Hlavní navigace

Uvažujeme o jiných Událostech pro ČT 1 a ČT 24, říká šéf zpráv Karel Novák

9. 8. 2011
Doba čtení: 18 minut

Sdílet

Autor: 115393
Dvě různé hlavní zpravodajské relace by mohla brzy produkovat Česká televize. Události nyní vysílají souběžně programy ČT 1 a ČT 24, podle šéfredaktora zpravodajství Karla Nováka jsou však diváci obou programů diametrálně odlišní a zaslouží si specifičtěji zaměřené večerní zprávy. „Do doby, než bude zvolen nový generální ředitel ČT, jde ale jenom o úvahy. Na definitivní rozhodnutí musíme počkat právě až na něj,“ vysvětluje Novák v rozhovoru pro server DigiZone.cz. Na nového ředitele čeká ČT 24 také s novinkami, které plánuje od ledna 2012.

ČT 24 nedávno vyzvala prostřednictvím svého profilu na Facebooku diváky, aby psali svoje názory, jak by se měla proměnit hlavní zpravodajská relace Události. Znamená to, že si s ní nevíte rady?

O tom, že by se měly Události proměnit, se bavíme už delší dobu. Udělali jsme už nějaké dílčí kroky. Události jsou v celodenním proudu vysílání ČT 24 tak trochu vyčleněny, jsou mimo. Výzva na Facebooku je způsob, jak navázat jejich kontakt s ČT 24 a jejími diváky, kteří se hodně pohybují na sociálních sítích a obecně na internetu. Máme spoustu interaktivních pořadů, nejde jenom o Hyde Park, a jsme tedy zvyklí s diváky komunikovat prostřednictvím těchto sítí o tématech Studií ČT 24 a v dalších jednotlivých pořadech. Ale Události se svými diváky dosud nijak nekomunikovaly, což jsme považovali za chybu. Druhá věc je, že v Událostech musí dojít ke změně.

A to znamená co? Změna studia, změna moderátorů, nebo formy té relace?

Tohle souvisí s nástupem nového generálního ředitele České televize, protože Události jsou jedním z klíčových pořadů celé ČT. Pokud by mělo dojít ke změnám, třeba stopáže nebo vysílacího času, je to věc, kterou musí odsouhlasit nový generální ředitel a musí s ní být stoprocentně ztotožněn.

Čili zadání Jiřího Janečka z letošního jara, že se musí Události proměnit, je v současné době pozastaveno a čeká se na jeho nástupce?

Ne, došlo k dílčí úpravě, k určitému opatření ředitele zpravodajství, které jakýmsi způsobem specifikuje určité věci, které se daly řešit okamžitě, a s nimiž jsme nebyli úplně spokojeni. Já osobně mám celkem jasnou představu, jak by měly Události vypadat, a možná to i řeknu v množném čísle: jak by měly vypadat hlavní zpravodajské relace na ČT.

Karel Novák - 1

To znamená, že by měly být dvě: jedna na ČT 1 a druhá na ČT 24?

Opět to souvisí s volbou nového generálního ředitele. Nedávno jsme si nechali udělat komplexní průzkum – žádné dotazníčkové šetření, ale rozhovory face to face, focus groups, kdy výzkumníci seděli s lidmi přímo u nich doma v obýváku a detailně s nimi sledovali Události a vyptávali se jich, srovnávali s konkurenčními televizemi – z něhož vypadly docela zajímavé věci. Nemohu je bohužel zveřejňovat, je to interní záležitost ČT, ale výsledek mě svým způsobem nepřekvapil. Naopak, potvrdil moje určité konstrukce, jak bych si představoval nové Události. Ukazuje se, že divák ČT 1 a ČT 24 není totožný. A asi není možné udělat jednu hlavní zpravodajskou relaci, která by uspokojila oba. To prostě z principu zaměření těchto dvou kanálů nejde. Ale zda dojde k tomu, že Jednička bude mít svoji hlavní zpravodajskou relaci a ČT 24 taky svoji, to musí říct skutečně až nový generální ředitel ČT. Já za sebe říkám ano, tohle je jednoznačně cesta, kudy bychom se měli ubírat.

