Ještě nedávno to vypadalo, že IVAS (Integrated Visual Augmentation System), což jsou brýle pro rozšířenou realitu (AR) odvozené z Microsoft HoloLens určené pro americkou armádu, zvládnou všechno: obraz z termokamer, noční vidění, průhled pancířem vozidla, plánování a označování cílů, taktické holografické mapy, navigaci při údržbě techniky nebo první pomoci, řízení rojů dronů či robotů a tak dále. Realita byla drsnější.
V roce 2025 armáda překopala dodavatelský model a otevřela novou soutěž na projekt Soldier Borne Mission Command (SBMC). Směr je jasný: méně monolitický systém otevřený dalším subdodavatelům technologií. Cena za jedny brýle od Microsoftu se vyšplhala na 60 tisíc dolarů za kus (původní plán byl 25 tisíc dolarů), což bylo i pro Pentagon příliš.
Microsoft předal průmyslové vedení IVASu firmě Anduril (zakladalem je Palmer Luckey, zakladatel firmy Oculus zaměřené na VR brýle, kterou prodal Metě). Nejde o kosmetickou změnu, ale o přestavbu rolí: Anduril řídí vývoj hardwaru a softwaru i harmonogram a Microsoft zůstává partnerem (cloud, integrace, v podstatě Azure pro US Army). Paralelně běží soutěž SBMC, kde proti sobě stojí Anduril (spolu s Metou) a nováček Rivet Industries (částečně lidé z Microsoft, kteří nepřešli pod Anduril).
Palantir, Anduril, Rivet
Obě firmy už získaly stovky milionů dolarů na prototypy a v poli se testují první stovky kusů. Tohle je explicitní sázka na více dodavatelů a otevřenější architekturu. Ve zbrojních programech se protínají technologie, rozpočty a politika.
Peter Thiel (Palantir) stojí kapitálově a vztahově blízko startupu Rivet. Palantir je významným dodavatel datových platforem pro americkou armádu. Zástupce Rivetu pro Evropu nás v QuaternAR v létě navštívil v Praze, a to kvůli vyzkoušení našeho XR streamingu. Ten dnes používají třeba Israel Defense Forces (IDF), protože mají podobnou “secondary display” ovládací logiku, jakou podporuje i naše platforma. Mimochodem to, co se nám podařilo nasadit společně se Skyline Software Systems na Microsoft HoloLens v Izraeli, předběhlo Anduril minimálně o tři roky.
Další politickou postavou je Palmer Luckey, který se po letech dostal do paradoxního “smíru” s Metou, což je dnes partner Andurilu v armádní soutěži. Zajímavou součástí tohoto příběhu je ne úplně hezké “odejití” Palmera Luckeyho z Mety po akvizici Oculusu. Důvodem byla jeho podpora Trumpa před jeho prvním volebním obdobím. To nyní Luckeymu umožňuje mít lepší vztahy se současnou administrativou, na rozdíl od velkých IT firem, které dříve šly spíše proti Trumpovi. Je možné, že právě proto si vedení Microsoftu uvědomilo, že nejlepší “damage control” bude prodat v podstatě celou divizi Mixed Reality právě Luckeymu.
Na čem se zasekl IVAS
IVAS 1 sklidil ve zkušebních nasazeních dost kritiky: únava očí, nevolnost, tunelové vidění, špatná ergonomie (váha a hlavně nepříjemný světelný podpis) a únik světla z brýlí ven. V nočním vidění by byl každý voják snadný cíl. O těchto rizicích psaly i oficiální audity.
Verze 1.2 sice část nedostatků zmírnila, ale hlavní problém s parazitním světlem zůstal. Dle mého názoru byl na technologii HoloLens 2 (laserová projekce do difrakčního světlovodu) neřešitelný. Krom toho stále rostla cena, především kvůli nutnosti vyvinout plně digitální širokoůhlé senzory pro noční vidění. Dnes se v podstate stále používají analogové, což jsou ty velké příklopné okuláry na helmách vojáků.
Měl jsem možnost IVAS vidět zblízka. Další obří problém byl uzavřený softwarový ekosystém, kdy si Microsoft myslel, že dodá kompletní softwarovou výbavu bez zkušeností s vývojem vojenských aplikací. Výsledkem byla bídná kvalita, velmi málo aplikací, špatná nebo spíš neexistující integrace do stávajících systémů a astronomická cena.
A samozřejmě se objevily stížnosti ostatních hráčů na trhu kvůli nemožnosti se zapojit, což nejspíš rozhodlo. Rozjela se debata, jak systém otevřít více firmám a zrychlit iterace. Místo jednoho řešení vše v jednom raději padla volba na modulární skládačku SBMC. Cena nemá překročit 80 tisíc dolarů za kus, což je docela vtipné, vzhledem ke kritice původního IVASu za 60 tisíc dolarů.
