruce, takže nikam nemusíte odbíhat a držet přitom ovladač pomalu dvěma rukama. Výhradu mám jen k absenci samostatných tlačítek pro přeskok po kapitolách, ale to je už korejská klasika.
EPG je nejhůře zpracovaná část televizoru. I když nabízí dva náhledy (klasický a dvousloupcový) neukazuje miniaturu programu (funguje pouze zvuk) a na hlavní obrazovce nevidíte ani začátek a konec vybraného pořadu.
Zapomnětlivé EPG se skvělým upozorněním na pořad
Pokud do něj vstoupíte tlačítkem „Guide“, zvuk se sice nepřeruší, ale chybí náhled aktuálního kanálu a i kvůli začátku a konci vybraného pořadu musíte do dalšího náhledu, který vyvoláte tlačítkem „Info“. Ten obsahuje i kompletní informace o daném pořadu.
Druhou špatnou zprávou je to, že při delším pobytu na jedné síti (multiplexu) mizí programová nabídka na ostatních dvou. Osmidenní EPG je nejslabší částí televizoru, a to i přesto, že má dva typy náhledů – klasický a dvousloupcový ve stylu „nyní dávají“ a „příští pořad bude“.
Na pořad se můžete nechat upozornit a televizor kupodivu v mém případě nemusel být ani zapnut. Samozřejmě pokud ho vypnete síťovým vypínačem, nic mu nepomůže, ale pokud je v pohotovostním režimu, můžete této parádní vlastnosti využívat. Na mé verzi firmwaru se však neukazovala u naplánovaného pořadu žádná ikonka a i přepínání EPG na další den bylo poněkud komplikované.
I když v EPG najdete volbu „Nahrát“ nejde o opravdové nahrávání na externí pevný disk, nebo paměť připojenou přes USB. Je to vlastně pomoc napojenému klasickému rekordéru tak, aby měl možnost – například během vaší dovolené – nahrávat z různých televizních kanálů i bez vlastního DVB-T tuneru. Jen je třeba sladit naprogramované časy v obou zařízeních. Šikovná věcička!
Devět přednastavených režimů najdete v menu „Obraz“ a upravíte je i přímo přes dálkový ovladač (tlačítko „Q.Menu“).
Zapomeňte na internet
Vzhledem k ceně je to sice s podivem, ale internet se opravdu nekoná. V tomto ohledu je výbava chudší a je na vás, zda ji vyžadujete či nikoli. Osobně si myslím, že tu být měla prostě jen pro jistotu. Vzhledem k ceně to nepochybně nebyl problém nákladů, nýbrž marketingového rozhodnutí a možná v tomto případě šlo prostě jen o 3D, ke kterému se hledal vhodný model.
Možnosti nastavení však už ceně odpovídají, a to zvláště u obrazu, kde jde v části „Pokročilé ovládání“ upravit kdeco, včetně teploty barev, dynamického kontrastu a gama korekcí. Ovlivnit můžete i režim 200 Hz či zapnout volbu „Reálné kino“.
K dispozici máte devět (!) režimů obrazu, které si můžete upravit podle svého. No a pokud přepnete do jednoho ze dvou expertních módů, objeví se ještě další volby jako například horizontální a vertikální ostrost. Tohle uvidíte opravdu málokde, a to i nejvyšší cenově relaci.
Nastavení formátu obrazu. Většinou jsem používal režim „Originální“, který se choval velice solidně.
Ještě se podívejme na nastavení formátů obrazu, tedy poměru stran. Těch je osm (!) a vždy se ke každé volbě ukáže šikovný náhled toho, jak zapůsobí. Z dnes důležitých formátů nechybí 4:3, ani 14:9. Režim „Originální“ ve kterém jsem televizor většinou provozoval, solidně přepínal mezi 16:9 a 4:3. Alespoň co jsem mohl posoudit podle obrazu, protože do transportního MPEG streamu pochopitelně nevidím.