Z toho titulu jste si nechali u patentového úřadu registrovat název a logo Večerních zpráv ČT 24?

Říkal jsem si, že by na ČT 24 mohla vzniknout nějaká obsáhlejší relace, a je jedno, zda to budou druhé Události. Mluvíme s kolegy o různých variantách. Myslím si, že by se nám ta známka mohla třeba od 1. ledna 2012 hodit, pokud bychom se rozhodli k nějakému kroku. Ale jestli to bude hodinová relace nebo půlhodinová, a zda půjde v tolik nebo tolik hodin, to skutečně nevíme. Bude se to odvíjet od toho, jak se já, nebo můj nástupce, pobavíme s novým generálním ředitelem o směřování hlavní zpravodajské relace ČT.

Pokud byste vysílali paralelně vedle sebe na ČT 1 a ČT 24 dvoje různé hlavní večerní zprávy, známka Události by zůstala Jedničce?

To v tuto chvíli není vůbec jasné. Teď se spíš zabývám principy, jak by to mělo fungovat, co by měly ty relace obsahovat, co by mělo být na Jedničce a co na ČT 24. Mám to celkem promyšlené, ale co se týká názvu, to bychom řešili až v okamžiku, kdy bychom se k tomuto kroku rozhodli. Je to věc, která se dá vyřešit během čtvrthodinové porady zainteresovaných lidí a poté marketingovou kampaní. Není třeba ji dlouhodobě připravovat.

Trošku jsme zamluvili změny v Událostech, které už nastaly po požadavku Jiřího Janečka, aby jste něco udělali s hlavní zpravodajskou relací. O co šlo?

Ony ty změny nejsou tak výrazné, aby byly vidět na první pohled. Události na Jedničce jsou pořad, v němž na jednu stranu musíme plnit veřejnou službu a hrát témata, která ani Nova, ani Prima či někdo jiný ve svých zprávách nenabídne, ale na druhou stranu musí diváky také trochu bavit. Tím nemyslím infotainment, ale musí je zaujmout. Takže jsme řešili otázku, jak dlouhé mají být bloky určitých témat. Zda hrát nějaké věci v rozsahu osmi minut v půlhodinové relaci, nebo tam radši dát těch témat více, mít Události víc variabilnější. Některá témata se pak mohou rozebrat v dalších relacích. Dnes je už situace úplně jiná než v době, kdy neexistovala ČT 24. Jsem překvapený, že i odborníci stále hodnotí celé zpravodajství ČT podle Událostí. Ale to je jen jedna půlhodina ve čtyřiadvaceti­hodinovém vysílání!

Na ČT 24 běží spousta dalších relací, včetně její vlajkové lodi – Událostí, komentářů nebo odpoledního kontinuálního vysílání a večerního Hyde Parku. To taky není bezvýznamná část vysílání. S tím, jak ČT 24 neustále roste sledovanost, která se stabilizovala po zavedení aktuálního schématu v lednu letošního roku, není důvod počítat jenom s tou relací, která trvá půl hodiny a vysílá ji i ČT 1. Máme tu celý zpravodajský kanál a doba je taková, že lidé odcházejí ke specializovaným programům. Nejsme v analogu, kdy jeden celoplošný program obsáhl všechny žánry. Když jsem byl před šesti lety ve Spojených státech, popisovali mi tam trend odchodu diváků od plnoformátových programů ke specializovaným kanálům. Do pěti šesti let to nastalo i u nás.

Takže když se vrátím k původní otázce, na požadavek Jiřího Janečka jste reagovali tak, že jste zkrátili monotematické bloky v Událostech?

