Poznámka: vzhledem k délce rozhovoru jej vydáváme ve dvou dílech, přičemž druhý si budete moci na Lupě přečíst již zítra.
Kolik má UPC v současné době zákazníků?
V roce 2006 jsme měli 186.400 uživatelů vysokorychlostního připojení k Internetu a 25.400 uživatelů hlasových služeb. Satelitní digitální televizní vysílání UPC Direct využívalo 134.500 zákazníků. Kabelovou televizi jsme dodávali do 529.300 domácností. V uvedených číslech jsou již započteny i služby, které poskytuje společnost Karneval Media.
- Roku 1993 nastoupil do společnosti Kabel Net Holding (několik technických a řídících funkcí, od r. 1997 generální ředitel).
- Od r. 2000 generální ředitel UPC Slovakia.
- Od r. 2002 generální ředitel UPC Česká republika, a. s.: úspěšně řídil fúze s jinými kabelovými společnostmi, jejich restrukturalizaci a finální konsolidaci, provedl zásadní modernizace sítí a spustil některé nové služby, např. hlasové.
- Stál u zrodu televizního satelitního digitálního vysílání UPC Direct.
- Spoluzakládal Českou asociaci kompetitivních komunikací, kde zastával různé vrcholné pozice včetně předsedy představenstva.
- Aktivně působí v mezinárodních organizacích ECCA (European Cable Communications Association) a CTAM Europe (Cable & Telecommunications Association for Marketing).
- Autor řady odborných statí a článků.
Dá se říci, kolik procent z celkového počtu existujících kabelových přípojek je v současné době aktivních?
Celkově máme k dispozici 1250 tisíc přípojek, přičemž 964 tisíc z nich je obousměrných, tedy vhodných pro poskytování přístupu k Internetu. Co se týče hlasových služeb, tak převážná většina, téměř 90 procent, je odebírána klienty, kteří již od nás mají přístup k Internetu.
Je pro vás počet klientů hlasových služeb překvapením, nebo zklamáním?
To číslo je pro nás očekávané. A máme dokonce nižší procento lidí, kteří nám tuto službu vrací zpátky, než jsme dávali do svých business plánů.
Hlasové služby jsme začali aktivně prodávat v září minulého roku, přestože původní plán počítal s představením služby ještě před začátkem letních prázdnin.
Posun vznikl proto, že IP provoz na SIP protokolu je celkem komplikovaný a architektura sítě je taková, že některé procesy se dělají přímo v České Republice a některé naopak v zahraničí. Spojit dohromady desítky aplikací je celkem náročný proces. Proto jsou začátky u takto rozsáhlých služeb vždy raději opatrné.
Pro nás je celkem zajímavé zjištění, že většina zákazníků, kteří si hlasové služby objednají, již využívá některý z našich internetových tarifů.
Proč někteří uživatelé nedůvěřují internetové telefonii?
Problém není v kvalitě služby, ale v tom, jak lidé internetovou telefonii vnímají. Spousta z nich si pod tím pojmem představuje VoIP technologii z 90. let, kdy bylo rozumět každé 18. slovo. Mají k tomu, řekl bych, více než opatrný přístup.
Kolik nových zákazníků hlasových služeb plánujete do budoucna získat?
Tím hlavním vyzyvatelem je pro nás Telefonica O2. Máme ambici mít více zákazníků na telefonních službách než oni na videoslužbách. Zatím vedeme. Sice o málo, ale vedeme.
V lednu jste pro náš sesterský server Digizone.cz poskytnul rozhovor, ve kterém jste si pochvaloval technologii, kterou používá UPC pro hlasové služby. Dokonce jste tvrdil, že je lepší než technologie, kterou používal Karneval. V čem je tedy vaše technologie lepší?
V zásadě existují pro přenos hlasu v kabelech dvě technologie. My máme SIP, Karneval užívá packet switching. Odlišnost, kterou vnímáme jako podstatnou, spočívá v tom, že hlasové pakety mají v naší síti prioritu před ostatním IP provozem, čímž je dosažena požadovaná kvalita hovoru.
Tohle přece funguje i na té technologii Karnevalu…
Jen do určité míry. A jen do určité míry, do určitého objemu provozu v síti, lze v tomto případě ovlivnit a řídit kvalitu.
Mně osobně se na SIPu líbí to, že vývojově umožňuje rozvoj dalších funkcí. Dovedu si například představit, že v mobilním telefonu budu mít SIP klienta, který umožní zákazníkům telefonování prostřednictvím WiFi sítí. A do budoucna lze očekávat aplikace dalších funkcí, které jsou v současné době u jednotlivých výrobců ve stadiu testování.
Ale Skype už tohle nabízí, pokud vím. Skype už prodává WiFi telefony, které umožňují telefonovat přes VoIP. Nemáte obavu, že by vám právě tyhle služby mohly konkurovat?
