Hlavní navigace

Tomáš Maršálek: 11. květen si budu dlouho pamatovat

8. 9. 2004
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Za dveřmi s nápisem Tomáš Maršálek, ředitel NIX.CZ, byste asi čekali trochu jinou kancelář. Určitě aspoň manažerské křeslo a velký stůl. Tak ani jedno z toho tam není. Místo toho pár pracovních stolů, na nich spoustu různého hardware. Pak pár racků, switche a spoustu dalších počítačů. Nikoli náhodou typický koutek správce sítě.
1331

ing. Tomáš Maršálek

  • narodil se v únoru 1970
  • vystudoval FEL ČVUT obor Radioelektronika, zaměření rádiová lokace a navigace
  • od roku 1993 v AT&T
  • pracoval v GTS,
  • ředitelem NIX.CZ je od 1.3.2002
  • zároveň je místopředsedou představenstva CZ.NIX a členem boardu ředitelů EURid
  • ano, často si je pletou s CZ.NIC

„Protože má NIX.CZ v současné době 50 členů včetně zákazníků, tak tu mám hodně papírování,“ vysvětluje mi Tomáš Maršálek. Takže tu najdete i spoustu šanonů a skartovačku. Víceméně to vypadá jako sklad nebo kancelář správce sítě, což možná sedí: Tomáš Maršálek má vlastně na starosti celý český provoz. A co byste určitě v kanceláři ředitele nečekali, je svěrák. Kdo ví, k čemu slouží.

Budova telehousu uprostřed zahrádkářské kolonie na Bohdalci je svým způsobem unikátní, propojení zde má více než 55 firem, seženete tu prý nejlevnější konektivitu v Praze. Sám Tomáš Maršálek tu pracuje od roku 1994. V roce 1998 se odstěhoval spolu s GTS a vrátil se zpět v roce 2001, když GTS opustil a založil si společnost, která v Česku, na Slovensku a v Maďarsku vybudovala IP síť British Telecomu. V roce 2002 dostal nabídku dělat ředitele NIX.CZ. Znovu sedí tady. Přitom z hlediska ideálních kancelářských prostor to není zrovna vhodné místo. MHD se tam nedostanete a každému zákazníkovi musíte složitě vysvětlovat, jak se k vám dostane. „Ale NIX.CZ je především o provozu.“

A co znamená být ředitel sdružení NIX.CZ? „Protože má organizace hodně členů a čtyři zákazníky, je komunikace dost problematická. Protože jsou všichni jsou konkurenti, ale nakonec musejí táhnout za jeden provaz. Člověk musí udělat hodně kompromisů, s nikým nesmí vést válku.“

Na letiště bych se mohl vrátit

Když odcházel Tomáš Maršálek z gymnázia, rozhodoval se mezi medicínou a technikou. Nakonec vyhrála technika, protože k ní měl díky otci a dědovi blíž. Vystudoval zajímavý obor navigace letadel. Dostudoval v roce 1993, ale armáda i letiště ho musely oželet. Už při studiu totiž začal pracovat v AT&T, které tu koupilo Teslu Houbětín. Pracoval na mikrovlnných spojích, snažil se zavést telefonování v místech, kde telefon nebyl, třeba v různých oblastech jižních Čechách, nebo v oblastech kolem stavby rozvadovské dálnice. „V té době jsem se setkal s mým velkým učitelem docentem Ivanem Laškou, který byl v té době také v AT&T, dělal šéfa v Rusku. Vzniklo GTS, Internet a od té doby jsem spojen s Internetem a ten původní obor jsem zapomněl.“ Posunul se od rádií a navigačních systémů k Internetu. Proto si teď letiště rád užívá, když díky práci v Evropské unii hodně cestuje. „Mohl bych se tam vrátit, má to pro mne kouzlo.“ Jak sám říká, byl by zřejmě technikem okolo radarů a navigace. A i když ho současná práce baví, možná by se na letiště vrátil.

Momentálně pracuje nejméně na třech židlích: Pracuje na plný úvazek jako ředitel NIX.CZ, je místopředsedou představenstva CZ.NICu, je členem boardu ředitelů společnosti EURid, což je budoucí správce domény .eu a má tu zastupovat středoevropský region a založit pobočku. V posledně jmenované funkci je zrovna teď práce dost. Po dvou letech (v září nebo října) se konečně začíná schylovat k podpisu kontraktu. Doména .eu by pak měla začít fungovat za rok, registrovat si ji bude moci jen člen EU.