Dejme tomu, že některá témata, která v minulosti zabírala až třetinu plochy Událostí, jsou teď na menším prostoru a potom jsou detailně rozebrána v ostatních relacích. Nemyslím si, že je správná cesta, jak to udělala jedna komerční stanice v den královské svatby v Londýně, které jsme my na ČT 24 věnovali poměrně velký prostor v kontinuálním vysílání, že jí naplnila celou svoji hlavní zpravodajskou relaci. To nás šokovalo. Nemyslím si, že hlavní zpravodajská relace je tady od toho, aby se v ní ukázalo jedno jediné téma.

Když jsem porovnával zpravodajství z útoků v Norsku, Události měly druhý den blok o sedmi minutách, kdežto Televizní noviny na Nově jim věnovaly asi 14 minut, polovinu celkové stopáže zpráv. Z toho několik minut zabralo vysílání zpomalených záběrů bez komentáře s hudebním podkresem. Přestože Události zařadily jen sedmiminutový blok, zdálo se mi, že je zpravodajsky obsáhlejší a hlavně bez emocí.

Děkuji za hodnocení. Události už nejsou tou úplně aktuální zpravodajskou relací, kde bychom toto téma mohli nabídnout jako čerstvou novinku. Několik minut poté, co se objevily první informace o útoku v Oslu, jsme v pátek zahájili kontinuální vysílání na ČT 24. První zpráva přišla někdy po 16. hodině, potom přišly první dvě fotografie a my jsme se v půl páté rozhodli, že půjdeme do mimořádného zpravodajství, byť nebylo jasné, co za tím výbuchem stojí. Ještě jsem říkal kolegům, aby to nebyl výbuch plynu. Z fotografií, které jsme měli k dispozici, jsme si odvodili, že to spíš bude útok, takže jsme do toho šli. Potom jsme až do deváté hodiny večer na ČT 24 vysílali jenom o Norsku, tedy s výjimkou zpravodajské hodiny mezi sedmou a osmou.

Mnoho podstatného tedy bylo řečeno ve vysílání už v pátek, navíc v sobotu od osmi do deseti hodin dopoledne jsme znovu vysílali kontinuálně o Norsku. Televizní trh je proměněný, když se něco děje, jedeme to živě. Hlavní zpravodajská relace už není jediným prostorem, kde můžete takovou informaci odvysílat. Na ČT 24 se snažíme být rychlí, dokonce se nám díky spolupracovníkům v Norsku, kteří monitorovali místní média, povedlo zveřejnit zprávu o prvních obětech na ostrově Utoya dříve, než ji měly světové agentury. Tím chci jenom doložit, že ČT 24 má opravdu docela velký potenciál. V rychlosti, s jakou může přinést nějakou informaci, nemá konkurenci.

Je pro vás ještě relevantní porovnávat Události s Televizními novinami na Nově a Zprávami TV Prima?

Hodnotíme si, jaká vysílají témata. Ctižádostí každého editora je mít zpravodajskou relaci plnou původních zpráv, které se nikde jinde neobjevily. Je to nutné, nemůžeme a nechceme být opisovači ČTK. Témata, která se objevují v Událostech, jsou výrazně jiná i oproti těm tématům, která vysílá ČT 24 přes celý den. Hlavní zpravodajská relace se ale potýká přesně s tím samým problémem jako tištěné noviny v porovnání s internetem. U nás to je Události versus kontinuální vysílání ČT 24. Pořád se musíme ptát, co chce divák vidět večer v Událostech. Zpravodajský souhrn? Nebo něco, co se nemohl přes den dočíst na žádném serveru? Chce něco nového? To jsou otázky, s nimiž denně pracujeme a hodnotíme si je na poradách. Myslíme si, že je přínosnější dát do Událostí něco nového, co nezaznělo během dne. Samozřejmě, že jakýsi zpravodajský souhrn dne tam musí zůstat zachovaný. Ale musí tam být i ten zpravodajský bonus, na který divák během dne nenarazí ani na internetu, ani ve vysílání ČT 24 a na komerčních televizích.