To je otázka podnikatelské odvahy, rizika, znalosti trhu a technického vývoje. My jsme třeba z tohoto důvodu oddalovali zavedení hlasové telefonie po IP vrstvě, protože technologie sice byly nějakým způsobem k dispozici už od druhé poloviny 90. let, ale všichni velcí operátoři – a to teď nemluvím o UPC Česká republika, ale o operátorech, jako je například Comcast – byli co se týče zavádění služeb na bázi internetové telefonie velice opatrní, protože kvalita v té době nebyla souměřitelná s očekáváním, které spotřebitel měl. A stejně tak my dnes nemůžeme jít na trh s něčím, co bude kvalitativně kulhat.
Dnes jsou ale ty technologie přece někde jinde. Nemáte strach, že lidé budou dávat přednost řešení třetích stran, jako je například zmiňovaný Skype? Na vaší internetové přípojce si zákazníci mohou provozovat VoIP služby od jiných poskytovatelů.
To se dělo, děje a jistě se to bude dít i v budoucnu. Ta podstatná odlišnost je v otázce komfortu používání. To znamená, že chci telefonovat, nebo někdo mi zatelefonuje a já nemusím mít nabootovaný počítač. Použiji normální telefon ve zdi. A právě mezi tím normálním a kabelovým není nějaká výraznější odlišnost.
Mám spoustu známých, kteří ‘skypují‘ se svými známými v Británii, v Americe. Jednoduše dvě hodiny hovoří, protože ví, že je to nic nestojí. Jsou ale domluveni, že například v osm večer si zavolají. Spustí počítač, nalogují se na Skype a komunikují. Je to o něčem trošku jiném.
Všechny tyto aplikace, resp. Skype, jsou tzv. overtop provideři. Těch přibývá a bude jich přibývat. To je prostě trend, a je pouze otázkou, z pohledu dalšího vývoje, jakým způsobem se s těmito overtop providery vyrovnají infrastrukturní operátoři. Vývojových možností je celá řada. Já si dovedu představit, že pro YouTube bude třeba zajímavé, že jim budeme garantovat kvalitu služby. Za přenesený terrabyte bude YouTube třeba rád platit, aby jeho zákazníci měli video stažené rychleji, než by se stáhlo v síti, kde se pakety transportují společně s ostatními pakety.
Nemáte přesto obavy z VoIP operátorů?
Je otázka, co bude chtít zákazník preferovat. Zda bude chtít preferovat nižší cenovou hladinu za cenu nižšího komfortu a kvality. My se pohybujeme někde mezi bezplatnými službami a očekávanými cenami. V budoucnu se budeme snažit k hlasovým službám nabízet další přidané hodnoty, jakými je například momentálně volání v naší síti zdarma.
To už ale přece nabízí i konkurence…
To je pravda, já jsem tím chtěl jen naznačit, že internetová telefonie v sobě skrývá mnoho dalších přidaných služeb, které se na trhu poměřují. Pokud porovnáváme klasickou telefonii, mobilní telefonii a telefonii po IP vrstvě, je zde ještě jeden důležitý parametr, a to je konektivita do zahraničí. A teď odhlédněme od aplikací, které jsou úplně zdarma. Naprosto nejdražší mezinárodní volání, když vezmu klasické ceníky, je na Slovensko. To je výsek trhu, kde je největší prostor v marži. My jsme na Slovensko nasadili takové poplatky, které jsou konkurenceschopné vůči všem providerům, kteří nejsou zdarma. Všichni telekomunikační operátoři hledají způsob, jakým přilákat nové zákazníky.
Já nejsem přesvědčený o tom, že ať jde o telefon, Internet nebo jakýkoli jiný obchod, existují dnes neměnné, jednou pro vždy dané pravdy, které se nebudou v čase vyvíjet.
Zmiňoval jste YouTube a platby poskytovatelům za přenášený obsah, což je typický spor, který probíhá okolo internetové neutrality, a souvisí s tím např. to, že v Americe se někteří kabeloví poskytovatelé pokouší blokovat VoIP provoz všech ostatních poskytovatelů než svůj vlastní. Počítáte, že byste přistoupili k něčemu podobnému?
To je otázka vývoje právního rámce. V dnešní době je Internet z hlediska toho definičního velice vágní. Vývoj ukazuje, že v dohledné době bude nutné stanovit nějaká pravidla, nějakou závaznou normu, kterou by se provoz na síti řídil.
Možná ale právě proto se Internet rozvinul. Úplně opačnou cestou se vydává například digitální terestrické vysílání v České republice. Buď tedy na tom pracují desítky meziresortních komisí, ministerstva a národní koordinátoři a po pěti letech nemáme pořád nic, anebo se dá celému procesu naprostá volnost. Případ Internetu názorně ukazuje, že volnější právní rámec může mít za následek dynamický rozvoj daného odvětví.
