Pokud se někoho zeptáte, jak se původně jmenoval Internet, je velká šance, že přijde se slovem, tedy spíše zkratkou, ARPANET. Paradoxně nebude mít pravdu, protože Internet se původně měl jmenovat The Intergalactic Computer Network. Jakkoliv to zní šíleně, je tomu tak.
Právě Intergalaktická počítačová síť se stala základem dnešního Internetu. Název samotný byl použit někdy na počátku šedesátých let, včetně zkrácené formy Galactic Network.
Potvrzují to nakonec i dobové dokumenty, třeba Memorandum for Members and Affiliates of the Intergalactic Computer Network (23. duben 1963). A také historie vzniku Internetu zachycená v Brief History of the Internet. Právě ta upozorňuje na sérii dokumentů od J.C.R. Licklidera z MIT (srpen 1962), ve které je probírána „Galaktická síť“. J.C.R mimochodem znamená Joseph Carl Robnett.
Licklider předpovídal globálně propojené sady počítačů, přes které by kdokoliv mohl rychle přistupovat k datům a programům na jakémkoliv místě. Což v zásadě odpovídá dnešnímu Internetu. Technologicky lze Internet vysledovat pravděpodobně k sérii dokumentů od Leonard Kleinrocka (také z MIT), které popisují teorie přepínání paketů (rok 1961), a poté k první knize věnující se tomuto tématu (rok 1964).
A o pár let později se dostáváme k již zmíněnému termínu ARPANET – v roce 1966 Lawrence G. Roberts dal dohromady plány právě pro tuto počítačovou síť. Po roce 1967 se pak spojily dohromady práce týkající se přepínání paketů, ARPANET a ještě další aktivity do zformování základů dnešního Internetu.
ARPANET, čtyři počítače
Byl to ale až konec roku 1969, kdy se v rámci ARPANETu podařilo propojit první čtyři počítače. A v roce 1972 se ARPANET objevila v praktické demonstraci na ICCC (International Computer Communication Conference). Veřejnost tak poprvé spatřila to, z čeho se později stal všudypřítomný Internet.
Licklider, o kterém již byla řeč, se o komunikačních možnostech počítačů zmiňoval mimochodem i v dřívějších pracích. V roce 1959 například napsal knihu „Knihovny budoucnosti“, ve které vysvětluje jak lidé budou moci simultánně přistupovat, z různých míst, k „automatizované knihovně“ uložené v databázi uvnitř počítače. Dokonce předpovídal, že do 10 či 15 let se objeví „myslící centra“, zahrnující funkčnost (tehdejších) knihoven s možnostmi danými vývojem v oblasti ukládání a přístupu k informacím.
Předpověď budoucnosti
V již zmíněném srpnu 1962 pak napsal šestnáctistránkový dokument „On-Line Man Computer Communication“, o kterém byla řeč již dříve. Pro rok 1982 tehdy předpověděl, že děti se v mateřské školce budou učit pracovat na klávesnici a pro rok 2002 předpokládal, že klávesnice budou stejně univerzální jako tužky.
To, že se právě Licklider stal prvním ředitelem v Information processing techniques Office (IPTO) programu u DARPA, pak mělo vliv na další, již popsaný vývoj. O významu počítačových sítí budoucnosti a komunikace se mu podařilo přesvědčit další lidi. A DARPA začala pracovat na prvním síti v historii, která měla původně sloužit pro propojení radarových obranných systémů.
Joseph Carl Robnett Licklider zemřel 26. června 1990 ve věku 75 let. Jemu a myšlence na intergalaktickou počítačovou síť vděčíme za vznik Internetu.