Měření spotřeby a bomba jménem „mám si vypnout panel, pane?“
Televizor jsem jako již tradičně přepnul (resetoval) do továrního nastavení a spustil měření. Průměrná spotřeba nebyla vůbec špatná, zvláště když si uvědomíme, že jsme na 119 centimetrech úhlopříčky s klasickým podsvícením panelu CCFL. Měřicí přístroj nakonec ukázal 178 wattů s dolní a horní hranicí během hodinového měření na 154, resp. 244 W, přičemž LG udává maximum na 260 W. Přepočítal jsem to tentokráte i na peníze a vyšlo mi 0,80 Kč, přičemž jsem počítal s cenou 4,48 Kč za jednu kWh elektřiny, což je cena včetně daně u nejrozšířenějšího produktu „ČEZ D Standard“ a distribuční sazby „D02d“.
A protože televizor má pro poslech rozhlasu zvláštní režim, při kterém se panel přepne do šetřicího režimu (běhá na něm jakýsi šetřič obrazovky) měřil jsem i v tomto režimu. Spotřeba se ustálila na asi 100 W a byla v podstatě vyrovnaná (± 0,5 W).
Na úplný závěr jsem ještě přišel na možnost v menu či přímo tlačítkem „Energy Saving“ vypnout obrazovku i v režimu televizoru (jde o tzv. „video mute“, který by měly mít snad všechny letošní modely). A to vypnout, úplně – na rozdíl od přednastaveného režimu „Rozhlas“.
Nakonec jsem udělal ještě jedno měření a k mému překvapení zjistil odběr pouhých cca 29 W. A jelikož jde tento šetřící mód vyvolat i v režimu „Rozhlas“ a tudíž i v něm panel vypnout, jste na necelých 30 wattech nakonec i tady.
Přepínání je navíc rychlé a pohodlné a je to tak říkajíc ideální zvuková kulisa. Škoda, že na takto propracované úsporné režimy u jiných firem prakticky nenarazíte.
Manažer souborů pracuje v plné češtině a můžete v něm i mazat. Nazpět do jeho úvodního menu, v němž si vybíráte, jaká multimédia chcete přehrávat se však nedostanete.
Multimedia par excellence
Nemám v podstatě jedinou námitku s výjimkou mého oblíbeného (asi jsem už jediný, kdo to kritizuje) stále udržovaného přístupu přes základní nabídku ve které si vyberete, co chcete přehrávat – video, hudbu, fotky. Ta je navíc u LG už dlouho kořeněná tím, že pokud vstoupíte do jinak pohodově fungujícího manažeru souborů (včetně češtiny) už se zpět do základního výběru nedostanete. Musíte z multimédií zcela vyskočit a pak se do něj opět pokorně vrátit.
Jinak fotky byly přehrávány svižně a brilantně, včetně těch velkých ze zrcadlovky Nikon D5000, muzika díky kvalitnímu zvukovému subsystému zněla jasně až zvonivě (zvládá i MP3 v kvalitě 320 kb/s) a z videa se přehrálo prakticky vše, co jsem spustil včetně MKV, s výjimkou WMV v HD. Bohužel v něm ale stále není možno navázat na rozkoukaný film v DivX…
Titulky pracovaly bez problémů (zkoušel jsem srt a sub) a během přehrávání můžete volit jejich znakovou sadu i upravit synchronizaci s obrazem. Na 119 cm úhlopříčky měly dostatečně velkou velikost, takže jsem je mohl bez potíží pozorovat i z více než třech metrů.
Pasivní brýle jsou jednoduché, s polarizačními skly a nepotřebují být napájeny a ani synchronizovány s televizorem, resp. s datovým 3D tokem. Mohou být tak výrazně levnější a LG dává k televizoru hned čtvery.
Pasivní 3D – jednoduchost sama
Jak již bylo naznačeno, LG 47LD950 pracuje s tzv. „3D passive“, tedy pasivním systémem, o jehož výhodách jsme si řekli už v úvodu. To hlavní je, že není zapotřebí žádný synchronizační vysílač, v brýlích nejsou tekuté krystaly nýbrž jen „obyčejná“ polarizační skla a nemusí být napájeny. Není divu, že LG dává v ceně hned čtyři a dokoupit lze ještě jejich o něco jemněji provedená varianta, kterou jsem měl rovněž zapůjčenu.
LG má momentálně na našem trhu pouze jeden televizor pro 3D. Další mají následovat v druhé polovině roku a už by měly mít 3D aktivní. Pokud si tedy chcete počkat na LED podsvícení či nějakou 3D plazmu, budete to muset vydržet. Podle zapůjčených ukázek a chování systému se však zdá, že to vůbec nebude zapotřebí, ale uvidíme.