A vy osobně, kdybyste si měl vybrat, jestli budete mít možnost mít omezené prostředí Internetu, ve kterém můžete snadno regulovat třeba provoz, anebo mít dynamický rozvoj, který můžete těžko ovlivňovat, ale zase to skýtá lepší business model?
To je filozofická otázka. Já myslím, že ani jeden ten pohled není ideální, je to něco mezi tím. Na jedné straně jsou nově vzniklé společnosti, které přicházejí na trh a chtějí rozvíjet nové technologie a chtějí využívat všechny možnosti, které tyto technologie umožňují, a proti nim stojí inkumbenti a velcí operátoři, kteří své sítě budovali v podmínkách tuhé regulace.
Dovedl byste si tedy osobně představit, že by hlasové služby na bázi VoIP byly nějak omezené v síti inkumbentů? Že by třeba mobilní operátoři přistoupili k blokaci VoIP provozu ve svých sítích?
Já si myslím, že to je věc, která se dnes už děje. Určitě existují lidé, kteří prostřednictvím mobilních sítí telefonují a využívají k tomu VoIP technologii. Mobilním operátorům se to určitě nelíbí, ale to je tak asi vše, co proti tomu dnes mohou dělat. Používání zmíněné IP vrstvy pro jiné než klasické datové služby se ukazuje jako trend, před kterým jen těžko unikneme. Podívejte se na sítě inkumbentů v Evropě, dnes jsou všichni v generačním cyklu výměny starých TDM switchů za novou technologii switchování na IP vrstvě. Je to efektivnější a levnější řešení.
Kdo je pro vás v tomhle konvergovaném prostředí největší konkurent?
Majitelé a akcionáři telekomunikačních firem hledají možnosti, jak by jejich firma mohla dále růst a zvyšovat zisk. Telekomunikační operátoři prostě hledají způsob, jakým by na své vlastní platformě mohli nabízet nové služby a generovat nové zdroje výnosů. IP vrstva se zdá, že je velice tvárné prostředí, ve kterém se dá dělat spousta věcí. Velcí telefonní operátoři investovali spousty peněz do vývoje toho, co dnes nazýváme DSL, aby mohli nabízet Internet i po kroucených párech. Trh DSL připojení několik let neustále roste a ukazuje se, že to asi byla cesta správným směrem. Hodně se mluví o triple-play, o bundlování neboli o balíčkování služeb. V budoucnu to nebude jen triple-play, ale quatro-play. Tedy zapojí se např. prvek mobility.
Zdá se mi, že operátoři pevných sítí začínají šilhat po prvku mobility, a ti, kteří mají jenom mobilní sítě, začínají vnímat absenci pevné infrastruktury, s kterou by potřebovali nějak svázat zmíněnou mobilitu tak, aby byli do budoucna konkurenceschopní.
Znamená to, že i vy pošilháváte po nějakém prvku mobility?
Šilháme obrazně řečeno po blondýnách i po brunetách – prostě po všem.
Takže nějaké plány jak přidat prvek mobility jsou, nebo nejsou?
Záměry jsou, plány jsou, dokonce máme nějaké realizace. V současné době je UPC virtuálním mobilním operátorem v Holandsku a ve Švýcarsku. V Rakousku prodává UPC mobilní služby na bázi cobranding resell. Ani jeden z těchto přístupů však není podle mého názoru ještě zcela ideální. Např. virtuální operátor – to je byznys o nízkých maržích.
Ideální by možná bylo vlastnit a provozovat vlastní mobilní síť. Po prvku mobility tedy šilháme, ale nejsme zatím stoprocentně přesvědčeni, že to správné řešení vypadá tak a tak a má tyto a tyto parametry. Je důležitější dělat streamované video, nebo VoD či PVR, anebo si hrát s mobilními platformami? Správné řešení pořád všichni hledáme. Myslím, že jsme ještě daleko od bodu, kdy budeme schopni přesně definovat, jak by to mělo fungovat, aby všichni zainteresovaní partneři byli spokojeni.
Myslíte si, že je v současné době možné, aby UPC vyjednávala s mobilními operátory, kteří jsou majetkově spřízněni s klasickými pevnými operátory (např. Telefónica O2, Radiokomunikace a T-Mobile)?
Já myslím, že na českém trhu je možné vyjednávat stejně dobře jako na kterémkoliv jiném trhu. Český trh se sice v ledasčem chová trochu iracionálně, ale z hlediska dlouhodobých trendů kopíruje vývoj v západní Evropě. A hrát na nějaká česká specifika je podle mého názoru nesmysl. Firmy jednoduše potřebují růst a mohou jednoho dne dojít k tomu názoru, že je pro ně výhodnější otevřít svou síť na velkoobchodním principu, protože z toho získají větší hodnotu než z retailového prodeje.
V zítřejším pokračování rozhovoru se dozvíte o plánovaném navyšování rychlostí a datových limitů u UPC, o pohledu Václava Bartoně na efektivní obchodní model pro streamované video či o chystaném rebrandingu tohoto kabelového operátora.
