Hlavní navigace

TransLight - zárodek Internetu budoucnosti?

25. 3. 2004
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Pod tímto názvem se skrývá vznikající experimentální síť, jejímž cílem je především obsloužit aplikace s extrémními nároky na objem přenášených dat. Přestože je velmi mladá, je dosažitelná i v České republice. Snaží se vytvořit doplňkovou síť se spefickými vlastnostmi, která vyhoví zmiňované kategorii nejnáročnějších aplikací.

V současném Internetu lze vymezit tři kategorie uživatelů a jejich aplikací. Tou nejmasovější jsou běžní domácí uživatelé, kteří generují velké množství malých přenosů mezi zcela náhodnými cíli. Druhou kategorii představují instituce a jejich aplikace. Zde jsou komunikační vzorce pravidelnější a objemy dat větší. Jako příklad může posloužit sdílení souborů během vývojových prací či výměna dat mezi komponentami firemního informačního systému.

Poslední kategorii představují extrémně náročné aplikace, které se začínají objevovat v poslední době. S jídlem roste chuť a zvyšující se přenosové kapacity sítí inspirují k přenosům dat, která byla dříve přepravována offline. Typickým představitelem této kategorie je zpracování výsledků získaných vzdáleným zařízením. Jako příklad může posloužit třeba interferometrie s velmi dlouhou základnou, která vyhodnocuje data získaná z velmi vzdálených teleskopických antén. V současnosti se data převážejí na páskách, pokud by se přešlo na online přenosy, znamenalo by to datový tok kolem 8 Gbit/s na každý teleskop, a to po dlouhou dobu.

Jistě není třeba zdůrazňovat, že takový přenos bude mít devastující účinky na běžný provoz v síti. Dimenzovat síť tak, aby podobné toky dat ustála, by bylo velmi nákladné a ostatně i neefektivní. Když se totiž podíváte na základní charakteristiky této kategorie aplikací, zjistíte, že:

  • je jich velmi málo
  • přenášejí obrovské objemy dat po delší dobu
  • struktura komunikujících partnerů je velmi konzervativní

Zejména poslední bod v podstatě znamená, že tyto aplikace nepotřebují směrování v té podobě, ve které pracuje v současném Internetu. Představte si jejich typického zástupce - dálkové zpracování dat. Vyžaduje, aby se po dobu několika hodin, dnů či měsíců přenášel velký datový tok mezi snímačem a místem zpracování.

Charakteru datových přenosů zde daleko lépe odpovídají spojované služby, které umožní dynamicky sestavit spojení a pak po něm přenášejí data. Úplně ideálně tomuto cíli vyhovují spojení fyzická - vlákna či vlnové délky. Právě na této myšlence staví TransLight. Snaží se vytvořit doplňkovou síť se spefickými vlastnostmi, která vyhoví zmiňované kategorii nejnáročnějších aplikací a umožní přenášet jejich data mimo běžný Internet.

TransLight svou organizaci připomíná Jednotné Síťové Družstvo (JSD). Staví na principu, že každá ze zúčastněných institucí vloží do společných zdrojů určité přenosové kapacity (vlákna či vlnové délky) a dá je k dispozici všem ostatním pro společné experimenty.

V současnosti je součet přenosových rychlostí všech tras, jimiž TransLight disponuje, kolem 70 Gbit/s a stále roste. V topologii hrají nejvýznamnější úlohu dvě mezinárodní centra: americký StarLight v Chicagu a nizozemský NetherLight v Amsterdamu. Každé z nich v sobě koncentruje řadu spojů z dané oblasti.

1106


Obr. 1: Topologie sítě TransLight

Cílem sítě TransLight je deterministické poskytování vyhrazených okruhů. Čili aby si účastníci mohli naplánovat, že v určité době potřebují okruh odsud sem a síť jim jej zabezpečila. Vzhledem k tomu, že tato situace připomíná plánování a přidělování prostředků v distribuovaných výpočetních systémech (gridech), snaží se architekti TransLightu použít analogické metody. Proto také často o dostupných vlnových délkách/vláknech mluví jako o lambdagridu.

Česká republika se do projektu také zapojila - prostřednictvím sítě CzechLight budované Cesnetem. Ta zahájila svou existenci v podobě samostatné trasy 2,5 Gbit/s do Amsterdamu a postupně se bude rozšiřovat do dalších měst. Nejvýznamnějším uživatelem je v současnosti Fyzikální ústav AV ČR, který síť využívá ke komunikaci se švýcarským CERN. Další uživatelé se očekávají například z oblasti distribuovaných výpočtů.

Dlužno podotknout, že TransLight je síť ryze experimentální a připouští i aktivity, které se mohou ukázat jako destruktivní. Jejím cílem je především najít metody vhodné pro provozování podobného typu sítě a získat s nimi praktické zkušenosti.

BRAND24

Nabízí se otázka, jestli je TransLight zárodkem Internetu budoucnosti, nové generace této univerzální sítě. Jeho autoři takové ambice nevyhlašují a s největší pravděpodobností ani nemají. Základním východiskem TransLightu je, že obsluhuje malé množství velmi náročných aplikací. Používané metody nejsou vhodné pro rozšíření na masu drobných uživatelů - tam jsou daleko efektivnější stávající internetové mechanismy.

Spíše lze očekávat, že TransLight položí základ jakési doplňkové síti pro specifické uživatele, která bude mít daleko méně koncových zařízení, ale možná bude v součtu přenášet větší objemy dat. Zda bude efektivnější pro takovéto přenosy budovat samostatnou síť, nebo je začlenit do běžných internetových sítí (byť třeba těch akademických, které jsou přece jen dimenzovány lépe než sítě komerčních poskytovatelů), ukáže teprve čas a především výsledky získané prostřednictvím TransLightu.

Budete využívat služeb TransLightu?

  • Ano.
    13 %
  • Ne.
    53 %
  • Nevím.
    33 %

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor dělá nepořádek v příslovích, protože sítě nejen dělá, ale i učí a dokonce také řídí. Působí na Ústavu nových technologií a aplikované informatiky na Technické univerzitě v Liberci. Píše knihy.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).