Hlavní navigace

RE(2): pořiďte si internetový paušál

8. 9. 2004
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

"Maličký spor o číslovací plán" se zdá být rozhodnut. Na včerejší tiskové konferenci odpověděl předseda Českého telekomunikačního úřadu David Stádník i na dotaz, zda se poskytování internetového dial-upu slučuje s platným číslovacím plánem. Jeho stanovisko bylo jednoznačné: neslučuje. Pravidla se prý mají dodržovat ...

V tomto článku bych rád navázal na diskusi ohledně toho, zda nové hlasové paušály Volno a Víkend od Českého Telecomu je možné využít i pro internetový dial-up, pokud by tento byl poskytován na „běžných“ číslech, a nikoli na číslech s prefixem 971. V pátek minulý týden tuto myšlenku nadhodil a rozvedl zde na Lupě Patrik Zandl (v článku Pořiďte si vytáčený internetový paušál Českého Telecomu…. V pondělí jsem mu oponoval (v článku RE: pořiďte si internetový paušál) s názorem, že poskytování dial-upu na jiných číslech než s prefixem 971 by nebylo v souladu s platným číslovacím plánem, a mohlo by být sankcionováno ze strany regulátora. Reakce na tento článek se vesměs nesly v duchu přesvědčení, že o žádné porušení číslovacího plánu jít nemůže, a že k tomu ani není žádný věcný důvod.

Zajímavě to pak vystihl Patrik Zandl ve svém úterním článku Maličký spor o Číslovací plán:

Číslovací plán sice stanovuje přístupový kód 9XY pro ‚přechody z veřejné telefonní sítě do jiných telekomunikačních sítí‘ a kód 971 pro Internet, tím se ale rozumí celostátně dostupné připojení za jednotnou cenu, kterou signalizuje právě ten prefix 971.

Pokud byste jako poskytovatel nevyžadovali jednotnou cenu v rámci ČR, neměl by být problém modemové pole zapojit postaru na libovolné místní číslo, samozřejmě s tím, že tarifikace probíhá adekvátně k tomuto číslu.

To je asi jádro sporu: když číslovací plán říká „pro Internet jsou určena tato čísla (…)“, znamená to současně, že zakazuje jeho poskytování na jiných číslech? Nebo to nezakazuje, a když se vzdáte určitých výhod, plynoucích z prefixu 971 (např. celostátního pokrytí skrze stejné číslo) a dodržíte požadavky spojené s jinými čísly (např. „tarifikaci adekvátně k jinému číslu“), můžete Internet poskytovat i na těchto jiných číslech?

Co by mohlo být problémem?

Napadá mne jeden faktický důvod, kvůli kterému by druhá varianta mohla způsobovat problémy.

Internetový dial-up ze sítě Českého Telecomu je dnes řešen především skrze propojení mezi operátory, a již minimálně (snad vůbec) skrze tzv. přístup (tj. tak, že ISP je připojen přímo k síti Českého Telecomu a získává od něj podíl na výnosech, v rámci tzv. revenue sharingu). Režim propojení mezi operátory je ale fakticky regulován, tj. ceny za propojení a další podmínky jsou závazně stanoveny regulátorem, a to odlišně pro hlasové hovory a odlišně pro přístup k Internetu (viz rozdíl mezi 20 haléři za terminaci jedné minuty místního hlasového hovoru ve špičce, a 15 haléři za jednu minutu dial-upu). Na podmínky na rozhraní jsou pak navázány i odlišné koncové ceny, přičemž některé z nich jsou také regulované, tj. stanovené regulátorem.

Při stanovování regulovaných cen přitom regulátor ze zákona musí vycházet z nákladů na jejich poskytování. Když mu vyšly rozdílné koncové ceny i propojovací poplatky za hlas a za Internet, pak nutně dospěl k závěru, že mezi oběma službami je určitý rozdíl.