Karel Novák - 3

Ale to musí být hrozně těžké přinášet každý den několik naprosto původních zpráv, které nemá konkurence ani zpravodajské weby.

Je, ale to nás od toho nesmí odrazovat. Musíme mít snahu přinášet taková témata každý den. Nejde si říct, že je to těžké a že do toho nepůjdeme. Jednoznačně musíme mít každý den v Událostech svoje vlastní původní témata. Neustále.

Máte nějakou metu sledovanosti, které byste chtěli s Událostmi dosáhnout? Zprávy TV Prima se pohybují okolo jednoho milionu diváků, což byla svého času i sledovanost Událostí. Teď jste výrazně níž. Pokusíte se to zlepšit?

Pokud se bavíme o sledovanosti Událostí, týká se to především jejich vysílání na ČT 1. Pro ČT 24 není sledovanost prioritní, nikdy nebyla a ani nikdy nebude. Jako veřejnoprávní televize nejsme závislí na příjmech z reklamy. Na programu ČT 1 by si Události měl najít většinový divák. Co se týká ČT 24, to asi nikdy nebude nejsledovanější kanál České televize, byť jeho stávající výsledky jsou fantastické. V porovnání s ostatními zpravodajskými stanicemi ve světě je rekordní. Určitě chceme, aby se lidé na Jedničce více dívali na Události.

V současné době se podíl ČT 24 na dospělém publiku pohybuje okolo 4,5 až 5 procent. To je výrazně více, než se od tohoto kanálu očekávalo. Počítáte s tím, že si tato sledovanost časem „sedne“ a ustálí se na nižších hodnotách, že je nynější stav určitou výjimkou z normálu?

Udělám všechno pro to, aby se sledovanost ČT 24 nehnula dolů ani o setinu procenta. Je fakt, že tento výsledek jsem loni, když jsem nastupoval do vedení ČT 24, neočekával ani v nejoptimistič­tějších snech. Je to pro mě příjemné překvapení, samozřejmě jsem o sobě měl pochybnosti. To, že se to dostalo na tuto hranici, je fantastické. Udělám maximum pro to, aby se to na této úrovni udrželo. Sledovanost okolo pěti procent je pro zpravodajský kanál hraniční. Nelze očekávat, že by ČT 24 stoupla na nějakých 10 nebo 15 procent.

Myslíte si, že v tom nárůstu ČT 24 sehrál roli i zánik konkurenční zpravodajské televize Z1, která ukončila vysílání letos lednu?

Ne. Doufám, že to nezní nějak namyšleně, ale když mohu porovnat čísla z doby, kdy ještě Z1 vysílala, nemohlo se to nějak zásadně projevit na sledovanosti ČT 24. Schéma ČT 24 se stabilizovalo a upravilo od 3. ledna letošního roku. Šlo o jakýsi další level ČT 24 po éře Zdeňka Šámala, který ji vydupal ze země, a Milana Fridricha, který ji velmi výrazně posunul vpřed. Od letošního ledna došlo k jakési třetí etapě, kdy se z denního vysílání ČT 24 stalo skutečné kontinuální vysílání, nedělené na zprávy a komentáře. To je věc, o které jsem měl do poslední chvíle největší pochyby, zda se to skutečně podaří. Byl to velký zásah do způsobu práce ČT 24, prakticky do všeho. Diváci ho ale ve finále přijali.

Zánik Z1 vám opravdu další diváky nepřinesl?

Z1 zanikla třetí týden v lednu, sledovanost ČT 24 se po tomto datu nijak neproměnila v porovnání se sledovaností před tímto datem. Ona neměla moc velký zásah diváků, už byla v peoplemetrech, ale neveřejně. Viděli jsme jejich čísla.

Jaká byla? Prý se jejich denní podíl na dospělém publiku pohyboval okolo 0,3 procenta.