Passthrough versus průhledové světlovody
Anduril mezitím vytáhl koncept EagleEye ve dvou větvích: klasické průhledové moduly (waveguide) a celoobličejový passthrough štít, kdy kamery snímají okolí a obraz se promítá dovnitř. Výhody? Nulový eye-glow, obří zorné pole (přes 200° × 100°) a možnost balistické ochrany. V budoucnu se také možná objeví integrovaná NBC ochrana (dýchací maska). Nevýhody? Kruté nároky na latenci a robustnost: když štít selže, jste ve tmě a slepí. Není to rozhodně na řízení čehokoliv, co se pohybuje rychleji než běžící člověk. Anduril počítá s první stovkou testovacích kusů pro armádu v druhém čtvrtletí 2026.
Zajímavé je, že v případě průhledových modulů Rivet i Anduril použijí světlovodnou optiku izraelské firmy firmy Lumus (výroba probíhá ve Švýcarsku a Německu), postavené na reflexních/geometrických světlovodech. Je to ta samá firma, co nyní dodává optiku Metě pro jejich brýle Ray-Ban Display.
Z pohledu běžných uživatelů je to několik dobrých zpráv. Klíčová část optické technologie je evropská. Lumus umí vyrobit světlovody až se 70stupňovým zorným úhlem na skle (Lumus Maximus) bez nutnosti použít superdrahý světlovod z karbidu křemíku (prototyp Meta Orion). Úspora z rozsahu by konečně mohla umožnit výrobu levných AR brýlí do tisíce dolarů se slušným zorným polem i pro civilní sektor.
Nový hráč DigiLens
Dalším zajímavým hráčem je firma DigiLens, která vyrábí průhledové brýle pro civilní i vojenský sektor postavené na difrakčních světlovodech. S touto firmou jsme minulý měsíc uzavřeli strategickou dohodu o využívání našeho XR streamingu ve vojenských a civilních aplikacích.
Rozdíly jsou technické i výrobní, v praxi rozhodne cena za lumen a termální rozpočet na vojákovi (když vás neprozradí parazitní světlo v nočním vidění, může vás prozradit teplo z neefektivního displeje nebo projektoru v tom termálním).
Průhledové brýle budou dál kralovat venku na slunci a při dlouhém nošení (jas, výdrž) a pro řízení strojů. Tady je třeba zmínit, že pro piloty se dnes spíše používá optika freeform (široké zorné pole i v průhledu), ale musí být dělaná pilotovi na míru pro jeho oči, což ji činí špatně přenositelnou na jiného uživatele (to je jeden z důvodů, proč helma pro pilota F-35 stojí milion dolarů kus). Pro “pěšáka” je tak vhodnější světlovod. “Štít” dává smysl v noci, uvnitř budov a při riziku prozrazení světlem. V praxi asi uvidíme koexistenci obou větví podle mise.
Tato technologie se nakonec přelije i mimo uniformy. Stejné stavebnice (brýle, senzory, síťová páteř, míchání videa a 3D, AI filtrování obrazu) řeší údržbu v továrnách, zásahy hasičů, zdravotnictví i energetiku. Kdo zvládne nízkou latenci a bezpečné streamování dat mezi více zařízeními (brýle + 3D monitor + tablet), ten bude diktovat tempo i mimo obranu. A upřímně: když to přežije bojiště, přežije to i fabriku a operační sál.
Evropa: Technologii máme, program ne
Evropské firmy dominují v dílčích blocích, hlavně optice, senzorech a Li-Fi (bezpečná a nerušitelná optická komunikace). Standard IEEE 802.11bb z roku 2023 ukotvil světelnou bezdrátovou komunikaci v rámci 802.11.
Hráči jako pureLiFi či Oledcomm mezitím ukazují nasazení v obraně (taktické sítě, room-filling Li-Fi, streaming). Máme tu startupy, které se snaží o brýle/helmy (často s čínskou stopou), ale celá problematika je složitá a nesmírně finančně náročná. Původní rozpočet IVASu na 10 let byl neuveritelnych 22 miliard dolarů. Především je ale velmi multidisciplinární, zahrnuje čipy, optiku, senzory, umělou inteligenci, strojové vidění, robotiku a řadu dalších oborů. Bez nadnárodní koordinace vlastní ekvivalent IVAS/SBMC v Evropské unii asi brzy neuvidíme.
Na druhou stranu, v této oblasti úplně nespí ani česká armáda a minimálně si uvědomuje, že takovou technologii bude také potřebovat. V rámci programu PRODEF pro ni vyvíjíme spolu s ČVUT technologii k řízení hejn dronů z holografického rozhraní v AR brýlích. Nicméně v oblasti hardwarových brýlí budeme ještě asi dlouho závislí na Spojených státech.


