Videoflot sledujeme průběžně. Byl jedním z účastníků loňského jarního běhu akcelerátoru StarCube, tehdy jako projekt úplně nový. David Spáčil zvaný „Havran“ se Videoflotem pustil do řešení problému, který trápí videotvůrce nejvíce — jak shánět práci, která je z podstaty nárazová, aby se mohli živit tím, co je baví.
Videoflot přišel patrně ve správný čas, protože obliba krátkých videí narůstá, a tedy se množí lidé, kteří potřebují nějaké vytvořit, ale nevědí, kde a jak k němu přijít.
Loni v září nás Videoflot zaujal tím, že se část týmu vydala do dalekého Chile, v rámci programu Start‑Up Chile. Na průběžné zkušenosti jsme se jich zeptali už v zimě. Nyní jsme si s „Havranem“ popovídali o tom, jak vnímá pobyt v Chile zpětně a kam směruje Videoflot dál.
Jak je na tom Videoflot teď?
Tým Videoflotu. Zleva David Spáčil, Barbucha, čerstvá posila Katarína Lišková, programátoři Zdeněk Softić a Marek Blažek.
Před měsícem a půl jsme se vrátili z Chile. Videoflot teď existuje zhruba rok, a dosáhli jsme už asi maxima toho, čeho jsme mohli jakoby svépomocně v malém týmu. Dáváme proto dohromady podklady a začínáme shánět investora.
Od začátku bylo jasné, že Videoflot může fungovat i jen v Česku, že by to tu uživilo nějaké tři, čtyři lidi, ale pořádný smysl to má jen globálně. Videoflot je naštěstí strašně dobře škálovatelný. Už teď na něm máme uživatele z pěti kontinentů, a to jsme se přitom mimo Evropu a Jižní Ameriku ještě vůbec nesnažili dát o sobě vědět. Lidé ze Severní Ameriky, z Asie a z Austrálie nás objevili sami.
Videoflot je zatím zadarmo, ale vbrzku jej zamýšlíme zpoplatnit. Chtěl jsem to udržet co nejdéle bezplatné, abychom získali co nejvíce uživatelů.
Jaké služby zatím Videoflot poskytuje?
Natáčení v Chile
Jednak zprostředkovává práci videotvůrcům — kdokoli si může zadat zakázku, a videotvůrci si ho najdou. A kromě toho se na něm mohou videotvůrci propojovat mezi sebou.
Za úplný začátek jsme vzali to, co videotvůrci potřebují nejvíc. Většina webů pro videotvůrce je zaměřená na jejich sebeprezentaci, ale není tolik webových služeb, které jim zprostředkují práci a propojí je. Ty by se daly spočítat na prstech jedné ruky celosvětově. Přitom právě to chtějí videotvůrci nejvíce. I sebeprezentace si vytvářejí proto, aby sehnali práci.
Máme vlastně dvě skupiny uživatelů — videokreativce a zadavatele videa. Původně Videoflot vznikl vyloženě pro videotvůrce, ale postupem času se ukázalo, že docela zásadní skupinou uživatelů jsou lidé, kteří videa poptávají. Obrovsky jich přibývá, protože videa se stále častěji používají k běžnému sdělování, například jako ukázková videa. I kdekterý startup chce mít na stránce třeba minutové video o tom, čím se zabývá.
Nyní se proto snažíme soustředit se více právě na zadavatele. Tvůrci se nám registrují víceméně sami od sebe, ale ti lidé, kteří chtějí video zadat — ti řeší výrobu videa jen čas od času a o Videoflotu se dozvědí méně snadno.
Možná se ani nebudou chtít registrovat?
Oni stejně musí vyplnit nějaké jméno a kontakt na sebe, protože jinak by se s nimi tvůrci nemohli spojit. Proto tam registraci máme.
Zatímco jsme byli v Chile, přišli jsme na to, že úplně změníme některé principy Videoflotu. Zastavili jsme proto původní vývoj, přijeli za námi programátoři a udělali jsme nové specifikace. Teď se podle nich programuje nová verze. Za několik týdnů bychom ji měli mít. V některých ohledech se bude výrazně lišit.
Ukázalo se totiž, že ty dvě skupiny uživatelů — videotvůrci a zadavatelé — se odlišují daleko více, než jsme si mysleli původně.
Videoflot máme nad mapovým podkladem, a tvůrci to oceňují. Jsou to většinou mladí lidé vyrostlí na internetu. Už i tím, že pracují s videem, je dáno, že jsou technicky zdatní. Nemají problém pochopit, že když si odzoomují a dají si například filtr, že hledají kameramana, že jim to hledá kameramany nad viditelným úsekem mapy. Jsou to tvůrci a uvažují vizuálně, i proto jim dobře vyhovuje naše rozhraní nad mapou.