Kde ale je „dělící čára“ mezi hlasovými službami a internetovým dial-upem? Přesněji: čím má být tato hranice určena, tak aby operátoři ve svých vzájemných smlouvách mohli korektně dodržet a naplnit rozhodnutí regulátora? Podle čeho mají být nastaveny mechanismy vzájemného účtování propojovacích poplatků mezi operátory? Jak to má být realizováno, tak aby nevznikaly zmatky a nejasnosti? V situaci, kdy mezi operátory probíhá nelítostný konkurenční boj, může jakákoli nejednoznačnost, nedůslednost, neurčitost, apod. použita jako argument jedné strany proti druhé, může významně zasáhnout do křehkého stavu rovnováhy a způsobit nemalé komplikace.

Pokud by platil předpoklad, že „Internet je na číslech s prefixem 971 a nikde jinde“, pak by poloha dělící čáry měla být jasná, a s jejím dodržením by neměl být problém. Pokud by ale platil opak, tedy že Internet může být poskytován i na jiných tel. číslech, současně s předpokladem že zákazník platí hovorné dané těmito čísly a nikoli charakterem poskytované služby (viz požadavek „že tarifikace probíhá adekvátně k tomuto číslu“, v daném případě by šlo o hlasové hovorné místo sazby za dial-up), pak je otázkou jaký režim zpoplatnění zvolit na rozhraní mezi operátory. Pokud by to byl režim odpovídající hlasovým hovorům, pak to bude negovat podstatu a smysl cenového rozhodnutí regulátora ohledně internetového dial-upu. Stěžovat si pak bude Český Telecom, kvůli tomu, že musí platit alternativcům o pět haléřů více za každou minutu mimo špičku, i když jde o dial-up (byť jen přes jiné tel. číslo), a bude se domáhat změny.

Pokud by to byl režim internetového dial-upu, pak by zase alternativci mohli vymýšlet nejrůznější „kouzla“, aby se vyhnuli zařazení poskytované služby mezi dial-up a mohli se domáhat 20 haléřů za minutu místo 15 (třeba tím, že budou nabízet jen přístup ke svým poštovním serverům, pro práci s poštou, a nikoli do celého Internetu, či jen přístup do své cache apod.). Další komplikací by mohlo být rychlé střídání čísel, na kterých by internetový dial-up byl fakticky poskytován, přičemž tomuto tempu by nestačilo průběžné přenastavování systémů vzájemného zúčtování mezi operátory atd.

Podstatný je názor ČTÚ

V úvahách, obdobných té z předchozího odstavce, by se dalo pokračovat dále, a snášet argumenty pro i proti tomu, aby dial-up mohl být poskytován (jako veřejná služba, nikoli jen „pro vlastní použití“) i na jiných číslech, než s prefixem 971.

Křisťálová Lupa 24 hlasovani

Podstatný a rozhodující je samozřejmě až názor regulátora, tedy Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ). Shodou okolností se včera konala tisková konference CNPAC (správce národní databáze přenesených čísel), u příležitosti jubilejního miliontého přeneseného čísla (a jistě i v souvislosti s budoucí přenositelností v mobilních sítích). Tomu se budu věnovat v samostatném člán­ku

Na včerejší tiskovce byl přítomen i předseda ČTÚ David Stádník, a tak jsem využil příležitosti a zeptal se na jeho stanovisko. To bylo celkem jednoznačné: poskytování Internetu na jiných číslech (než s prefixem 971) není v souladu s číslovacím plánem. Pravidla se prý mají dodržovat. Zda a jak ČTÚ zareaguje na dosavadní možnost dial-upu přes „hlasová“ čísla, z odpovědi nevyplynulo. Zaznělo jen to, že díky zveřejnění příslušných čísel v médiích má teď ČTÚ ušetřenou práci.

Považujete za správné, že ČTÚ prosazuje stanovisko "dial-up jen přes 971"?

Autor článku

Autor byl dlouho nezávislým konzultantem a publicistou, od 8.6.2015 je členem Rady ČTÚ. 35 let působil také jako pedagog na MFF UK v Praze.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).