Ano, maximálně do 0,5 procenta. S naší sledovaností to žádným zásadním způsobem nehnulo. Zánik Z1 mě ale tak trochu mrzí, protože je vždycky dobré mít někoho v zádech. Stimuluje vás to k lepším výkonům, hlídáte se, abyste neusnul na vavřínech. A hlavně aby vysílání nestagnovalo.

Pomáhají ČT 24 dokumenty, které jste teď přes léto začali občas nasazovat do večerních vysílacích časů? Rozjeli jste projekt Originální videojournal, který by se možná hodil spíš na ČT 2.

Nevím, zda-li by se víc hodil na ČT 2 než na ČT 24. My jsme se k němu dostali tak, že zhruba před třemi měsíci přišel vnitřní poštou e-mail, že ČT vlastní práva k Videojournalu a že je možné s nimi naložit podle úvah tvůrců. Zaznamenal jsem nějaké hlasy, že by to mělo být na Dvojce, ale když jsem přemýšlel o letním schématu, řekl jsem si, že by to byla dobrá náhrada za Hyde Park, který má letní přestávku. Pobavili jsme se o tom s dramaturgyní a během chvilky jsme ten cyklus měli připravený. Kdyby si na to vzpomněl někdo jiný, třeba z ČT 2, měl tu samou možnost jako my. Myslím si, že se to na ČT 24 v každém případě hodí, navazuje na projekt Demokracie, rok první a opakování starých Televizních novin, kdy se vracíme k událostem z předlistopa­dové doby.

Originální videojournal pomáhá posílit image ČT 24 jako značky, která nestojí na místě a v létě nevysílá jenom samé reprízy a snaží se divákům přinést něco nového a originálního. ČT 24 ale není primárně zaměřená na dokumenty, i když třeba dokument japonské televize NHK o letošní vlně tsunami měl velký úspěch. To samé dokumenty Michala Kubala z Afghánistánu a o startu posledního raketoplánu. Jsou to ale takové bonbónky, které chceme našim divákům dávat jako bonus. Navíc chceme využít materiály, které k těm tématům máme natočené. Chceme divákům dát najevo, že si jich vážíme a snažíme se jim neustále přinášet nějaká, byť jen drobná, vylepšení.

Takže dokumenty na ČT 24 budou i nadále spíše k aktuálním událostem, aby zapadaly do kontinuálního vysílání tohoto programu.

Určitě. Dovedu si představit, že by tam byly i nadčasovější dokumenty, ale to bychom se asi dostali do střetu s ČT 2.

Jak se daří Originálnímu videojournalu ve sledovanosti v porovnání s Hyde Parkem, který mimo léto vysíláte ve stejný čas?

Hyde Park má asi větší zásah, protože to je aktuální záležitost, která se týká živých témat, navíc je interaktivní. Má tedy větší podíl na publiku, ale my jsme spokojeni i s čísly, které dělá Originální videojournal. Je docela zvláštní, že sledovanost jednotlivých dílů se hodně liší, skáče to. Nedá se říct, že by měl hodně stabilní publikum, jde spíš o to, kdo si v danou chvíli zapne televizi. Letní období je navíc z hlediska televizní sledovanosti obecně složité, hodně záleží na počasí.

Když už jsme u Hyde Parku, jeho moderátorka Pavlína Kvapilová už dříve ohlásila odchod z ČT 24 do divize Nových médií ČT za Milanem Fridrichem. Už k němu došlo? A jak se to projeví na Hyde Parku?

Ano, Pavlína Kvapilová je už na plný úvazek v Nových médiích u Milana Fridricha. Nadále spolupracujeme, je styčným důstojníkem mezi námi a Novými médii. Přestup do Nových médií oznámila již loni v létě, kdy jsem nastupoval do pozice šéfredaktora ČT 24. Slíbila, že ještě nějakou dobu zůstane na ČT 24 a pak přejde do Nových médií. Naše vztahy jsou naprosto v pořádku. Hyde Park bude po letní pauze moderovat Lukáš Dolanský.