Hlášení neodpovídá skutečnosti. Zde jste v první fázi výběru typu 3D, tedy vybíráte si, jak bylo 3D vytvářeno, resp. jak postupuje datovým tokem. Vlevo vidíte vertikální systém (obrázky pro levé a pravé oko nad sebou), pak horizontální (dva obrázky vedle sebe) a poslední dvě ikony označují v jednom případě sekvenční systém (obrázek pro levé oko je následován pravým a tak dále pěkně za sebou), druhý se nám nepodařilo odhalit. Nicméně jednu z ikon ukazoval televizor vytrvale černobíle s kmitavým posunem ze strany na strany.
Jaké je pasivní 3D?
S televizorem jsem nedostal Blu-ray přehrávač, jen DVD s několika ukázkami ve 3D. Přehrál jsem je tedy na USB paměť a pustil se do toho. Efekt byl opravdu výrazný a podle mého plně srovnatelný s 3D s aktivními brýlemi. Pozoroval jsem pouze lehké mžitky před očima v některých přechodech scén (to samé potvrdil i kamarád), avšak detaily byly jasně zřetelné a výborně ohraničené.
Stejně jako u aktivního systému byl 3D efekt nejvíce znát při přechodu scény směrem k vám a od vás a byla také vidět jeho značná hloubka. Ukázka „s pícháním holí do diváka“ opravdu stála za to!
Jakmile si vyberete typ 3D objeví se toto upozornění. Mně se s kamarádem zdálo, že lepší je sledovat 3D ze zhruba tří metrů. Vyplatilo se mi zjistit, zda prohodit obrázek pro pravé a levé oko nebo ho nechat v původní podobě (3D efekt byl tak nějak klidnější).
Pokud vás zajímá, jak je to s úhlem pohledu na 3D, vyzkoušel jsem i ten. Televize sama má vynikající pohledové úhly – LG je neudává, ale odhadem myslím, že 178 stupňů určitě. Z takto širokého úhlu ale zatím žádné, ať už pasivní či aktivní 3D, sledovat nemůžete. Netroufám si odhadnout úhlový rozsah, který navíc závisí na vzdálenosti, ze které se na obrazovku díváte, ale když jsem začal televizor obcházet s brýlemi, zjistil jsem, že nějakých pět možná šest lidí by 3D efekt mohlo sledovat bez potíží. Pokud totiž zajdete příliš do strany, uvidíte zřetelné posunutí obou datových toků a obrázek se tak říkajíc rozjede.
Ukázky byly označeny příponou TS (transport stream), měly rozlišení 1920×1088 bodů a jedna z nich byla animovaná a druhá hraná. Obě vypadaly, jako by pocházely od LG (měly alespoň jeho logo), takže se pochopitelně nabízí otázka, zda nebyly nějak speciálně připraveny. Na můj přímý dotaz na produktového manažera LG mi bylo řečeno, že je připravovala externí firma a jsou označeny logem LG proto, že budou použity na prodejnách. Obě dvě ukázky pracovaly v systému vertikálního 3D, takže obrazy pro obě oči jsou zobrazeny vedle sebe a „spojí“ se teprve po zmáčknutí tlačítka „3D“ a výběru příslušné volby. Zajímavé je, že si ještě můžete nechat prohodit obraz pro levé oko a s tím pro oko pravé a tak posoudit, kdy efekt vypadá lépe. Napadlo mě ještě jak je možné pouštět dva Full HD obrazy vedle sebe, ale na zodpovězení této otázky je asi příliš časně. Zřejmě nějaká další komprese…
Aktualizováno
I když jsem z LG dodnes nedostal zprávu jak to s jejich ukázkami v případě „vertikálního 3D“ (dva obrazy na výšku vedle sebe) vlastně je a firma původně tvrdila, že ve Full HD jsou, s pravděpodobností hraničící s jistotou se opravdu jedná o „poloviční 3D“. Na jeden snímek tak připadá rozlišení 960 bodů horizontálně, tj. polovina z 1 920, na výšku zůstává 1 080 bodů. Doufal jsem sice v nějaké komprimování mezi snímky jako u sekvenčního 3D, ale to se zjevně nekoná. Na včerejší tiskové konferenci Samsungu jsem ukázky vyzkoušel na jejich 3D televizoru s aktivním systémem. Bez problémů pracovaly, společnost skoro bez výjimky konstatovala, že nevidí rozdíl mezi „polovičním 3D“ a „Full HD 3D“. V tom prvním systému vysílá například i televizní stanice, kterou se společností SES Astra připravuje Samsung, což jsem si ještě pro jistotu ověřil „na živo“.A ještě poznámka: firma doporučuje sledovat 3D ze vzdálenosti dvou metrů, takže jsme ho sledovali z asi 2,3 m. S kamarádem jsme se ale shodli, že ještě lepší to bylo ze zhruba 3,20, což je nejdále, odkud na televizor ještě uvidím.