Jenže zadavatelem může být třeba padesátiletý majitel firmy, který si někde v novinách přečetl, že mu video zvýší návštěvnost stránek. Nemá přitom ani tušení, zda výroba potrvá dva dny, nebo týden, jestli chce animované video, nebo točené… ale naše služba musí být postavená tak, aby si zakázku dokázala zadat jak moje šestiletá neteř, tak moje devadesátiletá babička.
Proto z rozhraní pro zadavatele vyhodíme mapu a zůstane v podstatě jen obrovský čudl „chci video“, a po kliknutí na něj se objeví jen úplně jednoduchý formulář s vysvětlivkami, do kterého zadají název videa, jak má být dlouhé, kolik na ně mají peněz, a stručně popíší, o čem to má být. Tohle odešlou, a už se nemusí o nic starat, protože videotvůrci si je už najdou a domluví se s nimi.
Nové sídlo Videoflotu v Brně
Jak vás omezuje to, že jste zatím jen malý tým?
Teď jsme na plný úvazek dva programátoři, a pak já a Barbucha, a pak jsou ještě lidé, kteří se účastní částečně.
Projekt samozřejmě poněkud zbrzdilo to, že jsme před půlrokem já a Barbucha odjeli do Chile a tady zůstali sami programátoři. Sice jsme udělali obrovský kus práce v Chile a prokousali se tam strašlivou administrativou, takže to máme pro další návštěvy Jižní Ameriky za sebou, ale zatímco jsme byli tam, tady zůstal projekt víceméně bez vedení. Programátoři si jakž takž poradili, ale nikdo se tu nestaral o to, že už bychom potřebovali aktivně dostávat zakázky a řešit organizaci, finance a tak.
Přitom nikdo z nás není člověk z byznysu. Nejsem původně podnikatel. S Videoflotem jsem začal před rokem v rámci neziskovky. Předtím jsem se patnáct let živil jako režisér na volné noze. Točil jsem dokumenty, videoklipy, virální reklamy a jiné krátké věci.
Ale už za pobytu v Chile se nám začali ozývat docela velcí partneři s celoplošnými distribučními kanály — komerční žraloci, kteří rozjeli třeba už pět, deset velkých firem — a jednám s nimi já, který studoval fakultu výtvarných umění!
Samozřejmě, že v prvním styku je to ještě v pohodě, ale dlouhodobě to nebude stačit. Dílem do toho pronikám, ale projekt musím navíc i řídit, řešíme i uživatelské rozhraní, velkou část mailů vyřídí sice Barbucha a obstará nějaké PR, ale projekt nám i přesto už hrozně narostl…
Docela dost se zvýšil zájem třetích stran o spolupráci s námi, a vypadá to, že jsme narazili na strop toho, co jsme mohli obsáhnout „v polních podmínkách“, a teď se budeme muset víc zprofesionalizovat. Celou dobu se nám dařilo nějak zajistit finance, což je super, ale teď potřebujeme do týmu dostat pár odborníků a samozřejmě je z něčeho zaplatit.
Čím jste zajímaví pro ty velké potenciální partnery, kteří se vám ozývají?
Hodně lidí se dnes zaměřuje na vytváření distribučních kanálů pro videa. Jako distribuční kanály můžeme chápat i YouTube nebo Vimeo, a různé internetové televize, například Stream. Ale některé kanály jsou i dost obskurní, zaměřené jen na úzkou skupinu lidí, nebo jen na určitá prostředí, třeba na dopravní prostředky.
Distribuční kanály jsou většinou schopny poptávat stovky až tisíce videí měsíčně — aspoň nám to tvrdí. A zatímco svým klientům nabízejí, že videa jim mohou šířit, klienti se jich často také zeptají: A vy pro nás to video i uděláte?
Oni přitom sami výrobu nezajišťují. Tím jsme pro ně zajímaví — jako partner, díky kterému mohou klientům nabídnout ucelenou službu. Pro nás by to bylo hodně zajímavé jako zdroj zakázek.
Jak si představujete obchodní model Videoflotu?
Naše představa se právě docela bouřlivě vyvíjí. Původně jsme chtěli mít freemium: že videotvůrci by měli účet zadarmo, ale chtějí‑li vidět zakázky, platili by nějaký poplatek, třeba pětistovku měsíčně. To je málo oproti tomu, co si berou produkční agentury nebo reklamky. Výhodou takového přístupu by bylo i to, že se nedá snadno obcházet.
Důležité je nechtít poplatky po zadavatelích. Na ně by působilo jako překážka, měli‑li by zaplatit už za to, že si zadají poptávku. Každý totiž zná nějakého bratrance, který má švagra, který něco točí…
Ale tvůrci se nám na zakázky ozývají dobře. Před několika týdny si u nás poptali video z Deloittu, potřebovali natočit pražský maraton. A druhý den mi volali, že se jim během první hodiny ozvalo asi pět lidí, a za 24 hodin dvacet lidí.
V průměru se ozývá asi sedm tvůrců na zakázku. Takže zadavatelé si mají z koho vybírat. Jsou tam i lidé, kteří točí pro velké produkce.