Karel Novák - 4

Takže Pavlína Kvapilová už Hyde Park moderovat nebude?

Ne, bude se naplno věnovat práci v Nových médiích. Je to po vzájemné dohodě, vyšli jsme jí vstříc. Nehledejte za tím nic jiného.

Lukáš Dolanský bude od září jediným moderátorem Hyde Parku?

Ne, zůstává i Daniel Takáč. Jsem si vědom toho, že by to tam chtělo i nějaký ženský element, ale zatím to bude takto.

Chystáte na podzim nějaké nové pořady a projekty na ČT 24?

Na podzim ne. Hraju si s jednou úpravou schématu, ale myslím si, že na nové projekty je i vzhledem k událostem, které nás čekají v září (21. září by měla Rada ČT zvolit nástupce Jiřího Janečka, pozn. red.), čas od 1. ledna. Není asi úplně dobré připravit něco na září, když 22. září přijde nový ředitel s tím, že to chce změnit. Nemůžeme hazardovat s divákem, abychom mu co měsíc měnili vysílací schéma.

Novinky tedy uzpůsobíte výsledku volby generálního ředitele a jeho představám o dalším směřování ČT 24?

Ano. Pokud by nebyl ředitel 21. září zvolen, musíme připravit nové schéma na leden 2012 bez ohledu na to, zda by další volba byla v prosinci nebo až příští rok. Pak by to už bylo jedno, museli bychom připravit výrobní úkol a jít do toho naplno. Zřejmě by to udělal současný management zpravodajství. Ale pokud volba 21. září skončí zvolením nového ředitele, všechno se bude odvíjet od personálního složení managementu ČT.

Výkonný ředitel ČT 24 Roman Bradáč na nedávném zasedání Rady ČT oznámil rozšíření počtu stálých zahraničních zpravodajů ČT o posty na Blízkém Východě a v Bělehradě. Už máte jasno, kdy je zřídíte a koho tam vyšlete?

Více méně máme jasno. Post na Blízkém Východě je podle mne naprostou nutností, agenda tam bude v následujících letech velmi živá. Balkán je otázkou, Srbsko teď vydalo jednoho z posledních válečných zločinců, upravuje svoje vztahy s Evropskou unií. Určitě je to oblast, která je ze zpravodajského hlediska zajímavá, stejně jako je tomu nyní i u Řecka. Pokud nám to umožní rozpočet na příští rok, pošleme zpravodaje do Bělehradu co nejdřív. Vše se ale bude odvíjet od výrobního úkolu a rozpočtu, které ještě nejsou schválené. Prioritou je pro nás ale Blízký Východ, a velmi zajímavá je i otázka Londýna. Tam by se v ideálním případě také vyplatilo mít svého zpravodaje. Ale jak říkám, odvine se to od výrobního úkolu na rok 2012.

Takže ale Jeruzalém skutečně zřídíte od 1. ledna 2012? Nebo stále čekáte na schválení od vedení ČT?

Nevím, co by se muselo stát, abychom post na Blízkém Východě nemohli obsadit. Myslím si, že na 99 procent je to jisté. Zda to bude 1. ledna, netuším, ale bude to určitě začátkem příštího roku.

Koho tam vyšlete?

Omlouvám se, ale o personáliích zatím nemůžu mluvit. I do nich se může vložit nový generální ředitel ČT.

Tak alespoň jakým způsobem toho člověka vybíráte? Máte nějaký vnitřní konkurz?

Vnitřní konkurz vlastně probíhá neustále, i v každodenním hodnocení práce jednotlivých redaktorů. Já osobně bych se přikláněl k řešení z vnitřních zdrojů. Ale o tom se budeme uvnitř ČT 24 bavit až po 22. září. Může se také stát, že toho zpravodaje bude vybírat někdo jiný.

