Televize nikdy nemůže nabídnout divákům válku v přímém přenosu — lidé by podobnou hrůzu nedokázali přijmout, nedokázali by nečinně sledovat utrpení jiných. To byla teze, ze které do začátku 90. let vycházela veškerá mediální věda a teze, jíž se podařilo překonat americkému zpravodajskému koncernu CNN. Byla to právě CNN, která pod dohledem bezpečnostních expertů přenášela průběh války v Perském zálivu. Znamenalo to bod zlomu, na nějž společnost — zřejmě otupena moderní dobou — reagovala překvapivě pozitivně. Válka jako atraktivně natočený a pečlivě sestříhaný akční snímek — dílem propaganda a dílem „béčková“ zábava s minimálními ztrátami na straně kladných hrdinů. Diváci byli doslova připoutáni k televizi a se zatajeným dechem sledovali příběh na pokračování.
Troufám si říci, že včerejšek byl dalším smutným milníkem v historii médií. Ve 14.15 narazilo do výškové budovy World Trade Center letadlo American Airlines, 18 minut na to další, a pak ještě jedno do Pentagonu. Na rozdíl od války v Perském zálivu však tentokráte média připravena nebyla — alespoň ta nová. Zakrátko se odmlčela stránka CNN, kterou následovaly i další klíčové zpravodajské weby. Přesto však Internet dokázal nabídnout více než ostatní sdělovací prostředky. Kupříkladu britský Guardian (jež se dlouho držel stranou zájmu lačných uživatelů) nabízel čerstvé informace téměř při každém obnovení stránky — zpravodajství, analýzy, komentáře, speciální přílohu o terorismu v USA, galerii fotografií či videozáběrů. Za pozornost stojí rovněž aktuální online reportáž českého iDNES, se kterou jste dokonale „wired“.
[intermezzo]
Nasytíte-li se informacemi z běžných zpravodajských zdrojů, můžete si nalistovat internetovou stránku WashingtonPost.com, který má ve svém „newsroomu“ umístěnu kameru s výhledem na Pentagon. Nebo zavítat na web GreatBuildings.com, abyste se dozvěděli, že budovu World Trade Center postavil v letech 1970---77 japonský architekt Minoru Yamasaki — k dispozici jsou i plány budovy a fotografie. Na internetové stránce American Airlines si můžete přečíst, že společnost právě slaví 75. výročí svého založení. Je na vás, zda budete pasivním příjemcem — to je Internet.
[/intermezzo]
Televizní zpravodajství je třeba brát s rezervou — taková zpráva se tváří jako realita a současně je uměle vykonstruovaná — má svého vypravěče, svou zápletku a svou pointu. Při nekritickém přijímání obsahu je nebezpečná. Internet naproti tomu dává možnost zkoumat kontext a podle citu si vybírat alespoň částečně relevantní informace — do značné míry je to způsobeno skutečností, že Internet je „chladné“ médium, tj. na rozdíl od televize nedává příliš prostoru emocím. Na druhou stranu nejsem přílišný „techno-idealista“. Je třeba si uvědomit, že většina informací pochází pouze z několika málo zdrojů, které jsou velmi snadno kontrolovatelné, a jakmile se podaří stlačit chaos na přijatelnou hladinu, žadný další údaj nebude zveřejněn samoúčelně. Srovnejte kupříkladu CNN.com a ARABIA.com.
Službu však tentokráte vypověděla technika — bezprostředně po výbuchu se pod náporem návštěvníků odmlčely hlavní zpravodajské stránky (ABC, CBS, CNN, FOX či NBC). Posléze začali lidé ve snaze najít alternativní zdroje informací „objevovat“ i menší weby. Dlouhou dobu odolával kupříkladu WashingtonPost.com — ostatní postupně odřízli databáze (u nás zejména Lidovky) a nahradili titulní stranu její textovou obdobou, většinou pouze s logem. iDNES byl postupně donucen rozložit zátež na několik serverů. Zahraniční telefonní linky Českého Telecomu byly směrem do USA přetíženy a ke slovu přišly zálohy. Teploměr internetového počasí je na bodu mrazu. Soudím, že nikdo z nás zřejmě nepředpokládal, že událost, která v plné míře ukázala možnosti Internetu jako „aktivního“ média, narazí na technické limity.
Tolik stručné resumé z událostí, které se bezprostředně dotýkají nás všech — není samozřejmě vyloučeno, že ráno bude všechno jinak a místo Středního Východu bude velká vybombardovaná díra, uprostřed které bude netknutý Izrael. Pokud však k ničemu podobnému nedojde, přineseme podrobnější analýzu dopadu údalostí na český Internet (v optimálním případě kupříkladu zpoždění reakce uživatelů za průběhem událostí, srovnání návštěvnosti zpravodajských serverů oproti běžnému dni a další) — máme k tomu předběžně zajištěny podklady. Už nyní je však zřejmé, že se čísla budou lišit výrazným způsobem (například Centrum.cz hlásí deseti- až patnáctinásobek běžného průměru) a v souvislosti s tím dojde rovněž k propadu na straně serverů poskytujících jiný druh informací.