Zvažujeme nyní obchodní model vycházející z toho, že hodně lidí, jak tvůrci, tak zadavatelé, nám už napsalo, že by byli rádi za nějakou záruku, že video se skutečně vyrobí a že tvůrci opravdu dostanou zaplaceno. Teď to totiž nijak nezaručujeme.
Budete‑li si chtít zadat výrobu videa, zaplatíte Videoflotu, my ty peníze podržíme v úschově, vy se domluvíte s tvůrcem, a až si na webu odsouhlasíte, že video jste dostal a platba se může uvolnit, my zaplatíme tvůrci a něco si z toho odečteme.
Možná spojíme oba modely, jako to mají například na Freelancer.com, že čím větší částku tvůrce platí jako paušál, tím méně se mu pak strhává ze zakázek.
Deloitte vám za tu poptávku něco zaplatil?
Ne, my to teď máme prostě zadarmo a teprve službu testujeme.
Jaká jsou vůbec dosavadní čísla?
Dosud se přes Videoflot udělalo 130 zakázek a máme zaregistrovaných přes 700 videotvůrců z Česka a k tomu přes stovku videotvůrců ze zahraničí. Noví tvůrci teď přibývají tempem tak deseti za den. To není špatné, protože nika videotvůrců je malá. Přitom jsme Videoflot posledního půl roku vůbec nepromovali. Větší promo totiž chceme soustředit až na novou verzi.
Jak byste zpětně shrnul výsledek pobytu v Chile?
Alter ega týmu Videoflotu
Byla to určitě super zkušenost a rozhodně toho nelitujeme. Na druhou stranu, hodně startupů se tam podle mě hlásí právě kvůli těm 40 000 dolarům a berou to tak, že ty peníze dostanou na vývoj svého startupu. Jenže tak se s tím nedá počítat. Hodně z těch peněz, co dostanete, prostě utratíte za svoje živobytí v Chile; přitom to, že tam osobně jste, je podmínkou toho programu.
Je s tím spojena i spousta administrativy. My jsme v podstatě strávili první tři měsíce administrativou, která s projektem nesouvisela. Abychom mohli dostávat ty peníze, museli jsme mít chilský účet. Aby nám zřídili chilský účet, museli jsme mít chilský průkaz totožnosti. Abychom získali tento průkaz, museli jsme si dát přidělit něco jako jejich „rodné číslo“, a přitom v Chile jde všechno docela pomalu (a to jsou prý proti zbytku jižní Ameriky ještě svižní).
Přijdete tam do banky, a z Evropy čekáte, že paní bude deset minut něco dělat, a tím se to vyřeší, zatímco tam si s vámi jen domluví schůzku třeba za čtrnáct dní. Musíte si na to zvyknout a nastavit se na to.
Ale pozitiva účasti ve Start‑Up Chile převažují. Vyskytují se tam velice zajímaví lidé. Přijel tam třeba Steve Wozniak nebo Ben Kaplan. Byla tam projektová manažerka z Prezi. Jezdí tam lidé z opravdu špičkových projektů, se zajímavými poznatky a zkušenostmi, a vy tam s nimi sedíte třeba v deseti lidech v místnosti a můžete s nimi probrat cokoli, co řešíte u svého startupu. To nás hodně posunulo.
A posbíráte zajímavé kontakty i mezi jinými startupisty‑účastníky. Díky tomu máme nyní kontakt v Brazílii a v jiných zemích jižní Ameriky, ale například i v Turecku a Vietnamu. Kontakty jsou obrovská výhoda. Jinak se od nás člověk těžko dostane v takové míře ke styku s mezinárodním startupovým prostředím.
Zůstalo po Videoflotu něco v Chile?
Ne, že bychom tam vyloženě ustavili pobočku, ale v Chile máme z jižní Ameriky nejvíce uživatelů a už se tam přes nás udělalo asi deset zakázek. Teď jsme se vrátili do Česka hlavně proto, že projekt potřebujeme dotáhnout do nějakého pokročilejšího stavu, zkonsolidovat ho, postavit u nás nějaký základní tým, nicméně do Chile se chceme na podzim vrátit. Máme tam nadále otevřené dveře. Už tam sice nepojedeme jako účastníci Start‑Up Chile, nicméně jsme stále navázáni na jejich struktury, a můžeme tam tedy okamžitě začít dále působit. Nemáme tam sice nyní žádnou kancelář, ale zřídíme‑li někdy nějaké zázemí s community manažerem pro jižní Ameriku, pak to nejspíše bude v Santiagu.
Celé Start‑Up Chile mimochodem může být pro nás významným zdrojem zakázek, protože každého půl roku tam přijede sto startupů a všechny si chtějí udělat videa.
A chceme se ještě hodně zaměřit na Brazílii, protože ta je obrovským trhem, ale budeme ještě muset vyřešit portugalštinu… Jihoamerický trh je pro Videoflot velmi důležitý. Tam, a pak v Asii a v Rusku roste tvorba videa nejvíce.