Usedlý, nicméně elegantní styl narušuje vlnka v pravém dolním rohu umocněná LED diodou. Na stejném místě (zespoda) najdete síťový vypínač.
A celkový dojem?
Řekl bych to asi takhle: když zapomeneme na 3D, máme tu výborný panel, výbornou elektroniku a hlavně výborné sladění obého. I na horším signálu (typicky naše tradičně mizerné DVB-T) a na nekvalitních nahrávkách se při „resamplingu“, tedy převodu z rozlišení PAL na rozlišení Full HD (1 920×1 080 bodů), televizor snaží a velmi často se mu to daří opravdu výtečně. Dokonce i velice problematické nahrávky ze studia ČT24, které v této úhlopříčce plně vyplavou na povrch, televizor ukazuje relativně dobře. Berte to jako poklonu – ČT stále natáčí drtivou většinu svých pořadů v systému PAL, což je pochopitelně na DVB-T s daným nízkým datovým tokem velmi znát. Bohužel nejvíce je to znát na vložených upoutávkových animacích, se kterými už televizor nic udělat nezvládl. Jak je ale známo, kde nic není, ani smrt nebere…
LG 47LD950 je dvěma slovy „výborný televizor“, který výtečně resampluje, což určitě využijete i bez 3D. Díky bohatým možnostem jak ovlivnit obraz si ho vyladíte podle vašich představ a nebýt naprosto příšerného manuálu v PDF určeného – současně – pro desítky televizorů, včetně osmi plazem, jistě by to šlo o poznání lépe. Naštěstí základní přehled dává alespoň stručná příručka přímo v televizoru vztahující se už k tomuto konkrétnímu modelu. LG by skutečně mělo svou „manuálovou politiku“ přehodnotit, ale tahle situace už trvá opravdu dlouho, takže otázka, zda vůbec nějakou odezvu na toto téma vnímá.
Vyřešte digitální příjem televize na e-shopu DigiZone.cz!
Máte doma starý analogový televizor a potřebujete přejít na digitální příjem televize? Nebo jste se rozhodli pořídit satelit a nevíte, jak na to? Sledujte už satelitní programy a chtěli byste přijímač, který zvládne rozluštit televizi ve vysokém rozlišení obrazu (HD)? Řešíte potíž s televizní anténou nebo rozvody? Se vším vám poradí e-shop DigiZone.cz. Nejlevnější ceny, kvalitní zboží, zásilka až do domu nebo osobní převzetí na některé z kamenných prodejen. Vyberte si právě teď!A pasivní 3D? Berte tento článek jako první dojmy ze sledování několika ukázek, ale v tomto okamžiku opravdu nevidím rozdíl mezi pasivním a aktivním 3D systémem. Jak se zdá, nabízí srovnatelný dojem bez obvyklých problémů typu dobíjení baterií v brýlích či ztrátu synchronizace pokud se spojení přeruší. Berte mě ale prosím s rezervou – nechci dělat závěry takto brzy. Ať je to jak chce – LD950 je i bez 3D jeden z nejlepších televizorů, jaké jsem v poslední době měl na vyzkoušení.
Balení obsahuje
– 4× pasivní brýle
– dálkový ovladač
– 2× mikrotužkové baterie (AAA)
– natáčitelný podstavec
– napájecí kabel (počítačový, třížilový)
– uživatelská příručka na DVD, stručná v televizoru a základní (montáž) v papírové podobě
– utěrka
foto: autor a LG