Pokud byste se rozhodli zřídit, nebo spíš obnovit stálý post zpravodaje v Londýně, vyslali byste tam někoho z Prahy, nebo byste využili někdejšího zpravodaje Ivana Kytku, s nímž nyní externě spolupracujete?

Není to vůbec v téhle fázi úvah, nebavíme se ani o jménech, ani o případném zřízení postu v Londýně. Pouze o tom zatím uvažuji, že by bylo dobré mít tam vlastního zpravodaje. Ale to ukáže rozpočtový rámec na rok 2012.

Proč vlastně ČT zrušila post stálého zpravodaje ve Vídni?

K tomu došlo ještě v době, kdy jsem vedl redakci zpravodajství ostravského studia ČT, ale vím, že to bylo z finančních důvodů. Neviděl jsem do tehdejšího rozpočtu, ale nyní se nám ho asi podařilo lépe přeskupit, protože nemáme více peněz než v době, kdy se rušila Vídeň. Zřízení každého nového postu zahraničního zpravodaje znamená významné navýšení rozpočtu.

Vídeň teď zpravodajsky pokrýváte z Bratislavy, kde máte zpravodajku Olgu Bakovou, která zároveň vyjíždí, když je třeba, i do Budapešti. Dá se to stíhat?

Do Vídně mohou dojet i kolegové z Brna. Jezdí tam i jihočeští zpravodajové. Dělí se to. Nedávno tam byl z Prahy i Jan Moláček.

Právě on byl stálým zpravodajem ve Vídni, než jste tento post zrušili.

Ano, takže tam má kontakty a dokáže natočit to, co z Vídně potřebujeme. Čili máme hned čtyři možnosti, jak pokrýt události z Vídně nebo Rakouska.

Karel Novák - 5

Senát minulý týden odsouhlasil zrušení reklamy ve vysílání ČT 1, ale také na zpravodajské ČT 24. Co to pro vás bude znamenat? Budete muset naplnit čas, který byl vyhrazen reklamám, nějakým jiným programem? A čím?

Ne, skoro vůbec se to neprojeví. Když to přeženu, v každé hodině se o půl minuty prodlouží rozhovor. Vůbec s tím nemáme problém. Ten je spíš se zachováním reklamy na ČT 2, protože Dvojka je menšinový kanál, který není určen na to, aby generoval zisk. Tohle je ale otázka na legislativce, nikoli na šéfredaktora zpravodajství. V obecné rovině si myslím, že by bylo dobré, aby byla zachována reklama na ČT 1. U nás na ČT 24 nám ani nepomáhá, ani neubližuje. Jednička je podle mě klíčová, ale je to otázka na zákonodárce.

Zmizí s reklamou z ČT 24 i teleshop­pingové spoty na Pra Pra Pra a jiné zhůvěřilosti z produkce Edice ČT?

Myslím si, že spotů „ČT nabízí“ se konec reklamy na ČT 24 netýká, ale tohle bude určitě věcí další diskuse s obchodním oddělením ČT.

A co těmto spotům říkáte vy osobně? Na zpravodajské ČT 24 působí jako pěst na oko.

ebf - partner 1

Já jsem samozřejmě loajální vůči instituci, takže se k tomu nemůžu tak úplně vyjadřovat. Ale nadšením z toho neskáču. Chápu ale potřebu obchodního oddělení a bude to určitě věcí další diskuse nového managementu ČT.

Foto: Ondřej Hošt, DigiZone.cz

Měly by mít programy ČT 1 a ČT 24 rozdílné hlavní zpravodajské relace?

Seriál: Rozhovory
ikonka

Zajímá vás toto téma? Chcete se o něm dozvědět víc?

Objednejte si upozornění na nově vydané články do vašeho mailu. Žádný článek vám tak neuteče.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je šéfredaktorem serveru o digitálním vysílání DigiZone.cz a redaktorem týdeníku Reflex.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).