Také vás zajímá, kdy tento člověk odchází z kanceláře? Už po 17. hodině, ale po telefonu a hlavně emailu s ním řešit můžete leccos, Doma má počítač a Internet přes kabelovku. „Zapnu notebook a odháním mluvícího papouška, aby mi nevykloval klávesy.“ Odtud vidí i to, že někdo otevřel jejich rack v serverovně. „Pracuju v podstatě pořád. Na podzim budu mít 10. výročí, kdy dělám provoz, tedy že jsem pořád na telefonu.“ To „pořád“ zachází tak daleko, že problémy řeší i z dovolené. Jednou se dokonce vracel z dovolené z Rakouska. „Naštěstí má ale Internet tu kouzelnou vlastnost, že se dají věci řešit na dálku.“ S manželkou si nemají co vyčítat, protože i ta musí být stále „na lajně“. Jinak ale Tomáš Maršálek není zvyklý brouzdat po Internetu, nestahuje, jen řeší poštu a konfigurace.

NIX.CZ jsou v podstatě čtyři krabice

„… a když nefungují, tak je velký problém. 11. květen si budu hodně dlouho pamatovat. Rozdělili jsme si práci na zvedání telefonů a techniku. My se rozjeli do uzlů a pokoušeli se najít příčinu závady. Různě jsme to rozpojovali a hledali, od koho to jde. Bohužel monitoring na ethernetu jde dost těžce.“

Obsáhle problém popsal Jiří Peterka. V krátkosti tedy: „V rámci NIX.CZ vznikla jakási smyčka, porucha, která zahltila celý společný segment a dlouho se nepodařilo identifikovat, od koho ten problém vzniká.“ Problémy byly velmi citelné tři až čtyři hodiny, i pak se vyskytly menší problémy, než se podařilo závadu identifikovat a odstranit. Zavedli proto vyšší pravidla bezpečnosti. „Cenou za to ale je, že systém vyžaduje vyšší osobní dozor. Vznikají pak plané poplachy, musí se občas nahazovat ručně.“

Se stejnými problémy se ale potýkají i v jiných IX. „Do budoucna by snad neměly nastat. Momentálně vymýšlejí varianty záložního NIX.CZ, který mají například v Londýně, kde mají dva hardwarově úplně oddělené a i na jiné platformě. U nás byl ale problém hlavně v tom, že nebylo jasné, odkud ten problém jde. Možná jsme se měli řídit selským rozumem.“

ebf - partner 1

Konektivita je u nás nejlevnější v Evropě

4. března oznámil NIX.CZ v tiskové zprávě, že špičkový datový tok, který prochází jím spravovanou infrastrukturou, dosáhl tří gigabitů. Tomáš Maršálek to komentoval tím, že „zatímco naplnění prvního gigabitu trvalo českému Internetu šest let (od roku 1996 do roku 2002) a druhému gigabitu to trvalo rok, třetího gigabitu bylo dosaženo za méně než půl roku. Do nejbližší doby, do dvou let, to půjde do desetigigabitu, pak čtyřicetigigabitu, možná rovnou přeskočíme na 100 gibabitů.“ V grafech za poslední roky jsou prý vidět nástupy kabelovek i ADSL. „V roce 1998 se za linku 128 kbit/s platily desetitisíce dolarů a dnes za to platíte stokoruny. Jde to rychle.“

Překvapilo ho něco na vývoji od roku 1993? „Ten nárůst. Kdyby mi to tenkrát někdo řekl, tak bych tomu nevěřil.“ Ale vždyť tu všichni na rozšíření ADSL nadávají. A v „V Německu je za megabit 20 euro, ale je tam lepší infrastruktura.“ A proti střední a východní Evropě? „Jsme hodně napřed. U nás se dá koupit levnější případně srovnatelná zahraniční konektivita, než kdekoli z těchto států včetně Rakouska, Německa, Francie atd. Levněji se dá koupit snad jen v Amsterodamu a v Londýně.“


Vážení čtenáři, za týden si na tomto místě bude Mirek Zeman povídat s Petrem Koubským. Máte-li nějakou otázku či téma, které by dle vašeho názoru nemělo zůstat opomenuto, napište je prosím do diskuze pod článkem.

Kdy bude podle vás protékat centrem NIX ve špičce datový tok 100 Gbit/s?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autorka je redaktorkou Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu pro Internet a nové technologie.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).